Moderna

15. Moderna
skupina mladé generace českých spisovatelů v 90. letech 19. století, nesouhlas se starší generací, skupina neměla jednotný umělecký program, prosazovala právo na osobité pojetí tvorby a individualismus (nezávislost na společenských normách), jednotícím prvkem – nonkonformismus (rozchod s vládnoucí politikou), útočila proti tvorbě lumírovců i realistů
říjen 1895 vydán Manifest České moderny – vyjádření postojů k politice, společnosti - autorem byl Josef Svatopluk Machar a signátoři (- ti co to podepsali) František Xaver Šalda, Otokar Březina, Antonín Sova, Fr. V. Krejčí, Vilém Mrštík
časopis: Niva, Literární listy, Rozhledy, Čas, ...
Josef Svatopluk Machar (1864 – 1942)
ocitl se ve vězení v době nejtvrdší perzekuce (1915-1916), stal se stoupencem krajní pravice
realista, básník, prozaik, publicista v Herbenově Času a v Masarykově Nové době, řečník, představitel subjektivní a politické lyriky, satirik, návaznost na Havlíčka a Nerudu
narodil se v Kolíně, vystudoval gymnázium v Praze, ve Vídni pracoval jako bankovní úředník
autor Manifestu české moderny, mluvčí generace Česká moderna
ironie, satira, sarkasmus, nadsázka, záliba v sonetu, prozaizace poesie
byl kritikem Masarykovým, kritizoval i církev, odvážná kritika měšťácké společnosti
realistický, střízlivý, otevřený, strohý, analytický a provokující pohled na skutečnost
polemické zaměření, osobní milostné zklamání – vyjadřuje pocity deziluze, skepse
rozchod s dosavadní literaturou, soustředění na vlastní nitro, nálady
subjektivní obsah poezie, provokativní otevřenost, falešné morálky
verš prozaizovaný, jednoduché jazykové prostředky, prvky hovorového jazyka
Díla: Tristum Vindobona (Žalozpěvy z Vídně) básnická sbírka, politická lyrika inspirována Ovidiovými žalozpěvy vzniklými v jeho vyhnanství, kritika české politiky, skeptický pohled do budoucnosti, vřelé vlastenectví autorovo, pocit vyhnanství a touha po návratu, Confiteor (Vyznání) společenská a politická lyrika, ztvárnění svého milostného příběhu, ústícího do banality, zklamání ze společnosti, Magdaléna - román ve verších, příběh prostitutky, která se dostává do vyšší společnosti - uvědomuje si pokrytectví, Zde by měly kvést růže - příběhy žen zklamaných životem, veršovaná epika, kritika měšťácké společnosti, pokrytectví, zbabělosti, neupřímnosti, Svědomí věků - cyklus básnických sbírek, zahrnuje lidskou historii od nejstarších dob po současnost (vliv Huga a Vrchlického) -obraz současnosti je velni kritický, nejslavnější je doba antická -další vývoj charakterizuje jako sestupný
Otokar Březina – Václav Jebavý (1868-1929)
český básník - 1928 získal Státní cenu za literaturu, a s ní spojených 100 000,-- dar Svatoboru
poznamenán smrtí rodičů, studiem filozofie, četbou literatury,
studoval na gymnáziu v Telči, působil jako učitel v Nové Říši a v Jaroměřicích
uzavřený samotář, největší český symbolista a básník, patří k vrcholu evropské lyriky
píše nasyceně – bohaté významy, kratší volný verš
koresponduje s přáteli – František Bílek, F.X.Šalda, Anna Pammrová
básník byl hluboce nábožensky založený – byl přesvědčen o existenci nadpozemské skutečnosti, odvrací se od pozemského života, navazuje kontakt s duchovním světem, Bůh je v jeho básních nazýván Tajemstvím, Neznámým, Tajemným
tendence k aristokratickému pojetí, zdobenému tvaru, metafory výrazů obtížně srozumitelných
Díla: báseň Moje matka – vyslovuje úctu k matce, její odkaz pro sebe vidí v pokoře, v úctě k práci a k chudobě, víře, 5 sbírek: Větry od pólů, Tajemné dálky – touží po poznání tajemství vesmíru a bytí -vzpomínky na mládí, které uplynulo v chudobě, na matku – básníkova zbožnost -vyjádření pocitu samoty a bolesti -častý básníkův pesimismus, v básních využívá biblické obrazy, Svítání na západě - nadpřirozené světlo nových světů, které člověk pozná po smrti - smrt je pro člověka vysvobozením z pozemských strastí, přináší duchovní život, smysl vysvobození – svítání - hořkost samoty a básníkovo zasvěcení se nadosobním ideálům, Ruce – symbol bratrství, které spojuje veškeré tvorstvo, oslava tvůrčí činnosti práce rukou, které budují nový život na zemi, vykreslena vidina společného bratrství, Stavitelé chrámů – básník chtěl všem lidem ukázat cestu, aby spolu postavili chrám Neznámému -obrat v poesii, opěvuje básníky, kteří budují dokonalejší svět, poznání o spojení pozemského života s poznáváním