Staroveke orientalni literatury

Starověké orientální literatury
Sumerská literatura (4000 - 2000 př. n. l.)
- patří k nejstarším literaturám předního východu
- po ní vznikala Akkadská literatura
- přibližně v roce 2000 př. n. l. se sebral z mnoha menších eposů jeden větší a vznikl Epos o Gilgamešovi - je to epická poema ve 12 zpěvech, vypráví o obavách člověka ze smrti a o hledání nesmrtelnosti
- Gilgameš je bájný král města Urruku (2/3 bůh, 1/3 člověk), vládne tvrdě, a proto lidé z města poprosí bohy o pomoc, bohové sešlou polodivokého člověka Enkidua
- Enkidu se utká z Gilgamešem, Gilgameš vyhrává a oba se spřátelí a podnikají spolu výpravy (např. na zlého obra Chubabu, ...)
- do Gilgameše se zamiluje bohyně Ištar, on její lásku neopětuje
- Ištar na Gilg. pošle velikého nebeského býka, kterého Enkidu porazí
- Gilg. se chce stát nesmrtelným a jde za Utou-napištimem (přežil potopu světa)
- Uta mu dává určité podmínky, které Gilg. nesplní a musí se vrátit zpátky do Urruku, tam zjišťuje, že smysl života je v nesmrtelnosti lidského díla
Staroegyptská literatura (okolo 3000 př. n. l.)
používali hyeroglifické (obrázkové) písmo
psaly se písně oslavující faraóny, knihy mrtvých, magický význam měly i nápisy na hrobech
nejvýznamnější a nejznámější je Achinatonův hymnus slunce
Hebrejská literatura (okolo 1000 př. N. l.)
v této literatuře vznikla Bible – dělí se na Starý a Nový zákon
- Starý zákon je psán hebrejsky a aramejsky, obsahuje příběhy od stvoření světa až do příchodu Ježíše
jádrem je pět knih Mojžíšových – TÓRA (Genesis, Exodus, Levitikus, Numeris, Deuteronomium)
obsahuje i knihy Žalmů, Job, Píseň písní, Rút, Kazatel, Jeremiášův pláč, Ester, Danielovo apokalyptické zjevení a další historické knihy
Nový zákon je psán lidovou řečtinou, je to soubor textů mapující život Ježíše Krista na zemi
obsahuje 4 evangelia (Marek, Matouš, Lukáš, Jan)- každé podává pohled na Ježíše
Indická literatura (5. – 4. stol. Př. N. l.)
základem indického písemnictví byly védy (hymny oslavující indické bohy, zosobněné přírodní síly), obsahují i tehdejší znalosti
k nejznámějším eposům patří Mahábhárata = soubor legend, vyprávění a fil. Pojednání
je psán téměř 100 000 dvojverší, založen na pravděpodobně skut. Příběhu
soupeření mezi rody Pandurovců a Kuruovců (Pandurovci vítězí pomocí bohů)
Rámájana – o putování prince Rami hledajícího svoji manželku Situ
Čínská literatura (4. st. Př. N. l.)
vznikala na podněty čínské filozofie Konfucia
dialogům na filozofická témata se říkalo hobory
vznikla kniha Tao-te-Ting od Lao‘c – psaná v duchu taoismu (pátrá po vzniku světa a poznání podstaty všech věcí)
kniha Š-ting – nemá autora – je to nejstarší sbírka čínské poezie
obsahuje témata blízká lidem, vojenské písně, milostnou poezii
Písemnictví starého Řecka
dělila se do tří období
8-1. století př.n. l.
1. Archaické období (8.-6. stol. př. n. l.)
Homér
- slepý pěvec, neznáme jeho původ, jsou mu připisovány básně Ilias a Odysea
(Ilias - obsahuje 24 zpěvů (asi 16 000 veršů)
- je založena na skutečné události
- zobrazuje posledních 51 dní války mezi Řeky a Peršany
- je to válka kvůli Heleně, což je manželka Menelaa (unese ji Paris)
- bohové ovlivňují veškeré dění
(Odysea - obsahuje 24 zpěvů (12 000 veršů)
- o Ithackém králi Odyseovi, který se po deseti letech války vrací domů
- ve svém domě nachází ženichy své ženy Penellope
- jediný Oddyseus dokáže natáhnout tětivu luku
- jeho syn Télemachos s ním poráží všechny nápadníky a Penellopé ho poznává
Rozdíly mezi Illiadou a Oddyseou
Illiada je méně dějová a více statická, bohové zasahují téměř do všeho, co lidé dělají.
Oddysea má oproti Illiadě více postav, je dějová, bohové téměř nezasahují, Oddyseus má svoji vůli.
