- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
CS2-Základové konstrukce
BL05 - Betonové konstrukce I
Hodnocení materiálu:
Popisek: scripta CS2-Základové konstrukce
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN
FAKULTA STAVEBNÍ
DOC. LADISLAV ÍRTEK, CSC.,
ING. MILOŠ ZICH, Ph.D.
BETONOVÉ KONSTRUKCE I
MODUL CS2
ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE
STUDIJNÍ OPORY
PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE – CS2
- 2 (51) -
© Ladislav írtek, Miloš Zich, Brno 2005
OBSAH
- 3 (51) -
OBSAH
1 Úvod ...............................................................................................................5
1.1 Cíle ........................................................................................................5
1.2 Požadované znalosti..............................................................................5
1.3 Doba potebná ke studiu .......................................................................5
1.4 Klíová slova.........................................................................................5
1.5 Metodický návod na práci s textem ......................................................5
2 VŠEOBECN ...............................................................................................7
2.1 Zptná vazba .........................................................................................7
2.1.1 Píklad 1..................................................................................8
2.2 Inženýrsko geologický przkum...........................................................9
2.3 Rozdlení základových konstrukcí .....................................................10
2.4 Mezní stavy základové pdy...............................................................12
2.5 Mezní stavy základových konstrukcí..................................................13
2.6 Modely podloží ...................................................................................13
3 ZÁKLADOVÉ PATKY .............................................................................17
3.1 Kontaktní naptí..................................................................................19
3.2 Tvar efektivní plochy ..........................................................................21
3.3 Základové patky z prostého betonu ....................................................23
3.4 Základové patky ze železobetonu .......................................................26
3.4.1 Píklad 2................................................................................33
4 ZÁKLADOVÉ PÁSY.................................................................................36
4.1 Základové pásy pod prbžnými stnami...........................................36
4.1.1 Statické ešení a vyztužování................................................37
4.1.2 Píklad 3................................................................................38
4.2 Základové pásy pod sloupy.................................................................40
4.2.1 Chování pás a výpoet statických veliin ...........................41
4.2.2 Zjednodušená metoda výpotu základového pásu................43
4.2.3 Dimenzování a vyztužování..................................................45
5 ZÁKLADOVÉ ROŠTY..............................................................................47
6 ZÁKLADOVÉ DESKY..............................................................................49
7 Závr............................................................................................................51
7.1 Shrnutí.................................................................................................51
7.2 Literatura.............................................................................................51
7.2.1 Seznam použité literatury .....................................................51
ÚVOD
- 5 (51) -
1 Úvod
1.1 Cíle
Ve druhém modulu (CS 2) „Betonových konstrukcí I“ bude uvedeno ešení
betonových plošných základových konstrukcí. Vyloženy budou zpsoby
výpot základových patek, pas, rošt a desek. Výklad je doplnn píklady
ešení tchto konstrukcí.
1.2 Požadované znalosti
Modul CS 2 studia betonových konstrukcí navazuje na „Prvky betonových
konstrukcí“, moduly CM 1 až CM 4, dále pak na „Betonové konstrukce I“,
moduly CS 1. Pokud student nemá dostatené znalosti pedchozí látky, bude se
jen tžko orientovat ve vyložené problematice.
Vzhledem k tomu, že pi výpotech betonových konstrukcí jsou zapotebí i
znalosti stavební mechaniky, pružnosti a pevnosti, je nutné se orientovat i v
tchto pedmtech. Pedpokladem úspšného ešení zakládání je znalost me-
chaniky zemin a inženýrské geologie, které podávají informace o základové
pd.
Z matematiky, deskriptivní geometrie, fyziky apod. jsou zapotebí bžné zna-
losti, získané studiem na stední škole.
1.3 Doba potebná ke studiu
Modul obsahuje látku zhruba za tyi týdny semestru. Doba pro nastudování
jednotlivých oddíl je rzná, závisí pedevším na prprav studenta v pedcho-
zím studiu na této fakult. Všeobecn eeno, potebná doba pro nastudování
obnáší cca 20 – 30 hodin.
1.4 Klíová slova
Základ, patka, pas, rošt, deska, mezní stav únosnosti, mezní stav použitelnosti.
1.5 Metodický návod na práci s textem
Text modulu je teba studovat postupn, vždy poítat píklady – tedy aplikovat
teoretické znalosti na praktické ešení konstrukce. Pokud není píslušná ást
jasná, je teba zaít studovat znovu a prozatím nepokraovat ve studiu nové
látky. Vždy je teba si odpovdt na doprovodné otázky za jednotlivými kapi-
tolami.
ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE – CS2
- 6 (51) -
Úelem tchto studijních opor je podat informace o výbru vhodného návrhu
plošných základových konstrukcí. Pro snazší pochopení souasné situace navr-
hování základových konstrukcí u nás musíme itatele úvodem upozornit na
stav normových pedpis pro navrhování základových konstrukcí.
Základy staveb se navrhují na základ metodiky mezních stav, jež byly u nás
zavedeny již v roce 1967 pvodní normou SN 73 1001. Obdobný princip
mezních stav byl nov pijat i v rámci evropských norem tzn. EUROKOD 7.
Eurokód 7 - Navrhování geotechnických konstrukcí [13] byl u nás vydán
v beznu 2005, zatím v anglickém verzi.
Pro vlastní dimenzování betonových konstrukcí existuje stávající norma SN
73 1201 z roku 1987. V souasné dob se též zavádí tzn. EUROKÓD 2 - Navr-
hování betonových konstrukcí [14]. I tento Eurokód u nás nyní vyšel
v anglické verzi.
Nyní tedy pro navrhování plošných základ platí normy SN 73 1001 (1987) -
Základová pda pod plošnými základy, která se zabývá klasifikací zemin a
návrhem plošných základ a SN 73 1201 zabývající se vlastním dimenzová-
ním betonových prvk a soubžn anglické verze EC 2 a 7. U obou evrop-
ských norem se pracuje na eských pekladech a zejména na národních doku-
mentech (pílohách), bez kterých je praktické použití obou norem omezené.
Vzhledem k ucelenosti a návaznosti souasných norem SN se autoi tchto
studijních opor rozhodli vyjít z tchto stávajících norem SN. Podle postupné-
ho zavádní Eurokód do praxe budou tyto studijní opory dále doplovány o
poznatky vyplývající z tchto norem. Pokud se itatel seznámím s navrhování
podle jedné normové soustavy, jist mu v budoucnosti nebude dlat potíže pe-
chod na jinou soustavu.
Pro snazší pochopení textu upozorujeme itatele zvyklého na terminologii
„eurokód“ na nkteré odlišnosti, které mají v obou normových soustavách
obdobný význam, viz následující tabulka.
Dle EC Dle SN
charakteristické zatížení (index k,
MEk)
provozní zatížení (index s, Ms)
návrhové zatížení (index d, MEd) výpotové extrémní zatížení (index d,
Md)
návrhová pevnost (index d, fcd, fyd) výpotová pevnost (index d, Rbd, Rsd )
charakteristická pevnost (index k, fck,
fyk)
normová pevnost (index n, Rbn, Rsn)
posouvající síla VEk, VEd posouvající síla Qs, Qd
VŠEOBECN
- 7 (51) -
2 VŠEOBECN
Úelem základových konstrukcí je spolehlivé penesení úink zatížení stavby
do podloží. Pod pojmem základ rozumíme nejnižší ást stavební konstrukce.
Návrh základových konstrukcí je výrazn mezioborová innost zahrnující ce-
lou škálu stavebních profesí: od statika a geologa poínaje, pes hydrologa,
projektanty hydroizolací, inženýrských sítí až po technology zabývající se ná-
vrhy materiál pro provedení konstrukce. Správný návrh základ tedy vyžadu-
je souhru ady odborník. Úspšné ešení problém založení staveb si nelze
pedstavit bez pimených znalostí stavební mechaniky, stavebních konstruk-
cí, technologie staveb, bezpenosti a ochrany zdraví pi práci.
Návrhu základ je nutné vnovat zvýšenou pozornost, protože chyby vzniklé
pi špatném provedení jsou velice tžko opravitelné. Sanace a rekonstrukce
základ se neobejdou bez znaných finanních náklad.
Zatímco projektanti betonových, ocelových devných konstrukcí na dané
úinky zatížení pedepíší požadovanou kvalitu materiálu (t. betonu, oceli), u
základ pracujeme s materiálem jehož vlastnosti musíme nejdíve zjistit a te-
prve poté pro n nají vhodné základové prvky.
2.1 Zptná vazba
Základy spolu s nadzákladovou konstrukcí namáhají svými úinky základovou
pdu, která se petváí a mže zptn ovlivnit chování nadzákladových kon-
strukcí. Základy je nutno navrhovat tak, aby tato zptná odezva byla co nej-
menší. Jsou-li rozdíly v sedání jednotlivých základ konstrukce výraznjší tak,
potom:
- u staticky uritých konstrukcí má tato zptná vazba vliv pouze na petvoení
konstrukcí (obr. 2.1), vnitní síly zstávají nemnné.
