Regionalni geografie Afriky

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AFRIKY
Od Evropy ji odděluje Gibraltarský průliv, od Asie Suezský průplav (šíje). Je omývána Atlantským a Indickým oceánem.
2. největší kontinent (pokud bereme Ameriku zvlášť, jinak 3.)
POVRCH
Pobřeží není příliš členité, je mělké, úzké, má málo šelfů.
Zálivy: Guinejský, Velká a Malá Syrta (Středozemní moře), poloostrov: Somálský, ostrovy: Madagaskar, Kanárské, Kapverdské, Maskareny
Základem kontinentu je Africký štít, který byl rozlámán v rozsáhlé pánve, plošiny a další zarovnané území (Konžská pánev, Sahara, Kalahari). Ke štítu se alpínsko-himalájský vrásněním přimklo pohoří Atlas. Tektonickými pohyby vznikl systém příkopových propadlin, lávové plošiny (Etiopská vysočina), Měsíční a Dračí hory a osamělé sopečné kužely (Kilimandžáro). Stále se zvětšuje Východoafrický příkop, který je z větší části zalit jezery
nejvyšší Kilimandžáro, vrchol Uhuru, poté Mt. Keňa × nejnižší Assálská proláklina
VODSTVO
úmoří: hlavně Atlantského a částečně Indického, 1/3 území je bezodtoká
řeky: nejdelší je Nil (má různé typy režimu), nejvodnatější Kongo (monzunový), Zambezi (monzunový, jsou zde Viktoriiny vodopády), Niger (vytváří vnitřní deltu a pak se znovu spojuje, bylo tam moře). V (polo)pouštích jsou suchá koryta řek (vádí), které se naplní pouze občas
jezera: největší Viktoriino, Čad (uprostřed Sahary – neustálý tvar), tektonická: Tanganika, Malawi
Asuánská přehrada: + vodní elektrárna, kontrola a regulace záplav, zavlažování
- usazeniny se zachytí v přehradě a chybí v deltě, hlad, bilhariáza
PODNEBÍ A VEGETAČNÍ PÁSY
téměř celá leží v tropickém pásu, okrajově v subtropech
subtropy – horké suché léto a mírná deštivá zima
na severu – středomořské křoviny; chameleón, sup, plameňák, makak
na jihu – Kapská oblast je velmi specifická
– vánoční hvězda, muškáty, damani, hrabáč kapský
vlhké tropy – horké a vlhké(pobřeží Guinejského zálivu, Konžská pánev)
- prales: okapi, antilopa bongo, gorila, šimpanz, papoušek jako
střídavě vlhké tropy – vlhké horké léto, teplá suchá zima
- savany: sloni, zebry, žirafy, lvi, gepardi, nosorožci, hyeny, pštrosy, pakoni, gazely, antilopy, hroši
suché tropy – i roky neprší -> (polo)pouště (Sahara, Namib, Kalahari), které se stále rozšiřují kvůli dezertifikaci (Sahel = rozmezí pouští a savan na jih od Sahary)
- dromedár, fenek, zmije písečná, skarabeus, upaly, přímorožec
OCHRANA PŘÍRODY
první místo v rozloze národních parků, mnohé chráněna svou polohou (Sahara)
zejména oblasti savan, jsou nejvíc dotčená lidmi, mnoho zvířat na pokraji vyhynutí
NP Serengeti, Ngorongoro (Tanzanie), NP Virunga, Krugerův NP
organizace CITES potlačuje obchod se slonovinou, pašování zvířat ...
OBYVATELSTVO
řídce a velmi nerovnoměrně rozmístěné
kromě JAR jsou státy na počátku demografické revoluce => vysoká porodnost, nízká střední délka života, 2/3 obyvatelstva na venkově, velmi rychlá urbanizace -> slamy
úřední jazyky: francouzština, angličtina a portugalština
náboženství: většina – křesťanství, na severu – islám, v centrální – přírodní (animismus)
velmi různorodé, podle oblastí
negroidní trpasličí kmeny: různá etnika, např. Pygmejové (trpasličí vzrůst, prvobytně pospolná společnost, Kongo a Kamerun)
pravá negroidní populace: (Sahel, jižně o pralesa) savany a polopouště – hodně černí, vysocí, hubení, dlouhé končetiny, dobře přizpůsobení
lidé středomořského typu: (europoidní plemeno) severní subtropy – Arabové, Berbeři, Kušité
malajsko-indonéský typ: mongoloidní prvky, ostrov Madagaskar
smíšený negroidně-europoidní typ: míšenci (po kolonizaci bělochy)
PROBLÉMY
Až do poloviny 20. století byla velká část Afriky rozdělena na kolonie (Francie, VB, Portugalsko, Španělsko, Itálie a Belgie). Po II. světové válce postupně vyhlásili nezávislost. Hranice států byly vytvořeny bez přihlédnutí k národnostním hlediskům. Územně politická roztříštěnost zemí Afriky je příčinou častých občanských válek
přírodní podmínky (nedostatek vody) umožňují obdělávání jen 5% půdy. Nedostatek potravin je příčinou hladomorů (hlavně v Sahelu)
špatný zdravotní stav obyvatelstva (malárie, spavá nemoc, AIDS)
HOSPODÁŘSTVÍ
ekonomicky nejméně rozvinutý světadíl. Kromě vyspělé JAR, je zbytek států rozvojových
Zemědělství - jsou zde zaměstnány 2/3 obyvatelstva.
- Dominuje rostlinná výroba, v oblasti savan a tropických lesů se používá žďárové zemědělství. Domorodci pěstují hlavně proso, kukuřici, pšenici, rýži, hrách, čočku, maniok a batáty. Na plantážích se pěstují monokulturní plodiny pro vývoz – káva, kakaové boby, podzemnice olejná, koření...
- živočišná výroba –v některých zemích jsou stáda početná, ale chov dobytka je velice primitivní. V suchých oblastech je rozšířen chov ovcí, koz a velbloudů. Rybolov je významný ve východoafrických jezerech, řekách a při březích Maroka, Angoly a JAR
Průmysl – pouze 2% průmyslové produkce, z toho více než 40% je v JAR
- velký význam má těžební průmysl: ropa – Nigérie, Libye, Alžírsko a Egypt
uhlí – JAR, žel. ruda – JAR, Libérie, Mauretánie, měď – Kongo, Zambie, bauxit – Ghana, Guinea, diamanty – Kongo, JAR, fosfáty – Maroko, Tunisko, Záp. Sahar