Přemyslovci

7.B PŘEMYSLOVCI
V době rozkvětu Velké Moravy část oblastí Čech její součástí, po rozpadu Velké Moravy se posunulo hospodářské, politické a kulturní centrum na západ, tj.do Čech.
- Přírodní podmínky – Čechy vymezeny českou kotlinou, obklopenou horami, na Moravě úrodné nížiny podél Dyje a Moravy
- Hospodářství a správa
Zemědělství – rozšiřovíní osevních ploch, pomalé zvyšování produkce, vedle háku používáno rádlo s asymetrickou radlicí – lepší příprava půdy, při zapřahování dobytka používáno oje, jha, chomoutu a postoje – lepší využití tažné síly, trojpolní hospodářství, většina pozemků v rukou panovníka – knížecí nebo šlechtické statky s dvorci (dominikál) – práce čeledi a řemeslníků, vesnice s propůjčenou půdou poddáným (rustikál) – práce poddaných – závisí na feudální vrchnosti (renta naturální nebo robota, případně ještě daně – berně), společná občina v rukou šlechty, pole a pastviny obyvatelů vesnic
Domácí řemeslná výroba – železářství, hrnčířství, tkalcovství
Vznik vesnických sídlišť, v podhradí se usazovali kupci, řemeslníci, služebníci a církevní instituce
Základ správy země – knížecí rody (správce – kastelán + úředníci a členové knížecí družiny)
- OBYVATELSTVO
Velké množství kmenů, největší kmen Čechů v pražské kotlině v centru země – převaha nad ostatními; Lučané (Žatecko)
Lemuzi (v povodí Bíliny)
Litoměřici
Pšované(Mělnicko)
Charváti ( vých. Čechy)
Doudlebi (jížní Čechy)
Děčané
Sedlčané (Karlovarsko)aj;
Hradiště (Levý hradec, Budeč, Tetín), nejvýznamnější pak Praha (pověst o založení Prahy kněžnou Libuší ); od Libuše a Přemysla Oráče ze Stadic odvozován původ kmene Čechů = Přemyslovci
- KŘESŤANSTVÍ – upevňovalo moc knížat (vládou Boží vůle)
původně ze západu od Franků (biskupství v Řeznu – Regensburg v Bavorsku, 845 křest 14 českých kmenových knížat) + obchodní styky (dovoz soli a řemeslných výrobků, vývoz koní, kožešin, vosku. Medu aj.); sousední kmeny označovány Němci (pro nesrozumitelný jazyk); pak vojenské útoky Bavorů a Sasů i vpády Čechů do Německa; mír vykupován za každoroční odvody dobytka a stříbra
Přemyslovci, český knížecí a královský rod. Vládli v českém státě od 9. stol. do roku 1306. Podle pověsti je zakladatelem rodu Přemysl Oráč, který byl k vládě povolán kněžnou Libuší od pluhu. Nejstarším historicky známým Přemyslovcem byl kníže Bořivoj (konec 9. stol.), který se svou chotí sv. Ludmilou přijal křest a zahájil proces christianizace Čech. Za vlády Bořivojova vnuka knížete Václava se začala rozšiřovat vláda Přemyslovců, která do té doby zahrnovala pouze střední Čechy. Za Václavových nástupců Boleslava I. a Boleslava II. byly k Čechám připojeny Morava, Krakovsko, Slezsko a Červenské Hrady. Počátkem 11. stol. mimočeské državy ztraceny. V době knížete Oldřicha dobyta zpět Morava (20. léta 11. stol.), která je od té doby součástí českého státu. Z Přemyslovců vládnoucích v 11. stol. dosáhli největších úspěchů Břetislav I. (1034 – 55) a Vratislav I., jenž byl v roce 1085 korunován prvním českým králem. Druhým z Přemyslovců, který získal královskou hodnost, se stal Vladislav I. (králem 1158). Oba panovníci získali královskou hodnost pouze pro svou osobu. V poslední čtvrtině 12. stol. došlo k úpadku knížecí moci. Rychlé střídání Přemyslovců na českém trůně, často za pomoci německých panovníků, vedlo k zásahům do českých poměrů ze strany říše. Ve 13. stol. začala vláda silných panovníků: Přemysl I. Otakar, Václav I., Přemysl II. Otakar a Václav II. Již za vlády Přemysla I. Otakara se český stát vymanil z područí německých panovníků; vztah k říši upravovala Zlatá bula sicilská (1212), jež mj. zaručovala českým vládcům dědičně královskou hodnost. 13. stol. přineslo ekonomický, politický i kulturní rozvoj českých zemí. Přemysl II. Otakar připojil 1261 – 76 k českému státu rakouské země, Václav II. získal v roce 1300 korunu polskou a pro svého syna Václava III. 1301 i korunu uherskou. Na vrcholu své moci rod vymřel, když byl jeho poslední představitel Václav III. v roce 1306 úkladně zavražděn. Po Přemyslovcích nastoupila v českém státě dynastie Lucemburků prostřednictvím Elišky Přemyslovny (sestry Václava III.), manželky Jana Lucemburského. Eliščin syn Karel IV. se pokládal za dědice přemyslovských tradic.