- u staticky neuritých konstrukcí má zptná vazba vliv jak na petvoení, tak
na napjatost konstrukcí (obr. 2.2).
Obr. 2.1: a) staticky uritá konstrukce, b) – nerovnomrný po-
stední podpory (prbh moment od rovnomrného zatížení)
ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE – CS2
- 8 (51) -
Jaký vliv má nerovnomrný pokles základ na prbhy vnitních sil
prostého nosníku a nosníku spojitého? Na em závisí velikost vnitních sil
od nerovnomrného poklesu? Odpov naleznete v pedchozím textu a v
následujícím píkladu.
2.1.1 Píklad 1
Zadání
Na spojitém nosníku o dvou polích stanovte úinky vnitních sil od
nerovnomrného poklesu stední podpory o 5 mm. Rozptí nosníku je
2xL=10,0m. Prez nosníku je 800/400mm, modul pružnosti uvažujete
hodnotou E=32 500MPa. Porovnejte tyto úinky s úinky od vlastní tíhy,
objemovou tíhu uvažujete 25kN/m3.
ešení
Pro stanovení úink nerovnomrného poklesu vyjdeme ze vztah pro pr-
hyb prostého nosníku (o rozptí 2L) od osamlé síly P. Hledáme tedy sílu,
která na nosníku zpsobí deformaci 5 mm.
Obr. 2.2: a) Staticky neuritá konstrukce b) – nerovnomrný pokles stední
podpory (prbh moment od nerovnomrného poklesu podpor)
Obr. P1.1: Schema nosníku
VŠEOBECN
- 9 (51) -
kNm2,832064,1641M
m0171,08,04,0121I
kN64,1620 0171,0103250048005,0)L2( EI48wPEI48Plw
pokles
43
3
3
3
3
= =
= =
= ===
Nerovnomrný pokles je deformaní zatížení, tzn. vnitních sily jsou tím vt-
ší ím je konstrukce tužší (lepší materiál E, vtší prez I, kratší rozptí L ).
Moment od zatížení vlastní tíhou nad stední podporou.
kNm100100,881lg81M
m/kN0,8258,04,0g
22
tíha.vl = = =
= =
Pi srovnání moment obou zatžovacích stav je vidt že hodnoty moment
od nerovnomrného poklesu dosahují nezanedbatelných hodnot. Píliš velké
nerovnomrné sedání tak mže zpsobit znanou napjatost v horní stavb.
2.2 Inženýrsko geologický przkum
Návrh základových konstrukcí vždy vychází z konstrukního ešení objektu a
výsledk inženýrskogeologického przkumu.
Zpráva o provedeném inženýrskogeologickém przkumu, kterou musí projek-
tant správn chápat a v návrhu ji interpretovat, obsahuje zejména:
- výsledky pedbžných przkumových prací a místních prohlídek,
- rozvržení sond a jejich geodetické zamení,
- návrhové charakteristiky základové pdy sond,
83.283.2
Obr. P1.2: Prbh moment od nerovnomrného poklesu
-100.0
56.0
-100.0
56.0
Obr. P1.3: Prbh moment od vlastní tíhy
ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE – CS2
- 10 (51) -
- údaje o hydrogeologickém przkumu staveništ vetn údaj o agresivit
podzemní vody a zemního prostedí,
- doporuení zpsobu založení objektu vetn hloubky založení.
Tyto údaje umožují projektantovi stanovit:
• Optimální zpsob zakládání objektu.
• Optimální hloubku základové spáry s ohledem na:
- stavební ešení (podsklepené i nepodsklepené objekty, výškové osa-
zení objektu v terénu),
- vlastnosti základové pdy a hladinu podzemní vody,
- objemové zmny zeminy vlivem promrzání (základovou spáru je
nutno volit minimáln 0,8 m pod upraveným povrchem terénu) a vy-
sychání (pi vysychání pdy vlivem vegetace se hloubka základové
spáry stanoví individuáln; pi vysychání zemin tíd F7 a F8, uvede-
ných v SN 73 1001 [5], se hloubka založení volí nejmén 1,6 m).
• Ochranu základových konstrukcí proti agresivním úinkm zemního
prostedí a podzemní vody, které zpsobují korozi betonu a výztuže.
Primární ochranu betonových konstrukcí lze zabezpeit návrhem kon-
strukce podle mezních stav vzniku a šíky trhlin podle SN
73 1201 [1], vhodným návrhem druhu výztuže, druhu a tídy betonu,
složek a pímsí betonové smsi. Sekundární ochranu lze u výztuže
provést nátrem; pro ochranu betonu se navrhují fólie, obklady, obe-
zdívky nebo nátry povrchu betonových základových konstrukcí.
Jaké údaje má obsahovat inženýrsko geologický przkum?
2.3 Rozdlení základových konstrukcí
Volbu druhu základu ovlivuje velikost a zpsob jeho zatížení a složení a
vlastnosti základové pdy. Teprve po zjištní tchto údaj se mžeme provést
vlastní návrh základ, piemž je teba pihlédnout ke spolupsobení nosné
konstrukce a jejího podloží.
Základové konstrukce lze rozdlit na:
• plošné
o patky,
o pásy,
o rošty,
o desky.
Navrhují se v pípadech, kdy základová pda vyhovujících vlastností se nachá-
zí v hloubce do ty metr pod povrchem terénu.
VŠEOBECN
- 11 (51) -
• hlubinné
o piloty,
o podzemní a pilotové stny,
o studny a kesony.
Pi vlastním návrhu postupujeme obvykle vyluovací metodou od základ jed-
nodušších (plošné, patky pasy), pes speciální úpravy podloží (výmny mén
únosných vrstev za více únosné apod.) po složitjší (piloty, studny).
Plošné základy penášejí zatížení do podloží pouze základovou spárou, zatímco
u hlubinných základ se uplatuje i vliv tení jejich plášt v zemním prostedí.
V rámci tohoto dílu studijních opor se budeme podrobnji zabývat plošnými
základy. Hlubinné základy budou souástí samostatného dílu.
Z oboru mechaniky zemin a zakládání staveb si pipomeme, že SN 73 1001
[5] rozlišuje základové pomry objektu:
- jednoduché, kdy základová pda se v rozsahu objektu podstatn nemní,
jednotlivé vrstvy mají pibližn stejnou mocnost a jsou uloženy tém vodo-
rovn; podzemní voda neovlivuje uspoádání objekt a návrh jejich kon-
strukce;
- složité, kdy základová pda se v rozsahu objektu podstatn mní, vrstvy
mají promnlivou mocnost nebo jsou nepravideln uložené. Podzemní voda
se nepízniv uplatuje pi návrhu objektu a znesnaduje postup jejich za-
kládání. Za složité základové pomry se považují také pípady, kdy zákla-
dová pda má nepíznivé vlastnosti nebo ji tvoí zvláštní zeminy i skalní
horniny uvedené v ásti III [5].
Podle statické náronosti se stavební konstrukce rozdlují na:
- nenároné, jestliže nejsou citlivé na rozdíly v nerovnomrném sedání a mají
dostatenou rezervu spolehlivosti v plastické oblasti petvoení; jsou to pe-
devším konstrukce nejvýše dvoupodlažních objekt, nap. garáže, objekty
zaízení staveništ, rodinné domky aj.;
- nároné, tj. všechny ostatní konstrukce, pedevším výškové, staticky neuri-
té objekty.
Pi navrhování základ se postupuje podle složitosti základových pomr, ná-
ronosti stavby a podle stupn projektové pípravy. Rozlišují se ti geotechnic-
ké kategorie:
1. geotechnická kategorie, podle jejichž zásad se postupuje pi pedbžných
hodnoceních staveništ a pi pedprojektové píprav ve všech pípadech.
Pro definitivní návrh lze tchto zásad použít u nenároných staveb v jedno-
duchých základových pomrech. Únosnost základové pdy se posuzuje
podle tab. 15 až 18 v píloze 6 [5].
2. geotechnická kategorie, do které patí nenároné konstrukce ve složitých
základových pomrech nebo nároné konstrukce v jednoduchých základo-
vých pomrech. V tchto pípadech se základová pda hodnotí:
- smrnými normovými charakteristikami podle pílohy 5 [5],
ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE – CS2
- 12 (51) -
- místními normovými charakteristikami, jsou-li pro území staveništ k dispo-
zici.
3. geotechnická kategorie, do které patí nároné konstrukce ve složitých zá-
kladových pomrech. Základová pda se hodnotí normovými charakteristi-
kami stanovenými podle zkoušek provedených pi przkumu staveništ.
Vyšetování mezních stav základové pdy se provádí podle SN 73 1001 [5]
a SN 73 1002 [6], betonových základových konstrukcí podle SN 73 1201
[1].
2.4 Mezní stavy základové pdy
Ustanovení pro výpoet základové pdy podle mezních stav 1. skupiny (tj.
mezních stav únosnosti) a 2. skupiny (tj. mezních stav petvoení) uvádí pro
plošné základy pedpis [5] a pro pilotové základy pedpis [6].
Výpoty podle mezního stavu únosnosti základové pdy je nutno prokázat
spolehlivost základové pdy proti svislému, píp. vodorovnému zaboení,
usmyknutí, peklopení nebo nadzvednutí základ vztlakem. K tmto jevm
dochází pi porušení rovnováhy na souvislých smykových plochách v základo-
vé pd nebo na styné ploše základ se základovou pdou. Termín mezní stav
únosnosti zeminy je tedy nepesný; ve skutenosti se jedná o mezní stav ztráty
stability základové pdy.
Podle [5] podmínka spolehlivosti pro výpoet podle mezního stavu zaboení
základu má tvar:
- pro 1. geotechnickou kategorii: sds £ Rdt, (2.1)
- pro 2. a 3. geotechnickou kategorii: sde £ Rd, (2.2)
kde
sds je kontaktní naptí v základové spáe od úink provozního zatížení1 v
kombinaci základní,
Rdt je tabulková výpotová únosnost základové pdy podle tab. 9 až 12 [5],
sde je kontaktní naptí v základové spáe od úink extrémního zatížení2 v
kombinaci základní, píp. i mimoádné,
Rd svislá výpotová únosnost základové pdy vypotená u 2. geotechnické
kategorie ze smrných nebo místních normových charakteristik zákla-
dové pdy, u 3. geotechnické kategorie z normových charakteristik zá-
kladové pdy stanovených zkouškami.
Výpoty podle mezního stavu petvoení základové pdy má být prokázáno, že
provozní výpotové zatížení základové pdy nevyvolá sednutí nebo vodorovný
1 Pod pojmem provozní zatížení lze v terminologii Eurokód pibližn uvažovat zatížení cha-
rakteristické.
2 Pod pojmem extrémní zatížení lze v terminologii Eurokód pibližn uvažovat zatížení návr-
hové.
VŠEOBECN
- 13 (51) -
posuv stavby, pi kterých by došlo k nepípustnému petvoení konstrukce nebo
takové zmn polohy konstrukce, která by ztížila její používání.
K výpotu mezního stavu petvoení základové pdy podle [5]
• Pro 1. geotechnickou kategorii se mezní stav petvoení nemusí prová-
dt.
• Pro 2. geotechnickou kategorii se pro výpoet sedání použijí tabulkové
hodnoty smrných normových charakteristik petvárných vlastností zá-
kladové pdy, viz tab. 11 až 14 v píloze 5 pedpisu [5]. Jsou-li k dis-
pozici místní normové charakteristiky, použijí se pednostn.
• Pro 3. geotechnickou kategorii se pro výpoet sedání použijí normové
hodnoty petvárných charakteristik zjištné przkumem.
2.5 Mezní stavy základových konstrukcí
Pro navrhování vlastních betonových základ platí v plném rozsahu SN 73
1201 [1].
Vyšetují se tedy:
- mezní stavy únosnosti (tj. m. s. první skupiny), kdy na úinky výpotových
Vloženo: 25.08.2009
Velikost: 712,38 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BL05 - Betonové konstrukce I
Reference vyučujících předmětu BL05 - Betonové konstrukce I
Podobné materiály
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS2-Základové konstrukce
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS2-Základové konstrukce
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - tahák_konstrukce
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Předsazené konstrukce
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Stropní konstrukce
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - Superkonstrukce
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - Vodorovné nosné konstrukce požadavky
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Konstrukce spojující různé úrovně
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Vodorovné konstrukce
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-zděné konstrukce
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Idealizace chování ageometrie konstrukce
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Konstrukce- výpočet, zatížení, materiály
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Konstrukce
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - Vodorovné konstrukce - skripta
- BW01 - Technologie staveb I - Prezentace PP - montované dřevěné konstrukce
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Staticky určité prutové konstrukce I
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Skripta - Staticky určité prutové konstrukce II
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - zkouška leden 2010, tahák konstrukce
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Konstrukce - obecný postup při návrhu stavebních konstrukcí
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Konstrukce - základní typy konstrukcí, konstrukční řešení staveb, mosty
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Postup při návrhu stavební konstrukce -přehled
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I K01-Karta předmětu BL05
- CO01 - Kovové konstrukce II - Ocelové konstrukce vícepodlažních budov-návod do cvičení
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Přednášky Konstrukce od Karmazinové
- BD01 - Základy savební mechaniky - M03-Staticky určité prutové konstrukce - část I
- BD01 - Základy savební mechaniky - M04-Staticky určité prutové konstrukce - část II
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - M01-Pozemní stavitelství I - Svislé konstrukce
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - M02-Pozemní stavitelství I - Vodorovné konstrukce
- BD01 - Základy savební mechaniky - BD01-Základy stavební mechaniky M03-Staticky určité prutové konstrukce - část I
- BD01 - Základy savební mechaniky - BD01-Základy stavební mechaniky M04-Staticky určité prutové konstrukce - část II
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - BO01-Konstrukce a dopravní stavby K01-Karta předmětu BO01
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - BO01-Konstrukce a dopravní stavby M01-Konstrukce - obecný postup při návrhu stavebních konstrukc
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - BO01-Konstrukce a dopravní stavby M02-Konstrukce - základní typy konstrukcí, konstrukční řešení
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - BO01-Konstrukce a dopravní stavby M03-Dopravní stavby
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I K01-Karta předmětu BL05
- BO03 - Dřevěné konstrukce (A,K) - BO03-Dřevěné konstrukce (A,K M03-Spoje dřevěných konstrukcí
- BO03 - Dřevěné konstrukce (A,K) - BO03-Dřevěné konstrukce (A,K M05-Dřevěné prostorové konstrukce
- BO03 - Dřevěné konstrukce (A,K) - BO03-Dřevěné konstrukce (A,K) K01-Karta předmětu BO03
- BO03 - Dřevěné konstrukce (A,K) - BO03-Dřevěné konstrukce (A,K) M01-Mechanické vlastnosti dřeva
- BO03 - Dřevěné konstrukce (A,K) - BO03-Dřevěné konstrukce (A,K) M02-Prvky dřevěných konstrukcí
- BO03 - Dřevěné konstrukce (A,K) - BO03-Dřevěné konstrukce (A,K) M04-Dřevěné plnostěnné a příhradové konstrukce
- BO04 - Kovoé konstrukce I - BO04-Kovové konstrukce I K01-Karta předmětu BO04
- BO04 - Kovoé konstrukce I - BO04-Kovové konstrukce I M04-Sloupy a větrové ztužidlo
- BO04 - Kovoé konstrukce I - BO04-Kovové konstrukce I M01-Uspořádání a konstrukční řešení průmyslových budov
- BO04 - Kovoé konstrukce I - BO04-Kovové konstrukce I M02-Střešní konstrukce
- BO04 - Kovoé konstrukce I - BO04-Kovové konstrukce I M03-Konstrukce jeřábové dráhy
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - BH52-Pozemní stavitelství I (S),(E) M01-Pozemní stavitelství I - Svislé konstrukce
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - BH52-Pozemní stavitelství I (S),(E) M02-Pozemní stavitelství I - Vodorovné konstrukce
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce K01-Karta předmětu BL04
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce M01-Žlaby a kolektory
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce M02-Nádrže a potrubí
- BL06 - Zděné konstrukce (S) - BL06-Zděné konstrukce (S) K01-Karta předmětu BL06
- BL06 - Zděné konstrukce (S) - BL06-Zděné konstrukce (S) MS1-Základy navrhování
- BL06 - Zděné konstrukce (S) - BL06-Zděné konstrukce (S) MS2-Haly, vícepodlažní budovy
- BL06 - Zděné konstrukce (S) - BL06-Zděné konstrukce (S) MS3-Vyztužené a předpjaté zdivo
- BL09 - Betonové konstrukce II - vypracované otázky betonové konstrukce II
- BW02 - Technologie stavebních prací II - Rekonstrukce požární stanice
- CL01 - Předpjatý beton - Jaroslav Navrátil - Předpjaté betonové konstrukce - část 1
- CL01 - Předpjatý beton - Jaroslav Navrátil - Předpjaté betonové konstrukce - část 2
- BO001 - Konstrukce a dopravní stavby - Konstrukce a dopravní stavby
- CL002 - Předpjaté stavební konstrukce - CL002 - Předpjaté stavební konstrukce
Copyright 2024 unium.cz