- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Popisek: Velmi mi pomohla při zpracování semestrální práce do Managementu...
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPrávnická fakulta Masarykovy univerzity
Katedra národního hospodáství
Diplomová práce
Faktory ovlivující zakládání a rozvoj malého a stedního podniku
2007/2008 Radek Dvoáek
„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Faktory ovlivující zakládání
a rozvoj malého a stedního podniku zpracoval samostatn a jen s využitím
pramen uvedených v seznamu literatury, které ve všech pípadech ádn cituji v
souladu s píslušnou smrnicí dkana a s citaními zvyklostmi.
V Praze dne 03. 01. 2008
…..…………………...........
vlastnoruní podpis autora
Podkování
Rád bych na tomto míst podkoval všem, kteí mi ke zpracování této
diplomové práce njakým zpsobem pomohli.
1. OBSAH
1. ÚVOD ................................................................................................................................................. 7
2. ZÁKLADNÍ POJMY – PODNIK, MALÝ A STEDNÍ PODNIK .................................................... 9
2.1 PODNIK............................................................................................................................................. 9
2.2 MALÝ A STEDNÍ PODNIK ........................................................................................................ 10
2.2.1 Poslání a význam malého a stedního podniku ............................................................................ 12
2.2.2 Výhody a nevýhody malých a stedních podnik ......................................................................... 14
3. VNJŠÍ PROSTEDÍ PODNIKU ..................................................................................................... 18
4. OBECNÉ OKOLÍ PROSTEDÍ PODNIKU .................................................................................... 19
4.1 POLITICKÝ SEGMENT OKOLNÍHO PROSTEDÍ ................................................................... 20
4.2 EKONOMICKÝ SEGMENT OKOLNÍHO PROSTEDÍ ............................................................ 23
4.2.1 Nezamstnanost ............................................................................................................................ 24
4.2.2 Financování malých a stedních podnik .................................................................................... 24
4.2.3 Klastry ....................................................................................................................................... 27
4.3 SOCIÁLNÍ SEGMENT OKOLNÍHO PROSTEDÍ ...................................................................... 30
4.4 TECHNOLOGICKÝ SEGMENT OKOLNÍHO PROSTEDÍ ....................................................... 30
4.5 LEGISLATIVNÍ SEGMENT OKOLNÍHO PROSTEDÍ .............................................................. 31
4.6 EKOLOGICKÝ SEGMENT OKOLNÍHO PROSTEDÍ .............................................................. 37
5. FAKTORY OBOROVÉHO OKOLNÍHO PROSTEDÍ ................................................................ 40
5.1 HROZBA VSTUPU NOVÝCH PRODUCENT ........................................................................... 41
5.2 MÍRA KONKURENCE ................................................................................................................... 42
5.3 VYJEDNÁVACÍ POZICE ZÁKAZNÍK ...................................................................................... 43
5.4 VYJEDNÁVACÍ POZICE DODAVATEL ................................................................................. 43
5.5 OHROŽENÍ ZE STRANY SUBSTITU NÍCH PRODUKT ...................................................... 44
6. FAKTORY OVLIV
UJÍCÍ INTERNÍ PROSTEDÍ ..................................................................... 46
6.1 PSYCHOLOGICKÝ ASPEKT OSOBNOSTI PODNIKATELE .................................................... 47
6.1.1 Motivace ........................................................................................................................................ 47
6.1.2 Poteby, poteba seberealizace ..................................................................................................... 48
6.1.3 Osobnostní pedpoklady podnikatele ............................................................................................ 50
