Evropska stredoveka literatura, pocatky pisemnictvi v Cechach, R

drománské (architektura Velké Moravy) – jen pro Čechy
- zrodilo se ve Francii, Itálii a v Německu (na území bývalé západořímské říše)
- římské stavby, které se dochovaly byly inspirací, sloužily jako vzor
ARCHITEKTURA:
- základní prvek, který přebírá architektura: sloup, sloup spojený klenbou
- charakteristické rysy: - celek působí většinou těžkopádně a masívně
- prostor zakončen klenbou valenou nebo křížovou (ale také kopule a plochý
prostor)
- okna malá, obloukovitá, případně i kulatá (tzv. rozety), okna více vedle sebe
- tlak kleneb nesou pilíře
- sloupy mají klasické trojdělení na patku, dřík a hlavici
- v architektuře převládají církevní stavby
- základní stavební materiál: kámen (ale už i cihla)
- druhy staveb: - především kláštery a kostely (tzv. sakrální architektura)
- z hlediska půdorysného převažovaly 2 typy církevních staveb a to rotunda a
bazilika
- rotunda – má kruhový půdorys, vršek tzv. lucerna, vstupní portál jednoduchý
nebo zdobený, k rotundě bývá připojena menší část tzv. apsida
(slouží ke shromažďování)
- bazilika – je obdélníkového půdorysu (může být i více obdélníková) pak jsou
to vícelodní, typické jsou 2 věže, vzdau přilepena půlkruhová apsida
- rotundy se stavěly na vesnicích, hradech
- baziliky byly součástí klášterního komplexu
- klášter sloužil k řeholnímu řádu
- nejstarší řád Benediktinu – přišli do Čech koncem 10. století
- bylo jim dovolenou, aby si postavili klášter v Břevnově (Břevnovský klášter)
- komplex kláštera: - základem je napojena bazilika
- křížová chodba (ambit)
- uzavřený komplex - uprostřed je rajský dvůr – je obklopen stavbami =>
slouží jeptiškám a mnichům ke konverzaci, ke studování, písárna –
scriptorium (zde se opisují texty, přepisy knih), obytná část (konvent), jídelna
(reflektář)
- klášter byl ekonomicky soběstačný
- klášter měl svoje pozemky (pozemky od šlechty, panovníka)
- klášter měl kulturní a duchovní význam
- klášter byl vždy útočištěm azylů
(rotunda slouží jako azyl)
- památky: - bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě (dochovaly se jen základy)
- rotunda na Levým Hradci (dochovány základy, středisko Přemyslových rodů)
- rotunda sv. Petra a Pavla v Budči – dětství sv. Václava
- rotunda sv. Jiří na Řípu
- bazilika sv. Mikuláše v Potvorově
- bazilika sv. Jiří na Hradčanech
- rotunda sv. Kateřiny v Znojmě
- rotunda sv. Martina na Vyšehradě
- hrady: Strakonice, Přimda, císařská falc v Chebu
- ostatní: kamenný Juditin most v Praze (na místě dnešního mostu Karlova)
SOCHAŘSTVÍ:
- z hlediska námětového převládala jednoznačně náboženská tematika (Zvěstování
Panny Marie, Trůnící Madona aj.)
- existují ale i náměty rostlinné nebo živočišné (lvi, medvědi, draci,…)
- figurální plastika: - postavy bez výrazu v obličeji, strnulost v pohybu těla,
schematismu, teprve ke konci románského období snaha o oživení
- památky: - evropské sochařství – sochař Gislebert (výzdoba mnoho kostelů ve
Francii)
- u nás např. výzdoba průčelí kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře, portál
v Tišňově (zde již kontakt s gotikou)
MALÍŘSTVÍ:
- převažují jednoznačně fresky (=nástěnná malba) a knižní malba
- památky: - např. freska Povolání Přemysla na trůn z rotundy sv. Kateřiny ve
Znojmě, iluminované rukopisy (Kodex vyšehradský)
- 2 fáze (pojmenované podle císařů):
1. doba karolinská (dle Karla Velikého) – u nás do skonku 10. století
2. doba otonská (dle Oty II.) – u nás do sklonku 11. století, protože hlavním
rysem těchto dvou období bylo napodobování antického umění, hovoříme
také někdy o tzv. karolinské a otonské renesanci, není třeba již připomínat,
že vzhledem k Francii jsou i tato období časově posunuta