- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálHLAVNÍ HORNINOTVORNÉ MINERÁLY
Horniny
Vy Us Př
Název
Chemické složení
Barva
Lesk
Štěpnost
Tvrdost
Mohsova
Habitus
Hustota
[g.cm-3]
Hlavní výskyt a příklady
křemen
šedá až bezbarvý v magmatitech,
jinde i mléčně bílá
Skelný
(obvykle
průsvitný)
neštěpný
7
izometrická, nepravidelně omezená zrna, agregáty zrnité
2,59 až
2,65
magmatické horniny s křemenem, klastické sedimenty (pískovec), krystalické břidlice (metakvarcit, ruly)
Ž
I
V
C
E
PLAGIOKLASY:
albit
oligoklas
andezin
bytownit
anortit
bílá, světle
šedá
šedomodrá
(interferenční)
tmavě šedá
skelný až
perleťový
(obvykle
zakalené)
Dokonalá
6 až
6,5
tabulkovitý, lištovitý
nebo izometrický
2,63
až
2,76
albit: magmatity s křemenem, syenit a jeho žilné a výlevné ekvivalenty, klastické sedimenty, ruly
andezin: diorit, andezit
labradorit: hlavní součást horniny labradoritu
anortit: ultrabazické horniny
K-ŽIVCE:
ortoklas
mikroklin
sanidin
bílá, růžová,
sytě červená,
šedá až naze-
lenalá
světle šedá
až bezbarvý
tabulkovitý nebo
izometrický,
agregáty jemně zrnité
2,55
až
2,63
ortoklas a mikroklin: magmatity s
křemenem, syenit, klastické sedimenty (arkóza), ruly a granulity
sanidin: hlavně v trachytech, často jako vyrostlice až centimetrových rozměrů
SLÍDY:
muskovit
(světlá slída)
mericit
(mikrošupinatý
muskovit)
biotit
(tmavá slída)
stříbřitě
šedobílá
tmavohnědá až
hnědočerná,
černozelená
perleťový
velmi
dokonalá
2 až
2,5
lupenitý, šupinkatý,
agregáty jemně i hrubě lupenité
biotit: i sloupečky
sericit: mikrosupinky
2,83
2,70
až
3,30
muskovit: kyselé magmatity (žula, pegmatit apod.), klastické sedimenty (pískovec), svory a ruly
sericit: v metamorfitech způsobuje hedvábný lesk na plochách břidličnatosti (fylit)
biotit: kyselé a intermedialní magmatity, méně v psamitech, hojně v rulách, zvětráváním se snadno přeměňuje v zelený chlorit
AMFIBOLY:
obecný
amfibol
MBED Equation.3
černozelená,
hnědočerná,
černá, zelená
skelný,
hedvábný
dokonalá
5
sloupečkovitý nebo
jehlicovitý,
agregáty jehlicovité
až paprsčité
3,02
až
3,45
v magmatických horninách, především v granodioritu, syenitu, dioritu a amfibolovci, z metamorfitů hlavně v amfibolitech a rulách, v klastických sedimentech jako těžký minerál
PYROXENY:
augit
diopsid
příměs Al, Na, Ti a Fe+3
černá,
černohnědá,
černozelená
různé odstíny
zelené až zelenočerná
skelný
dobrá
5 až 6
krátce sloupcovitý,
agregáty zrnité až
celistvé
augit: v čediči někdy
jako idiomorfní vyrostlice až několik cm velké
3,25
až
3,45
obecně se pyroxeny vyskytují v magmatitech i metamorfitech (eklogitu a rule), v klastických sedimentech jako těžké minerály
augit: v čediči, melafyru, diabasu a bazických pyroklastikách
diopsid: v syenitu a dioritu
Horniny
Vy Us Pr
Název
Chemické složení
Barva
Lesk
Štěpnost
Tvrdost
Mohsova
Habitus
Hustota
[g.cm-3]
Hlavní výskyt a příklady
S
S
S
S
S
S
S
S
S
S
S
S
S
S
S
S
S
S
S
S
S
S
HLAVNÍ JÍLOVÉ
MINERÁLY:
kaolinit
dvojvrstvičkový
(TO, TO)
illit
trojvrstvičkovitý
(TOT, TOT)
montmorillonit
trojvrstvičkový
(TOT, TOT)
bílá, často
se žlutým a zelenavým zabarvením
šedobílá,
zabarvení do
žluta, hněda nebo modra
bílá, světle
zelená, bledě
růžová
matný
velmi
dokonalá
2 až
2,5
1 až 2
1 až 2
velmi jemné šupinkaté
agregáty, rozlišitelné elektronovým mikroskopem, makroskopicky zemitého
vzhledu
2,61 až
2,68
2,60 až
2,90
2,00 až
3,00
kaolinit: v pelitech (ohnivzdorné jíly), v magmatitech a metamorfitech jako produkt alterace a zvětrávání alumosilikátů (hlavně živců)
illit: v pelitech jako nejčastější jílový minerál
