20. a 30. léta v Československu

20. A 30. LÉTA V ČESKOSLOVENSKU
- 28. 10. 1918 kapitulační nóta Rak.-Uh., představitelé Nár. výboru převzali moc do svých rukou –
obsadili místodržitelství → VZNIK REPUBLIKY
- recepční norma – oznamovala vznik republiky
- „muži 28.října“ – Švehla, Rašín, Soukup, Stříbrný, Šrobár
- zásluhy na vzn. recepční normy
- 30. 10. 1918 + Slováci → Martinská deklarace – rozchod Slováků s Uherským státem – připojení k Čechům
→ vznik samostatného státu dokončen
PRVNÍ REPUBLIKA
a) Politický vývoj
28.10.1918 – 30.9.1938 (Mnichov)
- Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko, Podkarpatská Rus
- úkoly: vypracovat ústavu, vnější a vnitřní obrana státu, stabilizace ekonomiky, posílení kulturníhoživota
- 14.11.1918 se sešlo Národní shromáždění; poslanci byli delegováni z voleb 1911, dalšími byli poslanci Nár. výboru čs.
→ čs. stát bude republika, prezidentem bude TGM, v čele vlády Karel Kramář
- Prozatímní ústava z roku 1918 – platila do schválení (provizorium), schválena byla 29.2.1919 a potom platila do roku 1948
- obsahovala: - základní obč. svobody
- politická práva
- rovnost lidí
- princip dělby moci ve státě – legislativa, exekutiva, soudní
- Národní shromáždění – zákonodárná moc
- Poslanecká sněmovna; Senát
- volební práva, hranice věku prezidenta byla min. 35 let a byl volen na 7 let
- vládní koalice – spojení pol. stran; vznik vlád – za 1.republiky jich bylo asi 20 – přerušeno úřednickými vládami
- 4 typy vládních koalic:
1) Všenárodní – zastoupeny všechny důležité pol. strany, v čele K.Kramář
2) Rudozelená (1919-1926) – agrárníci, soc. dem. a nár. soc., v čele Vlastimil Tusar; zpoč. střední část (středová strana), pak se spojili s heinleinovci → pravicová strana
3) Panská (1926-1929) – agrárníci a lidovci, v čele A. Švehla
4) Široká (1929-1938) – republikánská strana zemědělská (agrárníci), lidovci, soc. dem., nár. soc., živnostníci, něm. svaz zemědělců, něm. soc. dem; Udržal, Malypetr
- 1920 krize v soc. dem. – spor o majetek strany, spor o Lidový dům – prosinec 1920 vyvrcholení sporu – rozštěpení na pravici a levici (1921 z ní vzn. KSČ)
KSČ – rozdrobená na skupinky, kt. se musely sloučit, aby se mohly dostat do Komunistickéinternacionály (1919, Rusko) – sdružování kom. stran. – 1921 se do ní dostali; rozpad 1943
- Pětka – sdružení nejvlivnějších pol. stran za 1. republiky
- Soc. dem.(Bechyně), agrárníci (Švehla), nár. dem.(Rašín), lidovci (Šrámek), nár. soc.(Stříbrný)
- až do r. 1933 neexistoval zákon, kt. by upravoval vznik a zánik politických stran
- pluralitní pol. systém
- Hrad – politika Masaryka a Beneše (+ Peroutka, Čapek...)
- podporovali širokou koalici
- Masaryk – hl. filosof
- Beneš – státník; velmi dobré jazykové znalosti; 2 doktoráty (Sorbonna, Dijon – mez. právo)
b) Analýza národnostní problematiky
- teze čechoslovakismu – Češi (6-8.mil.)
- Slováci (1,9 mil.)
- Němci (3,2 mil.)
- Maďaři (600tis.)
- Poláci, Ukrajinci (100tis. a víc)
Slovenská otázka
- Pittsburská dohoda – Slováci měli mít vlastní administrativu a sněm
- nebyla splněna
- na Slovensku – silné kořeny katolické církve
X v Čechách – zesvětštění
- feudální ráz ekonomiky, zaostalost
- 30.10.1918 Martinská deklarace – pro společný stát s Čechy (Slovensko mělo být součástí Uher → spor Čechů s Maďary – čs. vláda se rozhodla o obsazení Slovenska vojensky, ale Maďaři podnikli stejný krok (Maď. min. zahr. – Károlyi); E. Beneš nakonec dosáhl toho, že Maď. odvolali své vojsko)
- Slovenská národní rada
- prosinec 1918 ministrem s plnou mocí pro Slovensko se stal Vavro Šrobár
- březen 1919 – v Maďarsku byl u moci Bela Kun (komunista), byla tam diktatura Sovětského typu, nastolena Maďarská republika rad – Maď. armáda pronikla na Slovensko, to se ocitlo pod vlivem Rudé Maď armády – Sl. vyhlásili v červnu 1919 Slovenskou republiku rad, v čele stál Antonín Janoušek
- definitivní hranice mezi Maďarskem a ČSR stanovila Pařížská mírová konference – Slovensko v rámci ČSR, Maď. armáda se musela stáhn