Alkaios (pijácké básně), Sapfó (elegie a hymny), Anakreon (o lásce), Eisópos (Ezop))(bajky)

2. Atické období
- vzniká Aristotelova Poetika a Rétorika
- Poetika - stanovuje pravidlo pro pětidílnou kompozici, jednotu místa, času, děje
- píše se hlavně drama (dělí se na tragédii a komedii)
Tragédie
- v tragédii hráli vždy 3 herci (hl. postava - protagonista)
- na tvářích měli masky, často hrál i sám autor
- CHÓR komentoval události odehrávající se na jevišti
- hra téměř vždy končila zásahem z hůry (Deus ex machina), končily bezesmyslu
- dodržovala se jednota místa, času a děje
- předvádí hrdinu v nerovném souboji mezi vnějšími (osud) a vnitřními silami (svědomí)
- předváděny na počest Boha Dia - Dionýsie
Aischilos (525 - 456 př. n. l.)
- napsal přes 90 dramat, dochovalo se jich pouze 7
( Peršané - popisuje zkázu perského vojska, drama je postaveno na velké síle Peršanů a odhodlání Athéňanů (Athéňané vítězí)
( Oresteia - trilogie, základem je souboj mezi dvěma soky v lásce (Átreus a Thyestes)
- Atreus pozve Thyesta na hostinu a předloží mu maso jeho syna, Thyestus prokleje celý Atreův rod - z toho pramení Trojská válka
1. část trilogie - Agamemnon - vrací se z války a doma na něj čeká jeho žena se svým milencem, milenec Agamemnona zabíjí
2. část trilogie - Oběť na chodbě - syn Orestes se vrací, aby pomstil otcovu smrt, v převlečení zabíjí milence i matku
3. část trilogie - Usmířené Lítice - Orestés téměř zešílí a prchá z paláce pronásledován výčitkami, chrání ho bůh Apollón
( Prométheus - trilogie (Prométheus spoutaný, Prométheus osvobozený a Prométheus oheň přinášející)
Sofokles (497 - 406 př. n. l.)
- napsal asi 123 tragédií, avšak dochovalo se jich 7
- vyhrával v různých soutěžích
- klíčovým slovem pro něj byl řád
( Elektra - Orestova sestra - je to psáno z jejího pohledu
- čeká na návrat Oresty, aby pomstila otcovu smrt - porušila řád - zemře...
( Král Oidipus - dostal věštbu, že zabije otce, král ho vyhání a ujímá se ho pastýř
- později syn otce potkává a zabíjí ho
- Sfinga ovládá Théby a dává otázky, kdo neuhodne, zemře - Oidipus uhádne dvě a stává se králem, dostává za manželku svoji matku
- do Théb přijde mor a Oidipus pošle pro věštce a zjišťuje, že zabil svého otce, sám se oslepí a jeho matka se zabije
- porušil řád tím, že příliš důvěřoval ve své schopnosti
( Antigona - král Oidipus oslepený odchází z Théb a jeho dva synové se poperou o trůn, jeden z nich zahyne
- král Kreon zakáže jeho tělo pohřbít pod trestem smrti, ale jeho sestra Antigona jej pohřbí a za to je za živa pohřbena
Euripidés (485 - 406př. n. l.)
- do děl se pokoušel vnášet nové prvky, nový pohled na ženy, bohové často v záporných rolích
- zabýval se psychologií obyčejných lidí
( Trójanky - hra o válce (pohled na válku ze strany chudých lidí)
- Elektra, Ifigenia v Aulidě, Orestés
( Médea - čarodějka, která pomáhá získat Jásonovi zlaté rouno i za cenu smrti vlastního
bratra a zrady otce
- oba prchají do Korintu a Jáson se zamiluje do dcery místního vládce, i přesto, že má s Médeou děti, si vezme novou ženu
- Médea je všechny zavraždí, zabije i své vlastní děti, jen Jáson zůstává živý, aby trpěl
Komedie
- humorným způsobem zobrazují to, co je v životě směšné
- poukazuje na nešvary společnosti
Aristofanes (445 - 385 př. n. l.)
- nejvýznamnější autor komedií, zachovalo se jich asi 11
- poslední z generace atických autorů
( Oblaka - zesměšňuje Sokrata
( Žáby- po smrti Sofokla a Euripida se pořádají Dionýsie, ale není na nich žádný dobrý dramatik
- Dionýsos jde pro oba do podsvětí aby je vyvedl a jednoho z nich vyvádí ven
( Jezdci, Lysistraté, Ženy slavíci Thesmoforie
3. Helénské období
Theokritos a Menandros - zástupci nové komedie, která se zabývala lidskou psychikou
vystupovali především chytří otroci a lakomci
Latinské písemnictví římské
(3. stol př. n. l. - 5. stol. n. l.)
- dělila se do čtyř období
1. Archaické období
Plautus (251 - 184 př. n. l.)
- navazuje na novou komedii
- motivy žárlivců, vojáků, lakomců, prostitutek
- proslavil chytrého otroka, který každého obelstí - primitivní humor - legrace ze zákl. věcí
( Komedie o hrnci - Moliér to přepracoval na Lakomce
( Chlubivý vojín
( Lišák Pseudolus - mladík Kallidoros se zamiluje do dívky, kterou má ve své moci kuplíř
- jeho otrok Pseudolus mu pomáhá a obelstí kuplíře a vojáka
- Kallidoros dostane dívku a Pseudolus odměnu
2. Vrcholné období (zlaté) - doba klasická (1. stol. př. n. l. - počátek n. l.)
- doba řečníků a básníků
Marcus Tullius Cicero (106 - 43 př. n. l.)
