Regionální rozdíly světadílů

ovlivňují lidské zdraví; dále úroveň vzdělanosti stanovená jako podíl gramotného obyvatelstva a jako kombinovaný podíl populace z příslušné věkové skupiny navštěvující školy prvního, druhého a třetího stupně; v neposlední řadě zahrnuje index hmotnou životní úroveň, jež je vyjádřena jako hrubý domácí produkt na osobu v USD v přepočtu na paritu kupní síly.
Index počítá již od roku 1990 . Česká republika je řazena mezi vyspělé země s vysokou úrovní lidského rozvoje ( ta se s HDI =0,87 umístila o něco výše, než by odpovídalo naší hmotné životní úrovni). Sice ještě nedosahujeme kvality života, jaká je například v Německu a Rakousku, ale jsme před Maďarskem, Polskem i Slovenskem. Maďarsko překonalo hranici mezi vysokou a střední úrovní lidského rozvoje někdy v první polovině 80. a Polsko v první polovině 90. let.
HDI je poměrně dobře korelován s některými ostatními indikátory, mimo jiné také s HDP. Zajímavé je srovnání států podle hodnoty HDP a podle velikosti indexu. Hodnota HDP v podstatě ukazuje, jak je stát bohatý, zatímco hodnota HDI indikuje, do jaké míry je "lidsky rozvinut". To tedy znamená, že země, které mají vyšší HDI než HDP, jsou lidsky rozvinutější, než by odpovídalo jejich bohatství a naopak. Mezi země s vyšším HDI, než by odpovídalo jejich finanční situaci, patří z vyspělých států například Řecko, Španělsko a Finsko, z rozvojových Kostarika a Thajsko. Naopak mezi státy s HDI nižším než je jejich hmotná finanční situace, se řadí především ropné státy, z ostatních například poněkud překvapivě Švýcarsko a Lucembursko (rentiérské státy).
Světová jádra, periferie a semiperiferie
Jádrové a Periferní oblasti jsou pojmy, které se používají k rozlišení socioekonomického významu jednotlivých regionů
1) Jádrové oblasti: hrající klíčovou roli ve světovém hospodářství a ekonomice, vyznačují se koncentrací obyvatel, ekonomicky a strukturálně vyspělých aktivit (terciér, kvartér) v hospodářském a politickém dění (na světě, kontinentě, v zemi, v regionu).
Mezi nejvýznamnější světové jádrové oblasti patří USA, Japonsko a západní Evropa
USA, oblasti s největší koncentrací průmyslu a služeb jsou (modrý Banán)
BOS-WASH (Boston, NY, New Jersey, Philadelphia, Baltimore, Washington) :hl. centra obchodu, financí, světové politiky, federální úřady
CHIPPITS (Chicago, Detroit, Cleveland, Pittsburgh)
-v těchto dvou oblastech se nachází více než polovina průmyslové výroby severní Ameriky
SAN-SAN (San FranciscoLos Angeles, San Diego) zde je lokalizován vývoj a výroba vyspělých technologií – Hi-tech (Silicon Valley- výroba letadel, zbrojní výroba, petrochemie
Seattle- Microsoft, Boeing
V Kanadě se jádrová oblast táhne od Toronta přes Montreal po Quebec
Japonsko, hlavní koncentrace průmyslové produkce je na strově Honšú. Zaměření je na výrobu elektrotechniky a automobilů
Evropa, nejvýznamnějšími jádrovými oblastmi jsou střed a jih Británie (nejvíce osídlená část, 60% obyvatel, 2/3 HDP), sever Francie, Benelux (v Nizozemí: Randstadt Holland- Rotterdam, Amsterdam, Haag, Utrecht), Německo (Porýní: centrum těžkého průmyslu, největší v Evropě), sever Itálie (Milán, Turín, Janov)
Zvláštními případy jsou Indie a Čína, v těchto zemích je obrovská vnitřní diferenciace, vedle vyspělých jádrových oblastí tu jsou většinou zaostalé regiony, které nereagují na zemědělský vývoj
Indie: vlastní vesmírný program, TATA (automobily), MITTAL (ocelárna), prosadila se v IT průmyslu (investice do Microsoftu) Jádrové obalsti: Bengalore (hi-tech), západní Bengálsko (tradiční průmysl), Kerala, Panžáb. Periferie: venkovské oblasti (Bihár, Urisa)
2) Periferie, jsou z pravidla málo zalidněné s nepříznivými životními podmínkami (tundry, tajgy, tropické deštné lesy, vysokohorské oblasti,pouště, polopouště). Orientace priméru, sekundéru, zdroje surovin, levná pracovní síla.
Patří sem i hustěji zalidněná území která však v důsledku nerovnoměrného historického vývoje nestíhají ekonomické a so