20. a 30. léta v Československu

out
- po pádu komunismu byla v roce 1920 s Maďarskem podepsána smlouva v Trianonu
Němci
= sudečtí Němci = heinleinovci (ve 30.letech)
- sever, záp. Čechy, sev. Morava, Slezsko, již. Morava, již. Čechy = Sudety
- pohraniční oblasti vyhlásili po skončení války autonomii
- představitelé Něm. politiky – Pacher, Londgmann
- chtěli připojení k Rakousku – geograficky nemožné, proto pak chtěli připojení k Německu –neochota Dohody posilovat poražený stát
- čs. vláda nechala pohraničí obsadit vojensky, protože Němci nebyli ochotni podřídit se centrální
vládě
→ střet: boje – Most, Liberec, Opava
- vzpoura zdolána – provincie se podřídili, ale nevstoupili do vlády a nespolupracovali
- 1926 – vstup do vlády panské koalice – smířili se se situací, protože se tu měli líp než v Německu
- 30.léta – nové napětí – vzn. kvůli světové hospodářské krizi, protože obyvatelé pohraničí to postihlo nejvíce - Hitler si to vzal jako záminku k útoku na ČSR, začal sudety využívat jako „pátou kolonu“ = nepřátelské hnutí uvnitř státu, kt. působí ve prospěch nepřítele
Podkarpatská Rus = Zakarpatská Ukrajina
- obyvatelé = Rusíni
- před válkou patřila k Uhrám, po válce k ČSR
- představitel – Žatkovič
- Žatkovič se v USA obrátil na Masaryka a Wilsona, aby mohla Podkarpatská Rus být součástí ČSR
- 3 politické tendence, kam by Podkarp. Rus měla patřit:
1) k Maďarsku
2) k ČSR
3) k Ukrajině
- Dohoda se obávala sovětizace středoevr. prostoru, kt. by nastala, pokud by se Podkarp. Rus připojila k Uhrám nebo k Ukrajině – podpora připojení k ČSR
- 1919 smlouva s Rakouskem v Saint-Germain – uznáno připojení Podkarpatské Rusi k ČSR
c) Zahraniční politika E. Beneše
- od r. 1918 do r. 1935 – E. Beneš ministrem zahraničí
- 3. zákl. principy: 1) Československo-francouzská aliance
- orientace ČSR na Francii
2) Společnost národů
- vzn. ve Francii po válce, měla sloužit k udržení míru po válce
→ všeobecný garanční pakt = Ženevský protokol
(Anglie a FR – střed, ostatní státy s nimi měly uzavřít smlouvy a v případě napadení siměli přijít na pomoc) – VB byla proti, protože oni prosazovali politiku appeasementu(usmiřování Německa) – nerealizovalo se to
3) Malá Dohoda
- ČSR + Rumunsko + Jugoslávie na obranu proti Německu a Maďarsku; uzavřeli bilaterální smlouvy = dvoustranné; uzavřeli smlouvy i s Francií
- r. 1920
- 1920 konec legií v Rusku, smlouva o ukončení
- špatné vztahy mělo ČSR s Maďary a Poláky (spor s Polskem o Těšínsko, 1919)
- s Rakouskem podepsána lánská smlouva – navzájem se uznali
- 1923 rúrská krize – Německo neplatilo reparace – Francie obsadila Porúří a chtěla zisky
d) Hospodářský a sociální vývoj
- ČSR – 21% území, 26% průmyslu z býv. Rak.-Uh. – ekonomicky nejvyspělejší stát z býv. Rak.-Uh.
- nesourodost oblastí
- nezaměstnanost – Slováci na sezónní práce do Čech, Maď. i Rakouska
- vystěhovalectví, stoupala inflace
- nedostatek potravin, černý trh
- nedostatek bytů, převaha lehkého průmyslu – v krizi – špatné
- architektura – konstruktivismus, aby se rychle stavělo, neklade se důraz na vzhled
- reformy: měnová odluka spojená s měnovou reformou – okolkování starých rak. bankovek – výměna za nové (1:1); Alois Rašín, 1919
nostrifikační zákony (1919-1920) – pokud sídla firem zůstala po 28.říjnu v cizině, tak se mělo přesunout do ČSR – zvýšení podílu domácího kapitálu
pozemková reforma – 1919 záborový zákon
- přídělový zákon
- 1920 náhradový zákon
- zabrání půdy statkářům (nad 250ha, do 150ha orné);přidělování drobným rolníkům (1ha), o přídělech rozhodovalpozemkový úřad; náhrada jen loajálním občanům
- 1918 – 8 hod. pracovní doba, invalidní a stavební pojištění, zákon na ochranu nájemníků (nájemník mohl dostat výpověď z bytu pouze se souhlasem soudu)
- 1924 – stabilizace kapitalismu, předválečná úroda výroby, špatná elektrotechnika, chemie a výroba energie
- horší konkurenceschopnost č. výrobků
- 1929 – 1933 krach na newyorské burze – krize v kapitalistických zemích (fin., prům., h