montmorillonit: je hlavní součástí montmorillonitových jílů, bentonitu a některých půd, vzniká větráním především tufů, vyskytuje se s illitem jako produkt přeměn některých minerálů magmatických a metamorfovaných hornin
kalcit
může obsahovat
stopy Fe, Mg, Mn a Ba, Sr, Zn, Pb
bílá, žlutá,
šedá červená
až hnědá,
vryp
vždy bílý
skelný
nebo
matný
velmi
dokonalá
3
izometrická zrna,
agregáty tabulkovité
a zrnité, vláknité nebo
práškovité (křída)
2,60 až
2,80
hlavní součást vápenců a krystalických vápenců (mramorů), ve slínu, jako pojivo v klastických sedimentech,
v magmatitech jako produkt přeměn nebo jako výplň mandlovcových dutin
dolomit
ED Equation.3
může obsahovat
příměs Fe a Mn
šedobílá,
nažloutlá,
hnědá
až čeveno-
hnědá
skelný
velmi
dokonalá
3,5 až
4
izometrická zrna,
agregáty zrnité až
celistvé
2,85
po kalcitu je nejběžnějším horninotvorným karbonátem, hlavní součást dolomitů,
přítomen bývá i ve vápencích, mramorech, chloritových a mastkových břidlicích
S
S
S
S
S
S
chlorit
některé chlority obsahují Fe
zelená až
zelenočerná,
řídce i šedá,
vryp
šedozelený
perleťový
až matný
velmi
dokonalá
1 až
2,5
tabulkovitý, lupenitý,
agregáty šupinkaté,
vějířovité, práškovité, koncentricky uspořádané
2,60 až
3,50
hlavní součást chloritoých břidlic a často ve fylitech, magmatitech vzniká přeměnou nejčastěji biolitu nebo tvoří povlaky na mandlovcových výplních melafyru,
sedimentární Fe-chlority mohou být součástí sedimentárních Fe rud
hematit
ocelově šedá
až černá nebo červenohnědá,
vryp
červenohnědý
kovový
neštěpný,
lasturnatý
lom
5,5 až
6
izometrická zrna, agregáty šupinkaté a lupenité nebo zemitého vzhledu
4,90 až
5,30
bývá zarostlý v živcích a křemeni některých magmatických hornin v klastických sedimentech jako tmel, v metamorfitech vzniká dehydratací vodnatých Fe oxidů
limonit
jde o směs hydratovaných
oxidů a hydroxidů Fe
rezavě hnědá
až hnědočerná
vryp
totožný s
barvou
matný až
skelný
neštěpný
1 - 4
zcela nepravidelné shluky nebo smouhy a povlaky, agregáty zrnité, krápníkové nebo zemité
3,30 až 4,00
jako druhotný nerost téměř ve všech druzích hornin, v sedimentech často v podobě rozptýleného pigmentu nebo jako tmel, v magmatitech a metamorfitech signalizuje navětrání horniny
Horniny
Vy Us Pr
Název
Chemické složení
Barva
Lesk
Štěpnost
Tvrdost
Mohsova
Habitus
Hustota
[g.cm-3]
Hlavní výskyt a příklady
opál
bílá až bezbarvý nebo různě zbarven
perleťový,
voskový,
skelný
neštěpný,
lasturnatý
lom
6 až
6,5
amorfní hmota, agregáty ledvinité, korovité, v hadcích tvoří i konkrece
2,10 až
2,30
výplň puklin kyselých a neutrálních efuzív, opálové schránky mikrofosilií tvoří některé silicity
S
U
L
F
I
D
Y
pyrit
světle žlutá, vryp zelenočerný
kovový
nedokonalá
6 až
6,5
idiomorfní krystaly krychlového tvaru, agregáty zrnité, radiálně paprsčité nebo tvoří povlaky
5,00 až
5,20
ve všech typech hornin jako akcesorický nerost, primární nebo jako impregnace v okolí rudních žil, ve fylitech, chloritových a mastkových břidlicích, jako impregnace fosilií
pyrhotin
bronzově žlutá, vryp šedočervený
kovový
nedokonalá
4
tabulkovitý, sloupcovitý, agregáty zrnité až celistvé, někdy i lístkovité
4,58 až
4,77
akcesorický minerál méně hojný než pyrit, hlavně v bazických magmatitech (v gabru), v metamorfitech, zvláště v amfibolitu
chalkopyrit
mosazně žlutá, pestře nabíhá, vryp žlutočerný
kovový
nedokonalá
3,5 až
4
izometrická zrna, agregáty zrnité až celistvé
4,00 až
4,30
jako akcesorie v různých magmatitech, hlavně v gabru, v některých sedimentech a metamorfitech na rudních žilách nebo v jejich okolí jako impregnace
magnetit
šedočerná
kovový
neštěpný
5,5 až
6
