- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
SZZ - Pozemní stavitelství
BV52 - Bakalářský seminář (E)
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. Leonora Marková Ph.D.
Popisek: Zpracované otázky k bakalářským státnicím na oboru E z předmětu Pozemní stavitelství.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálBakalárske SZZ – obor E
POZEMNÉ STAVITELSTVO
Základy plošné
Základové pásy
Průběžné zdi masivních staveb se obvykle zakládají na základové pásy. Protože pásy nejsou izolovány proti zemní vlhkosti, volí se materiál, který je odolný vůči účinkům vlhkosti (lomový ložní kámen, prostý beton, prokládaný beton a výjimečně při větších šířkách železobeton. Kromě železobetonových pásů se základové pásy zpravidla zhotovují bez bednění, přímo do vykopané rýhy.
Rozměry základových pásů
Šířka pásů je závislá na zatížení, která se přenášejí do základové půdy, a na vlastnostech základové zeminy (stanoví se statickým výpočtem).
Výška pásu se obvykle odvozuje z převislé části pásu tak, aby nedošlo k jeho zlomení nebo usmýknutí reakcí zeminy. Pro návrh výšky se uvažuje roznášecí úhel (viz následující obrázek). U pás větších výšek navrhujeme pásy vícestupňové u menších výšek jednostupňové.
Typy základových pásů: A - pás jednostupňový, B - pás dvoustupňový (a - převislá část, t - tloušťka nadzákladového zdiva, v - výška základového pásu, alfa - roznášecí úhel)
Železobetonové pásy
Železobetonové pásy jsou vhodné tehdy, je-li šířka základové spáry větší než 3násobek až 4násobek tloušťky nadzákladového zdiva. Roznášecí úhel se volí okolo 30°. Železobetonové pásy se se bední do bednění, které je na podkladové mazanině o min. tloušťce 50 mm.
Základové patky
Pro založení skeletových konstrukcí se navrhují většinou základové patky. Půdorys patky je čtvercový nebo obdélníkový (výjimečně kruhový). Podle výšky se rozlišují patky jednostupňové nebo vícestupňové. Patky se zhotovují obvykle z prostého betonu nebo ze železobetonu. Roznášecí úhel se volí stejně jako u základových pásů. Patky montovaných skeletů jsou zpravidla prefabrikované.
U vícestupňových patek z prostého betonu, do nichž jsou zakotveny monolitické železobetonové sloupy, se na horní díl používá kvalitnější beton, spodní díly mohou být zhotoveny z betonů méně kvalitních.
NCLUDEPICTURE "http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/obr_pos/imagepos092.gif" \* MERGEFORMATINET
Základové patky: A - patka z prostého betonu jednostupňová, B - patka z prostého betonu dvoustupňová, C - patka z prostého betonu lichoběžníková, D - železobetonová (a - převislá část základové patky, b - šířka sloupu, v - výška patky, - roznášecí úhel)
Prefabrikovaná kalichová patka (1 - prefabrikovaný sloup, 2 - zálivka betonovou směsí po osazení sloupu, 3 - úprava podle kvality podloží)
Základové rošty
Je to soustava navzájem kolmých základových pásů. Základové rošty se navrhují pro skeletové konstrukce založené na nestejnoměrně stlačitelných zeminách v poddolovaném území apod. Železobetonové pásy roštů mají převážně jednoduchý obdélníkový průřez. Při větší výšce pásu je však vhodnější tvar obráceného písmene T (žebrový).
Základové desky
Základová konstrukce ze základových desek zaujímá půdorysný rozsah celé stavby. Princip základové desky je obdobný stropní konstrukci. Je to v podstatě obrácená stropní konstrukce namáhaná reakcí základové zeminy. Základové desky se navrhují u staveb, kde je základová spára trvale pod hladinou spodní vody a u staveb výškových.
