- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálsprávy sídel
Výchozí stav památek:
velká část ve velmi špatném stavu, náprava náročnější a nákladnější zajištění finančních prostředků dnes obtížnější než v podmínkách autoritativního státu.
Regenerace historických jader a městská centra
citlivé záchrany a ochrany historických fondů
Potřeba
rozvoje zanedbaných městských center
Historická jádra – problémy:
a) přetěžování historických staveb nároky centra
b) umrtvení – v důsledku přemístění centra mimo jádro
Obojí znamená nežádoucí úbytek obyvatel.
Regenerace památkových rezervací a zón
V ČR … 40 PR a 200 městských památkových zón
Dosud: bráněno přestavbou, ale neřešena regenerace.
Vládní usnesení č. 209 z r. 1992 neřeší:
Veřejné prostředky na regeneraci, vládní dotace nestačí ani na havárie. Nejsou deklarovány další rezervace a zóny. Všechna sídla musí přistoupit k regeneraci.
Regenerace obytných čtvrtí z 19. st.
V minulých letech program „modernizace“, který neřešil např. sociální problémy. Dnes: údržba x ekonomické nájemné.
Regenerace panelových sídlišť
Nejen barevné pojednání fasád, úprava parteru, … ale: doplnění pracovních příležitostí do existující zástavby, zlepšení funkční struktury atd.
Památky UNESCO – kulturní dědictví
Praha – historické centrum: Vyšehrad, Karlův most, Pražský hrad, Staroměstské náměstí, Malá Strana, ...
Český Krumlov – historické centrum, zámecký areál
Telč – renesanční zámek, historické centrum
Kutná Hora – středověké město, Chrám sv. Barbory
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou
Valticko-lednický areál – kompozice zámeckých sídel, krajinných pavilónů, plastik, ...
Holašovice – jihočeská vesnice
Kroměříž – arcibiskupský zámek, Květná zahrada a Podzámecká zahrada
Litomyšl – renesanční zámek
barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
Vila Tugendhat v Brně
Třebíč – Židovská čtvrť zvaná Zámostí, bazilika sv. Prokopa
Evropské město kultury
Titul Evropské město kultury se každý rok uděluje vybranému městu na základě Rady ministrů kultury Evropské unie v Bruselu. Tento titul se uděluje s cílem podpory evropské kulturní spolupráce.
Tato podpora pomáhá sjednocující se Evropě jak při vyznávání společných kulturních hodnot, tak při ochraně a rozvoji kulturních bohatství jednotlivých států. Poprvé s touto velice prestižní mezinárodní akcí předstoupila v polovině 80.let tehdejší řecká ministryně kultury Melina Mercouri.
REGENERACE SÍDLIŠŤ
historie
r.1920 - W.Gropius (Bauhaus): "soustředit obyvatelstvo do vysokých domů, aby se uvolnilo prostranství"
r.1924 - Le Corbusier:plán na přestavbu Paříže, tzv."město moderních časů (město v parku, slunce, zeleň, vzduch); byla to skupina věžových domů, kde zmizely základní městotvorné prvky: ulice-cesta, náměstí
Vývoj v ČR
r.1947-8: sídl. Solidarita z bytových a řadových rodinných domů, s centrem obč. vybavení, "urbanismus zahradního města"
r.1948: Československé stavební závody a Stavoprojekt
1949-51: zpracován Typizační sborník se závaznými typy bytových staveb
zač.50.léta: Praha-Prosek: obytná skupina holotypů
Poruba-Havířov: "socialistická města" s klasicistní kompozici městských prostorů: ulice, bulváry, náměstí, vnitrobloky, integrované domy
r.1955: kritika "sorely", přechod k technicistnímu a ekonomickému vulgarismu - celopanelový dům G - Petřiny; experimentální soubor Invalidovna - TOB
60.léta: Praha - Červený Vrch, Prosek, Ďáblice
Brno - Lesná (arch. Zoumek)
Mladá Boleslav - přestavba centra - (arch. Döbert)
70.léta: utužení typizace - VVÚ ETA
Praha - Jižní Město ! ukazatel "hustoty osídlení“ 400obyv/ha – zahušťování
70.-80.léta: Jižní Město - západ arch. Zelený (řešen parter)
Jihozápadní Město - arch. Oberstein- návrat k tradiční městské kompozici, zlepšení měřítka prostoru, vytvoření "orientačních bodů" architektonicky zajímav. stavbami
PROBLÉMY SÍDLIŠŤ
f u n k č n í ř e š e n í : absence pracovních příležitostí, nevhodné dopravní spojení s centrem, nedostatečné občanské vybavení
u r b a n i s t i c k é ř e š e n í :uvolněnost prostorů, selekce funkcí vedly k uniformitě, stereotypu, monotónnosti, k "chaosu"; prostory jsou "bez řádu", uliční síť nemá zapamatovatelné schéma, dramatickou gradaci a vyvrcholení, neexistují ulice, náměstí, městská scéna; místy společenských kontaktů jsou prostory kolem nákupních středisek; jen výjimečně je respektována krajina, přírodní terén a vzrostlá zeleň
a r c h i t e k t o n i c k é ř e š e n í :nevhodné měřítko, chudý arch. výraz objektů i prostorů, neřešený parter
d i s p o z i č n i ř e š e n í :byty - malý plošný standard, obč. zař. - „typy“ neodpovídají konkrétní urbanistické situaci
s t a v e b n í ř e š e n í :panelová technologie je negativně přijímána projektanty i uživateli
e s t e t i c k é p ů s o b e n í :psychicky nepříjemné prostředí má nepříznivý vliv na duševní zdraví lidí, kvalitu sociálních vztahů a pracovní výkon. Sídliště se stávají problémovými oblastmi: agrese, alkoholismus, drogy, rozvodovost, vandalismus, sebevražednost (K. Lorenz: Osm smrtelných hříchů ...)