- vynikající řečník - zachovalo se celkem 58 řečí o politice
- vydal knihu O řečníkovi, kde vysvětluje jak psát projevy
- ostře kritizoval Caesara, byl popraven
Gaius Julius Caesar (100 - 44 př. n. l.)
- významný vládce a spisovatel
( Zápisky o válce galské - psáno jednoduchou ale propracovanou latinou
Publius Vergilius Maro (70 - 19 př. n. l.)
- pocházel z rolnické rodiny a to ovlivnilo jeho díla
( Zpěvy pastýřské a Zpěvy rolnické - poezie zaměřená na oslavu pastýřského života
- idyly = básně z venkovského prostředí
( Aeneis - obdoba Odysey - Aeneas se se svými druhy vydává hledat svou vlast a bloudí po moři, ...
Quintus Horatius Flacus (65 př. n. l.- 8 n. l.)
- psal satiry na tehdejší vedení Říma
( Ódy - čtyři knihy veršů, ve kterých se snaží přiblížit básně starých básníků
( Listy - dopisy psané jeho známým, úvahy nad morálními problémy
- používá různé složité formy, ale používá je lehce
- podporoval ho Maecenátus
Publius Ovidius Naso (43 př. n. l. - 18 n. l.)
( Listy Heroin (dopisy hrdinek) - 21 dopisů slavných žen svým milencům nebo manželům
( Umění milovat - sbírka rad jak si získat nebo udržet partnera
( Proměny - soubor 250 básní - jsou řazené chronologicky od vzniku světa až po Caesara
- svět vzniká z chaosu - vznik člověka - založení Athén, Říma - vláda Caesara, který se po smrti mění v kometu
- hl. námětem je vždy proměna
- smíchaná realita s mytologií
( Žalozpěvy - pět knih napsaných ve vyhnanství
- básně nad jeho osudem
- ceníme si ho pro jeho lehké verše, duchaplnost a postřeh
3. Doba postklasická (stříbrná) (1.st. n. l.)
- doba, kdy se v Římě hroutí demokracie
Lucius Aeneus Seneca (4 př. n. l. - 65 n. l.)
- byl vychovatelem Nera - Nero se zbláznil a krutě vládl celému Římu
- Seneca odchází do ústraní a zabíjí se
Tragédie - zpracovává stará témata - Oidipus, Trójanky, Médea - pohled z postavy tyrana
( Dialogy o praktické morálce - zabývá se různými tématy - duševní klid, hněv, prozřetelnost
období úpadku (2. - 5. stol. n. l.) - v této době téměř nevznikala žádná díla
4.Literatura od úsvitu českých dějin do doby Karla IV.
-Literatura spjatá s existencí státu – Velká Morava
-Existenci psané literatury předcházela ústní lidová slovesnost
-nejvýznamnější součást-soubory nejstarších pověstí jsou zapsány např. v Kosmově ale i Dalimilově kronice
-Nejstarší písemné památky – Velká Morava
Konstantin a Metoděj
-Konstantin na základě řeckého písma vytvořil Hlaholici a oba vytvořili uměle jazyk STAROSLOVĚNŠTINU
-jejich dílo:
-Vznikaly překlady (z latiny a hebrejštiny) do Staroslověnštiny
-Misál – texty k mši svaté
-Breviář – denní modlitby
-Přeložili řadu biblických textů
-Evangelia
-Proglas – předmluva k evangeliu, Básnickou formou shrnuje program obou bratři: Každým má právo aby mu bylo zvěstováno slovo boží v jazyku, kterému rozumí
-Paterik – knihy otců – životopisy významných mnichů a poustevníků – předloha ke správnému křesťanovi
-právní spisy
-Zákon sudnyj judem – soubor právních předpisů pro laiky
-nomozákon – soubor církevního práva, soubor právních norem pro církev
Všechny staroslověnské památky se dochovali z opisů, jedíná původní památka jsou Kyjevské listy – hlaholicí psaná část misálu
Pozdní staroslověnská tvorba
-Panonské nebo Moravsko-Panonské legendy
-texty dílem žáků K+M:
1)Život Konstantinův
2)Život Metodějův
-Spíše než o legendy se jedná o líčení osudů K+M na Velké Moravě
906-907 – Nájezd maďarů – rozpad VM- >přesun staroslověnské kultury na území Přemyslovského státu, kde v 10. století vedle sebe existují 2 kultury
-Staroslověnská a Latinská
3) Literární tvorba 10. století
- Střed Latiny a Staroslověnštiny, církevní oblast
cílem většiny lit. Děl: 1) oslava vládnoucího rodu Přemyslovců
2)“dát zemi Světce“- zvolit Čechům světce, z vládnoucí