izometrická zrna, často oktaedrické krystaly, agregáty zrnité nebo celistvé
4,90 až
5,20
v metamorfitech a bazických magmatitech jako akcesorie, těžký nerost klastických sedimentů, důležitá Fe ruda
granát
hnědočervená, červenofialová, medově hnědá (zelená)
skelný
neštěpný
6,5 až
7,5
izometrická zrna, často krystalově omezená (dvanáctistěn apod.)
3,58 až
3,86
v metamorfitech, zejména v eklogitu a granulitu, ve svorech a rulách (spíše v pararulách), amfibolitech, kontaktně metamorfovaných vápencích a jako akcesorický minerál v žulách a pegmatitu
turmalín
složitý alumosilikát s B, a kationty Fe, Na, Al, Mg, Li
černá (existují i různé zbarvené turmalíny)
skelný až
smolný
nedokonalá
7 až
7,5
sloupcovitý až jehlicovitý, krystaly podélně rýhované,
agregáty radiálně paprsčité
3,15 až
3,25
v pegmatitu, aplitu a kyselých žulách, méně v regionálních metamorfitech (svory),
jako těžký minerál přítomen v klastických sedimentech
olivín
někdy příměs Ca, Mn, Ni
žlutozelená, při oxidaci červenohnědá
skelný
dobrá
6,5 až
7
krátce prizmatický a tabulkovitý, agregáty zrnité
3,22 až
3,34
jako akcesorie v čediči, někdy i jako zrnité agregáty kulovitých tvarů (olivinové koule), v gabru nebo jako hlavní nerost peridotitu
analcim
(foid)
bílá, narůžovělá, šedá
skelný
neštěpný
5 až
5,5
nepravidelně omezená zrna, agregáty zrnité
2,24 až
2,31
běžný nerost v některých bazických vulkanitech (čedič), i jako výplň puklin a mandlí, v základní hmotě těšínitu, ojediněle v amfibolitech
Horniny
Vy Us Pr
Název
Chemické složení
Barva
Lesk
Štěpnost
Tvrdost
Mohsova
Habitus
Hustota
[g.cm-3]
Hlavní výskyt a příklady
leucit
(foid)
bílá, šedá
skelný
až matný
neštěpný
5,5 až
6
nepravidelná zrna, izometrické krystaly v dutinách efuziv
2,48
v čediči a podobných horninách, ve fonolitu, v jejich lávách a tufech např. na Vesuvu
nefelin
(foid)
světle šedá, nazelenalá až nažloutlá
mastný
až
skelný
nezřetelná
5,5 až
6
krátce sloupcovitý, tabulkovitý, agregáty zrnité
2,56 až
2,66
neovulkanity Českého středohoří a Doupovských hor (fonolity apod.), též v plutonitech syenitového magmatu
modalit
(foid)
světle až tmavě modrá
skelný
až mastný
dobrá
5 až 6
izometrická zrna, agregáty zrnité
2,27 až
2,33
neovulkanity Českého středohoří a Doupovských hor (provází nefelin)
aragonit
(od kalcitu se liší krystalovou strukturou)
bývá příměs Sr, Fe, Mn, Zn a Pb (do 1%)
bílá, světle žlutá až okrová
skelný
nedokonalá
3,5 až
4
sloupcovitý, agregáty jehlicovité a vláknité, radiálně paprsčité a krápníkovité
2,95 až
3,20
horniny vysrážené z pramenů obsahujících rozpuštěný (travertin), v jílech, tvoří pevné schránky některých žijících i fosilních organismů
sádrovec
bezbarvý, bílá, žlutá, šedá, načervenalá
perleťový,
hedvábný,
skelný
velmi
dokonalá
1,5 až
2
tabulkovitý, sloupcovitý, agregáty zrnité, vláknité a šupinkaté
2,20 až
2,40
evapority, ve slínech, jílech, karbonátových sedimentech
Vloženo: 19.04.2009
Velikost: 1,31 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BF01 - Geologie
Reference vyučujících předmětu BF01 - Geologie
Podobné materiály
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - tabulky
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - Ocelové tabulky
- BC01 - Stavební chemie - Tabulky a přílohy
- BF02 - Mechanika zemin - Tabulky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Tabulky na počítání
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - Tabulky
- BT51 - TZB I (S) - Tabulky
- BJ01 - Keramika - RTG difrakční analýza - tabulky
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - Tabulky - kovové desky s prolisovanými trny
