- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Popisek: vypracoval AMD.Banan
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálOPTIKA
(napsal AMD.Banan – červeně jsou vyznačeny části otázky, na které jsem nenašel odpověď – moc jich ale není :))
36.1. Popište, co to je interference světla – dvousvazková, vícesvazková. Co se děje se
světelnou vlnou v prostoru, kde k interferenci dochází, a co se s ní děje mimo tento prostor? Ovlivňují se skládající se vlny? Jak?
V interferujícím prostředí buď dochází ke konstruktivní interferenci nebo destruktivní interferenci. Vzájemným skládáním vln se zesilují nebo potlačují určité barvy ve spektru dopadajícího světla.
interference světla – dvousvazková
Pokud se dva optické svazky o stejných amplitudách překrývají, skládají s komplexní
amplitudy (Helmholtzova rovnice) a vzniká stacionární interferenční pole. Uvnitř pole se šíří ve směru osy symetrie obou svazků složená vlna, která má ve směru příčném k šíření kosinově modulovanou amplitudu. Kromě této vlny se ve směru původní vlny s větší amplitudou šíří vlna s rozdílovou amplitudou, která tvoří nulové pozadí v poli.
Interferencí více svazků vzniká vícesvazková interference.
36.2. Definujte index lomu prostředí. Závisí na vlnové délce? Závisí na elektrických a
magnetických vlastnostech prostředí? Jak? Co je to disperze? Čím je charakterizována
chromatická disperze (příp. normální či anomální)?
index lomu
Je závislý na vlnové délce.
(chromatická)disperze – Když se svazek skládá z vln různých vlnových délek, lomí se na rozhraní pod různými úhly. Světlo se tedy lomem rozloží. Výraz „chromatická“ zdůrazňuje rozklad světla podle jeho vlnové délky, tedy barvy. Výraz „monochromatické“ znamená, že světelné paprsky mají jednu určitou vlnovou délku či barvu.
36.3. Popište Youngův pokus interference světla na dvou štěrbinách. Mohla by interference vzniknout od jedné štěrbiny? Co pozorujeme na vzdáleném stínítku? Jaká je vzájemná vzdálenost světlých proužků na stínítku?
Obr.1 Youngův dvojštěrbinový pokus
Světlo, které v Youngově interferenčním (dvojštěrbinovém) pokusu projde jednou štěrbinou, dopadá na dvě štěrbiny ve stínítku. Světlo vycházející z těchto štěrbin se rozbíhá (vlivem difrakce) a v oblasti za stínítkem interferuje.
Interference od jedné štěrbiny nemůže vzniknout.
Na vzdáleném stínítku pozorujeme interferenční proužky.
To, co se objeví v Youngově interferenčním pokusu v každém bodě stínítka, je určeno dráhovým rozdílem paprsků, které do toho bodu dospěly.
36.4. Co je to optická dráha světelného paprsku? Jak spolu souvisí dráhový rozdíl optických drah a fázový rozdíl dvou interferujících světelných vln? Za jakých podmínek se objeví interferenční maxima a interferenční minima (světlé a tmavé proužky)?
optická dráha – je to součin indexu lomu a geometrické dráhy, značí se
Jestliže se dvě vlny šíří dráhami o různých délkách, jejich fázový rozdíl se může měnit.
Intenzita světla v kterémkoli bodě stínítka závisí na rozdílu délek drah ze štěrbin k tomuto bodu. Jestliže je tento rozdíl roven celočíselnému nás
Vloženo: 4.06.2009
Velikost: 155,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BFY2 - Fyzika 2
Reference vyučujících předmětu BFY2 - Fyzika 2
Podobné materiály
Copyright 2024 unium.cz