6.1. Rozhodovací proces ........................................................................................................................ 51
7. VYBRANÉ FAKTORY A JEJICH DOPAD NA INNOST PODNIKU ........................................ 53
8. DOPORU ENÍ PRO ZLEPŠENÍ SITUACE MSP ........................................................................... 55
8.1 DOPORU ENÍ NA ZLEPŠENÍ OBECNÉHO OKOLÍ .................................................................. 55
8.2 DOPORU ENÍ NA ZLEPŠENÍ OBOROVÉHO PROSTEDÍ ..................................................... 57
8.3 DOPORU ENÍ NA ZLEPŠENÍ INTERNÍHO PROSTEDÍ ......................................................... 57
9. ZÁVR .......................................................................................................................................... 59
10. SUMMARY ................................................................................................................................... 62
11. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ CITOVANÝCH V PRÁCI ................................................... 64
Klíová slova:
Malý a stední podnik, podnikání, faktory, založení a rozvoj MPS, výhody a
nevýhody malých a stedních podnik, inovace, PESTLE analýza, Porter, 7S
Key words:
Small and medium enterprise, entrepreneurship, factors, starting-up and
development of SME, advantages and disadvantages of SME, innovation,
PESTLE analysis, Porter, 7S
POUŽITÉ ZKRATKY:
MSP – malý a stední podnik
CSR - Corporate Social Responsibility (Spoleenská odpovdnost firem)
MPO – ministerstvo prmyslu a obchodu
MPSV – ministerstvo práce a sociálních vcí
SÚ – eský statistický úad
ObZ – obchodní zákoník
OZ – obanský zákoník
Podnikatelem se lovk stává tím, že pozná, co trh žádá, co není práv na
trhu a toto poznání pemní v innosti pro trh, v iny, založenými na myšlence a
vli pekonávat pekážky a nést rizika.
Tomáš Baa
1. ÚVOD
Charakteristickým rysem pro podnikatelské prostedí 90. let byly rodící se
podnikatelské vztahy, transformace ekonomiky z centráln ízené na ekonomiku
tržní cestou privatizace, cenové liberalizace a zavedení nové daové soustavy.
Bylo teba provést restrukturalizaci ekonomiky, která by odpovídala novým
tržním podmínkám v Evrop po rozpadu Východního bloku. Pedpokladem
všech tchto proces bylo pebudování právního ádu, nebo dívjší právní
normy vycházely z jiných politických a spoleenských pomr. Avšak ani nové
normy nemohly pedem poítat s výskytem nkterých jev, které pinesl
následující vývoj v naší zemi. Dsledkem toho byl obasný vznik právního
vakua.
Domácnosti, podniky a stát jsou základními ekonomickými subjekty.
Podniky jsou ty subjekty, které organizují výrobu nebo prodej výrobk i
poskytování služeb, aby touto inností dosáhly zisku. Podnikm písluší ešení tí
základních ekonomických problém, které si musí rozhodnout každá spolenost.
Tj. co vyrábt, jak vyrábt a pro koho vyrábt. Na managementu podniku závisí,
zda jejich firma bude prosperovat, zda pežije, nebo zda zanikne. Obstát v tržní
ekonomice vyžaduje pedevším od vedoucích pracovník podniku neustálé
rozhodování, které je v podstat ešením vzniklých problém, a pizpsobování
podniku novým podmínkám. Pro vznik a fungování podnik v eské republice
ml krom pechodu k tržnímu hospodáství velký vliv i vstup eské republiky
do Evropské unie v roce 2004, kdy se na jednu stranu pro eské podniky otevírá
trh tém celé Evropy, ale na druhou stranu se souasn dostávají do vtšího
tlaku zahraniních konkurenních firem. V uplynulých 17 letech vznikly tisíce
nových podnik, státní a družstevní podniky byly transformovány, mnoho
podnik zaniklo, další vznikají. Zakládání podnik se po 40 letech stalo jednou
z hlavních ekonomických aktivit v eské republice.
Pokud tedy hovoíme o rozvoji malého a stedního podnikání, a pokud tím
míníme jeho rozvoj k lepšímu, nemžeme opomenout souvislosti spoleenské,
tedy to, jak se spolenost staví k podnikání, jak je podnikání na této úrovni pro
spolenost prospšné a jestli v nj lidé mají dvru. Analýzou by mohl projít
i typ jedince, který se dnes rozhoduje mezi tím, jestli se stane zamstnancem
nebo zamstnavatelem, co zvažuje z hlediska svých schopností a z hlediska
možností, které mu vytváí jeho blízké okolí, spolenost a které mu poskytuje
stát. eská republika pistoupila na tržní hospodáství za stavu, který se nazývá
regulovaným hospodástvím. Ekonomika zde byla pod drobnohledem státu.
I v tržních podmínkách musí stát vývoj svtových a národních ekonomik
pedvídat, ale zásahy nejsou zdaleka tak razantní a v mnohém spoléhají na
soukromý sektor, který se s nimi musí vypoádat. Pokud tedy hovoíme
o faktorech, které v podnikání ovlivuje stát, nemlo by se jednat jen o ty
ekonomické, nebo stát vytváí mnohé další faktory, které na malé a stední
podnikání psobí. Napíklad prostednictvím práva rozhodne, které subjekty
budou oprávnny na území eské republiky podnikat, za jakých podmínek a jaké
plnní jim bude i nebude stát poskytovat v pípad odvod, které státu plynou
z podnikatelských ad.
Úelem vzniku podniku je zajištní zisku svým zakladatelm
i spoleníkm, z právního hlediska však neexistuje právní subjektivita podniku
i firmy (jedná se o ekonomické oznaení), subjektivitu v souladu s právem mže
mít jen fyzická i právnická osoba. S jakým názvem podniku bude tato osoba
vystupovat, stanoví zákon, stejn jako náležitosti vzniku a další podmínky,
za kterých osoba mže podnikat.
Na následujících stránkách diplomové práce provedu popis, rozbor
a zhodnocení základních právních, ekonomických a spoleenských faktor, které
mají vliv na podnikání malých a stedních podnik.
2. ZÁKLADNÍ POJMY – PODNIK, MALÝ A STEDNÍ PODNIK
2.1 PODNIK
V literatue se setkáváme s celou adou definic podniku. Nejobecnji je
podnik interpretován jako subjekt, ve kterém dochází k pemn zdroj (vstup)
ve statky (výstupy). Obsáhlejší vymezení charakterizuje podnik jako uspoádaný
soubor prostedk, které slouží podnikateli k provozování podnikatelských
aktivit. Podnik mže být také definován jako plánovit organizovaná
hospodáská jednotka, v níž se zhotovují a prodávají vcné statky a služby.
Podnik pojímaný ekonomicky lze strun charakterizovat jako
organizovanou hospodáskou jednotku. Co se týe podniku v právním smyslu,
jedná se o typickou hromadnou vc (soubor samostatných vcí scelených
v jednot svým spoleným úelovým urením). Zákon jej vymezuje jako
majetkový celek. Jedná se o celek vytvoený souhrnem jednotlivých
majetkových hodnot navzájem spojených tím, že slouží uritému podnikateli
k podnikatelskému úelu. Na právní pomry podniku se podle § 5 odst. 2 ObZ
použijí ustanovení o vcech v právním smyslu, ímž je mimo jiné
charakterizován jako zpsobilý pedmt vlastnictví. Podnik pedstavuje oproti
jiným hromadným vcem celistvý pedmt právních vztah. To podstatné,
co zajišuje celistvost podniku a uruje jeho zvláštní charakter, nejsou hmotné
statky, ale statky nehmotné. Co se týe hmotných složek podnikání, jedná se
o vci, mezi které právní nauka poítá jak hmotné pedmty, tak ovladatelné
pírodní síly. Souástí podniku však mže být pouze vc úelov urená k tomu,
aby sloužila provozování podniku. Uritým vodítkem pro urení, které vci tvoí
vcnou složku podniku je úetní evidence (souástmi podniku mohou být i vci
mimo ni) a naopak jimi nejsou vci do úetní evidence zapsané, ale fakticky
neexistující.
Podnik netvoí jen hmotný substrát, ale také tzv. nehmotné složky. Mezi
nimi uvádí obchodní zákoník v § 5 odst. 1 na prvním míst práva. Ta mohou mít
rznou povahu, ale musí splovat podmínku, aby mohla být podazena úelu,
jímž jsou všechny skladebné prvky spojeny do jednotného celku podniku jako
právního pojmu. Tmito právy jsou pedevším pohledávky, ale i nkterá práva
další (nap. právo nájmu k nebytovým prostorám, v nichž je podnik umístn).
Další nehmotnou složkou podniku jsou jiné majetkové hodnoty. Mezi n patí
zejména autorská díla, zlepšovací návrhy, obchodní jméno, goodwill atd.
Za osobní složku podniku oznaujeme strukturu a kvalifikaní úrove
zamstnanc podniku.
2.2 MALÝ A STEDNÍ PODNIK
„Budoucnost patí podnikm, které jsou dostaten malé na to, aby byly
pružné, a dostaten velké na to, aby si mohly dovolit dobrý management.“
Peter F. Drucker
Platná právní úprava nemá jednotnou definici malého a stedního podniku.
Od svého vstupu do Evropské unie využívá eská republika definice MSP EU
zakotvené v zák. . 47/2002 Sb., o podpoe malého a stedního podnikání.
Vzhledem k rostoucí inflaci a produktivit od roku 19961 pistoupila Evropská
komise na základ svého doporuení 2003/361/EC ke zmn definice malých
a stedních podnikatel. Nová definice vstoupila v platnost dne 1. 1. 2005
a do eského právního ádu byla implementována novelizací zákona . 47/2002
Sb. Definice malého a stedního podnikatele je upravena v § 2 zák. . 47/2002
Sb. odkazem na náležející definici Evropské unie takto:
• za malého a stedního podnikatele se považuje podnikatel, který spluje
kritéria stanovená pímo použitelným pedpisem Evropských spoleenství 2.
Ministerstvo prmyslu a obchodu vydalo kvli žádostem o podporu
v rámci Národních program podpory malého a stedního podnikání metodický
1EUROPA – THE EUROPEAN UNION ON-LINE. [Citováno 20. 12. 2007]. Dostupné z:
http://www.europa.eu.int/scadplus/leg/en/lvb/n26026.htm.
2 Srovnejte Píloha I. k naízení Evropské komise . 70/2001/EC ze dne 12. 1. 2001, o použití lánk 87 a
88 Smlouvy o ES u státní podpory malého a stedního podnikání, v platném znní.
pokyn, ve kterém v lánku 1 vymezuje pojmy drobný, malý a stední podnikatel3
takto:
- za stedního podnikatele se považuje podnikatel, pokud:
a) zamstnává mén než 250 zamstnanc,
b) jeho aktiva/majetek nepesahují korunový ekvivalent ástky 43 mil.
EUR nebo má obrat/píjmy nepesahující korunový ekvivalent ástky 50
mil. EUR
- za malého podnikatele se považuje podnikatel, pokud:
a) zamstnává mén než 50 zamstnanc,
b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/píjmy nepesahují korunový
ekvivalent ástky 10 mil. EUR.
- za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud:
a) zamstnává mén než 10 zamstnanc,
b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/píjmy nepesahují korunový
ekvivalent ástky 2 mil. EUR.
Metodický pokyn MPO v lánku 6 stanoví korunový ekvivalent
vynásobením ástek uvedených v EUR kursem vyhlášeným Evropskou centrální
bankou pro pomr mezi EUR a K k 31. 12. roku pedcházejícímu roku podání
žádosti o podporu4.
Tabulka . 1: Definice MSP5
Kategorie
podniku
Poet
zamstnanc Obrat nebo Aktiva rozvahy
Stední < 250 < 50 milion EUR (v 1996: 40 milión EUR) < 43 milion EUR (v 1996: 27 milión EUR)
Malý < 50 < 10 milion EUR (v 1996: 7 milión EUR) < 10 milion EUR (v 1996: 5 milión EUR)
Mikro < 10 < 2 miliony EUR (díve nebyl definován) < 2 miliony EUR (díve nebyl definován)
3 MPO. Národní programy podpory malého a stedního podnikání na rok 2007. Píloha „Vymezení MPS“.
[citováno 22. 12. 2007]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument25616.html.
4 Kurz EUR/CZK stanovený ECB k 21. 12. 2007 na úrovni 1 euro = 26, 448K.
5 Portál Evropské unie. [citováno 28. 12. 2007]. Dostupné z:
http://www.europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/charter/2005_charter_docs/sec_2005_170_e
n.pdf.
Výše popsaná definice malého a stedního podniku vychází ze zákonné
úpravy urené pro získávání státních podpor, protože na malé a stední podniky
se vztahuje výjimka a mohou jim být poskytovány státní podpory.
2.2.1 Poslání a význam malého a stedního podniku
Malé a stední podniky mají obrovský význam pro rozvoj národního
hospodáství, vytváení nových pracovních míst a rozvoj jednotlivých obcí, mst
a region. Podílejí se na vytváení podnikatelského prostedí a pomáhají
zvyšovat dynamiku trhu. MSP se vyznauje flexibilitou, vypluje mezery na trhu
a dokáže uspokojit individuální poteby zákazník. MSP pi svém zániku (a už
dobrovolném nebo nuceném) neovlivní region takovým zpsobem, jako je tomu
v pípad velkého podniku.
Drobní podnikatelé poskytují nejastji své výrobky i služby na lokálních
trzích, podnikatelé zpravidla mají v daném míst i vlastní bydlení. „Kvalita
tchto vztah bývá obvykle dobrá, protože mezilidské vztahy jsou užší
a podnikatelé požívají menší anonymitu, jsou pod neustálou kontrolou okolí.“6
Výhodou lokálního trhu je pomrn stabilní odbyt a ucelený pehled o trhu,
na kterém se podnik pohybuje. Podnikání pináší také zmnu sociální struktury
obyvatelstva.
Úloha drobných a stedních podnik je v každé tržní ekonomice
nezastupitelná. Jsou významným protipólem k monopolním tržním subjektm
a tendencím. Malý podnik psobí jako konkurent, nebo je vtšinou rychlejší
a pohotovjší v reakci na zmny poptávky. Škála nabídky je rozmanitjší a lépe
reaguje na subjektivní pání pi uspokojování poteb. Malé a stední podniky
svojí pizpsobivostí podncují k inovacím a rychlejším zmnám výrobních
i obchodních struktur. Tato pizpsobivost spolen s uritou flexibilitou vedou
ve svém celkovém souhrnu k odolnosti ekonomiky proti konjunkturálním vlivm
a zajišují vysoký podíl zamstnanosti, což je dležité i z pohledu regionálního.
6 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol.: Podnikání malé a stední firmy. 1. vydání. Praha; Grada, 2005. s. 21.
Jejich rychlejší i snadnjší vznik dokáže pružnji ešit naptí na trhu práce.
Zárove pedstavují velký pínos do píjmové stránky veejných rozpot, a to
zejména mst a obcí.
Malé a stední podniky plní nenahraditelnou roli v národních
ekonomikách. V eské republice reprezentují podstatnou ást ze všech podnik.
Pro eský sektor malého a stedního podnikání je typické, že podniky mají
rznorodý pedmt podnikání. Nejvýznamnji jsou zastoupena odvtví služeb,
obchodu a prmyslu (viz Tabulka . 2, 37).
Tabulka . 2: Poet ekonomicky aktivních malých a stedních
podnik
Oproti roku 2005 se celkový poet zamstnanc v malých a stedních
podnicích v roce 2006 zvýšil o 21 tis. (1,09%) na celkových 1 945 tis.
zamstnanc. K absolutnímu poklesu zamstnanc došlo v roce 2006
ve stavebnictví. Naopak k absolutnímu nárstu potu zamstnanc došlo
pedevším v prmyslu, obchodu, doprav a ve službách.8
7 MPO. Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoe v roce 2006. [citováno dne 01. 12. 2007]. Dostupné z:
http://www.mpo.cz/dokument32006.html.
8 tamtéž.
Tabulka . 3 Poet zamstnanc v malých a stedních podnicích
2.2.2 Výhody a nevýhody malých a stedních podnik
Klady a zápory malých a stedních podnik budu v této ásti práce
porovnávat s velkým podnikem, tedy subjektem, který zamstnává více jak 250
lidí.
Vloženo: 18.06.2009
Velikost: 642,01 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BV204Zk - Management
Reference vyučujících předmětu BV204Zk - Management
Copyright 2024 unium.cz