- BO04 - Kovové konstrukce I - Jeřábová dráha - tabulky
- BJ03 - Technologie betonu - laboratoře - Vliv provzd. přísady - tabulky a grafy
- BL09 - Betonové konstrukce II - Beton-tabulky
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - tabulky1
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - tabulky2
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - tabulky3
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - tabulky4
- BL06 - Zděné konstrukce (S) - tabulky
- BT01 - TZB II - Tabulky
- BL11 - Předpjatý beton - statické tabulky
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - tabulky do cvičení
- BN01 - Železniční stavby I - tabulky-norma
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Tabulky do cvičení
- BV13 - Projekt – Stavební podnik - Tabulky BV13
- BO08 - Kovové konstrukce II - Ocelové kce - tabulky
- BL11 - Předpjatý beton - Statické tabulky
- 0L3 - Předpjatý beton - Staticke tabulky - pootocenie
- BB01 - Fyzika - tabulky
- 0O3 - Kovové konstrukce II - dráha tabulky
- 0L6 - Zděné konstrukce - klenba tabulky
- BL11 - Předpjatý beton - tabulky
- BV03 - Ceny ve stavebnictví I - tabulky cviko
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - Cviko poloha výztuže
- BF02 - Mechanika zemin - Cviko 1a
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 1b
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 1c
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 2
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 3
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 4
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 5
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 6a
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 6b
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 7a
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 7b
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 8a
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 8b
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 9a
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 10a
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 10b
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 11
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 12
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 13
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 14
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 14b
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 15
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 16a
- BF02 - Mechanika zemin - cviko 16b
- BW01 - Technologie staveb I - cviko-podklady B3S13
- BM02 - Pozemní komunikace II - cviko 1
- BM02 - Pozemní komunikace II - cviko 3
- BM02 - Pozemní komunikace II - cviko 4
- BM02 - Pozemní komunikace II - cviko 5
- BM02 - Pozemní komunikace II - cviko 6
- BM02 - Pozemní komunikace II - cviko 7
- BT55 - Ochlazování budov - cviko 1 a 2 podklady
- BT55 - Ochlazování budov - cviko 4 podklady
- BT56 - Obnovitelné a alternativní zdroje energie - cviko-Kolektorové pole pro TV 2011
- BT56 - Obnovitelné a alternativní zdroje energie - cviko-Pelety 2011 cvičení
- BT56 - Obnovitelné a alternativní zdroje energie - cviko-TEPELNÁ ČERPADLA
- BL11 - Předpjatý beton - cviko-panáček
- BH003 - Pozemní stavitelství 3 (S) - přednášky + cviko
- BH004 - Pozemní stavitelství 4 - cviko - skladby
- Bl001 - Prvky betonových konstrukcí - Cviko - výpočty
- BL005 - Betonové konstrukce I - přednášky + cviko
- BO004 - Kovové konstrukce 1 - přednášky + cviko - příklad
- BO006 - Dřevěné konstrukce - přednášky + cviko
Copyright 2024 unium.cz