- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálřká šťáva chrání rostliny před býložravci
zpevňovací pletiva (mechanická) – zajišťují rostlinným orgánům pevnost a pružnost, zabezpečují transport látek cévními svazky (chrání vodivé buňky před deformacemi), jsou tvořeny především kolenchymem a sklerenchymem
zásobní pletiva – slouží k ukládání zásobních látek, zejména cukrů, tuků, bílkovin a vody, tvořena parenchymem a sklerenchymem, nacházejí se např. v kořenech, oddencích, hlízách, v dělohách semen, v plodech
vodní pletiva – hromadí se v nich voda, např. u kaktusů
Rostlinné orgány
soubory pletiv s charakteristickou stavbou a funkcí
vegetativní (kořen, stonek, list) a generativní (květ, semeno, plod)
vegetativní orgány někt. řas a mechorostů – rhizoidy (příchytná vlákna), kauloidy (lodyžky) a fyloidy (lístky)
vegetativní zabezpečují život jedince (růst, výživu, výměnu látek), generativní jsou rozmnožovací orgány
orgány homologické – stejného původu, ale jiné stavby, funkce a vzhledu
orány analogické – orgány různého původu, ale podobného vzhledu a funkce
organologie – věda zabývající se rostlinnými orgány
Kořen (radix)
zpravidla podzemní orgán, upevňuje rostlinu, slouží k příjmu vody a minerálních látek
nenese listy, nemá fotosyntetická barviva (heterotrofní), nemá kutikulu ani průduchy
funkce: nasávací, vodivá, mechanická, zásobní
kořen je založen již v zárodku semene, při klíčení nejprve kořínek – radikula
tvary kořene:
nitkovitý – tenký a dlouhý (u klíčních rostlin)
válcovitý – po celé délce přibližně stejně tlustý (křen)
vřetenovitý – protáhlý, postupně se zužuje (mrkev, většina stromů)
řepovitý – krátký, dole náhle zúžený (řepa)
kořenový systém – soubor všech kořenů rostliny, rozlišujeme:
allorhizii – kořenový systém tvořený hlavním kořenem a kořeny postranními (rostliny dvouděložné a většina nahosemenných)
homorhizii – hlavní kořena zaniká a jeho funkci přejímají kořeny adventivní (náhradní) – kořenová soustava tvořená stejně tlustými kořeny (jednoděložné rostliny); adventivní kořeny mohou vznikat i na stoncích a listech – využití při vegetativním množení rostlin řízky
na podélném řezu kořenem rozlišujeme:
absorpční zónu – kořen přijímá vodné roztoky z půdy, tvoří se zde kořenové vlásky (zvětšení absorpční schopnosti kořene)
prodlužovací zónu – oblast intenzivního růstu kořene
dělivou zónu – koncová číst kořene s primárním meristémem chráněným kořenovou čepičkou usnadňující vnikání kořene do půdy
na příčném řezu kořenem rozlišujeme:
kořenovou pokožku – rhizodermis
primární kůru (cortex) – prostor mezi pokožkou a cévními svazky, tvořena živými buňkami základního pletiva, složená ze třech vrstev – exodermis, mezodermis, endodermis
pericykl (perikambium) – vrstva buněk, které si zachovávají dělicí schopnost, zakládají se zde postranní kořeny
cévní svazek – uvnitř středního válce, původně paprsčitý, druhotně tloustne činností kambia, které se zakládá mezi primárním dřevem a lýkem
dřeň – tvoří se uvnitř mezi cévními svazky, především u jednoděložných rostlin
endodermis – tvořená buňkami se ztloustlými stěnami (buňky korkovatí a dřevnatějí), pouze některé zůstávají tenkostěnné
u jednoděložných rostlin je primární stavba kořene zachována po celý život, u dvouděložných a nahosemenných dochází k sekundárnímu tloustnutí
