- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Zpracované otázky - obratlovci (nedokončeno)
AEA09E - Zoologie
Hodnocení materiálu:
Popisek: Pečlivě zpracované otázky z okruhu obratlovci. Podle zadání na zkoužku (rok 2008). Možno využít i jako materiály k přípravě na zápočtové testy. (nedokončeno)
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálopište stavbu srdce u jednotlivých skupin obratlovců (výskyt komor, síní, žilného splavu, srdečního či tepenného násadce) a jaká krev jím protéká. Co je příčinnou podélného dělení srdce, popište podrobně změny v srdci v souvislosti se vstupem okysličené krve. Popište rozdíly v krvinkách obratlovců.
srdce:
paryby, ryby – žilný splav, předsíň, komora, srdeční nástavec.., protéká jím jen odkysličená krev
obojživelníci – žilný splav, 2 předsíně, komora, srdeční násadec.., do levé předsíně přitéká okysličená krev
plazi – 2 předsíně, komora (u krokodýlů komora už téměř rozdělana)
ptáci – 2 předsíně, 2 komory
savci – 2 předsíně, 2 komory
podélné dělení srdce:
Jakmile dojde k dýchání vzdušného kyslíku a do srdce proudí okysličená krev, v srdci nastává tendence k podélnému rozdělení.
U dvojdyšných ryb je v předsíni a částečně v komoře vytvořena podélná řasa, od obojživelníků výše už existují 2 předsíně.
zaniká žilný splav
Do levé předsíně jde okysličená krev z plicních žil.
rozdělení komory
Krvinky savců neobsahují jádro, jsou nejmenší a zároveň jich je nejvyšší počet.
11
Vývojová morfologie obratlovců – močopohlavní soustava. Uveďte evoluční propojenost pohlavní a močové soustavy, co rozumíme pojmem „exkrece“ a jakými způsoby probíhá. Popište rozdíly ve stavbě ledvin u jednotlivých skupin obratlovců i jakým způsobem odstraňují amoniak.
tvořena systémem kanálků
vylučovací kanálky vznikly původně z kanálků odvádějících pohlavní buňky ( u dnešních obratlovců to může být naopak
Vylučovacími orgány u obratlovců jsou párové ledviny a jejich vylučovací cesty
exkrece:
vylučování odpadních látek metabolismu (voda, CO2, soli), probíhá několika způsoby: vylučovací soustavou, povrchem těla, dýchací soustavou a trávicí soustavou.
typy ledvin:
holonefros – nejprimitivnější, výrazně segmentovaný, přítomen u zárodků, larev mihulí a červorů
pronefros – hlavová část ještě segmentovaná, přítomen u bezčelistnatců, některých kostnatých ryb a larev některých obojživelníků ( primární močovod.
opistonefros – ztrácí segmentaci, Bowmanovy váčky s vnitřními glomeruly, přítomen u anamniot (nižžší obratlovci)
Nefron - je základní stavební a funkční jednotka ledviny. Jeho základem je Bowmanův váček, ve kterém se nachází klubíčko vlásečnic glomerulus.
u amniot se diferenciuje na hlavovou (mesonefros) a ocasní (metanefros) část. (mesonefros – jako ledvina funguje pouze embrionálně)
metanefros = pravá ledvina – zmnožený počet nefronů koncentrovaných na malém prostoru, dokonalá Malpigiho tělíska s těsným kontaktem glomerulů se stěnami Bowmanových váčků.( sekundární močovod (primární má funkci chámovodu), přítomen u amniot (plazi, ptáci, savci)
Rozdíly v odstraňování amoniaku-
sladkovodní ryby, larvy obojživelníků ( vylučují přímo amoniak smíšený velkým množstvím vody
dospělci obojživelníků, paryby, savci ( vylučují ve vodě rozpuštěnou močovinou, plazi, ptáci ( syntetizují v játrech takřka nerozpustnou kyselinu močovou a tu vylučují v krystalické podobě (nejlépe hospodaří s vodou)
12
Vývojová morfologie obratlovců – rozmnožovací soustava. Uveďte počet varlat u jednotlivých skupin obratlovců, rozdíly v jejich uložení i vývodné cesty, počet vaječníků, pářící orgány jednotlivých skupin obratlovců. Dále popište rozdíly ve vajíčkách obratlovců, zárodečný vývoj obratlovců.