U stěnových systémů staveb se většinou navrhují nejjednodušší železobetonové základové desky s konstantní výškou 600 až 1200 mm. U skeletových konstrukcí se při větší hloubce traktů volí kombinace železobetonových desek a trámů nebo se desky v místech sloupů zesilují hřibovými hlavicemi.
Základová deska: A - s konstantní tloušťkou, B - zesílená hřibovými hlavicemi, C - žebrová konstrukce
Nosné konštrukčné systémy
Rozdělení svislých nosných konstrukcí
Nosné zdi, sloupy a pilíře
Svislé nosné konstrukce jsou základní statickou částí každého objektu.
Stěna - je taková konstrukce, kde výška a délka stěny převažují nad její tloušťkou
Sloup - je taková konstrukce, kde výška sloupu převažují nad půdorysnými rozměry
Pilíř - je taková konstrukce, kde výška sloupu převažují nad půdorysnými rozměry (oproti sloupu je mohutnější)
Funkce svislých nosných konstrukcí
Svislé nosné konstrukce přenášejí veškeré zatížení z vodorovných konstrukcí až do základů objektu.
Základní požadavky :
únosnost (bezpečnost)
hospodárnost:
z hlediska finančního
z hlediska fyzikálně-technických vlastností materiálů (např. tepelný odpor)
požárně technické (schopnost konstrukce odolávat účinkům ohně - zatřídění do tříd hořlavosti)
Podle půdorysné polohy:
určuje polohu jednotlivých prvků objektu v půdoryse
vnitřní nosné zdi
schodišťové zdi
obvodová zeď (průčelní, štítová, dvorní)
ztužující stěna
sloup
pilíř
požární a dilatační stěny
příčky
Podle výškového uspořádání:
určuje polohu jednotlivých prvků objektu dle výškového umístění
základové pasy
nadzákladové stěny
podkrovní stěny
nadstřešní zdivo
atika
Podle materiálů:
A) pro stěny
zdivo kamenné - používá se na podezdívky, opravy a rekonstrukce památkových objektů, opěrných nebo zárubních zdí apod.
zdivo cihelné :
z cihel plných pálených (CPP)
voštinové
cihla děrovaná (CD INA, CD IVA, CDm)
vápenopískové (VP)
šamotové - jen pro komínové zdivo
- dnes se tyto typy (kromě šamotových) používají pouze pro tzv. sendvičové zdivo
zdivo z tvárnic z lehčeného betonu :
pórobetonové (HEBEL, YTONG)
keramzitobetonové (LIATHERM)
škvárobetonové (ISOBLOK)
zdivo betonové :
z prostého betonu (PB) a slabě vyztuženého betonu (SVB) - jen pro základy a suteréní zdi
železobetonové (ŽB) - suterénní zdi, ztužující stěny, základy
- betonové zdivo může být buď monolitické (prováděné přímo na staveništi) nebo montované (předem vyráběné v prefách)
zdivo speciální :
tvárnice suchého zdění
tvarovky CEPOL
- jedná se o lehké, duté tvarovky, které se kladou na sucho a pak se zmonolitní (vyplnění dutin betonovou směsí)
B) Pro sloupy a pilíře
cihelné - z CPP i CD, ale jen pro vnitřní prostory
betonové - z prostého betonu i železobetonové (možnost vytvářet rozličné tvary)
ocelové :
válcované profily tvaru I, U, L
svařované profily tvaru I
příhradové
dřevěné :
z hranolů
z fošen (lepené nebo spojené hřebíky)
členěný
truhlíkový
Podle pojiva:
pojivo (=malta) rozhoduje o únosnosti zdiva, neboť má výrazně menší tuhost než cihly (např. CPP 15 = pevnost cihly v tlaku je roven 15 MPa a MC 2,5 = pevnost malty v tlaku 2,5 MPa)
MV - malta vápenná
MC - malta cementová
MVC - malta vápenocementová
- menší pevnost malty umožňuje roznesení deformací zdiva do spar
Podle povrchové úpravy:
