- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Superkonstrukce
BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E)
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ
FAKULTA STAVEBNÍ
ÚSTAV POZEMNÍHO STAVITELSTVÍ
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I – BH52
Vypracoval: Lukáš Vorčák, B2VS2, 2005/2006 Kontroloval: Ing. Tomáš Alexa
A) Teoretická práca
Superkonstrukce Obsah:
1
1.1Definice
2 Systémy :
2.1Systémy se spodní železobetonovou monolitickou superkonsrtukcí. podporující všechna podlaží
2.2Systémy a monolitickým železobetonovým superskeletem po celé výšce stavby
2.2.1Příklady
3Systémy se superkonstrukcí vytvořenou nosným středním jádrem s konzolami pro zavěšení pod
3.1Příklady
4 Použité podklady .................................................................................................................................6
Systémy se superkonstrukcemi
Definice
Superkonstrukce je nový výraz pro zvláštní, většinou ještě perspektivní, dvoustupňové konstrukce staveb, zejména staveb vysokých. Konstrukční soustava je rozdělena na dva řádově různé nosné systémy: hlavní (primární) nadřazeny nosný systém - superkonstrukce vynáší podružný (sekundární) nosný systém. Sekundární systém skeletový nebo stěnový, s běžným rozponem, anebo perspektivní závěsný systém přenáší lokální účinky zatížení na superkonstrukci, jíž může být skelet velkých rozměrů (superskelet) nebo mohutné centrální jádro (věž) s velikými konzolami, popř. jiná zvláštní konstrukce. Základním principem staveb se superkonstrukcemi je soustředění zatížení do co nejmenšího počtu svislých podpor a tím podstatné uvolnění dispozice a vylehčení stavby.K použití superkonstrukci vede hlavně dnešní vzrůstající potřeba budovat účelným a ekonomickým způsobem i velmi vysoké věžové stavby, které dovolují větší využití pozemku a inženýrských sítí, větší soustředěnost výstavby a menší rozsah zemních prací a základových i střešních konstrukcí vzhledem k objemu budovy. U mnohých takových staveb se stále více žádá souvislý prostor, co nejméně rušený svislými podporami v 1. podlaží, zatímco v horních podlažích stačí normální rozpony. Právě to umožňují superkonstrukce. Kromě toho, tvoří-li superkonstrukci centrální nosné jádro, je i velmi vysoká skeletová stavba dobře zabezpečena proti vodorovným sílám větru, takže její sloupy jsou namáhány jen svislým zatížením a mohou být subtilnější,
Superkonstrukce mají vyhlídky stát se v budoucnosti vyhledávanými konstrukcemi pro vysoké stavby především železobetonové. Zatímco u ocelového skeletu řešení statických problémů- vysokých staveb a velkých rozponů nedělá valné potíže, klasický železobetonový skelet je ekonomicky omezen na 20 až 30 podlaží, protože při větší výšce dosahují sloupy příliš velkých průřezů (použije-li se tuhách komunikačních jader, je možno hospodárnou výšku zvětšit asi o 5 až 10 podlaží). Železobetonový skelet je však zatím materiálově i cenově dostupnější než ocelový a proto se pro velmi vysoké stavby jeví efektivní železobetonový superskelet, který bude pravděpodobně technicky opodstatněný asi od 30 podlaží a ekonomicky výhodný až při 50 nebo více podlažích.
Nejprogresivnější řešení využívají superkonstrukci k uplatnění principu zavěšených (visutých) konstrukcí stropů a Celých podlaží. Závěsný princip je založen na myšlénce nahradit v konstrukci síly tlaku sílami tahovými. čili nepodporovat vodorovné konstrukce zespodu sloupy nebo stěnami, ale zavěsit je pomocí táhel na horní superkonstrukci, tj. na mohutné příčle superskeletu nebo konzoly vyložené z centrálního nosného jádra stavby.
Sám princip zavěšení není nový; odedávna se používá u visutých mostů se zavěšenou mostovkou, ale v pozemním stavitelství znamená konstrukci revoluční. Závěsná táhla jsou z vysokohodnotné oceli, popř. z hliníku (lana, kabely), ale mohou být i z předpjatého betonu; nejnověji se pro tento účel prověřují vlákna ze skla, nylonu a jiných umělých hmot, která podobně jako kovy se vyznačují vysokou pevností v tahu. Poněvadž tažený prvek nemůže vybočit, lze jej dimenzovat pouze podle působící osové síly, zatímco tlačený sloup nebo stěna je při větší štíhlosti vybočením ohrožen a musí tedy mít mnohem větší průřez, než odpovídá přenášené osové síle: např. u taženého ocelového lana stačí průměrně 5 až 6krát menší průřezová plocha, než má ocelový sloup, který podpírá stejně zatíženou konstrukci zespodu.
Protože závěsné táhla mohou mít velmi malý průřez a zaujímají minimální místo, vynikají zavěšené konstrukce vysokou efektivností ve spotřebě materiálů a dovolují maximální variabilitu půdorysného i prostorového řešení staveb. Na druhé straně přinášejí ovšem zavěšené konstrukce nemalé nové problémy.
Zejména je nutno dosáhnout odolnosti kovových táhel proti korozi s požáru, fixovat polohu zavěšené konstrukce s zabezpečit ji proti vodorovným silám větru, jimž dobře vzdoruje jen centrální komunikační jádro. Neméně důležité je vyrovnání délkových rozdílů mezi protahujícími se táhly a stlačovaným komunikačním jádrem; táhla z předpjatého betonu se protahují méně než kovová, ale musí mít větší průřez.
Existuje již množství provedených staveb se superkonstrukcemi a byla vypracována řada dalších různých teoretických variant, jimiž ovšem všechny možnosti těchto systémů ne jsou ještě ani zdaleka vyčerpány. Dosavadní hlavní realizované nebo navržené systémy se superkonstrukcemi můžeme roztřídit podle charakteru superkonstrukce do následujících skupin.
Systémy :
Systémy se spodní železobetonovou monolitickou superkonsrtukcí. podporující všechna podlaží
Spodní superkonstrukce se používaj
Vloženo: 20.04.2009
Velikost: 1,31 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz