- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Popisek: Velmi mi pomohla při zpracování semestrální práce do Managementu...
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálvýsledkem regionální a strukturální
politiky, která zaujímá jedno z dominantních postavení v rámci celkové
hospodáské politiky EU. Je proto zamena pedevším na snižování rozdíl mezi
jednotlivými regiony EU, tzn., že nejvtší podpora smuje do nejvíce
strukturáln postižených region.27 Operaní program Podnikání a inovace
(OPPI) schválila vláda 15. 11. 2006 a konená verze byla schválena dne 03. 12.
2007 Evropskou komisí.
Podpory v rámci OPPI jsou rozdleny do sedmi oblastí, tzv. prioritních os.
Jsou ureny pro nov vznikající podniky, rozvíjející se podniky (bankovní
nástroje, podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických
služeb), podpora podnikm, které v rámci své innosti snižují dopady
na životní prostedí (efektivní energie). Podpory smují inovujícím podnikm,
poradenským a marketingovým službám a poslední podpora je urena
pro spolenosti technické pomoci (nap. pi ízení a implementaci OPPI).
V rámci národních podpor mohou malé a stední podniky využívat dotací
od ústedních státních úad (MPO, MPSV atd.) nebo kraj (nap. Jihomoravský
kraj).
26 Napíklad Ministerstvo školství, eskomoravská záruní a rozvojová banka, Agentura pro podporu
podnikání a investic CzechInvest.
27 MPO R. Prvodce podnikatele Operaním programem Podnikání a inovace. [citováno 14. 12. 2007].
Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppi/.
Soukromé financování
Komerní banky
Komerní banky poskytují malým a stedním podnikm finanní
prostedky zejména ve fázi rozvoje a expanze a jedná se o nejastjší zpsob
financování malých a stedních podnik. Bankovní ústavy poskytují podnikm
rzné úvrové produkty poínaje kontokorentními úvry28 až po specializované
úelové úvry. Dále komerní banky (a dále i specializované spolenosti)
poskytují finanní služby, jakou jsou leasing a faktoring (odkup krátkodobých
pohledávek), forfaiting (odkup dlouhodobých pohledávek) apod.
Zaínající podniky musí více využívat specifické formy podpory
(mikrofinancování) od specializovaných institucí. Hlavním zdrojem takového
financování je eskomoravská záruní a rozvojová banka, a.s., od které
mohou podnikatelé získat úvry za výhodných podmínek – nízká pevná úroková
sazba, dlouholetá splatnost apod. Dalším produktem, který mohou podnikatelé
získat, je bankovní záruka, která podnikateli zpístupní získání úvr
u komerních bank.
Business Angel
Jedná se o rizikový zdroj privátního financování malých a stedních
podnik, který nepatí na rozdíl od produkt bankovních dom do dluhového
financování29. Za business angely jsou oznaováni úspšní podnikatelé nebo
manažei, kteí jsou ochotni poskytnout zaínajícím malým a stedním podnikm
potebný finanní kapitál (nejastji ve form splacení základního jmní)
a pedat jim zkušenosti, které získali bhem podnikání. Tento alternativní zpsob
financování je rizikový v tom, že návratnost vloženého kapitálu je závislá na
úspšnosti samotného podniku. Znamená to, že business andlé nap. za získání
obchodního podílu poskytují podniku urité know-how v podob zkušeností,
28 Doplková služba k podnikatelskému bankovnímu útu, lze jej získat i bez zajištní, což se projevuje
na vysoké úrokové sazb.
29 Venture fondy jsou dalším rizikovým financováním malých a stedních podnik; oproti business angels
investoi neposkytují podporovaným podnikm své znalosti a zkušenosti, ale zejména je finann podpoí
výmnou za získání menšinového podílu.
odborných znalostí, kontakt na partnery, umožní jim pístup ke strategickým
informacím, posilují jejich finanní zázemí. Aktivn se tedy podílejí na jejich
vývoji. Uspjí ale pouze zaínající podnikatelé s kvalitním podnikatelským
zámrem, kteí mají velkou šanci se prosadit na trhu.
Business angels se sdružují do tzv. tzv. business angels sítí s cílem
efektivnjšího pístupu k informacím a racionálnjšího investování kapitálu.30
V eské republice již existují spolenosti (nap. Business Angels Czech31,
vytvoení sít plánuje i Jihomoravské inovaní centrum), které pomáhají
navazovat vztahy mezi zaínajícími podnikateli a business andly. Pijímají
vhodné podnikatelské zámry a následn je uveejnním (webové stránky, tištné
nebo elektronické bulletiny) nabídnou investorm, kteí se rozhodnou (také
na základ osobních schzek, dalšího vyjednávání), zda ten i onen projekt
finann podpoí.
Dležitým faktem tohoto financování je skutenost, že se nejedná o formu
bankovního úvru nebo pjky, tudíž investice do nového podniku není
zatžována splátkami jistin i úrok. Business angelovi se zhodnotí vklad
až ve chvíli, kdy prodá svj obchodní podíl (jedná se tedy o investiní asov
omezený vstup).
4.2.3 Klastry
V minulé kapitole „Politický segment okolního prostedí“ jsem uvedl jako
dležitý faktor rozvoje podnikatelského prostedí spolupráci veejného
a soukromého sektoru vytváením technologických inovaních center, v rámci
kterých vznikají podnikatelské inkubátory. Inkubátory urené zejména novým
podnikatelm poskytují adu výhod a služeb, které jim mají pomoci pekonat
poátení obtíže a vytváejí podmínky pro jejich další úspšný rozvoj
(píkladmo zvýhodnné nájemné, právní a úetní poradenství, komplexní služby
30 CZECHINVEST. Business angels. [citováno 09. 12. 2007]. Dostupné z
http://www.czechinvest.org/business-angels.
31 http://www.bacz.cz/.
apod.). Pro pijetí do inkubátoru rozhoduje podnikatelský zámr nebo projekt,
který je posuzován a v pípad jeho zajímavosti a zejména inovativnosti, je
podnik pijat do inkubátoru.
Jak bylo výše uvedeno, podnikatelské inkubátory slouží zejména
zaínajícím podnikm. Oproti tomu klastry jsou uskupení subjekt, které již
psobí v podnikatelském prostedí, a to ve stejném nebo píbuzném oboru a jsou
si geograficky blízké (na úrovni obce i regionu). Tyto podniky psobí na trhu
samostatn, soutží a konkurují si navzájem, vyznaují se ale spolenou
spoluprácí v nkterých oblastech a vzájemn se doplují. Shlukování do klastr
je typické pro malé a stední podniky, protože charakteristickým znakem klastr
je snaha o posílení jejich konkurenceschopnosti na trhu. Podniky tak mohou
získat významnjší postavení na trhu, jehož podstatnou ást mohou zabírat velké
podniky.
Klastry jsou typické pro jednotlivé prmyslové oblasti – plastový,
devaský, skláský i stavební. Mezi výhody klastru lze zaadit poskytování
a sdílení informací, komunikaci mezi sdruženými podniky, kooperaci
(identifikaci možných spolených projekt, nacházení vhodných partner) nebo
rozvoj vzdlávání uvnit klastru. Dále dochází k posilování
konkurenceschopnosti - zvyšováním vlastní produktivity, zvyšováním kapacity
pro inovace, stimulací vznik nových podnikatelských subjekt podporujících
inovace a souasn rozšiujících klastry (tzv. spin-off spolenosti32).
Do klastr se nemusí zapojovat pouze konkurenní podniky, ale leny
se mohou stát i bankovní instituce, hypotení centra, vysoké školy, výzkumné
ústavy i obce. Píkladem mže být Stavební klastr zamený na oblast renovace
dom postavených panelovou technologií33, jehož hlavním cílem je poskytovat
spolenostem podnikajícím ve stavebnictví, bankám, bytovým družstvm,
spoleenstvím vlastník, mstm a obcím aj. kompletní servis související
s regenerací panelových dom poínaje službami spojenými s pípravou staveb,
32 Spin-off spolenosti vznikají vylenním z mateských organizací za úelem využití a rozvoje
duševního vlastnictví ve form produktu nebo služby uplatnitelné na trhu. Vznikají nejen v soukromém
sektoru, ale také v rámci univerzit i výzkumných ústav.
33 Více informací naleznete na internetových stránkách http://www.stavebniklastr.cz/.
pes vyhledávání finanních zdroj až po realizaci staveb a hlídání kvality
stavebních prací.34
Z právního pohledu úskalím klastru mže být právní úprava ochrany
hospodáské soutže. „Mají-li být klastry regionálními sdruženími
podnikatelských subjekt, které psobí ve stejném nebo píbuzném odvtví, pak
jejich budování nevyhnuteln naráží na limity dané právem ochrany hospodáské
soutže, tj. pedevším lánkem 81 Smlouvy o založení ES a paragrafu 3 zákona
. 143/2001 Sb., o ochran hospodáské soutže. Tato ustanovení chrání volnost
konkurence, která bývá nejvíce ohrožena, když se konkurenti zanou dohadovat
o cenách svých prodej nebo o rozdlování trh.“35 Porušení pravidel
hospodáské soutže se zpravidla nebude týkat spoleností, které si vzájemn
nekonkurují (nap. podnik provozující ubytovací služby a vysoká škola),
horizontální kartel v tomto pípad bude vylouen. Nebezpeí ale vzniká
v pípad, že úastníci v postavení konkurent si budou vymovat citlivé
cenotvorné informace a zavážou se spolupracovat výhradn nebo pednostn
mezi sebou.
Malé a stední podniky, které se v rámci své klastrové innosti zamí na
spolený výzkum a vývoj nových produkt, se nemusí obávat možnosti porušení
pravidel hospodáské innosti spoívající v uzavírání dohod narušujících soutž.
Nad negativními dopady totiž bude pevažovat tzv. spoleenská prospšnost a to
díky zajišování vyšší ekonomické efektivity a možného ásteného pínosu pro
spotebitele.
Krom výše uvedených píklad je v ekonomickém segmentu okolního
prostedí nutné zkoumat další makroekonomické ukazatele národní ekonomiky
(ekonomický rst, míra inflace, míra zadluženosti), monetární politiku a její
pedpokládaný vývoj (nap. úrokové sazby, vývoj mnových kurz) i fiskální
politiku a její odhadovaný vývoj (míra daového zatížení apod.).36
34 tamtéž.
35 ŠMEJKAL, V. Klastr, nebo kartel? EKONOM, 2006, . 5, s. 34.
36 VÁGNER, I. Systém managementu. 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. s.132.
4.3 SOCIÁLNÍ SEGMENT OKOLNÍHO PROSTEDÍ
Znaný význam pro podnik má jeho sociální okolí. Sociální segment úzce
souvisí s demografickým, politickým a etickým segmentem okolního prostedí.
Jsou to hodnoty a tradice typické pro konkrétní okolní prostedí. Pro odhalení
vlivu sociálních faktor musí podnik zkoumat charakter národní, regionální,
místní kultury a možné pístupy lidí k jejím prvkm (vztah k okolnímu prostedí,
pístup k asu, k riziku, jistot apod.). Dále podnik musí zkoumat životní styl,
hodnotovou stupnici lidí a jejich postoje.
Každá innost podniku má své dsledky pro své okolí, v ideálním pípad
by taková innost mla být prospšná jak pro podnik samotný, tak i pro
spolenost. „Vtšina zásadních podnikatelských rozhodnutí se ve vtší i menší
míe stává jistým kompromisem mezi „istou“ ekonomickou racionalitou
a sociální odpovdností podniku“.37 Zvýšená odpovdnost za ohled na sociální
dsledky podnikatelské innosti (nap. ve vztahu zamstnavatel – zamstnanec,
pracovní prostedí apod.) nemusí vést k ekonomickým ztrátám, ale mže být pro
podnik výnosná, protože vnímání sociálního okolí podnikem mže mít pozitivní
vliv na jeho postavení na trhu.
4.4 TECHNOLOGICKÝ SEGMENT OKOLNÍHO PROSTEDÍ
„Od 2. svtové války se tempo technologických zmn urychluje, proces
zetzuje a byl nazván „stálá boue tvoivé destrukce“. Technologická zmna
mže pes noc zpsobit zastarání stávajících výrobk a souasn mže vytvoit
množství nových výrobních možností.“38 Technologické prostedí je tedy místem
píležitostí i hrozeb. Technologické okolí díky technickému a technologickému
pokroku umožuje podniku dosahovat lepších hospodáských výsledk.
37 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. pepracované a doplnné vyd. Praha : C.H.Beck, 2002. s.