V sídlištích se nevytvořily předpoklady sociálního života!
PŘÍČINY PROBLÉMŮ SÍDLIŠŤ
- "diktát" stavební výroby
- sídliště vzniklo "naráz", nerostlo
- projekce i výstavba se děly bez zájmu o potenciální uživatele
- sídliště se nerozvinulo kolem přirozeného funkčního jádra
- zcela chybí spojitost s původní sídelní sítí, terénem a sítí cest; noví obyvatelé se ocitli v abstraktní a anonymní krajině
- příchod obyvatel byl většinou řízen administrativně
- sídliště není organickým celkem, ale administrativně vymezeným shlukem, nemá centralitu, hranice, subjektivitu
- panuje zde zmatená hierarchie a nehumánní řešení komunikací
- sídliště je v méněcenné poloze vůči nadřazenému městskému celku a izolováno od okolních čtvrtí nebo obcí
- sídliště má sociálně homogenní obyvatele
- sídliště nemá image, není prestižní a atraktivní pro lidi z vyšších příjmových skupin
PŘEDNOSTI SÍDLIŠŤ
- domov pro tisíce rodin
- smíšená sociální struktura obyvatel - nepřevládají problémové skupiny (v ČR)
- rozvolněnost zástavby - prorůstání volné krajiny
- z vyšších podlaží domu je vidět obzor
- blízkost přírody - možnost rekreace
- klid, lepší ovzduší
- spojení výhod komfortu města s výhodami bydlení na venkově
- pohodlné "bezstarostné" bydlení, anonymita
- snazší parkování
- absence reklam
- klid pro soustředění k práci
- byty v nižších podlažích vhodné pro rodiny s dětmi
- nová estetika (světelné efekty velkých ploch domů při setmění)
REGENERACE SÍDLIŠŤ
s o u č a s n o s t
Předpoklad:nejen zlepšení parteru, doplnění občanského zařízení, úpravy fasád objektů, ale komplexně pojatý program, zahrnující řešení problémů sídliště z hlediska demografického, sociologického, ekologického, ekonomického, urbanisticko architektonického, stavebně technologického
Cíl:vytvořit obytné prostředí, které by podněcovalo vznik společenství, tj. odstranit monofunkční způsob zástavby integrací, funkcí, aktivit, novou koncepcí dopravy, vytvoření pracovních příležitostí nejen v terciárním sektoru
Ovlivňující faktory (tj. současné společenské a ekonomické podmínky):
"dopad zákonů o půdě, majetku obcí, nová koncepce bytové politiky, výše nájemného, financování bytové výstavby, subvence a daňová politika, možnost soukromého podnikání, spolupráce místních zastupitelstev s občany, potenc. investory a zpracovateli územních plánů;
možná koupě družstevních i státních bytů do osobního vlastnictví; opouštění a obsazování sídlištních bytů, atd.
FILOSOFIE REGENERACE SÍDLIŠŤ
"stejně jako nelze vyprojektovat a postavit město naráz, nelze je ani naráz ozdravět (zregenerovat)"
Interdisciplinární tým odborníků a místní správa mohou pouze nastartovat přirozené procesy.
Příklad: - Strategická urbanistická studie J. Města
- dvě poslední stanice metra jsou zárodky přirozených center (mezi nimi dnes je pustina - park)
- na stávajících komunikacích zpomalit dopravu, doplnit je chodníky pro pěší, kolem nich vybudovat obchody a služby - vznikne bulvár
- přízemí obytných domů ponechat původním účelům: kočárkárny, posilovny, klubovny
Pokud nebudou pražská sídliště doplněna o další vybavenost a především pracovní příležitosti a pokud se nepodaří vytvořit zde pevnou sociální strukturu (sousedství), mohou se během krátkého období změnit na slumy.
