- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Otazky agroekologie Jirka
AAA23E - Základy agroekologie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. CSc. Josef Soukup
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálletiva), nebo projevy, které nejsou ani čistým patogenem – AEGROKURPUS (nemocné tělo)
Choroby – 1. Monocyklické – infekce nepřispívá vzniku dalších infekcí v tomtéž roce
2. Polycyklické - infekce po určité době produkuje další infekce – spory
hub
Rozvoj infekce limituje množství dalších faktorů – jako je vnímavost hostitele, stav prostředí a agresivita patogena. Postlatentní infekce je zpravidla infekční po určitou dobu ( infekční perioda) – pak se stává neinfekční
Fytopatogeny přenášeny hmyzími vektory…
Nejvýznamější jsou mšice a křísy – přenášejí hlavně fytoviry, bakterie, spiroplazmy
Fytopatogenní organismy – Neperzistentní – mechanický přenos
- Perzistentní – přenesení až po pasážováním tělem
Počet rostlin nakažených vektorem perzistentního patogena…
Je-li doba zdržení na jedné rostlině relativně krátká, navštíví vektor mnoho rostlin, ale pravděpodobnost přenosu je malá. A je-li vektor na rostlině dlouho, je větší šance, že dojde k nákaze.
Počet rostlin nakažených vektorem neperzistentního patogena…
Závisí na mnoha okolnostech a na dynamice chování chorob ke komplikovanější. Je nejpravděpodobnější, že největší rychlost přenosu bude tehdy, když čas strávený vektorem na nakažené rostlině bude tak dlouhý, jako doba nutná k nákaze vektora patogenem.
Vyšší hustota porostu láká ty vektory, kteří se řídí čichovými stimuly (brouci) a může odpuzovat ty, kteří se řídí zrakovými signály (mšice)
Je-li nízká kvalita plodin jako potrava pro vektora – může se zvýšit imigrační rychlost vektoru a vliv choroby se sníží.
34 Fitness
Fitness – zdatnost
Dá se mluvit o množství reprodukce schopného potomstva. Fitness je nejvýznamnější genetická charakteristika populace. Nejzdatnější jedinci zanechávají nejvíce životaschopného a reprodukčně schopného potomstva. Zdatnější jedinci jsou nadprůměrní a proto určují silněji vlastnosti budoucích generací, než jedinci méně zdatní. PROTO EVOLUCE NEVEDE K ABSOLUTNÍ DOKONALOSTI, ale pouze zvýhodňuje nejzdatnější jedince, z právě přítomných!!!!!
Příroda funguje na základě několika principů…
1. Variabilita rozšiřuje možnost výběru
2. Dochází k eliminaci nežádoucích typů
3. Dědí se výhodné adaptace
Prostředí je z části proměnlivé vzhledem k vnějším vlivům, které organismy nedokáží ovlivnit (sklon zemské osy, tvar ekliptiky,…) a zčásti vzhledem k okolnostem, které dokáží ovlivnit ( složení atmosféry, tvorba půdy,…)
Fitness realizuje přenos výhodných vlastností adaptovaných typů na potomky
35 . Vnitrodruhová konkurence, kapacita prostředí
Vnitrodruhová konkurence…
Zvýšení populační četnosti vede k tomu, že zdroje se stávají omezenými, a pak začíná vnitrodruhová konkurence (dále jen VK). Nedostatek zdrojů vede ke strádání, snížené schopnosti rozmnožování, zpomalení růstu,… VK nepostihuje všechny jedince stejnou měrou, mluvíme o ASYMETRICKÉ KONKURENCI. Výsledkem je přežití malé skupiny jedinců, kteří se dále rozmnoží. Konkurence tak vede k přirozenému výběru zdatnějších jedinců. (Bylo zjištěno, že jeleni, kteří měli malou hmotnost po narození většinou nepřežili období s nedostatkem potravy.)