14.
38 DEDOUCHOVÁ, M. Strategie podniku. 1.vyd. Praha : C. H. Beck, 2001. s. 27.
Produkty založené na moderních, vysplých technologiích jsou podstatou
spoleností, které vnímáme jako tzv. inovaní39. Pichází na trh s ním novým,
originálním (vynález nebo inovaní technologie) a v pípad, že je produkt
pijatý zákazníkem (nutnost existence reálného trhu), mže takový inovativní
podnik dosahovat vyšších zisk oproti tradiním formám podnikání.
Technologický pokrok má kvli akceleraci technologických zmn a tím
pádem kratší životnosti výrobku negativní dsledky v oblasti životního prostedí
(nap. v odpadovém hospodáství, v pdním hospodáství - rozsáhlá stavba
dálnic má negativní vliv na pdní fond atd.) a napíklad ve vzniku sociálních
problém.
4.5 LEGISLATIVNÍ SEGMENT OKOLNÍHO PROSTEDÍ
Právní prostedí by mlo zejména stimulovat rozvoj sektoru malého a
stedního podnikání. Podnikání obecn a podnikání malých a stedních podnik
jsou regulovány velkým množstvím právních pedpis. Základní právní rámec
podnikání se nachází v Listin základních práv a svobod, kde v hlav tvrté
„Hospodáská, sociální a kulturní práva“ je v l. 26 zakotveno právo každého
podnikat a provozovat jinou hospodáskou innost. Zárove je Listinou
základních práv a svobod chránno vlastnické právo.40
Listinou základních práv a svobod chránné zájmy (právo podnikat, mít
majetek apod.) jsou dále konkretizovány v rovin zákonných a podzákonných
pedpis. Podnikání zasahuje tém do všech právních odvtví, v soukromém
právu se to týká zejména práva obchodního, obanského, pracovního, v právu
veejném jsou zasahovány oblasti práva správního, trestního i finanního. Mezi
nejdležitjší pedpisy, které upravují podnikání, a to a už pro fázi založení
nebo pro její prbh, patí bezpodmínen obchodní zákoník (upravuje
39 pro start inovaního podniku se používá pravidlo zvané 4T. Písmeno“ T“ symbolizuje pojmy
Technologie, Trh, Tým a Termín. Tyto tyi „T“ jsou cestou k finálnímu „T“ – Treasure (poklad) –
podnikatelský úspch.
40 srov. l. 26, l. 11 usnesení pedsednictva eské národní rady . 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny
základních práv a svobod jako souásti ústavního poádku eské republiky
postavení podnikatel, právní formy podnikání, soutžní právo, obchodn
závazkové vztahy), obanský zákoník (nap. upravuje pojmy fyzická
a právnická osoba, regulace vcných práv – vlastnické právo apod.),
zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) reguluje provozování
podnikatelské innosti na základ živnostenského oprávnní a stanoví základní
podmínky pro provozování živnosti jak jednotlivým samostatným živnostníkm,
tak velkým podnikm. Dalším stžejním právním pedpisem podnikání je
zákon na ochranu hospodáské soutže. Zatímco obchodní zákoník upravuje
ochranu jednotlivých soutžitel41, zák. . 143/2001 Sb., o ochran hospodáské
soutže, vystupuje jako regulátor hospodáské soutže. Nechrání jednotlivé
soutžitele, pedmtem úpravy je ochrana soutže jako takové.
Úad pro ochranu hospodáské soutže je ústedním orgánem státní správy
pro podporu a ochranu hospodáské soutže proti jejímu nedovolenému
omezování. Úad má mj. za povinnost vytváet podmínky pro podporu a ochranu
hospodáské soutže.
Mezi právní pedpisy, které dále upravují podnikání, napíklad patí:
- pracovnprávní pedpisy (zákoník práce, zákon o mzd, sekundární
pedpisy vztahující se k bezpenosti práce atd.),
- daové zákony (zákon o správ daní a poplatk, zákon o daních z píjm,
zákon o DPH atd.),
- právní pedpisy upravující oblast zdravotního pojištní, sociálního
zabezpeení,
- procesní normy – zejména obanský soudní ád, zákon o rozhodím
ízení, zákon o konkursu a vyrovnání.
