Marie Majerová

Marie MajerováReferátMarie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla česká prozaička, publicistka, divadelní kritička, překladatelka, autorka povídek, lyrických črt, fejetonů a reportáží. Opakovaně usilovala o vývojově adekvátní podobu sociálního románu vystihujícího vztah jedince a revolučního společenského procesu. Byla průkopnicí realistické povídky pro mládež.Marie Bartošová se narodila 1. února 1882 v Úvalech u Prahy osmadvacetileté Barboře Jarošové provdané za Františka Bartoše.Barbora Bartošová pocházela z Dolních Měcholup, kde měl její otec pronajatý mlýn. František Bartoš byl povoláním řezník, synem kováře. Tři roky po narození Marie její otec tragicky zemřel. Po letech se o tom zmiňuje ve svých vzpomínkách v knize od Františka Pražáka, Paměti českých spisovatelů z dětství, strany 99-100, Praha 1946 cituji: „Bartošové vůbec tak nějak neobvykle scházeli ze světa. Děd kovář spadl s vozu vracejícího se z polních prací, otce řezníka našli v lese již po smrti, prvorozený vnuk zemřel maličký náhlou dětskou nemocí.“ Po otcově smrti se s matkou přestěhovala do Prahy k tetě a později přesídlily do bytu na Malé Straně, kde už žily s novým manželem její matky Aloisem Majerem. Obecnou školu navštěvovala na Malé Straně a později na Žižkově. Do první měšťanky chodila na Smíchově. V roce 1894 se rodina odstěhovala na Kladno, kde se její otčím stal nočním hlídačem. Na Kladně Marie dokončila v roce 1896 měšťanskou školu a poté navštěvovala německou klášterní školu pro dívky v Horažďovicích. Od roku 1897 do roku 1898 pracovala u vzdálených příbuzných v Budapešti jako pomocnice v domácnosti. Po návratu pracovala v Praze jako písařka, přitom se vzdělávala ve večerní obchodní škole a v kurzech Dělnické akademie. V této době se seznámila s literáty okolo S. K. Neumanna a patřila k návštěvníkům jeho olšanské vily. V roce 1901 odešla s typografem a satirickým básníkem Josefem Stivínem-Foltýnem, za kterého se v roce 1904 provdala, do Rokycan. V roce 1902 se jí narodil syn Pravoslav. V letech 1904 až 1906 Marie Majerová žila ve Vídni, kde její manžel pracoval jako redaktor Dělnických listů. Rok žila v Paříži, kde externě studovala na Sorbonně a kde poznala prostředí anarchistických komun. Po návratu začala spolupracovat s Právem lidu, jež její muž od roku 1907 redigoval. Od roku 1911 do roku 1920 Marie Stivínová přispívala do Práva lidu soustavně. Roku 1908 vstoupila do sociálně demokratické strany a po roce 1918 se přiklonila k levici. V roce 1921 se stala členkou komunistické strany a už od podzimu 1920 pracovala v redakci Rudého práva. V roce 1920 se rozvedla s Josefem Stivínem a od roku 1921 začala používat literární pseudonym Marie Majerová. O rok později se znovu provdala za grafika a typografa, později ředitele tiskárny Melantrich, Slavoboje Tusara. V roce 1929, kdy se jako jedna ze skupiny sedmi spisovatelů rozešla s komunistickou stranou, se stala redaktorkou časopisu Čin (až do konce roku 1936), pak žila jako spisovatelka z povolání. Za nacistické okupace byla postižena zákaz