zdivo režné (neomítané) - je zdivo prováděné z tzv. přesných cihel (lícovek - kvalitní a přesné) na MC pálenou (spáry jsou vyspárovány ocelovou spárovačkou s trochou cementu)
zdivo omítané - je prováděno buď klasickou dvouvrstvou omítkou (jádro + štuk) nebo progresivní omítkou (tenkovrstvé, nástřikové)
zdivo obkládané - se obkládá obklady keramickými, kamennými, dřevěnými nebo osinkocementovými
3. Zdený stenový konštrukčný systém
Zdění - proces výstavby konstrukce z kusového staviva do malty
Výhody:
dobrá únosnost
malá nasákavost - dobré tepelně-izolační schopnosti, mrazuvzdornost
snadno se upravuje
dobrá pojivost s malto
Nevýhody:
zdivo z cihel má nedostatečný tepelný odpor při obvyklých tloušťkách zdí
pracnost
Tepelně izolační vlastnosti
Obvodové zdivo, respektive zdivo na rozhraní vytápěných a nevytápěných prostor musí splňovat požadavky normy na tepelné ochrany budov:
dostatečný tepelný odpor (schopnost materiálu zabránit prostupu tepla)
rosný bod (teplota, při které dochází ke kondenzaci vodních par ve vzduchu; teplota na vnitřním povrchu konstrukce musí být vyšší než teplota rosného bodu)
prostup tepla konstrukcí (poloha tepelné izolace ovlivňuje průběh teploty a polohu, kde dochází ke kondenzaci vodních par)
Únosnost zdiva
Únosnost je ovlivněna nejen pevností vlastních cihel, ale i pevností spojovací malty a vazbou zdiva.
Při vyzdívání cihelných zdí se kladou cihly vedle sebe na plochu v ležatých vrstvách. Mezery mezi jednotlivými cihlami, které se vyplňují maltou, jsou tzv. styčné spáry a jsou široké asi 10 mm (styčné spáry mají na únosnost zdiva poměrně malý vliv). Vrstva malty spojující vzájemně jednotlivé vrstvy cihel tvoří ložnou spáru, která je rovněž tlustá asi 10 mm. Ložná spára spojuje jednotlivé cihly v pevný celek (zeď) a zamezuje roztržení cihel vnitřními silami vznikajícími působením tlaku na zeď.
Spojování cihel (1 - ložná spára, 2 - styčná spára)
Vazba zdiva - vazbou rozumíme takové sestavení cihel, aby ve dvou sousedních vrstvách neprobíhaly styčné spáry nad sebou. Tato vazba má velký vliv na rovnoměrné roznesení tlaku ve zdivu.
Vazba zdiva převázáním o půl cihly ( - úhel roznášení
zatížení)
Různé druhy vazeb:
Vazáková vazba
vi.wz.cz/obr_pos/imagepos038.gif" \* MERGEFORMATINET
Polokřížová vazba
Křížová vazba
Vazba zdí v půdoryse:
vitelstvi.wz.cz/obr_pos/imagepos041.gif" \* MERGEFORMATINET
Vazba zdi tloušťky 300 a 450 mm (1 - vazáková vrstva, 2 - běhounová vazba)
Ukončení zdi tloušťky 450 mm pomocí tříčtvrtečních cihel
Křížení zdí tloušťky 450 a 300 mm (1 - první vrstva, 2 - druhá vrstva)
stavitelstvi.wz.cz/obr_pos/imagepos043.gif" \* MERGEFORMATINET
Vazba rohu zdi tloušťky 450 mm (1 - první vrstva, 2 - druhá vrstva)
Vazba připojení zdi tloušťky 450 mm (1 - první vrstva, 2 - druhá vrstva)
Zalomené ostění (1 - první vrstva, 2 - druhá vrstva)
elstvi.wz.cz/obr_pos/imagepos047.gif" \* MERGEFORMATINET
Vazba pilíře 450 x 600 mm
Poznámka: "1/4c" - 1/4 cihly
Zdivo z cihelných tvarovek
Tvarovky jsou vetší než klasická cihla plná a narozdíl od cihly plné se nedělí na části, jelikož se vyrábí v různých rozměrech, které umožňují vazbu bez dělení tvarovek. Při zdění z tvarovek musíme dodržet zásadu, že dutiny v tvarovkách musí být delší stranou kolmo na směr tepelného toku.
