Jan amos komensky, baroko

frašky z lidového prostředí
František Jan Vavák
milčický rychtář
zaznamenal lidové obřadní písně
jde o písmácké paměti napsané česky
Václav František Kocmánek
kantor, autor několika interludií
skladba o selském životě – Selské naříkání
lidová tvorba (ústní lidová slovesnost)
vzniká mezi převážně venkovským lidem a uchovává se po generace ústním podáním
vyjadřuje vztah lidu k otázkám života i smrti, k přírodě, k práci, k rodině a společnosti
typickým znakem je anonymita a šíření ústním podáním
hlavními žánry ústní lidové slovesnosti jsou pohádky, pověsti, písně, lidová dramata, balady, loutkové hry, proroctví, hádanky, přísloví, písně
je ojedinělou součástí naší kultury
v době národního obrození se stala důležitým inspiračním zdrojem
- lidová pověst: - v jádře obsahuje vždy skutečný historický fakt
- pověsti národní – např. O praotci Čechovi
- pověsti hrdinské – např. O Žižkovi
- pověsti rodové – O bílé paní
- pověsti místní – vztahují se k založení hradu….
- pověsti o odchodu českobratrských exulantů
- pověsti o protifeudálních vůdcích odboje (Kozina, Kubata)
- pověsti legendární – poutní místa, kláštery
proroctví - souvisí s pověstmi a vyjadřuje naděje v lepší budoucnost
- např. Libušino proroctví
pohádky - vznikají v závislosti na lidovém čtení
- vyjadřují touhu po spravedlnosti
- vítězí v nich vždy právo a dobro nad křivdou a nespravedlností a prostý člověk nad zlým vládcem
- typickým pohádkový hrdina je Honza
lidová píseň – je nejživějším a nejhojnějším útvarem ústní lidové slovesnosti
lyrické písně – zobrazují život lidu v jeho rozmanitých projevech a vztazích, zachycují lásku, robotnické poměry, vztahy rodičů a dětí
balady – téma základních rodinných a společenských vztahů
- Utonulá, Sestra travička, Osiřelo dítě
lidové drama – navazuje na náboženské hry, zvláště na velikonoční a vánoční
- školské dramata, dobrodružné hry
- Komedie o turecký vojně – proniká i do loutkových her
exulantská literatura
činnost české emigrace provázely těžkosti, vycházející z politických a kulturních podmínek té či oné země
díla se nemohla opřít o větší čtenářskou obec
Pavel Stránský ze Zap
po Bílé hoře odešel do Německa
O státě českém – latinský spis, hájí v něm předbělohorské Čechy
Pavel Skála ze Zhoře
zabýval se církevní historií
Chronologie církevní
Historie církevní
Jiří Třanovský (Tranoscius)
v době pobělohorské působil na Slovensku
Písně duchovní staré i nové – kancionál
Jan Ámos Komenský
odešel do Polska a díky němu se stalo nejdůležitějším centrem
odklon od přírody
zaměření k vlastnímu nitru
kontrast, dramatičnost (např. krutý ďábel x milostivý Bůh, zlo x dobro, hrůzy válek x nadpozemský ráj, chudoba člověka x nádhera chrámů….)
důraz na lidskou bezmocnost vůči řádu světa
Architektura:
baroko je v Evropě dvojí: - baroko dynamické - směrem na sever od Itálie, je živější, radikálnější
- baroko klasicizující - ve Francii
Baroko dynamické:
Zákl. rysy:
složité půdorysy, průniky křivek, elips, prostupování jednotlivých prostorů, kontrast světla a stínu
výzdoba freskami, bohatá štuková výzdoba
interiér je bohatě doplněn sochařskými, malířskými i drobnými architektonickými prvky
v člověku to vzbuzuje napětí, neklid, pocity mystického opojení
Druhy staveb: - převládá církevní architektura, barokní paláce a domy, zámky
- fortifikační architektura – pevnosti (u nás Leopoldov, Terezín)
Hlavní představitelé:
Lorenzo Bernini - geniální umělec, sochař
- dovršil stavbu chrámu sv. Petra ve Vatikáně
- postavil bronzový baldachýn (29 m) a kolonádu kolem svatopetrského náměstí

Francesco Borromini - zakladatel dynamické linie barokní architektury
- dílo – římský kostel San Carlo alle Quattro Fontane
- G. Guarini
Architektura mimo Itálii:
Johan Bernhard Fischer z Erlachu – rakouský sochař i architekt
- dvorní stavitel Habsburků
- dílo – Schwarzenberský ve Vídni, zámek
- Schönbrunn u Vídně
Lukas Hildebrandt – rakouský architekt
dílo – vídeňský zámek Belveder
Christopher Wren – velkorysý architekt a matematik
- dílo – katedrála sv. Pavla v Londýně
Barokní památky v Rusku: - zimní palác a klášter Smolný v Petrohradě
mísí se zde prvky italského baroka (známý architekt Rastrelli), případně i francouzského, ale s domácí uměleckou tradicí
Střední a Jižní Amerika – dostalo se sem zásluhou náboženských řádů, především františkánů a dominikánů
Baroko klasicizující:
nepůsobí na člověka vřele a mysticky jako např. česká architektura
ve Francii se stal vedoucím stavitelem doby J. H. Mansart – přestavba Versailles
park zámku Versailles projektoval architekt – André Le Notre – geometrické podobě zahrad se obecně říká „francouzský park“
tomto období je dostavován slavný Louvre
Sochařství:
charakterizuje hluboké vnitřní napětí, dramatický pohyb, křečovost, patetické gesto
náboženské náměty nebo scény plné dramatického vzruchu jsou obestřeny kouzlem mystického vzrušení
tvář prozrazuje exaltovanost a zanícení
sochy působí jako zbavené existence pozemského světa, promlouvá z nich duše
oděvy soch – roucha obepínají tělo nebo jsou vzednuté, rozevláté
sochařství je vázáno na architekturu – monumentální plastika – mariánské nebo morové sloupy, sloupy nejsvětější trojice, barokní kašny, úpravy štítů barokních domů
Lorenzo Bernini - dokázal vystihnout stav lidské duše
- sousoší Vidění sv. Terezie
Malířství:
je opakem ucelené renesanční formy
umělci vnášejí do svých děl dosud nezvyklý pohyb, silné dramatické světelné efekty
velkolepé mytologické a alegorické výjevy
temnosvit – nepřirozené střídání světla a stínu, celý obraz je tmavý, ale motiv je osvětlen
technika šerosvitu – kontrast světel a stínů a jejich přechody, dodávají obrazům výraz tajemnosti a určité duchovnosti
fresky – opticky rozevíraly stěny a opticky zvyšovaly stropy – např. Maškarní sál v Českém Krumlově
Hlavní představitelé:
Caravaggio – zakladatel barokního italského realismu
- Ukřižování sv. Petra
Diego Velázquez – malíř španělského krále
- nesnažil se u členů král. rodu zakrývat degeneraci
- Infantka Margarita, Dvorní dámy
- největšího rozmachu dosáhlo malířství v oblasti Holandska a Flander
holandské zátiší – do obrazu se dostávají předměty každodenní potřeby - květiny, zvěř, ryby, nábodí, jídlo…
- malíři: Williem Claesz, Frans Snyders
holandská krajina – krajiny charakteristické nízkým horizontem a vysokým nebem
- prosté chatrče, větrné mlýny, pobřeží, moře, pole
- malíři: Jacob van Ruisdael
Peter Paul Rubens – obrazy – kypré a korpulentní ženské postavy
- dílo – Zuzana v lázni, Tři Grácie
Rembrandt van Rijn – největší osobnost bar. malířství
- námět obrazů - měšťané
- dílo – Noční hlídka, autoportréty
Vermeer van Delft – slavným se stal až ve 20. st.
- dílo – Dívka čtoucí dopis, Mlékařka
Frans Hals – portrétista
Barokní hudba:
- vyhraňuje se rozdíl mezi vokální a instrumentální hudbou
vzniká opera a balet
zdokonalují se hudební nástroje – Itálie – vznikají housle
chrámová hudba, koncertní skladby, pastorely
Claudio Monteverdi – Ital, opera Orfeus
Giovanni Battista Pergolesi – komická opera – Služka paní
Henry Purcell, Georg Friedrich Händel
Johann Sebastian Bach – varhaní hudba, chrámové skladby
Antonio Vivaldi – houslista, skladba: Čtvero roční období
Barokní literatura:
barokní literatura oživila typické středověké žánry: legendu, duchovní píseň, traktát, epos, reflexní lyriku aj.
alegorie symbolů, využívání obraznosti
- -