Krajina, sídla a člověk
Sídlo=územní seskupení trvalých lidských obydlí
Krajina
=to, kvůli čemu lezeme na rozhlednu
=soubor ekosystémů=geosystém
=část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořený souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačních prvků
sídlo+krajina=životní prostředí
-soubor daností a podmínek, hmotných i nehmotných, které nás obklopují
-především příroda a výsledky lidské činnost
-nedílná součást našeho života
člověk strádá nedostatkem kontaktu s přírodou, tedy i krajinou
důkazem jsou parky a zahrady ve městech, květiny v domech a bytech, domácí mazlíčci.
Sídlo=informace v krajině
-tady žije člověk, tady strádá člověk
Stopy v krajině:
-pozitivní x negativní
-trvalé x dočasné
-vypovídají: o kultuře, filosofii, morálce, hodnotových orientacích, způsobu života
Legislativa
Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí-EIA (environmental impact asesment)
-posuzování vlivu staveb, činností, technologií a jejich změn
-posuzování vlivu na jednotlivé složky životního prostředí (vodu, půdu, vzduch), na ekosystémy (faunu, flóru, klima), na obyvatelstvo (kultura, zdravotní a duševní stav, …), na budovy (statika, hygienické podmínky,…), na využití území (doprava, energetické toky, příroda x zastavěné území, využívání surovinových zdrojů,…)
Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích
-pozemek s funkcí lesa=plochy s lesními porsty+lesní průseky+lesní cesty+lesní pastviny+pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (tzv. hole)
-kategorie lesů: ochranné, zvláštního určení, hospodářské
-OP lesa 50 m (stavební uzávěra, sítě)
Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu
-ZPF= orná půda + chmelnice + vinice + sady + louky + pastviny + zahrady + rybníky + polní cesty + plochy se závlahovým zařízením a nádržemi + odvodňovací příkopy + ochranné terasy a meze proti erozi + hráze proti záplavám
-BPEJ-I. A II. Třída ochrany půdy = limita
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách
-ochrana vodních poměrů v krajině (odtok, retenční schopnosti, protipovodňová opatření, ochrana vodních děl, toků a nádrží, akumulace vod, pitná voda)
-pitná voda (přirozená akumulace, studny, vodárenské nádrže, vodárenské toky)
Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny
-ochrana a tvorba ÚSES (VKP, biocentra, biokoridory)
-stanoví kategorie zvláště chráněních území (NP, CHKO, NPR, PR, NPP, PP)
-ochranná pásma chráněných území a prvků
-pojmy:krajina přírody, krajina městská, identita kulturní krajiny
Národní parky
Krkonošský národní park, Šumavský národní park, Národní park Podyjí, Národní park České švýcarsko
Chráněné krajinné oblasti
Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český les, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužnické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Šumava, Třeboňsko, Žďárské vrchy, Železné hory
Celková degradace společnosti a krajiny
-uspokojování potřeb minoritní, ekonomicky silnější skupiny, která v krajině sídlí bez historicko kulturních vazeb k území a území považujeme pouze za využitelný zdroj, nikoli za „místo pro životů
( vznik brownfieldů a sprawlu
Brownfield
=podvyužívané nebo úplně nevyužívané území, které již někdy bylo zasaženo lidskou činností (převážně stavební) nebo s ní související
-plochy po průmyslu, po zemědělství, po armádě
-opuštěná sídliště a sídelní plochy
-další plochy které ztratily svoji funkci
druhy: velkoplošné (areály závodů, komplexi budov), maloplošné (budovy, jednotlivá podlaží)
v ČR-výrazně po r. 1990, po transformaci poměrů na tržní hospodářství
velmi úzká souvislost brownfieldů a urban sprawl
území=nenahraditelný zdroj
revitalizace zasažené lokality
dlouhodobé řešení-až několik desítek let, generací
velmi nákladný proces-časově i ekonomicky
postup revitalizace:-odstranění ekologických zátěží
-znovuoživení občanské vybavenosti a pracovních příležitostí
-úprava parteru
-doplnění zeleně, …
brownfield x zelená louka
finanční hodnota pozemku, nutnost investic do infrastruktury, potenciál území (stav objektu, poloha, vztah k okolí, estetický potenciál, …)
důsledky
přímé:nepřímé:
-nezaměstnanost-odchod obyvatelstva
-degradace prostředí-odliv investic
-pokles cen nemovitostí
-zánik drobného podnikání
-separace obyvatelstva
-vznik slumu
-nárůst kriminality
-snížení estetického a etického cítění
omezení vzniku browenfieldů
-multidisciplinárně vzdělaní pracovníci a zastupitelé sídla
-včasné rozpoznání problematiky, řešení v prvopočátcích
-vytvoření indexu brownfieldů
-optimalizace podmínek pro podnikání-zamezení krachů podniků, vytvoření ekonomicky stabilního prostředí
index=seznam identifikovatelných brownfieldů
obsahuje alespoň-název, velikost, majitel, objekty a jejich stav, technická infrastruktura, dopravní infrastruktura, návaznost na okolí, vhodné funkční využití, ekologická zátěž
Suburbanizace
Prostorová expanze měst do okolní přírodní a venkovské krajiny může nabývat rozmanitých forem. Nové rozvojové plochy mohou být koncentrovány po obvodu stávajícího kompaktního města.