Počátky Českého státu - nejstarší zmínka je o Bořivoji - 1. historicky doložený příslušník dynastie Přemyslovců . 882 - 894 Český stát je součástí Velké Moravy , 884 - přijímá Bořivoj se svou chotí Ludmilou na Velké Moravě křest. Na svém sídle Levém Hradci a v místech dnešního pražského hradu , později hlavním sídle Přemyslovců , založil první křesťanské kostely v Čechách . Kníže byl původně vlastníkem veškeré půdy , které se zmocnil v době sjednocování země. Část půdy přidělil k užívání členům své vojenské družiny . Ti pak spravovali přidělená území z hradů , zakládaných v této době po celé zemi . ( kníže dostával daně z úrody a správci území tvořili jeho vojsko - služba králi za propůjčenou půdu ) . Tento systém se nazývá hradská správa. K rozšíření zemědělské půdy došlo mýcením lesů . ( a zakládají se nové vesnice ) . Nová půda byla obsazena domácím obyvatelstvem - vnitřní kolonizace . Vedle vesnic vznikají pod hrady tzv. sídliště - centrem bylo tržiště - místo obchodníků a řemeslníků - později zde vznikají první města .Po Bořivojovi vládnou jeho synové - Spytihněv ( 984 - 915 ) - založena rotunda Petra a Pavla na hradě Budči. České kmeny se odtrhli od Velké Moravy . Vratislav první ( 915 - 921 ) - založen chrám sv. Jiří na Pražském hradě , vytvořen základ k vlastní správě země . Václav ( Vratislavův syn ) - v době jeho nezletilosti za něj vládne Drahomíra , 922 - se Václav ujal trůnu , prosazuje křesťanství . 929 - Německý král Jindřich první Ptáčník spolu s bavorským vévodou Arnulfem podnikli vojenskou výpravu do Čech . Kníže Václav se podle Kosmovy kroniky zavázal k poslušnosti a k odvádění poplatku 500 hřiven stříbra ( 1 hřivna = 216 g ) a 120 volů ročně . 28 . 9. 935 - Kníže Václav byl ve Staré Boleslavi zavražděn svým bratrem Boleslavem prvním , ( 935 - 972 ) , který zřejmě nesouhlasil s tím , že se Václav podřídil Německému králi. Václav byl záhy po své smrti prohlášen za svatého , čímž se Přemyslovci vyvýšili nad ostatní příslušníky vládnoucí vrstvy . Postupně se kult Václava rozšířil tak , že je označován za patrona země České ( pro některé historiky je to ovšem Boleslav ) . 936 - 950 - probíhají těžké boje mezi Boleslavem a Otou prvním . 950 - uzavírají spolu mír. 955 - v bitvě na řece Lechu nedaleko Augsburgu porazili Ota s Boleslavem Maďary a ukončili jejich expanzi . V této době je území Čech rozšířeno o Slovensko , Krakovsko , Moravu - díky sjednocení a expanzi . Praha - opevněné sídlo , centrum obchodu s Byzancí , Rusy , Araby , Židy . , ražba první české mince - stříbrné denáry . –955 Zaveden výběr daní od obyvatelstva - vydržována početná a dobře vyzbrojená armáda , na dobytých územích budovány hrady s kastelány a vojskem - pevná vláda. 965 - první popis Prahy ve zprávě židovského obchodníka Ibrahima ibn Jakúba. 970 - založen první klášter ( ženský klášter benediktýnského řádu , abatyše Milada - dcera Boleslava prvního ) 972 - Nastupuje Boleslav druhý pobožný ( 972 - 999 ) , založeno pražské biskupství , 1. biskupem byl Dětmar , druhý byl Sv. Vojtěch , za jeho vlády se český stát zmenšuje , Vladimir ( Kyjevská Rus ) dobyl Červenou Rus , Slovensko dobyl Měšek .Boleslav Chrabrý potom Krakovsko . 981 - umírá Slavnik ( uznával svrchovanost Přemyslovců , neusiloval o samostatnost ) ,druhý slavníkovec Soběslav však o ni už usiloval , začal razit vlastní mince , také hrozilo , že se Slavníkovci přidají na stranu Polska - 28 . 9 . 995 - Boleslav druhý nechal vyvraždit Slavníkovce na jejich hradu v Libici nad Cidlinou . Boleslav překonal poslední překážku k úplnému sjednocení . 999 - zůstali tři synové - Jaromír , Oldřich , Boleslav . Boleslav ( ryšavý ) nechal Jaromíra vykastrovat , Oldřicha chtěl zabít ,ale nepovedlo se mu to. Oba dva bratři utekli do Německa . Boleslav třetí byl neschopný panovník , popudil si proti sobě velmože , nakonec