varle:
původně párový orgán (bezčelistnatci mají 1 varle)
uložena v zádní části tělní dutiny (savci- šourek)
bezčelistnatci – spermie se uvolňují přímo do tělní dutiny
čelistnatci – kanálky varlat napojeny na vývodní cesty
vaječník:
původně párový orgán (mihule, mnozí žraloci a ptáci mají 1 vaječník)
pářicí orgány:
paryby – plerygopody
ryby a obojživelníci – pářící orgány jen vzácně
blanatí (Amniota) – vytvářejí se z čísti kloaky, párové i nepárové
ptáci – pářící orgány druhotně chybí
živorodí savci – penis a vagina
Vajíčka
oligolecitální – původní, nepatrné množství žloutku, součástí vývoje stádium larvy (druhotně oligolecitální – živorodí savci)
mezolecitální – větší množství žloutku krátký embryonální vývoj, dlouhé larvální stadium končící proměnou (mihule, nozdratí, obojživelníci, starobylé ryby)
polylecitální – velké množství žloutku, dlouhý embryonální vývoj, (sliznatky, paryby, červoři, plazi, ptáci, vejcorodí savci, kostnaté ryby)
Zárodečný vývoj
během zárodečného vývoje brzy zaniká blastocoel (primární tělní dutina) a tvoří se coelom (původně funkce hydrostatiského skeletu, která vymizela při vzniku chordy).
Vznikem chordy vzniká také metamermě uspořádaná svalovina ( zatlačení coelomové dutiny na břišní stranu těla.
Dutina je rozdělana na levou a pravou část táhnoucí se kolem trávicí trubice.
Původní coelom je rozdělen na dutinu břišní, dutinu plicní a dutinu osrdečníkovou (u živorodých je vychlípeninou coelomu i dutina šourku)
13
Proč se ze systamatické zoologie ztratil název “ryby”, charakterizujte bezčelistnatce (Agnatha), čím se liší od čelistnatců (Gnathostomata), charakterizujte sliznatky (Myxini) a mihule (Cephalaspidomorphi), uveďte zástupce.
Proč ztráta názvu ryby?
Protože zahrnovaly několik fylogeneticky relativně dosti vzdálených skupin – sliznatky, mihule, paryby, lalokoploutvé a ryby.
Pojem ryby byl omezen na paprskoploutvé – pokud bychom rybami označovali také bahníky a lalokoploutvé ryby museli bychom říct, že i obojživelníci, plazi, ptáci a savci jsou ryby (např. kapr a člověk si jsou evolučně bližší, než kapr a žralok)
nadtřída:bezčelistnatci (Aghnatha)
ústa bez čelistí
struna hřbetní zachována i u dospělců
žaberní oblouky se nepodílejí na stavbě lebky
žábry entodermálního původu jsou umístěny ve váčcích uvnitř žaberního koše – navenek ústí drobnými póry
nepárová nozdra
scházejí párové ploutve
ve vnitřním uchu jen dva polokruhové kanálky
pohlavní orgány nemají samostatné vývody
třída: sliznatky (Myxiny)
chrupavčitá kostra
chybí šupiny
ploutevní lem
5 – 16 žaberních štěrbin
přítomná jsou 4 rudimentální srdce
nepárová gonáda – má jak samčí tak samičí funkci (funguje však jen jedna část)
přímý vývoj
v tělní tkáni o 40 % méně genetického materiálu než v zárodečných tkáních
dokáží ústy nasávat potravu ( živí se mořskými bezobratlými, ale i tkání mrtvých, nebo raněných ryb a jsou doknonce schopné žít jako endoparazité
sliznatka cizopasná (Myxine glutinosa)
třída: mihule (Cephalaspidomorphi)
chrupavčitá kostra
chybí šupiny
7 žaberních štěrbin
nepřímý vývoj, rozmnožují se jen jednou za život
anadromie – rozmnožují se ve vodách sladkých, kde se líhnou a žijí jejich larvy, zatímco dospělci obývají moře
přísavný terč ( parazitický způsob života
mihule říční (Lampetra fluviatilis) – parazitický a mikrotorní druh
mihule potoční (Lampetra planeri) – v dospělosti nepřijímá potravu a po tření hyne
14
Charakterizujte čelistnatce (Gnathostomata) a paryby (Chondrychthyes). U paryb se soustřeďte na tvar těla, kůži, končetiny, kostru, srdce, dýchací orgány (čím se liší od paprskoploutvých ryb), zvláštnosti trávicí soustavy i smyslů, rozmnožování. Na které podtřídy se dělí, charakterizujte tyto podtřídy a uveďte vždy alespoň jednoho zástupce.
Natřída: čelistnatci (Gnasthostomata)
přítomnost čelistí
žaberní oblouky se podílejí na stavbě lebky
vytvořena páteř ( chorda zachována jen výjimečně
žábry jsou ektodermálního původu, leží vně žaberního koše, nejsou uloženy ve váčcích
suchozemští zástupci dýchají plícemi
vytvořeny párové končetiny
vytvořeny pohlavní vývody odvozené od vývodů vylučovacích
třída: paryby (Chondrichthyes)
tvar těla je torpédovitý, nebo shora zploštělý
kůže kryta plakoidními šupinami ( špičky proráží pokožku a dělají jí drsnou
končetiny:
párové ploutve: prsní, břišní
nepárové ploutve: ocasní (heterocerkní), 1 – 2 hřbetní, 0 – 1.řitní
kostra:
chrupavčitá
chorda je zachována, prostoupena neúplnými těly obratlů
lebka bez švů
zachováno spirákulum – žaberní štěrbina mezi 1.a 2. žaberním obloukem
srdce je rozděleno na žilný splav, předsíň, komoru a tepenný násadec
dýchací orgány:
Dýchají žábrami, které ústí na povrch 5 – 7 žaberním otvory. Jejich plátky přirůstají k žaberním přepážkám a jsou podpírány žaberními oblouky.
Nemájí žádné přídavné dýchací orgány
Plynový měchýř není vytvořen
trávicí soustava:
Ústa ( svalnatý hltan ( jícen ( žaludek ( střevo (obashuje spirální řasu – tyflosolis) (rektum ( kloaka
Veliká játra slouží jako hydrostatický orgán
žlučník a slinivka
smysly:
chuť, čich, proudový orgán, rovnovážně sluchový i zrakový orgán (malá ostrost vidění)
Lorenziho ampule – vnímání hydrostatického tlaku, teploty a elektrického pole
rozmnožování:
gonochoristé s pohlavním dimorfismem
pterygopodium – samčí kopulační orgán ( oplození vždy vnitřní
vejcorodí i živorodí
může docházet ke kanibalismu v lůně matky
podtřída: příčnoústí (Elasmobranchii)
kalcifikované chrupavčité obratle
Horní čelist není pevně spojená s lebkou.
na čelistech silné zuby, které se zakládají hluboko v dutině ústní a posunují se dopředu, kde postupně vypadávají ( vyprodukují až 30 000 zubů
5 žaberních štěrbin
pomalý metabolismus ( malá spotřeba potravy, dlouhověkost
žralok verlybí (Rhincodon typus) – planktonofágní
žralok veliký (Cetorhinchus maximus) – planktonofágní
kladivoun obecný (Sphyrna zygaena)
žralok bílý (Carcharodon carcharias)
trnucha modroskvrnná (Taeniura lymma)
manta obrovská (Manta birostris)
podtřída: chimérovci (Holocephali)
horní čelist pevně připojená k lebce
nemají spirákulum
ve střevě nemají spirální řasu
oddělení anální a urogenitální otvor
chiméra podivná (Chimaera monstrosa)
15
Násadcoploutví , syn. nozdratí (Sarcopterygii). Charakterizujte tuto třídu, na které podtřídy se dělí, charakterizujte tyto podtřídy a uveďte alespoň jednoho zástupce. Která z těchto podtříd se podílela na vzniku čtvernožců, popište tento evoluční proces.