Všeobecně je pojem suburbanizace chápán jako přednášení městských funkcí, aktivit (průmysl, služby, konzum, bydlení, atd.) a obyvatelstva z jádrového města do přilehlých okrajových aglomeračních oblastí.
Urbanizační fáze
Urbanizace-změna sociálně-prostorových forem společnosti
Suburbanizace-relativní růst počtu obyvatel okrajových částí měst na úkor částí centrálních
Desururbanizace-projevuje se celkovým úbytkem obyvatelstva ve městě a růstem populace v rurálních (venkovských) oblastech
Reurbanizace-jde o kombinovaný proces, „návrat“ obyvatelstva do vnitřního města a jeho oživení
Druhy suburbanizace
-prvotní suburbanizace
-klasická (moderní) suburbanizace
-současná (postmoderní) suburbanizace
typy suburbanizace
-rezidenční suburbanizace
-komerční suburbanizace
rezidenční suburbanizace
pět základních typů rezidenční suburbanizace:
-individuální výstavba na okrajích zastavěného území obce
-kolonie rodinných domků přilehlá k zastavěnému území obce
-samostatně stojící kolonie rodinných domků
-samostatně stojící rodinný domek
-uzavřená komunita
komerční suburbanizace
-obchodní aktivity
-distribuční aktivity
-skladovací i výrobní aktivity
závěr
-suburbanizaci není možné zastavit
-vždyť rodinný domek v zeleni za městem představuje sen mnoha domácností
-proces ale můžeme regulovat a omezit ty stránky suburbanizace, které mají horší dopady na udržitelný rozvoj osídlení
-jedna možnost k redukování „útěk z města“ je zvýšení atraktivity městských bytových forem a finanční dosažitelnost bytů ve městě
-důraz by měl být v budoucnu kladen na stanovení pevných hranic sídla
-polyfunkčnost využitých ploch v suburbálních oblastech
-upřednostňování pěšího provozu a budování veřejných prostranství v centrech okrajových měst a obcí
územní plánování
stavební zákon
základní pojmy
územní plánování
evropská chrta územního plánování z roku 1983, platná pro členské státy EU, charakterizuje poslání tohoto interdisciplinárního vědeckého oboru a správního nástroje jako vyjádření hospodářských, společenských, kulturních a ekologických záměrů společnosti v prostoru
jedná se o soustavnou činnost, která usměrňuje rozvoj území tak, aby nedocházelo ke konfliktům a disproporcím a aby byly hájeny veřejné i soukromé zájmy v území
činnost, která soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace, věcně i časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území.vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek- půdy, vody a ovzduší
historie územního plánování
územní plánování jako činnost se projevuje od doby, kdy člověk začal obhospodařovat půdu
vědním oborem se stává až v 19. a 20. století. Vzniká v USA a v zemích západní Evropy v souvislostí s koncentrací obyvatelstva do městských aglomerací, což přineslo sociální, hygienické a urbanistické problémy.
Starověk
-zavlažovací systémy
-stavba pyramid v Egyptě
-zakládání strategických systémů osídlení
-Římská castra
-Antická města-vyšší vývojový stupeň
-počátky funkční diferenciace měst, sídelní soustavy
středověk
-v ranném středověku úpadek měst
-později hospodářský rozmach a rozvoj stavby měst, základ dnešní sítě osídlení evropského kontinentu
-hygienický stav podstatně horší ve srovnání s antikou, epidemie
-v průběhu 13. století založeno v českých zemích více než 200 měst
-předzvěsti funkčního zónování
renesance
-koncepce r
Vloženo: 25.04.2009
Velikost: 276,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 127UUPS - Urbanismus a územní plánování
Reference vyučujících předmětu 127UUPS - Urbanismus a územní plánování
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
Copyright 2024 unium.cz