- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálOTONSKÉ UMĚNÍ
Po smrti Karla Velikého ohrožovali velkou říši od západu Normani, od východu Maďaři. V 10. století se situace uklidňuje, ze Západní části Franské říše se stává Francie, z východní Svatá říše římská. Obě části začínají žít vlastním životem…
Svatá říše římská národa německého vznikla z východní části bývalé franské říše. Za zakladatele této říše je považován Jindřich I. Ptáčník, saský vévoda. Říše kromě Německa zasahovala do dnešní Francie (východní část), severní a střední Itálie, Rakouska a dočasně do Českého knížectví. Jindřichův nástupce, syn Otto I. (936 – 973) – německý král, byl od roku 962 prvním císařem Svaté říše římské národa německého. Říše římská, nadnárodní seskupení zemí, uznávajících svrchovanost římského císaře, dala německému panovníkovi širší autoritu v rámci západního křesťanství (ochrana papeže a církve). Ota porazil povstání Polabských Slovanů, podnikl tažení do Itálie - dal si za cíl obnovit římskou říši, roku 955 v bitvě na řece Lechu ( nedaleko Augsburku ) porazil Maďary a ukončil jejich nájezdy do západní Evropy. Ota I. byl zakladatelem otonské dynastie. Otto II. (973 – 983) – uzavřel mír s Byzancí (oženil se s byzantskou princeznu Theofano), pokračoval v expanzivní politice svého otce, válčil s Dány, s českým knížetem Boleslavem II. i s polským knížetem Měškem I., bojoval s Byzancí a Araby o jižní Itálii.
Otto III. (983 – 1002), od roku 996 římský císař. Po vymření Otonské dynastie nastupuje dynastie Sálská (franská) – Jindřich II., vrchol moci za Jindřicha III. (1039-1056), od roku 1046 císař, prosazoval světskou nadvládu nad církví, prosadil závazek, že bez císařova souhlasu nedojde k volbě papeže, získal jižní Itálii a lenní svrchovanost nad Polskem.
Všichni Otonovci ctí ideály karolínské – spojení severské moci a římské církve.
Roku 1000 byly vyzdviženy ostatky Karla Velikého, Ota. III se jim s pompou poklonil a pokračoval v jeho cestě. Ota byl po otci saského původu, matka Theofano z císařské kontantinopolské rodiny, tedy byl barbar i Řek. Usadil se v Římě, na mincích měl nápis: renovatio imperii romani. Renovatio jako proces vede k budování památek, které vynikajícím způsobem spojují vymoženosti karolínského umění a dědictví křesťanského starověku. Třetí rozměr tvoří byzantský vliv, který působí od doby Oty II. Matka Oty III. Theofano, byla regentkou po dobu 15ti let, než Otta III. nastoupil na trůn. V otonském umění je obsažena síla germánského světa i orientalismus byzantského prostředí. Nešlo o imitaci klasické architektury ani raně křesťanské. V otonské době se architekti snažili jít vlastní cestou – např. Gernrode…
Dokladem působení a ohlasu byzantinských škol na italském území je například kostel v Castelsepriu (u Milána) – byzantská malířská technika, ale západní ikonografické schéma – viz minulá lekce.
architektura:
Již v karolínském umění se formuje bazilika s vyšším počtem věží a promyšlenou koncepcí. V Centule byl klášterní kostel se 2 skupinami věží – západní a východní. Útvar westwerku byl konstruován pro zvýraznění liturgického prostoru (pro dalšího patrona kostela) nebo jako část chrámu vyhrazena císaři. Na místech, která Karel Veliký dobyl v Sasku, vznikal velký počet kostelů tohoto typu, které měly demonstrovat nedotknutelnost císařova práva vládnout této oblasti. Westwerky, jako stavební struktura, ovlivňovaly ještě dlouho po karolínském období architekturu, jejich tvar se však měnil.
Dochází k ohromnému rozkvětu architektury, staví se řada katedrál: Mohuč, Trevír, Řezno, Bamberk, Basilej, Štrasburk, Kostnice… do dnešních dob dochován jen zlomek.
Opatský kostel sv. Pantaleona v Kolíně, 10. století, který navazoval na karolínskou stavbu, představuje příklad začlen
Vloženo: 24.06.2009
Velikost: 49,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu UUD/DUM1 - Dějiny umění 1
Reference vyučujících předmětu UUD/DUM1 - Dějiny umění 1
Podobné materiály
- UUD/DUM1 - Dějiny umění 1 - otonské umění
- KVK/ZAVK - Základy výtvarné kultury - Kultura a umění
- KVK/ZAVK - Základy výtvarné kultury - Klasifikace umění
- UUD/DUM1 - Dějiny umění 1 - karolinské umění
- UUD/DUM1 - Dějiny umění 1 - merovejské umění
- UUD/DUM1 - Dějiny umění 1 - merovejské_umění
- UUD/DUM1 - Dějiny umění 1 - 08 Starokřesťanské umění
Copyright 2024 unium.cz