třída: násadcoploutví = nozdratí (Sarcopterygii)
vnitřní nozdry
svalnaté ploutevní násadce
podtřída: lalokoploutví (Coelacathimorpha = Crossopterygii)
od vymřelých druhů odvozen původ čtvernožců
párové končetiny vybavené mohutnou svalovinou
kosodélníková ocasní ploutev
lebka podobna lebce obojživelníků
plavou způsobem: levá prsní + pravá břišní ploutev a pravá prsní+ levá břišní ploutev
oplodnění je vnitřní
živorodí
latimerie podivná (Latimeria chalumnae) – až 180 cm, objevena v roce 1938
latimérie celebeská (Latimeria menadoensis) – objevena v roce 1999
podtřída: dvojdyšní (Dipnoi)
vysoký obsah DNA v buňkách
zakrnělé žábry
jeden nebo dva plicní vaky, které vznikají jako vychlípenina trávicí trubice
ve střevě přítomna spirální řasa
řád: jednoplicní (Ceratodontiformes)
zahrnuje australské bahníky
nepárový plicní vak
velké šupiny
párové ploutve mají tvar vrbových lístků
larvy nemají vnější žábry
bahník australský (Neoceratodus forsteri)
řád: dvouplicní (Lepidosireniformes)
zahrnuje americké a africké bahníky
drobné šupiny
párové ploutve tenké a dlouze protažené
larvy mají vnější žábry
letní spánek ( v „kokonu“ přežívají období sucha
bahník americký (Lepidosiren paradoxa)
16
Paprskoploutvé ryby (Actinopterygii) – charakteristika třídy I. Uveďte hlavní charakteristiku, popište tvar těla, kůži, typy šupin, typy ploutví, kostru, svalovinu.
Párové končetiny tvaru ploutví
Charakteristická kostra ploutví, sestávající se samostatných tyčinkovitých paprsků
Tělo většinou kryto šupinami
Žaberní dutina kyryta skřelemi
Původně dva páry vnějších nozder, chybí jim vnitřní nozdry (choany)
U mnoha zástupců přítomný plynový měchýř a postraní čára
Tvar těla je hydrodynamický a torpédovitý ( výsledný tvar určitého druhu však odpovídá různým adaptacím.
tělo ryb tvoří 3 části: hlava, trup a ocas
povrch těla kryje kůže a ve škáře ukotvené kostěné šupiny ( vrůstají do pokožky, podle vývoje a stavby je dělíme na kosmoidní, ganoidní, leptoidní, cykloidní a ktenoidní
kosmoidní šupiny – opravdové kosmoidní šupiny můžeme nalézt pouze u vyhynulých zástupců třídy nozdratí, recentní druhy této skupiny již mají šupiny do značné míry pozměněné směrem k leptoidním šupinám. Vnitřní vrstva šupiny je vyvtvořena z lupínků kosti. Na povrchu této vrstvy je vrstva houbovité kosti a pak vrstva zubovině podobného materiálu zvaného kosmín. Horní vrstva je z keratinu.
ganoidní šupiny – vyskytují se pouze u vývojově velice starých skupin ryb jako jsou bichirovití nebo jeseterovití. Tyto šupiny mají tvar kosočtverečných destiček, které jsou kryté vrstvou ganoinu.
leptoidní šupiny – vyskytují se u moderních kostnatých ryb. Vyskytují se ve dvou základních formách – cykloidní a ktenoidní. Vytvářejí díky odlišné rychlosti růstu v různých ročních obdobích typické soustředné kruhy, které lze přirovnat k letokruhům u stromů. Šupiny se také překrývají, podobně jako tašky na střeše, a to vždy tak, že šupiny blíže hlavě překrývají šupiny blíže k ocasu, čímž se snižuje odpor vody.
cykloidní šupiny – vývojově starší a mají hladký vnější povrch. Typickými představiteli ryb s tímto druhem šupin jsou například máloostní nebo lososotvární.
ktenoidní šupiny – ozubený vnější okraj. Objevují se obvykle u vývojově mladších skupin ryb, ke kterým lze řadit například ostnoploutvé.
kůže nerohovatí a jsou v ní bohatě zastoupeny kožní žlázy vytvářející sliz, který snižuje tření a chrání tělo před poškozením
ve škáře množství pigmentových buněk
typy ploutví:
párové – prsní, břišní
nepárové – ocasní, hřbetní, řitní
Některé skupiny mají mezi hřbetní a ocasní ploutví kožní záhyb – tukovou ploutvičku.
často dochází ke ztrátě některých ploutví, nebo k tvarovým a funkčním změnám
ocasní ploutev:
heterocerkní – nesouměrná, skládá se ze dvou různě dlouhých laloků
homocerkní – pouze zevně souměrná, páteř směřuje k hornímu laloku
isocerkní – vnitřně téměř symetrická
kostra:
lebka + páteř + přívesné části (kosti ploutví) ( z páteře vybíhají žebra, u mnoha druhů přítomny mezisvalové kůstky
zkostnatělá, někdy chrupavčitá (jeseteři, bichiři)
Weberovo ústrojí – vytváří sez prvních 4 až 6 výběžků obratlů a spojuje povrch plynového měchýře s vnitřním uchem (např. máloostní)
Pátý žaberní oblouk je pozměněn na požerákovou kost.
radličná kost – strop ústní dutiny
svalovina:
Boční svaly jsou segmentálně uspořádáné po stranách páteře ( svalové bloky oddělené vazivovými přepážkami
Pohybovým orgánem je velký boční sval v ocasní části.
Ploutevní svalstvo vzniká odloučením z bočního svalu.
Přeměnou svaloviny vznikají u některých zástupců elektrické orgány.
17
Paprskoploutvé ryby (Actinopterygii) – charakteristika třídy II. Popište nervovou soustavu (především co je hlavním centrem nervové integrace), popište oko, ústrojí sluchu, čichu, chuti. Dále popište krevní oběh (především srdce), dýchací orgán, trávicí i vylučovací soustavu, pohlavní orgány.
nervová soustava:
koncový mozek – centrem čichu a některých motorických funkcí
mezimozek – koordinace nervové a hormonální soustavy, jeho součástí je hypothalamus a na něj navyzující epifýzoa a hypofýza, ketré řídí mnohé biorytmy
střední mozek – hlavní centrum nervové integrace
mozeček – centrum koordinace pohybů a rovnováhy
prodloužená mícha – centrum pro základní životní funkce, reguluje funkci chromatoforů a zpracovává sluchové vjemy a vjemy z postranní čáry
oko:
bez víček
tvar čočky je kulovitý, akomodace se děje pouze oddalováním a přibližováním k sítnici
široké zorné pole, krátkozrakost
nemají slzné žlázy ( jejich funkcí přebírají žlázy slizové
ústrojí sluchu:
spojeno s rovnovážným ústrojím
jednodušší než u vyšších obratlovců ( pouze vnitřní ucho
blanitý labyrint se smyslovými buňkami
ryby s Weberovým ústrojím slyší lépe ( dobře vnímají hlubší tóny
postraní čára
Čichové ústrojí je tvořeno párovými nozdrami – mezi rypcem a očima ( ve sliznici jsou smyslové buňky (jejich stavba je různě složitá).
Orgány chuti jsou v podobě mnohačetných pupenů v ústní dutině, na vousech apod.
krevní oběh:
Srdce má předsíň, komoru, tepenný násadec a žilný splav.
Odkysličená krev jde do tepenného násadce a tepnami do žaberních oblouků a do žáber, okysličená krev do těla.
Vytvořen lymfatický systém.
dýchací soustava:
Dýchají žábrami umístěnými na čtyřech žaberních obloucích.
žábry:
Tvoří je žaberní plátky, které leží na vnějších okrajích žaberních oblouků. Tyto plátky umožňují i vylučování škodlivých látek (např. chloridy, amoniak, kyselina močová)
Jejich sliznice je zřasena lamelami, kde probíhá výměna plynů na základě difúze přes tenkou stěnu kapilár. ( krev v nich teče proti směru prouděni vody.
Skřele vykonávají dýchací pohyby.
Dýchací labyrint – u některých ryb, hromadí se v něm vzduch polknutý nad hladinou, který slouží k okysličování krve.
Dýchací funkci může plnit i plynový měchýř, nebo střeva
Trávicí soustavu tvoří ustní dutina ( hltan ( jícen ( žaludek ( střevo, žlučník vytvořen
Vylučovací soustavu tvoří ledviny – typ opistonefros.
Párové pohlavní žlázy ( vaječníky produkují jikry, varlata mlíčí.
18
Paprskoploutvé ryby (Actinopterygii) – popište rozmnožování ryb, etapy ontogenetického vývoje. Jak se na území ČR klasicky rozdělují vodní toky z rybářského hlediska. Charakterizujte tyto tzv. rybí pásma.
rozmnožovaní
Většinou gonochoristé – jsou ale známi i hermafroditické ryby – doknce možnost zvratu pohlaví
vnější oplození ( rozmnožovací akt = výtěr (může probíhat jednou za rok, několikrát v průběhu sezony, nebo jednou za život)
péče o potomstvo je různá
dělení podle substrátu kam kladou jikry:
litofilní druhy – kladou jikry na kamenité dno
fytofilní druhy – lepí jikry na vodní rostliny
pelagofilní druhy – vypouštějí jikry do vodního sloupce
psamofilní druhy – kladou jikry do písčitého substrátu
etapy ontogenitického vývoje:
embrionální perioda – dochází k trávení žloutkového váčku
larvální perioda – jedinec přechází na vnější výživu, postupná přeměna larválních struktur
juvenilní perioda – končí vývojem funkčních gonád
tah:
anadromní druhy – táhnou ke tření z moře do sladkých vod
katadormní druhy – táhnou ke tření ze sladkých vod do moře
rybí pásma
Rybí pásmo – pásmo vodního toku charakterizované množstvím rozpuštěného kyslíku a množstvím vody v daném místě. Pásma jsou čtyři a jsou pojmenována podle druhů ryb, jejichž nároky jsou pro dané vodní stanoviště nejcharakterističtější.
pstruhové pásmo – vysokohorské toky a potoky, minimální břehová vegetace, tvar údolí typu V, mělká voda, vyznačuje se chladnou vodou a velkým množstvím kyslíku ve všech obdobích, tok nemeandruje. Charakteristické druhy: pstruh obecný, vranka obecná
lipanové pásmo – přechodné pásmo, pomalejší tok řeky než v pstruhovém pásmu, hlubší voda, vyšší teplota, teplotní rozdíly vody v letních obdobích jsou nepatrné, pořád nasycená voda kyslíkem, přechod koryta mezi typem V a U, žádné meandry. Charakteristické druhy: lipan podhorní, mník jednovousý.
parmové pásmo – střední polohy (podhůří), širší koryto typu U, pískovité a štěrkovité dno, pomalý proud, celkem velké teplotní rozdíly v průběhu celého roku, v zimě více kyslíku v létě opak. Charakteristické druhy: parma obecná, jelec tloušť.
cejnové pásmo – především stojaté vodní toky, rybníky (Jižní Čechy), jezera, rozmanitá vegetace, meandrující řeky, s písčitým dnem plným sedimentům (aluviální dno - bahnité), okolí řeky jsou nížiny. Voda je teplá, kalná a obsahuje málo kyslíku, v zimě studená čistá s poměrně malým obsahem kyslíku. To je způsobeno většinou zamrzlou hladinou. Charakteristické druhy : cejn velký, cejnek malý, karas stříbřitý.
19
Na které podtřídy se člení paprskoploutvé ryby (Actinopterygii), charakterizujte tyto podtřídy. Dále se soustřeďte chrupavčité ryby, uveďte řády, které tato skupina obsahuje, charakterizujte je a uveďte zástupce. Jaký je význam celé skupiny, které druhy chováme v akvakultu
Vloženo: 11.02.2010, vložil: Tomáš Fridrich
Velikost: 444,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AEA09E - Zoologie
Reference vyučujících předmětu AEA09E - Zoologie
Podobné materiály
- ASA03E - Chov skotu - zpracované otázky
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - zpracované otázky
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - prvoci
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - bezobralí
- EHA07E - Sociologie venkova a zemědělství -AF - Okruhy otázek - zpracované (nedokončené).