Typickou formou VK je…
Samozřeďování – u rostlin. Jedná se o proces, který probíhá u rostlin v průběhu růstu. S růstem se zvyšují nároky na světlo. Jedinci, kteří rostou pomalu, jsou zastíněni většími a zanikají. Konkurence je výrazně asymetrická. Existuje vztah mezi hmotností rostliny a jejich populační hustotou, který je lineární. Populační hustota klesá pomaleji, než-li roste hmotnost rostliny. Souvisí to s tím, že rostlina roste ve třech rozměrech, ale populační hustota klesá ve dvou rozměrech.
Teritorialita – u živočichů. Jedinci stejného druhu obhajují určité území vůči vetřelcům (většinou stejného druhu). Populace se skládá z jedinců, kteří mají své teritorium a jedinců, kteří se snaží teritorium získat. Ten kdo nemá teritorium má snížené šance na rozmnožování. Velikost teritoria nemůže klesnout pod určitou velikost, tím je dán konstantní počet teritorií, a tím zůstává i relativně stálý počet rozmnožujících se jedinců. Teritorialita vede k populační regulaci, což je výhodné. Obhajoba teritoria se musí každému vlastníkovi vyplatit.
Kapacita prostředí…
Obecnou vlastností organismů je tendence se maximálně rozmnožit. Každá populace se chce zvětšovat geometrickou řadou. To však časem narazí na určité meze. (Povrch Země je omezený). Existuje mechanismus, který udržuje populační početnost v určitých mezích. Mluvíme o HUSTOTNĚ ZÁVISLÉ REGULACI populační početnosti – Zvýšení populační početnosti vede ke snížení dalšího jeho růstu a naopak. Čím je populace početnější, tím je její růst menší. Může se stát, že je přírůstek nulový (mortalita = natalita) – populace dosáhla NOSNÉ KAPACITY PROSTŘEDÍ
Značné kolísání početnosti v populaci může mít na svědomí například klima, nebo nějaké katastrofy, epidemie, jejichž účinek je většinou HUSTOTNĚ NEZÁVISLÝ.
I katastrofy mohou někdy vést k hustotní závislosti. Když například existuje určitý počet úkrytů, kde lze katastrofu přežít, přežije tím nižší procento jedinců, čím je vyšší jejich celkový počet.
Za hlavní mechanismy regulace populací je považována vnitrodruhová konkurence – Čím je populace početnější, tím méně zdrojů připadá na jedince) a regulace predátory – Zvýšení množství kořisti vede ke zvýšení počtu predátorů, kteří množství kořisti opět sníží. Viz, jak některé jehličnany se rozmnožují jen jednou za několik let, želvy, kolonie ptáků,..
36 Životní historie a adaptivní strategie : velikost organismu, rychlost vývinu, potravní výběr
- aneb, proč jsou různé druhy různě početné?
V rámci skupiny blízce příbuzných druhů, se jednotlivé druhy různě liší celkovou populační početností. Druhy se většinou liší v rovnovážných početnostech – tj., že pro některé druhy jsou zdroje méně omezené, než-li pro druhé, prostě každý druh má jinou nosnou kapacitu prostředí!
Druhy s menší tělesnou velikostí spotřebují méně energie, a tak se mohou namnožit více, než-li větší živočichové ( Ti si začnou dříve konkurovat o zdroje). Tělesná velikost souvisí opravdu s populační početností velmi úzce. Menší druhy jsou obecně početnější, než-li druhy větší. (Mravenců je více než-li slonů). Zjistíme, že ty úplně nejmenší druhy jsou nejpočetnější. Proč? Protože tyto druhy mají velké energetické ztráty a tak jsou odkázáni na využívání vzácných, ale hodnotných zdrojů.
S početností živočichů úzce souvisí GENERAČNÍ DOBA A RYCHLOST ROZMNOŽOVÁNÍ.
Zvláště u r-stratégů – jejich populace jsou neustále vystaveny neustálým disturbancím. A proto ti, kteří se rychleji namnoží, mají větší šanci na přežití. Nahradí svoje ztráty. Většinou však platí, čím jsou organismy menší, tím mají kratší generační dobu, rychleji se rozmnožují ( Netrvá jim tak dlouho, než-li dospějí)
U rostlin je to na první pohled jednodušší. Početnější jsou ty druhy, které jsou nejmenší (více se jich vejde na jednotku plochy) a konkurenčně zdatnější ( zdatnější vytlačí ty méně zdatné – samozřeďování . U rostlin hraje velkou roli konkurence. Komplikuje se to však tím, že ty malé početné druhy jsou méně konkurence schopné, než-li ty větší, protože je jednoduše přerostou a zastíní. O reálné populační početnosti ve velké míře rozhoduje prostředí (někde převažují malé a hojné rostliny – louka, někde převažují konkurenčně zdatnější druhy – stromy na okraji louky)
Obecně platí…
Specializované druhy, specializované na určité podmínky (ty, které mají úzkou ekologickou niku) budou celkově méně početné – mají prostě k dispozici méně zdrojů. Tyto druhy budou dosahovat nižších hustot a proto budou tedy vzácnější
Druhy…
Jádrové – Mají vysokou lokální hustotu, rostou na mnoha lokalitách
Satelitní - Mají nízkou lokální hustotu, jsou vzácné
Některé druhy se tomuto pravidlu vymykají. Vyskytují se na omezeném území ve velkém počtu, nebo opět naopak řídce na velkém území.
37 . Teorie alokace energie
Alokace – přiřazení zdrojů (rozdělení)
Teorie alokace je založena na následujícím principu. Množství energie, které organismus může asimilovat je konstantní. Může se měnit jen pozvolnými evolučními kroky. Ostatní přijatá energie projde organismem, aniž by byla asimilována. Asimilovaná energie je rozdělena – ALOKOVÁNA.
Manipulacemi s genomem se docílí toho, že větší část asimilované energie je u šlechtěnců alokováno do zemědělsky výhodné vlastnosti – Alokační zisky (do produktu, využití N2,…), ty jsou však zákonitě vyvažovány alokačními ztrátami (krátká stébla, kratší kořenový systém,…)
Tyto alokační ztráty se mohou ekonomicky výhodně nahradit dodatkovými vstupy (ochrana rostlin, hnojení,…)
Víc toho nikde nebylo. Dá se to okecat – jestli je dobrý hrát si s genomem rostlin, je to nebezpečné? Není to nebezpečné?…
38 . K a r strategie
V přírodě neexistuje univerzální recept na řešení problémů daných vnějším prostředím. Organismy mají na výběr z několika možností, které se však navzájem vylučují. Podle zvolené možnosti se také vyvíjí vlastnosti daného organismu.
kořist lze lovit dvěma způsoby, které jsou zásadně rozlišné.
1. Kořist vyhlížim, zmocňuji se ji prudkým pohybem (kočka)
2. Kořist stopuji a uženu ji (pes)
S těmito způsoby souvisí i povaha organismů – kočka (lenivá povaha, dokonalý zrak a sluch, ale horší čich – až tak moc ho nepotřebuje), pes (roztěkaný, nesoustředěný, vytrvalý,…)
Negativní faktory působení prostředí na organismy…
omezené množství zdrojů
proměnlivost prostředí
STRATEGIE r
označeni r podle rychlosti růstu populace
organismy schopné se rychle namnožit a tím vyrovnávají ztráty vzniklé četnými disturbancemi ( určitý způsob zkázy)
mají velikou rychlost růstu
krátké životní cykly
velké množství potomstva hůře vybaveného do života ( V proměnlivém prostředí se nevyplatí investovat do kvality potomstva). KVANTITA NAD KVALITOU
ve stabilním prostředí mohou tedy růst, dokud jim budou stačit jejich zdroje, pak dochází ke konkurenci. Zvýhodněni jsou konkurenceschopné
STRATEGIE K
Označeni pro nosnou kapacitu prostředí K
Jsou často dlouhověcí, mají méně potomstva, které je více vyvinuté než-li u r-stratégů (zásobní látky u rostlin, zkušenostmi,…) KVALITA VÍTĚZÍ NAD KVANTITOU
Mezi těmito dvěma strategiemi je řada přechodů, mluvíme o r – K kontinuu. Strategie musíme chápat spíše relativně.
Bříza je v porovnání s dlouhověkými stromy (dub) brána jako r-stratég, ale v porovnání s trávami, nebo jinými bylinami je brána jako K- stratég
Hlodavci jsou bráni jako r – stratégové, zatímco netopýři jsou K – stratégové. Těžko by jsme však srovnávali třeba zástupce od savců se zástupci od hmyzu – (mají jiný způsob života, rozmnožování,…)
39 . C – R – S strategie
Základní životní strategie můžeme brát i z jiného pohledu, než-li z pohledu r nebo K strategie. Na přiklad u rostlin…
Dva způsoby, které omezují růst populace - 1.) Stálý stres – zpomaluje růst a rozmnožování. Stres může být způsoben nedostatkem zdrojů,… 2.) Disturbance – náhlé, víceméně opakované snížení populační početnosti.
Některé organismy jsou schopné odolávat raději stresu, jiné disturbancím, jiné zase nedokáží odolávat ani stresu ani disturbancím.
S – STRATÉGOVÉ
odolávají lépe stresu
obývají nejrůznější extrémní prostředí (pouště, rašeliniště,..) Ovšem extrémní prostředí je relativní pojem. Co je pro někoho extrémní, může být pro druhého optimální. Například vznik kyslíkaté atmosféry musel představovat veliký stres pro organismy. Ale přizpůsobily se.
Dokonalou ukázkou mohou být třeba sirné bakterie (žijí v bezkyslíkatém prostředí, vysoké teploty,…)
R - STRATÉGOVÉ
Odolávají lépe disturbancím
Vyskytují se naopak v proměnlivých typech prostředí ( Rumištní stratégové, od toho také jejich název, také osidluje počáteční stádia sukcese)
Rostliny mají většinou velikou produkci semen, rychlý růst a rychlé rozmnožování
Dá se říci, že vlastně odpovídají r-stratégům v r-K kontinuu
Nejsou omezováni stresem ani konkurenty – plýtvají energií, početnost populace dosti kolísá
C - STRATÉGOVÉ
Nejsou schopni odolávat ani stresu ani disturbancím, žijí ve vlídné krajině , kde je ovšem veliká konkurence. Musí se hodně snažit v konkurenčním boji.
Žijí tedy ve stabilním prostředí
Typickými zástupci jsou například stromy, nebo rostliny, které jsou schopny účinně využívat zdroje živin a zároveň přerůst a zastínit konkurenty. Dá se mluvit o boji o přežití?
Jako tomu je u r a K stratégů, i tady se to musí brát s nadhledem, vše je opět relativní. I zde existují určité mezistupně mezi jednotlivými strategiemi.
C-R Stratégové – mají rozsáhlé vegetační orgány, kvůli konkurenci (na loukách narušovanými záplavami,…). Patří sem třeba Bolševník
S-R Stratégové – část roku jsou vystaveni nepříznivým podmínkám, které přečkají pomocí klidových stádií. Patří sem třeba Sněženka podsněžník
40 . Ekologická nika – definice, variabilita a její příčiny a projevy
Každý organismus žije v určitém prostředí a nějakým způsobem ho využívá. Zda-li může v daném prostředí žít, ovlivňuje mnoho faktoru – fyzikální, chemické a klimatické podmínky, množství potravních zdrojů,…
Například klima – některé rostliny nepřežijí mrazy v zimě, zatímco jiným tuhá zima nevadí, …
Tím pádem každý organismus je nějak s přírodou spjat a nějakým způsobem do ni zařazen. Každý zaujímá nějakou funkci (organismy živící se organickými zbytky – rozkladači,…)
Ekologickou niku můžeme chápat jako soubor podmínek nutných k přežití a rozmnožení daného organismu. Rozlišujeme…
Optimum organismu – (optimální podmínky na přežití)
Extrémy – (limitní podmínky). Tyto podmínky jsou někdy důležitější, než-li optimální podmínky (pro některé teplomilné rostliny je důležité hlavně znát teploty, při kterých rostlina hyne. Organismy žijí většinou v optimu, ale o jejich bytí a nebytí rozhodují extrémy.
V rozmezí hodnot mezi extrémy je možné žít – mluvíme o ekologické valenci. Jednotlivé druhy mohou mít tuto valenci různě velikou. Dělíme na 1.) Euryekní – široká valence a na 2.) Stenoekní – úzká valence.
Ekologickou niku si můžeme také představit jako nějaké místo ( řecky znamená výklenek) v mnohorozměrném prostoru, kde každý rozměr představuje nějaké vlastnosti prostředí (teplota, vlhkost, …). Jednotlivé rozměry lze však velice těžko definovat, a ekologickou niku lze velice těžko přesně popsat. Neboť rozměrů (parametrů) může být nekonečně mnoho!!
Jednotlivé druhy mají odlišné ekologické niky, dokonce i druhy blízce příbuzné se ve využití prostředí liší (například pstruzi? Známe pstruha potočního, jezerního, duhového a každý osidluje jiný typ vody.). Druhy se během evoluce vyvíjeli tak, aby si minimálně konkurovali.
41 . Genekologie: definice, variabilita a její příčiny a projevy
Genekologie – věda studující geneticky podmíněnou variabilitu druhů, jako přizpůsobení prostředí.
Přírodní výběr vede k maximálně možné adaptaci lesních stromů k místní variabilitě a klimatu. Genekologické diferenciace jsou rysem všech organizmů. Často musíme od sebe dvě blízké populace oddělit, mluvíme o rasách ( geografická rasa, klimatická rasa,…) Genekologickou diferenciací působí místní odlišnosti ve významných klimatických parametrech prostředí – průměrné teploty, fotoperiodita,… Jeden z důležitých faktorů je ukončení růstu rostlin na podzim.
Stromy v mírném pásmu nesmí růst příliš dlouho – zmrzly by. Ale nesmí růst ani moc krátkou dobu, mohli by je ostatní zastínit. Vstup do dormance řídí fotoperiodita.
Variabilita mezi jednotlivými stromy ve stejných zeměpisných šířkách je dána nadmořskou výškou. Stromy, které rostou ve větší výšce ukončují růst dříve.
Genetická diferenciace ovlivňuje tok genů a selekční tlak. Důležitá je selekce – populace mají tendenci zůstat podobné při působení podobných selekčních sil, ale diferencují se při různých.
Tok genů je omezen schopností disperze pylu a semen, počtem stromů, rozdíly v době kvetení mezi jedinci. Pyl se může dostat desítky km od mateřské rostliny. Jeho život závisí na podmínkách, které určuje prostředí, v kterém se právě vyskytuje ( zda je schopen konkurence). Semena se šíří do vzdálenosti několika desítek metrů.
Bereme také v potaz izolační mechanizmy, které dělíme…
Působí před oplozením (brání oplození )
Působí po oplození ( brání vývoji zygoty,…)
Genetická diferenciace mezi druhy vede k tomu, že každý druh obsahuje jinou niku. U lesních stromů 3 komponenty niky…
Časová složka
Fyziologická složka
Prostorová složka
42 . Proměny druhů : diferenciace, izolace, hybridizace, polyplodie
Druhy tvoří populace. Co je to druh? Je to určité množství jedinců, kteří jsou schopni se spolu rozmnožovat za vzniku plodného potomstva. Jedinci si spolu vyměňují genetického informace, aby to bylo co nejvýhodnější.
Vznik druhů – rozštěpení na několik populací jedinců, kříží se v rámci populací, NÉ mezi populacemi. Druh zaniká, pokud zaniknou všechny jeho populace.
Vznik druhu – SPECIACE – Dělíme na dva základní druhy
1.) Sympatrická speciace – bez předchozího oddělení populací, způsobena rozdílnou ekologickou specializací jedinců v rámci druhu – koljuška ( V jezerech jsou dva typy. Jeden typ žere plankton a je u dna, druhý druh je masožravec a žije u hladiny – nejsou schopni se spolu množit –a nepotřebovali k tomu žádnou geografickou bariéru). Do této skupiny speciace patří ještě Hybridizace – zkřížení dvou rodičovských druhů a Polyploidie – což je zmnožení počtu chromozomů. Tyto dvě skupiny se týkají především rostlin.
2.) Alopatrická speciace - Začne se uskutečňovat, pokud se vyskytnou nějaké přírodní zábrany (geografické – pohoří, moře). Mají poté jiný genofon a jsou odlišné. Mohou se křížit, ale potomstvo je hůře vyvinuté. Dobrý příklad by se dal demonstrovat na sýkorce modřence (Jeden typ žije na louce, druhý typ v lese. V každém tomto prostředí je max. obživa v jinou dobu. Kdyby se spolu zkřížili, byly by mláďata v období, kdy není žádná potrava a zahynuli by. Je to pro ně nevýhodné) – dá se mluvit o REPRODUKČŇÍ IZOLACI. Ta ovšem není v tomto případě ovlivněna geografickými bariérama.
Ke vzniku druhů může docházet různě rychle. Závisí na prostředí a typu organismu. Nové druhy rychle vnikají na vzájemně oddělených ostrůvcích, ty se z nich pak šíří dál – mluvíme o RADIACI, respektive o ADAPTIVNÍ RADIACI (organismy jsou poté specificky adaptované)
Co prostě v přírodě platí…
Trade- off princip – Jedinci, kteří využívají jeden zdroj obživy, nemohou stejně dobře využívat jiný zdroj. Časem by všichni využívali všechno, a pak by nemohlo dojít ke vzniku nového druhu, ROZŠTĚPENÍ.
Soužití různě specializovaných jedinců – Využívání jednoho zdroje nemůže být o mnoho lepší, než-li využívání jiného zdroje, pokud by tomu tak bylo, všichni by se specializovali na ten první zdroj.
Křížení mezi druhy – To prostě nelze!!! Zanikly by pak jednotlivé mezidruhové rozdíly!!
43 .Regenerační ekologie : populací dřevin (fáze) a plevelů (základní strategie)
Regenerační ekologie pojednává o regeneraci živých organizmů (rozšíření populací v čase). Regenerace dřevin zahrnuje 4 fáze…
1. Semenná banka
2. Uchycené semenáčky a čekatelé
3. Vzrostlé stromy
4. Vyprodukovaná semena
Mezi jednotlivými fázemi je několik přechodů, které jsou závislé na spoustě aspektů (sluneční záření, vlhkost,…). Každý strom má své regenerační strategie – vegetativní rozmnožování různých typů, přetrvání semen v semenné bance,…
Reprodukční cykly stromů jsou velmi rozmanité – například vrby kvetou časně z jara, za 5 – 6 týdnů mají semena, která jsou schopná ihned
Vloženo: 16.06.2009
Velikost: 995,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AAA23E - Základy agroekologie
Reference vyučujících předmětu AAA23E - Základy agroekologie
Reference vyučujícího doc. Ing. CSc. Josef Soukup
Podobné materiály
- AAA10E - Základy meteorologie a klimatologie - Otázky ze zkoušky
- AAA14E - Základní agrotechnika a herbologie - Otázky zkouška
- ABA06E - Základy fyziologie rostlin - Otázky zkouška
- AHA09E - Agrochemie - Otázky z testu
- APA12E - Pedologie pro zahradníky - Otázky ze zkoušky
- EEA08E - Základy podnikové ekonomiky - Otázky zkouška
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce.doc
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce
- ABA05Z - Botanika - Botanika zápočet otázky.doc
- AAA23E - Základy agroekologie - otazky agroekologie
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - otázky k ústní zkoušce
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - zkouškové otázky
- ADA19E - Chov prasat I. - otázky
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - Vypracované otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - vypracov. otázky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - zkouskove otazky genetika
- ETA05E - Informatika - otázky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky informatika
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky mikro
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky_mikro
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky STRUNATCI
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky BEZOBRATLÍ
- AEA09E - Zoologie - vypracované otázky PRVOCI
- AEA09E - Zoologie - otázky zoo 2
- AEA09E - Zoologie - otazky zoo 3
- AEA09E - Zoologie - otazky ze zoologie 1
- AEA09E - Zoologie - Nove zkouskove otazky ZOO
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - chovzvirat-otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky zootechnika
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky k chovu
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - postacujuce otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky
- ACA03E - Chemie organická - otázky, odpovědi
- ACA03E - Chemie organická - Vypracované otázky
- AEA09E - Zoologie - otázky zoologie
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - Vypracované otázky
- ABA05E - Botanika - zkouškové otázky
- AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat - zkouškové otázky
- ACA05E - Biochemie - Vypracované otázky
- AKA06E - Výživa zvířat - otázky ke zkoušce
- ASA03E - Chov skotu - zpracované otázky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otázky ze zkouškového testu
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - zpracované otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky ke zkoušce
- ARA28E - Fyto 2 - otázky fyto 2
- AGA11E - Etika chovu a etologie zvířat - testové otázky
- ASA09E - Chov koní - ZKOUŠKOVÉ OTÁZKY
- ASA25E - Chov koní - ¨zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - Zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - otázky ke zkoušce
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - vypracované otázky-59)
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Zkouškové otázky
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Otázky-výživa
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otázky pícninářství
- AEA03E - Parazitologie - otázky
- AEA03E - Parazitologie - otázky 2
- AEA03E - Parazitologie - otázky 3
- AEA03E - Parazitologie - vypracované otázky
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - zkouškové otázky
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky-vypracovane
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - otazky
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky bezobr.
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obr.
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obojzivelnici a plazi
- AEA26E - Zoologie obratlovců - vypracovany otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky
- AKA06E - Výživa zvířat - Otázky ze zkoušky z výživy
- AKA06E - Výživa zvířat - otazky_ke_zkousce
- AEA30E - Základy hydrobiologie - Otázky - Varianta B
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - prvoci
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - bezobralí
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - obratlovci (nedokončeno)
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - testove otazky
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otázky ke zkoušce
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otazky HUMPOLEC
- AKA05E - chov koní - ¨zkouskove_otazky
- AKA05E - chov koní - OTAZKY Z CHOVU
- AKA05E - chov koní - vyprac.otázky
- AKA05E - chov koní - ZKOUSKOVE OTAZKY
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otazky picko
- ASA27E - Technika chovu koní - vyprac.otázky
- AMA05E - Mikrobiologie a biotechnologie - otázky II.zkouškového testu
- EJA74E - Právo a životní prostředí - Zkouškové otázky
- ARA98E - Zemědělské poradenství - Testové otázky
- AVA12E - Základy porodnictví - vypracované otázky
- AAA23E - Základy agroekologie - Základy agroekologieABPH Chov koní 2008-Pedologie
- AAA23E - Základy agroekologie - agroekologie
- AAA22E - Agroekologie - agroekologie zkrácená
Copyright 2024 unium.cz