- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiální parametrů přenosu(přenosová rychlost, nastolení bitové a rámcové synchronizace) udržení fyzického spoje(udržení synchronizace, přenos značek signalizujících aktivitu spoje) deaktivace fyzického spoje
regenerace a rozbočení signálu
Fyzická vrstva někdy bývá rozdělována do podvrstev řešících dílčí úkoly, jako kódování, modulace, koncový vysílač/přijímač signálu
Příklady specifikací fyzických vrstev jsou V.24, RS-232, RS-449, X.21, G.703, V.35, V.10, V.11, Ethernet 100Base-Tx, a další.
2) Linková (spojová) vrstva – zajišťuje služby řešící komunikaci mezi sousedními uzly sítě, propojenými prvky pracujícími pouze na fyzické vrstvě (kabely, zesilovače, opakovače, rozbočovače, koncentrátory, multiplexory, apod.). Vrstva se zabývá přenosem datových jednotek označovaných jako „rámce“. V počítačových sítích bývá vrstva rozdělena do dvou podvrstev:
podvrstva řízení logického spoje – LLC (Logical Link Control),
podvrstva řízení přístupu ke sdílenému médiu – MAC (Medium Access Control).
Na linkové vrstvě se řeší problematika: a) typ spoje - dvoubodový (P-to-P)
mnohabodový(MP) – rovný s rovným/Master to Slaves
b) řízení komunikace – aktivace a deaktivace linkové komunikace, potvrzování, číslování datových jednotek, řízení datového toku
c) fyzická adresace - v případě mnohabodového spoje na linkové úrovni, tj. část sítě, kdy se mezi komunikačními uzly obsahující i vyšší vrstvy než linková nacházejí zařízení pracující maximálně na linkové úrovni
d) zabezpečení datových jednotek – například zabezpečení cyklickým kódem
e) možnost multiprotokolové podpory pro více protokolů na síťové úrovni
f) řízení přístupu ke sdílenému médiu
Příklady protokolů linkové vrstvy mohou být:
BSC (Binary Synchronous Control) – znakově orientovaný protokol,
SDLC (Synchronous Data Link Control) – bitově orientovaný protokol,
HDLC (High level Data Link Control) – bitově orientovaný protokol,
LLC (Logical Link Control) – IEEE 802.2,
LAPB (Link Access Procedure Balanced) – protokol ze specifikace sítí X.25,
LAPD (Link Access Procedure on the D-channel) – mnohonásobný přístup k D-kanálu sítí ISDN.
3) Síťová vrstva – řeší problematiku směrování datových jednotek (paketů) rozsáhlou heterogenní sítí složenou z mnoha různých typů sítí dílčích. To znamená, že zavedením jednotného způsobu směrování sjednocuje různé sítě do jediné tzv. „intersítě“ (internet). Základní službou síťové vrstvy je poskytnout transportním entitám transparentní přenos datových segmentů sítí. Nejčastěji se jedná o datagramovou službu.
Vrstva realizuje: a) multiplex/demultiplex transportních či síťových datových toků
b) adresace na síťové úrovni
c) překlad mezi síťovými a fyzickými adresami
d) směrování paketů na základě údajů ve směrovací tabulce
e) zajištění QoS – upřednostnění směrování paketů služeb s vyšší prioritou
f) spojovaný/ nespojovaný charakter (CONS – Connection Oriented Network Service, CLNS – ConnectionLess Network Service)
g) řízení toku dat
h
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 53,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz