- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
SZZ - Pozemní stavitelství
BV52 - Bakalářský seminář (E)
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. Leonora Marková Ph.D.
Popisek: Zpracované otázky k bakalářským státnicím na oboru E z předmětu Pozemní stavitelství.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálvých schodišť. Nosnou část, která přenáší zatížení do podpor, tvoří tzv. schodnice. Schodnice ve schodišti může bát buď jedna nebo více. Podepření schodnicemi má několik variant:
schody podepřené na vnitřní straně schodnicí a na vnější straně schodišťovou zdí
schody na obou stranách do schodnic
schody jen s jednou střední schodnicí
schody celoplošně podepřené deskou se schodnicí
Vřetenová schodiště
Jsou v místě schodišťového zrcadla podepřená svislou střední stěnou - "vřetenovou zdí". Jednotlivé stupně mohou být oboustranně podepřené nebo vetknuté na vnitřní straně do vřetenové zdi a na vnější straně zůstávají volné. Na místě zdi může být i kruhový ocelový dřík, který je pevně uchycen k podkladu a jednotlivé ocelové stupně se šroubovitě vinou kolem dříku až do potřebné výšky.
Visutá schodiště
Visutá schodiště jsou charakterizována schodišťovými stupni jednostranně vetknutými do schodišťových stěn nebo schodnic. Stupně mají volné konce krakorcově vyložené. Visutá schodiště jsou pracná, neboť jednotlivé stupně se osazují současně s vyzdíváním schodišťových zdí, nebo dodatečně do vynechaných kapes. Volné konce stupňů se musí podpírat po celou dobu hrubé stavby.
Zavěšená schodiště
Používají se do reprezentačních prostor a jsou zajímavá svou estetickou a konstrukční hodnotou. Jednotlivé stupně jsou zavěšené na ocelových táhlech a musí se vždy překrývat o 8 až 10 centimetrů. Dva stupně za sebou jsou tedy připevněny na jednom táhle, čímž se zajišťuje jejich tuhost v podélném směru. Ze stejného důvodu musí být první a poslední stupně pevně připevněny do podest. Stupně bývají nejčastěji bez podstupnic a jsou z dubového dřeva, železobetonu, kamene nebo skla. Výhodou zavěšených schodišť je jejich jednoduchá a zajímavá konstrukce, nezávislost na nosných prvcích domu a zatraktivnění obytného prostoru.
Stropné konštrukcie monolitické
Monolitické železobetonové stropy se betonují přímo na stavbě do bednění, ve kterém je uložena výztuž. Přednosti těchto stropů spočívají v možnosti dokonalého ztužení objektu v obou směrech, ve tvarové stabilitě, v použitelnosti pro jakýkoliv půdorys o různém rozpětí a zatížení, dá se velmi hospodárně dimenzovat na dané podmínky vhodnou volbou tvaru, rozměrů, druhu betonu a výztuže. Nevýhodou je nutnost bednění, velká staveništní pracnost, mokrý proces, dlouhá doba tvrdnutí, která prodlužuje dobu výstavby, závislost na klimatických podmínkách.
Stropy deskové
Deskové stropy jsou tvarově nejjednoduššími stropními konstrukcemi. Dle způsobu přenosu zatížení, nosnosti nebo vyztužení se navrhují desky nosné v jednom směru nebo ve dvou směrech - křížem vyztužené. Podle způsobu uložení na podporách rozlišujeme desky prostě uložené a desky vetknuté desky probíhající přes více podpor jsou desky spojité, desky konzolové jsou na jednom konci volné, na druhém upnuté do podpory. Dle tvaru průřezu konstrukce v nosném směru rozlišujeme tyto s konstantním průřezem nebo s náběhy, náběhy se provádějí ve sklonu 1:3 do vzdálenosti 1/4 - 1/3 L od podpory.
Desky jednosměrně vyztužené jsou prostě uložené se používají pro rozpětí do 3000 mm, desky vetknuté do 4500 mm, desky s náběhy až 6000 mm. Minimální tloušťka desky je 50 mm.
Desky obousměrně vyztužené přenášejí zatížení oběma směry (větší část zatížení přenáší výztuž ve směru kratšího rozpětí), desky obousměrně vyztužené se používají pro půdorysná pole o poměru stran 1:1 až 1:2
Deskové stropy (A - deska prostě uložená, B - deska vetknutá, C - deska vetknutá s náběhy)
Stropy trámové
Trámové stropy jsou velmi únosné, používají se pro velké rozpětí a velké zatížení. Princip nosné konstrukce spočívá v tuhém spojení trámů (žeber) s deskou, čímž vzniká charakteristický průřez tvaru T. U těchto konstrukcí je plně využito statického působení trámů na rozpon stropů a desek mezi trámy, takže celá konstrukce je velmi hospodárná. V závislosti na rozpětí a zatížení se navrhují rozměry a vzdálenost trámů v rozmezích od 1200 do 2400 mm, při menších vzdálenostech trámů tj. od 600 do 1200 mm pak trámy = žebra a strop nazýváme žebrový, do vzdálenosti 600 mm nazýváme strop žebírkový. Pro velká zatížení a rozpětí lze trámy navrhovat s náběhy. Dle podepření (uložení) rozlišujeme stropy prostě podepřené nebo vetknuté a spojité. Probíhají-li trámy ve dvou (obvykle na sebe kolmých) směrech pak tyto stropy nazýváme kazetové. Dle úpravy podhledu rozlišujeme stropy s viditelnými trámy a stropy s rovným podhledem.
Trámový strop Hennebiqueův (1 - trám, 2 - třmínky, 3 - výztuž trámu, 4 - deska)
Trámový strop Hennebiqueův
osové vzdálenosti trámu jsou 1200 až 1400 mm
trámy jsou uložené na nosné zdivo nebo jsou vetknuty do překladů, průvlaků nebo věnců
výška prostě uložených trámů je 1/20 rozpětí, vetknutých pak 1/25 rozpětí
šířka trámů je asi 1/10 vzdálenosti trámů
Trámový železobetonový strop (1 - T průřez)
Stropy s viditelnými trámy
používají tam, kde není nutný rovný podhled (např. tovární haly, skladiště)
osová vzdálenost trámů se volí obvykle 1200 až 2400 mm, podle rozpětí trámu, které je hospodárné do 7200 mm
jsou-li trámy podporovány průvlakem, je vhodné navrhnout jejich počet a rozmístění tak, aby průvlak nebyl zatížen uprostřed své délky (sudy počet trámů, lichý počet polí)
při velkém zatížení a rozpětí lze na trámech provést náběhy
desky spolupůsobí účinně s trámy jen tehdy je-li jejich spolupůsobící tloušťka 1/10 výšky průřezu (min. však 50 mm)
zvláštním druhem trámových stropů jsou stropy kazetové, které mají trámy uspořádány ve dvou, obvykle na sebe kolmých směrech, mezi nimi se vytváří kazety s tenkou deskou
kazetové stropy se používají k zastropení velkých rozponů se čtvercovým nebo obdélníkovým půdorysem, v reprezentačních místnostech se viditelné trámy dekorativně upravují
Způsoby konstrukce rovného podhledu (1 - zavěšený drát průměru 5 mm, 2 - keramidové pletivo)
Stropy s rovným podhledem
rovný podhled trámových stropů lze buď provést dodatečně (např. podbitím z lehkých desek, omítkou na maltonosném pletivu apod.) nebo vytvořit současně s nosnou konstrukcí jako stropy bedničkové a stropy žebírkové s vložkami
Bedničkový strop
Bedničkový strop
bedničkový strop má osovou vzdálenost žeber 600 až 1000 mm
jeho podhled tvoří železobetonová deska, která je součástí stropní konstrukce
nejdříve se vybetonuje podhledová deska nejméně 30 mm tlustá, vyztužená pletivem na nosné síti a potom žebrový strop na bednění, které zůstává součástí stropu
tyto stropy se uplatňují zejména při ústředním sálavém vytápění se zabetonovanými trubkami v podhledové desce tlusté nejméně 45 mm
Schéma žebírkového stropu s tuhými vložkami
Žebírkový strop s tuhými vložkami
žebírkové stropy s tuhými vložkami se u nás používá převážně keramických tvarovek SIMPLEX, SIPLEX - REKORD a ARMO
keramické vložky mají na spodním líci přírubu, takže tvarovky mají rovný podhled a současně i formu pro vybetonování žebírek, tím se podstatně zjednodušuje obednění stropů
osová vzdálenost žebírek závisí na druhu a velikosti použitých vložek
žebírka jsou vytvářena v mezerách mezi vložkami, na jejich boční stěně je vybrání, které rozšiřuje žebro pro uložení výztuže a zabezpečuje lepší spolupůsobení betonu a keramiky
jednotlivá žebra mohou být vyztužena jedním nebo dvěma pruty betonářské výztuže jakosti a průřezu podle statického výpočtu
Skloželezobetonový strop
Nosnou část tvoří ŽB žebírka, která jsou spojena s obvodovým ŽB rámem. Strop může být proveden jako desková konstrukce - tl. žebírek je stejná jako skleněné tvárnice, jestliže žebra v pohledu vyčnívají, vzniká strop žebrový (používáme plechové formy). Stropy musí být po obvodě odděleny dilatační spárou. Používají se na zastoupení pasáží, světlíků a místností pod úrovní terénu (zároveň slouží jako střešní konstrukce).
Stropné konštrukcie montované
Montované stropy se sestavují na stavbě z prefabrikovaných dílců, které se na stavbě zmonolitňují v tuhé konstrukce, schopné přenášet i vodorovná zatížení působící na budovu. Výhodou montovaných stropů je možnost použití různě profilovaných nebo dutinami vylehčených prefabrikátů -> snížení hmotnosti konstrukce, omezení mokrých procesů na staveništi, snížení závislosti stavebních prací na klimatických podmínkách a okamžitá únosnost po smontování. Nevýhodou jsou zejména vysoké nároky na dopravu, menší tuhost stavby v příčném směru (ve srovnání s monolitickými stropy), citlivost na sedání stavby a na teplotní změny (vznik trhlin v místě styku prefabrikátů) dále menší variabilita konstrukčních soustav, nutnost použití těžších dopravních a zvedacích zařízení.
Stropy deskové
Prefabrikované železobetonové stropní desky se používají pro malá rozpětí. Dle konstrukce rozlišujeme desky plné nebo dutinové (vylehčené), užívají se do rozpětí podpor 3000 mm (max. 3100 mm). Skladebné rozměry desek jsou: šířka 300, 600 mm, délky 1200 až 3300 mm, tloušťky 75, 80, 100 a 150 mm. Desky se ukládají na zdivo nebo monolitické ztužující věnce (případně jiné podpory) v modulových délkách do lože z cementové malty (minimální uložení je 100 mm). Styčné spáry se zalijí betonem = částečné zmonolitnění konstrukce.
Stropy z prefabrikovaných desek (1 - prefabrikovaná deska, 2 - zálivka betonem, 3 - omítka)
Stropy panelové
Železobetonové panely jsou velkoplošné dílce vyráběné v délce od 3,6 m, jejich rozměry a průřezy jsou ovlivněny rozpětím, zatížením a použitým materiálem. Vyrábějí se ze železobetonu nebo z předpjatého betonu (pro větší rozpětí a větší zatížení). Podle tvaru, umístění v budově a podle zatížení rozeznáváme panely normální, zesílené, instalační (opatřené prostupy), balkónové, podestové aj. Podle průřezu se panely dělí na plné, dutinové, žebírkové, TT. Zmonolitnění konstrukce se zajišťuje betonovou zálivkou všech spár mezi panely. Pro zvýšení vzájemného spolupůsobení mohou být boční plochy panelů vytvarovány drážkami, hmoždinkovou nebo jinou úpravou. Po zabetonování ztužujících věnců a styčných spár spolupůsobí panely jako souvislé stropní desky.
Železobetonové plné panely
Stropy z plných panelů
panely plné, nevylehčené, se vyrábějí ze železobetonu v délce 3,9 m nebo 4,5 m
používají se pouze v bytové a občanské výstavbě
Strop z dutinových panelů - příčný řez (1- dutinový panel, 2 - zálivka z betonu, 3 - prefabrikovaný nadokení překlad, 4 - ztužující věnec, 5 - věncový překlad)
Strop z dutinových stropních panelů
stropní panely dutinové předepínané i nepředepínané typu PZD se navrhují a staticky působí jako prosté nosníky
vyrábějí se ve skladebných rozměrech: délka 3600 až 6000 mm, šířky 500, 600, 1000, 1200 mm, tloušťky 150, 200, 225, 250, 300 mm
Příklad uložení stropního panelu (1 - stropní dutinový panel, 2 - nosný panel, 3 - štítový panel, 4 - TP tmel, 5 - skelný provazec, 3 - malta, 7 - lepenka, 8 - zálivka)
Uložení stropních panelů
panely se ukládají do lože z cementové malty, provede se spojení kotevní výztuže k zálivkové výztuži a vlastní zálivka betonem nebo zabetonování čel do ztužujících věnců
veškeré spáry se zalijí betonovou zálivkou - zmonolitnění konstrukce
Stropní předpínaný panel SPIROLL
Stropní panely dutinové předpínané typu SPIROLL
vyrábějí se ve skladebných délkách od 6000 do 12000 mm, skladebná šířka panelu je 1200 mm a výška 250 nebo 300 mm
panely jsou určené jako stropní nebo střešní konstrukce pro zatížení běžná v občanské nebo v bytové výstavbě na velká rozpětí
panely musí být zabudovány jako prostý nosník, nejsou opatřeny závěsnými háky
vyrábějí se jako předepínané (strunobeton) s dutinami bez prostupů
na stavbě je možno provést drobné prostupy v panelu proražením horní a dolní klenby dutin v šířce 120 resp. 150 mm a délce do 250 mm
Typy průřezu panelů tvaru TT
Žebrové předpjaté panely stropní a střešní tvaru TT
vyrábí se ve skladebných rozměrech: vysoké tl. 450, 600 nebo 750 mm, šířky 1200, 1500, 1800, 2400 mm, délky 7200, 7500, 9000, 12000, 18000, 24000 mm
ukládají se na průvlaky prostřednictvím pryžových ložisek (podložek)
vzájemné spojení panelů v příčném směru je zajištěno svařením úhelníků osazených v horní desce panelu
panely se převážně používají pro občanské a průmyslové stavby
Stropy montované z ŽB nosníků a vložek
Tento typ konstrukce se skládá ze železobetonových nosníků, vložek a zálivky. Nosníky se vyrábějí ve tvaru I, popř. tvaru obráceného písmene T mají upravené zhlaví s vyčnívající armaturou, sloužící ke spojení s výztuží pozedních věnců.
