UVOD DO SOCIOLOGIE

ÚVOD DO SOCIOLOGIE1. ROČNÍK/ZS1. TEZE: ZÁKLADNÍ POJMYVZNIK SOCIOLOGIE JAKO VĚDNÍHO OBORU– 1. pol. 19.stol.– vydělila se z filozofie– byla přímým důsledkem moderní společnosti (tzn. Industrializovaná spol.- převládá průmysl)– změny v oblasti poznání - vědeckého                                        - technického– feudální spol.- víra v boha                            - poddaní, šlechta, církev- třídní stav=> nové poznatky zapříčinili zánik feudální spol.– impuls- Velká francouzská revoluce (heslo: Rovnost, volnost, bratrství)– rovnost= mezi lidmi– volnost= svoboda lidu (dělat to, co ostatním neškodí)– bratrství= solidaritaPŘEDMĚT SOCIOLOGIE– zakladatel soc. - A. COMTE– věda, která by měla pozitivněji usěrňovat společenské dění– základní rys- inovace (neustálý vývoj)– věda a technika povede spol. k vyšší úrovni– pozitivní vývoj spol.– pojem „společnost“ má více významů:1) národní stát2) moderní stát- znaky: industrializace                                    urbanizace ve městech                                    masová komunikace3) abstrakce- spol. existuje tehdy, když se lidé chovají jakoby spol. existovala                  - spol.- souhrn jednotlivců se chová a koná s ohledem na druhé v historickém, prostorovém, sociálním, kulturním kontextu ZÁKLADNÍ TYPY SPOLEČNOSTI1) klasická (tradiční) společnost- soc. řád je neměnný- základním faktorem jsou tradice (zvyky, způsob jednání=> vše, co předává stávající generace budoucí generaci; tradice pro všechny generace povinné)- zachován status quo- odpor ke změně (islámské země)- indická spol.- 4 kasty =vrstvy- agrární charakter- zemědělství (Afrika, Blízký východ)2) moderní společnost- mobilní spol. (velký pohyb)- zodpovědná za soc. organizaci- pokrok- inovace spol. (rychlá obměna)- průmysl- hyearchie, dělba práce- jedinci svobodně rozhodují- obrací se k budoucnosti- od 14. stol.- 1. pol. 20. stol.3) post-industriální společnost- od 2. pol. 20. stol.- ubývá pracovníků v zemědělství i průmyslu- míra vyspělosti se posuzuje podle rozložení podílů sektorů- rozvoj terciálního sektoru (služby)- zákl. rozvoje- informace => zboží- marketingový průzkum (po čem je na trhu poptávka- získávání informací)4) pozdní společnost- „konzumní“- 60. - 70. léta 20. stol.- zkoumána z hlediska spotřeby („konzumovat zboží“)- lidí chtějí být „šťastní“, tak kupují zboží- konzum= spotřeba vytváří společnost- zařazení do skupiny (např. značkou oblečení, auta,..)=> spol. skupiny, které vyznávají tzv. „konzumní životní styl“- 80-90% obyvatelstva- zbytek populace je z této spol. vyloučena=> „alternativní životní styl“                                                                           na okraji spol.- soc. ztratili o tuto spol. zájem až v 80. letech 20. stol.5) informační společnost- od 80. let 20. stol. - konec 20. stol.- „informační dálnice“- vize, že se spol. propojí pomocí IT- myšlenka, že IT lidi sblíží jazykově, rasově, ...=> dojde ke setření rozdílů- nedostatky- ti, co nemají info. gramotnost (starší generace, chudí)- lidé k sobě nemají „blíž“, ale „oddalují se“- mizí slovní zásoba, tolerance,...6) globální (post-moderní) společnost- poč. 21. stol.- na spol. je nahlíženo jako na „vesnici“ (všichni spolu můžou komunikovat)- vznik nadnárodních sítí (průmysl- Coca-cola, ...)ZÁKLADNÍ PARADIGMATA SOCIÁLNÍHO MYŠLENÍparadigma= přístup k řešenému problému- soc. se snaží odpovědět na otázku, jak ve společnosti nastolit řád3 základní paradigmata (podle Kellera):1) Teorie konsenzuální- 19. stol. - poč. 20. stol.- vychází ze společenské smlouvy filozofů (J. J. Roussou)- lidé se sdržují proto, že z toho mají výhody- spol. existuje proto, že je v zájmu všech, aby existovala2) Teorie konfliktu- jakákoli forma spol. vyhovuje jen některým- ostatní jedinci jsou donuceni setrvávat v této spol., i když pro ně není výhodná- žádný spol. řád není spravedlivý- privilegovaní a diskriminovaní jedinci - klade důraz na to, že změny se dějí konfliktem (revolucí)- střet vládnoucích x ovládaných3) Teorie interpretativní (interpretace z výkladu)- rozvoj v postmoderní době- zabývá se každodením životem lidí- zaměřuje se na soc. skupiny a chování v nich- velké teorie jsou opomíjeny- spol. existuje tehdy, když jednotlivci spol. vytvářejí=> spol. je labilním produktem aktivity lidí - většina lidí nejedná tak racionálně, jak se domnívá 1. teorie- většina lidí nejedná tak agresivně, jak se domnívá 2. teorie- spol. jedná zautomatizovaně- v každé spol. jsou jedinci, kteří se domnívají, že spol. není tak „správná“ SPOLEČNOST A JEDINECjedinec= každý potřebuje uspokojit primární potřeby (jídlo, spánek, …)               - dáno biologickou podstatou               - sekundární potřeby vyplývají ze soc. a kulturního prostředí, ve kterém jedinec žije               - odlišnosti dány kulturou a prostředímSOCIALIZACE JEDINCE- SOCIÁLNÍ ROLE- SPOLEČENSKÉ SOUBORYsocializace= začlenění jedince do spol.               - učení se spol. rolím– chování je dáno spontánně, nebo je dáno určitým orgánem– jedinec zastává určité role a pozice– za svůj život prochází určitou soc. rolí– každý člověk „hraje své role“Spol. soubory: 1) kategorie                             - vytvořeny uměle                             - množina lidí seskupena podle pohlaví, věku, profesí, vlastností                        2) pospolitost                             - seskupení lidí na základě určitého území (sousedství, sídlištní,..)                             - společně podmínky=> společné vazby=> pocit sounáležitosti                        3) davy                             - shromáždění více lidí, chování zaměřeno k určitému cíli                             - vznik „emocionální nákazy“=> davová psychoza                             - zdroj- vůdce davu (strhne dav)                             - expresivní dav- fanoušci                             - panikový (útěkový)- při živelné pohromě                             - impresivní- síla kouzla osobnosti (Hitler- strhnul davy)                                                 4) publikum                              - zprostředkovaný styk lidí se společným zdrojem                              - seskupení lidí, které je stimulováno zdroji=> emoce                              - např. v divadle, fotbal. fanoušci                        5) skupiny                             - každý člen ve skupině má svou roli                             - skupinové normy                             - „my“ a „oni“- kdo/co nepatří do skupiny                             - vůdce skupiny- převaž