Podnikatelem mže být podle obchodního zákoníku fyzická nebo
právnická osoba, která provádí soustavnou innost podnikání vlastním jménem
a na vlastní odpovdnost za úelem dosažení zisku. Právní pedpisy upravující
podnikatelskou innost obsahují adu dispoziních ustanovení, kdy sám
41 srov. § 44 a násl. zákon . 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis.
podnikatel se rozhoduje, jakou podnikatelskou innost bude vykonávat, tj. jaké
výrobky nebo služby bude na trhu poskytovat, jakým zpsobem a kde bude své
produkty vytváet, s kým bude spolupracovat, jakým zpsobem bude provoz
financován, jakou nejvhodnjší formu podnikání si zvolí, jakým zpsobem
se budou tvoit ceny i jakého zisku se má dosahovat.
Pedmty innosti firmy mohou být zaazeny do jedné z následujících skupin:
- výroba výrobk – podnik nakupuje zdroje a pomocí vhodného
technologického procesu produkuje výrobky, které pak prodává
- obchodní innost – podnik nakupuje zboží za úelem jeho prodeje
- prodej služeb – podnik prodává své služby; typy poskytovaných služeb
se mohou lišit velmi výrazným zpsobem, nap. podílem náklad na stroje
a technologie v jejich cen (kadenický salón na jedné stran a recruitingová
spolenost na stran druhé).
Krom základního pehledu právních pedpis podnikatelského prostedí,
je pro zaínající podnikatele dležitá asová a administrativní náronost
založení obchodní spolenosti.
Podnikatel musí zajistit adu zákonem stanovených podmínek, než podá
návrh na zápis do Obchodního rejstíku. Ped vznikem spolenosti musí
probhnout založení spolenosti. Rozsah podmínek, které pedcházejí vzniku
spolenosti, se liší podle toho, jaký typ spolenosti je zakládán. Pi zakládání
obchodní spolenosti musí být podle obchodního zákoníku uzavena spoleenská
smlouva (pokud zakládá spolenost jediný zakladatel, spoleenská smlouva je
nahrazena zakladatelskou listinou), splaceny vklady a poven jejich správce
(bankovní ústav), podnikatelé musí získat podnikatelské oprávnní (živnostenské
i jiné podnikatelské oprávnní) a doložit právní dvod sídla (písemné prohlášení
vlastníka nemovitosti). Obchodní spolenosti a družstva vznikají až ke dni zápisu
do obchodního rejstíku – podnik získává právní subjektivitu, mže nabývat
práva a povinnosti, vlastním jednáním se zavazovat a být úastníkem soudního
nebo jiných druh ízení. Návrh na zápis spolenosti do obchodního rejstíku se
podává u píslušného rejstíkového soudu na speciálním formulái, který je
k dispozici na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti R42. Podání
mže být uinno v listinné nebo elektronické podob. „Ode dne zápisu
spolenosti do obchodního rejstíku – tedy ode dne vzniku spolenosti, zaínají
spolenostem plynout následující lhty:
* 30 dn k zaregistrování u finanního úadu (registrace k vybraným
daním)
* 8 dn k zaregistrování u zdravotních pojišoven za pedpokladu, že
spolenost má zamstnance
* 8 dn k zaregistrování u správy sociálního zabezpeení za pedpokladu,
že spolenost má zamstnance.
Výše uvedený postup je velmi asov i administrativn nároný jak pro
zaínající podnikatele, tak i pro ty, kteí již podnikají. Ti, kteí toto nechtjí
podstupovat, mohou využít služeb poradenských spoleností, které nabízí hotové
tzv. ready-made spolenosti.43 Jsou to nové spolenosti zapsané do obchodního
rejstíku, které byly založeny proto, aby byly prodány nkomu dalšímu (jedná
se o spolenost s ruením omezeným a akciovou spolenost). Na nového
podnikatele je na základ ustanovení obchodního zákoníku peveden celý
obchodní podíl spolenosti, poradenská spolenost dále zajistí uspoádání valné
hromady, vyízení živnostenských list i koncesních listin, zmnu statutárních
orgán, uhrazení notáských poplatk i registraci právnic
Vloženo: 18.06.2009
Velikost: 642,01 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BV204Zk - Management
Reference vyučujících předmětu BV204Zk - Management
Copyright 2024 unium.cz