- ARA74E - Venkovská turistika a služby - Zpracované okruhy na ZK
- AAA10E - Základy meteorologie a klimatologie - Otázky ze zkoušky
- AAA14E - Základní agrotechnika a herbologie - Otázky zkouška
- ABA06E - Základy fyziologie rostlin - Otázky zkouška
- AHA09E - Agrochemie - Otázky z testu
- APA12E - Pedologie pro zahradníky - Otázky ze zkoušky
- EEA08E - Základy podnikové ekonomiky - Otázky zkouška
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce.doc
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce
- ABA05Z - Botanika - Botanika zápočet otázky.doc
- AAA23E - Základy agroekologie - otazky agroekologie
- AAA23E - Základy agroekologie - Otazky agroekologie Jirka
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - otázky k ústní zkoušce
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - zkouškové otázky
- ADA19E - Chov prasat I. - otázky
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - Vypracované otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - vypracov. otázky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - zkouskove otazky genetika
- ETA05E - Informatika - otázky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky informatika
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky mikro
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky_mikro
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky STRUNATCI
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky BEZOBRATLÍ
- AEA09E - Zoologie - vypracované otázky PRVOCI
- AEA09E - Zoologie - otázky zoo 2
- AEA09E - Zoologie - otazky zoo 3
- AEA09E - Zoologie - otazky ze zoologie 1
- AEA09E - Zoologie - Nove zkouskove otazky ZOO
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - chovzvirat-otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky zootechnika
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky k chovu
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - postacujuce otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky
- ACA03E - Chemie organická - otázky, odpovědi
- ACA03E - Chemie organická - Vypracované otázky
- AEA09E - Zoologie - otázky zoologie
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - Vypracované otázky
- ABA05E - Botanika - zkouškové otázky
- AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat - zkouškové otázky
- ACA05E - Biochemie - Vypracované otázky
- AKA06E - Výživa zvířat - otázky ke zkoušce
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otázky ze zkouškového testu
- ARA28E - Fyto 2 - otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky ke zkoušce
- ARA28E - Fyto 2 - otázky fyto 2
- AGA11E - Etika chovu a etologie zvířat - testové otázky
- ASA09E - Chov koní - ZKOUŠKOVÉ OTÁZKY
- ASA25E - Chov koní - ¨zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - Zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - otázky ke zkoušce
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - vypracované otázky-59)
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Zkouškové otázky
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Otázky-výživa
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otázky pícninářství
- AEA03E - Parazitologie - otázky
- AEA03E - Parazitologie - otázky 2
- AEA03E - Parazitologie - otázky 3
- AEA03E - Parazitologie - vypracované otázky
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - zkouškové otázky
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky-vypracovane
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - otazky
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky bezobr.
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obr.
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obojzivelnici a plazi
- AEA26E - Zoologie obratlovců - vypracovany otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky
- AKA06E - Výživa zvířat - Otázky ze zkoušky z výživy
- AKA06E - Výživa zvířat - otazky_ke_zkousce
- AEA30E - Základy hydrobiologie - Otázky - Varianta B
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - testove otazky
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otázky ke zkoušce
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otazky HUMPOLEC
- AKA05E - chov koní - ¨zkouskove_otazky
- AKA05E - chov koní - OTAZKY Z CHOVU
- AKA05E - chov koní - vyprac.otázky
- AKA05E - chov koní - ZKOUSKOVE OTAZKY
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otazky picko
- ASA27E - Technika chovu koní - vyprac.otázky
- AMA05E - Mikrobiologie a biotechnologie - otázky II.zkouškového testu
- EJA74E - Právo a životní prostředí - Zkouškové otázky
- ARA98E - Zemědělské poradenství - Testové otázky
- AVA12E - Základy porodnictví - vypracované otázky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - obratlovci
- AEA26E - Zoologie obratlovců - obratlovci
Copyright 2024 unium.cz