Druhy vazeb:
vazáková (použití u jednovrstvé zdi, kdy se tvarovky překrývají o 1/2 přes sebe)
běhounová (převazby se provádějí pouze v rozích, připojení zdi není zajištěno převázáním, ale pomocí páskové oceli, která se průběžně vkládá do ložné spáry.
Nejznámějšími cihelnými tvarovky jsou výrobky firmy WIENERBERGER, HELUTZ a ze starších např. cihly děrované (CD).
Vazba rohu z tvarovek CD-INA (1 - CD-INA, 2 - malta)
4. Návrh schodiska
Při návrhu schodiště se můžeme dostat do dvou základních situací:
Schodiště se navrhuje zároveň s celým domem a ostatním provozem. Potom je možné dispozici upravit podle toho, jak velký bude schodišťový prostor. Tento případ má nepochybně tu výhodu, že si předem zvolíme optimální poměr stoupání a určíme šířky podest, které nám maximálně vyhovují. V tomto případě není třeba zbytečně předimenzovávat schodiště na úkor ostatních částí domu a ostatních provozů.
Složitější situace nastane u rekonstrukcí nebo u stísněných dispozic, kde jsme nuceni navrhovat schodiště do omezeného prostoru při dodržení všech předpisů a norem. Často se také dostáváme k hraničním hodnotám, které jen stěží vyhoví normám a realizace je potom na úkor pohodlnosti.
agepos152.gif" \* MERGEFORMATINET
Nejmenší dovolená podchodná výška h1 v mm a průchodná výška h2 v mm
Souhrn požadavků při návrhu schodiště
Pro návrh rozměrů schodišťového stupně platí:magepos153.gif" \* MERGEFORMATINET
V...výška stupně
Š...šířka stupně
630 mm...průměrná délka kroku
Podchodná výška se určí ze vztahu:
hp...podchodná výška na svislici od přední hrany stupně v mm
α...sklon schodišťového ramene
minimální podchodná výška je 2100 mm
Průchodná výška se určí ze vztahu:
hpr...průchodná výška
α...sklon schodišťového ramene
minimální průchodná výška je 1900 mm
Výška schodišťového ramene = součet všech výšek ve schodišťovém rameni
Půdorysná délka schodišťového ramene = (počet výšek minus jedna) x šířka schodišťového stupně
Šířka schodišťového ramene je dána typem budovy a požárními předpisy. Navrhuje se nejčastěji v násobcích komunikačních pruhů tj. 600 mm.
Šířka schodišťové mezipodesty a podesty se musí rovnat minimálně šířce přiléhajících ramen. Doporučuje se rozšířit mezipodestu o 100 mm a podestu, kde se křižují provozy, o 300 mm.
Konštrukcia schodísk
Jednotlivé druhy konstrukcí dělíme podle způsobu upevnění schodišťových stupňů na:
schodiště s plně podporovanými stupni
pažená
podezděná
desková
schodiště s oboustranně podporovanými stupni
schodnicová
vřetenová
visutá
zavěšená
Schémata schodišť podle konstrukčního uspořádání a způsobu podporování nebo zavěšování schodišťových stupňů (1 - pažená schodiště, 2 - podezděná schodiště, 3 - desková schodiště, 4a - schodnicová schodiště se dvěma vaznicemi, 4b - schodnicová schodiště s osovou schodnicí, 5 - vřetenová schodiště, 6 - visutá schodiště, 7 zavěšená schodiště)
Pažená schodiště
Pažená schodiště jsou schodiště se stupni vytvořenými úpravou a zapažením sklonitého terénu. Jsou to schodiště převážně venkovní, která se navrhují obvykle v zahradách, parcích, sportovních stadiónech apod.