Nosníky tvaru obráceného tvaru písmene T (snížené nosníky) se skladebnou délkou 3600 až 4800 mm, musí být vzhledem k malé výšce a menší únosnosti - podepřeny až do doby zatvrdnutí dobetonované části, která staticky spolupůsobí s vlastními nosníky. Vložky tvořící výplň mezi nosníky, se vyrábějí z lehkého betonu nebo z keramiky (MIAKO). Osazují se na příruby nosníku. Statické spolupůsobení vložek s nosníky se zajišťuje dobetonováním (před betonáží věnců nutno uzavřít dutiny vložek koncovou vložkou, aby do nich nevnikl beton).
Stropy montované ze ŽB nosníků a vložek (a - průřezy nosníků, b - stropní vložky (koncová, z lehčeného betonu, keramická), c - příklad skladby)
Ploché strechy jednoplášťové
Rozdělení plochých střech
Podle základního konstrukčního řešení:
jednoplášťová střecha - střecha (střešní konstrukce), která odděluje chráněné či vnitřní prostředí od vnějšího jedním střešním pláštěm.
dvouplášťová střecha - střecha, která odděluje chráněné či vnitřní prostředí od vnějšího dvěma střešními plášti (horní plášť a dolní plášť, nebo také vnější plášť a vnitřní plášť), mezi nimiž
Vloženo: 6.06.2011
Velikost: 359,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BV52 - Bakalářský seminář (E)
Reference vyučujících předmětu BV52 - Bakalářský seminář (E)
Reference vyučujícího doc. Ing. Leonora Marková Ph.D.
Podobné materiály
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Otázky ke zkoušce z pozemních staveb od klimeov-2005
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - pozemni stavitelstvi all
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Zemní práce a zakládání pozemních staveb
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Požadavky na pozemní stavby
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Doporučené hodnoty součinitelů pro pozemní stavby
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Kategorie pozemních staveb
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - úvod do pozemních komunikací
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - návrh trasy pozemní komunikace
- BH05 - Pozemní stavitelství III - M01-Pozemní stavitelství III
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Úvod do pozemních komunikací
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Návrh trasy pozemní komunikace
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - M01-Nauka o pozemních stavbách
- BH05 - Pozemní stavitelství III - M01-Pozemní stavitelství III
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - M01-Pozemní stavitelství I - Svislé konstrukce
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - M02-Pozemní stavitelství I - Vodorovné konstrukce
- BM01 - Pozemní komunikace I - BM01-Pozemní komunikace I K01-Karta předmětu BM01
- BM01 - Pozemní komunikace I - BM01-Pozemní komunikace I M01-Trasa pozemních komunikací
- BM01 - Pozemní komunikace I - BM01-Pozemní komunikace I M02-Směrové řešení pozemních komunikací
- BM02 - Pozemní komunikace II - BM02-Pozemní komunikace II M01-Zeminy, zemní práce
- BM02 - Pozemní komunikace II - BM02-Pozemní komunikace II M02-Kamenivo
- BM02 - Pozemní komunikace II - BM02-Pozemní komunikace II M03-Asfaltová pojiva
- BM02 - Pozemní komunikace II - BM02-Pozemní komunikace II M04-Navrhování vozovek
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - BH52-Pozemní stavitelství I (S),(E) K01-Karta předmětu BH52
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - BH52-Pozemní stavitelství I (S),(E) M01-Pozemní stavitelství I - Svislé konstrukce
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - BH52-Pozemní stavitelství I (S),(E) M02-Pozemní stavitelství I - Vodorovné konstrukce
- BH05 - Pozemní stavitelství III - BH05-Pozemní stavitelství III K01-Karta předmětu BH05
- BH05 - Pozemní stavitelství III - BH05-Pozemní stavitelství III M01-Pozemní stavitelství III
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Nauka o pozemních stavbách
- BHA016 - Pozemní stavitelství 3 (E) - Pozemní stavitelství 3 (E)_zkouška_zadání
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Dějiny architektury a stavitelství K01-Karta predmetu BH01
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Dějiny architekturya stavitelství M01-Vztah architektury a stavitelstvi
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - M01-Vztah architektury a stavitelství
Copyright 2024 unium.cz