- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál03. Vrstvový model ISO - OSI – charakteristika a funkcie vrstiev, protokol
Protokol – Protokol je sada komunikačních pravidel mezi entitami sousedních vrstev či entitami odpovídajících vrstev
Pravidla jsou specifikována:
a) formátem předávaných zpráv – struktura datové jednotky a význam jednotlivých polí,
b) funkčními procedurami – procedury navazování či rušení spojení, sestavování a odesílání datových jednotek, příjmu, kontroly, potvrzování a předávání datových jednotek, řešení standardních i chybových situací, apod.
c) parametry komunikace – maximální, minimální či konstantní hodnoty určitých veličin, časové limity, počet opakování, maximální délka datové jednotky, apod.
Stavový protokol – protokol, který v případě příchodu události a reakci na ni mění stav výkonné jednotky (procesu). Tyto stavy vyjadřují situaci v rámci dané komunikace. Výhodou stavových protokolů je, že v případě přerušení spojení a uchování stavových informací a opětovném navázání spojení může komunikace pokračovat od bodu, kdy byla přerušena. Nevýhodou je složitější řízení, neboť se musí stavová data ukládat a v případě ztráty komunikace se musí určit, jak dlouho se tyto stavové informace mají ještě podržet, co udělat s otevřenou relací (například ukončit a návrat - „reset“ procesu do výchozího stavu) a co udělat v případě obnovení spojení.
Bezestavový protokol – protokol, který při příchodu události provede odpovídající akci a vrátí se do původního stavu. Výhodou je jednodušší implementace protokolu a bezproblémové řešení nestandardních stavů, naopak nevýhodou je v případě přerušení a následném obnovení spojení potřeba začít vše úplně znova, což je nevýhodné pro přenosy větších objemů dat.
Referenčný model ISO-OSI – je nejznámější vrstvový model komplexně popisující síťovou architekturu. Představuje abstraktní model reálného otevřeného systému. Model je definován mezinárodní normou ISO IS 7498 (přijata v roce 1984) a ITU X.200.
Jedná se o sedmivrstvý hierarchický model. Model umožnil i vytváření podvrstev, což se využilo především u lokálních počítačových sítí.
1)Fyzická vrstva – je nejnižší vrstvou modelu a zabývá se tedy vlastním přenosem informace prostřednictvím elektromagnetického signálu. Je specifikována parametry:
a) mechanickými - typ přenosového prostředí(kabelové(metalické, optické)/bezdrátové (radiové, optické)) vlastnosti přenosového prostředí(typ a materiál kabelu, počet, průměr vodičů, max. délka kabelu) vlastnosti rozhraní(konektory, antény, optické vysílače a detektory)
b) elektrickými - prenosové pásmo(v základnom, prenesenom pásme, kmitočtová šírka kanálu, útlm) parametre signálu(rychlost šíření signálu médiem, typ signálu(analóg/digitál), kódovanie, modulácia) typ prenosu(synchronní,asynchronní )
řešení muldexů datových toků(FDMA, TDMA, CDMA, OFDMA)
c) funkčními - významy signálů jednotlivých vodičů, případně určitých bitů ve fyzickém rámci pro řízení fyzického spojení(rámcová synchronizace, aktivace a deaktivace fyzického spoje)
d) procedurálními - nastave
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 53,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz