Apeninská oblast

APENINSKÁ OBLAST
geologicky nejmladší FG region (2.pol.třetihor)
nejrozsáhlejší oblast aktivního vulkanismu na evropské pevnině
Vymezení
S: Col di Cadibona (nedaleko Janova), Severní Apeniny
Stř: Tyrhénský Antiapenin, Střední Apeniny
J: Jižní Apeniny, Jaderský Antiapenin, Kalábrijské Apeniny
- ostrovy: Sicílie, Sardinie, Korsika, Lipanské ostrovy – leží v aktivním vulkanickém pásmu mezi Etnou a Vesuvem.
Geomorfologické členění
= Apeniny X Antiapeniny X Ostrovy (jádra ostrovů, především hercynské stáří)
Severní Apeniny
typická vráso-příkrovová oblast, flyšová
subdukční procesy (deska Adria pod Euroasijskou)
tyrhénský svah – hrástě, prolomy = komprese SV
tvary reliéfu – klesty, kar – glaciální jezero – Lago Verde
aktivní sesuvy – Emilia-Romagna
hazardy: hluboké svahové deformace
stržové sítě - calanchi
Střední Apeniny
extenzivní tektonika, poklesy, hrásťo-prolomové struktury
aktivní oblast – prolomové struktury = vznik zemětřesení
střídání kotlin a vyvýšenin, mezihorské kotliny (prolomy)
svahové deformace, antiklinála – jde napříč zlomem (useknuta) – Maiella
největší Gran Sasso – vápencový masiv (holocenní kaňon)
badlandy – vyplňují okraje prolomů, postižené erozí
Současná aktivita extenzní tektoniky:
- zlomy porušující recentní sedimenty
- četná silnější zemětřesení
Rychlý výzdvih – konec spod. pleistocénu až do současnosti (stř. Itálie)
- př. Tyrhénské moře – pleistocénní mořské sedimenty a pobřežní čára 200mnm.
- osní část Apenin – rozlámané zarovnané povrchy
- intenzivní eroze – horská i periadriatická oblast
- odvodnění mezihorských depresí zpětnou erozí toků
Tyrhénský Antiapenin
vulkanické formace – oblast extrémně prostoupena vulkanickými procesy
Z – poklesové zlomy
největší vulkanicita = oblast Neapole:
- Vesuv – aktivní sopka, výlevy, nachází se v hoře Monte Somma, zničila Pompeje
- Flegrejská pole – kalderová struktura, mnoho kráterků v jedné velké kadeře
– výbuch před 8 MA
S – Monte Amiata – neaktivní toskánská sopka
Liparské ostrovy – Stromboli
Lago Bracciano – kráter vyplněn jezerem
Jaderský Antiapenin
zkrasovělá oblast, nejstabilnější
Apulská plošina, zkrasovělá plošina Gargano
Jižní Apeniny
výskyt vyvřelých hornin – tvoří Kalábrii
fenomén = paleopovrchy – v různých nadmořských výškách
= mořské terasy různě vyzdvihané
oblast Kalábrie – až stovky m nad pobřežím = různé úrovně
Kalábrijské Apeniny
pianalti – podle barvy jsou odlišeny terasy (staré břežní čáry), hluboké zvětraliny
Sicílie
aktivní stratovulkán Etna, hlavní vývoj v pleistocénu = výlevy (výbuch 23.12.1995)
Korsika
- zbytky paleoreliéfu – zarovnané povrchy, typ.útvar zvětrávání a odnosu hornin = tafoni (dutiny)
Geografické rozšíření evropských alpid
Z-V: Betidy,Pyreneje;Apeniny;Alpy;Karpaty;Dinársko-helénská obl;Krymsko-kavkazský orogén
Geotektonický vývoj Alpid
Vznik od druhohor do dneška = sedimentace, diftong, vyvrásnění…
* riftové zóny, oceán Tethys…
Druhohory:
Trias – ztenčení kontinentální kůry, extenze a * praoceán Tethys (1.paleotethys, pak neotethys)
Svrchní trias – * „karbonátové platformy“(váp), usazení evaporitů podél riftových rozhraní
vznikajícího oceánu (na pevnině usazení rudých vrstev), tropické podmínky
Spodní jura – kolaps karbonátových platforem a postupná sedimentace hlubokovodních
sedimentů (radiolarity, černé břidlice), * jílovité břidlice - hlubokopoložené
Křída – prostor se již neprohlubuje Ale začíná