Podezděná schodiště
Podezděná schodiště mají stupně plně podepřené po celé spodní ploše. Tato schodiště se navrhují převážně jako schodiště vnější s malým počtem stupňů.
Desková schodiště
Desková schodiště jsou nejčastějším typem železobetonových montovaných a monolitických schodišť. Nosnou konstrukci tvoří železobetonová deka s výztuží kladenou ve směru výstupu. Deska je buď vetknutá do podesty a mezipodesty, nebo je spojitě zalomená a sama podepírá podesty. Výhodou tohoto typu schodiště je volnost prostoru, protože odpadají schodišťové zdi. Zároveň v tomto případě není nutná konstrukce podestového trámu a tím se "vyčistí" pohled schodišťových ramen.
Schodnicová schodiště
Schodnicová schodiště jsou nejčastějším typem dřevěných a kovo
Vloženo: 6.06.2011
Velikost: 359,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BV52 - Bakalářský seminář (E)
Reference vyučujících předmětu BV52 - Bakalářský seminář (E)
Reference vyučujícího doc. Ing. Leonora Marková Ph.D.
Podobné materiály
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Otázky ke zkoušce z pozemních staveb od klimeov-2005
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - pozemni stavitelstvi all
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Zemní práce a zakládání pozemních staveb
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Požadavky na pozemní stavby
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Doporučené hodnoty součinitelů pro pozemní stavby
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Kategorie pozemních staveb
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - úvod do pozemních komunikací
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - návrh trasy pozemní komunikace
- BH05 - Pozemní stavitelství III - M01-Pozemní stavitelství III
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Úvod do pozemních komunikací
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Návrh trasy pozemní komunikace
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - M01-Nauka o pozemních stavbách
- BH05 - Pozemní stavitelství III - M01-Pozemní stavitelství III
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - M01-Pozemní stavitelství I - Svislé konstrukce
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - M02-Pozemní stavitelství I - Vodorovné konstrukce
- BM01 - Pozemní komunikace I - BM01-Pozemní komunikace I K01-Karta předmětu BM01
- BM01 - Pozemní komunikace I - BM01-Pozemní komunikace I M01-Trasa pozemních komunikací
- BM01 - Pozemní komunikace I - BM01-Pozemní komunikace I M02-Směrové řešení pozemních komunikací
- BM02 - Pozemní komunikace II - BM02-Pozemní komunikace II M01-Zeminy, zemní práce
- BM02 - Pozemní komunikace II - BM02-Pozemní komunikace II M02-Kamenivo
- BM02 - Pozemní komunikace II - BM02-Pozemní komunikace II M03-Asfaltová pojiva
- BM02 - Pozemní komunikace II - BM02-Pozemní komunikace II M04-Navrhování vozovek
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - BH52-Pozemní stavitelství I (S),(E) K01-Karta předmětu BH52
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - BH52-Pozemní stavitelství I (S),(E) M01-Pozemní stavitelství I - Svislé konstrukce
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - BH52-Pozemní stavitelství I (S),(E) M02-Pozemní stavitelství I - Vodorovné konstrukce
- BH05 - Pozemní stavitelství III - BH05-Pozemní stavitelství III K01-Karta předmětu BH05
- BH05 - Pozemní stavitelství III - BH05-Pozemní stavitelství III M01-Pozemní stavitelství III
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Nauka o pozemních stavbách
- BHA016 - Pozemní stavitelství 3 (E) - Pozemní stavitelství 3 (E)_zkouška_zadání
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Dějiny architektury a stavitelství K01-Karta predmetu BH01
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Dějiny architekturya stavitelství M01-Vztah architektury a stavitelstvi
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - M01-Vztah architektury a stavitelství
Copyright 2024 unium.cz