podle funkce, tvaru a vnitřní stavby existují různé modifikace kořenů, např.:
zásobní kořeny – hromadí zásobní látky, patří sem kořenové hlízy (vstavač) nebo bulvy (řepa)
vzdušné kořeny – umožňují přijímat vzdušnou vlhkost, často obsahují i chlorofyl (fce vyživovací), často u rostlin v tropech a subtropech (monstera)
příčepivé kořeny – mají přichycovací funkci (břečťan)
haustoria – kořeny parazitů a poloparazitů schopné vysávat živiny z dřevních částí hostitelské rostliny (jmelí)
chůdovité kořeny – v sypké půdě (jedle)
dýchací kořeny (pneumatofory) u bažinných rostlin – nad povrchem půdy
praktické uplatnění – potrava člověka, krmivo pro zvířata, surovina potravinářského průmyslu, léčiva, kosmetické přípravky
Stonek (kaulom)
nadzemní článkovaná část cévnatých rostlin nesoucí listy a reprodukční orgány
spojení mezi kořenem a listy ( rozvádí minerální látky z kořenů do listů a z listů vede organické látky (asimiláty) do míst spotřeby (pletiva, kořeny, plody,…)
zajišťuje optimální polohu listů a květů
dobře vyvinutá vodivá a mechanická pletiva
prýt – stonek s listy
uzliny (nody) – místa, kde přisedají listy ke stonku, mezi nimi články (internodia)
stonek nese pupeny (základ budoucích rostlinných orgánů – list, květ, stonek)
vrcholový pupen – na vrcholu stonku
pupeny úžlabní – v úžlabí listů
byliny mají stonek dužnatý (jeho vnitřní pletiva jsou měkká), rozlišujeme:
lodyhu – olistěný bylinný stonek (len)
stvol – bezlistý stonek zakončený květem nebo květenstvím, listy tvoří přízemní růžici (prvosenka)
stéblo – dutý stonek rozdělený kolénky na články (žito)
stonek bylin může být např. válcovitý (žito), čtyřhranný (hluchavka), trojhranný (šáchor), vícehranný (některé kaktusy)
podle způsobu růstu rozlišujeme stonek přímý (mák), poléhavý – pouze poslední článek vzpřímený (rdesno ptačí), plazivý (mochna plazivá), popínavý (hrách setý), ovíjivý (chmel)
ovíjivé a popínavé rostliny ( liány
dřeviny mají stonek dřevnatý (zdřevnatělá vnitřní pletiva), rozlišujeme:
stromy – nevětvená část – kmen, horní část – koruna (buk)
keře – stonky se větví hned od země a jsou celé dřevnaté (tavolník)
polokeře – horní části větví jsou bylinné a na zimu odumírají (borůvka)
na příčném řezu neztloustlého stonku rozlišujeme:
pokožku - může obsahovat průduchy, kutikulu a trichomy
primární kůru – vyplňuje prostor mezi pokožkou a cévními svazky, má ochrannou a zásobní funkci, vnější vrstva má funkci mechanickou (zpevňuje stonek, je tvořena kolenchymem a sklerenchymem), střední vrstva má nejčastěji asimilační funkci, vnitřní část tvoří škrobová pochva (tvořena buňkami s vysokým obsahem škrobových zrn) chránící cévní svazky
pericykl – v něm se často zakládají adventivní kořeny a kolaterální cévní svazky
cévní svazky – většinou kolaterální, jsou různě uspořádány
dřeň – mezi cévní svazky z ní vybíhají dřeňové paprsky, které vedou roztoky; buňky dřeně mohou být živé nebo odumřelé a vyplněné vzduchem („bezová duše“) nebo se v nich ukládají zásobní látky (cukrová třtina – třtinový cukr – sacharóza)
stonky vytrvalých dřevin druhotně tloustnou (činností sekundárních meristémů – felogénu a kambia)
činností felogénu vzniká druhotná kůra (periderm) = korek (suberoderm) a zelená kůra (feloderm)
kambium se tvoří jen u nahosemenných a dvouděložných, produkuje druhotné lýko a dřevo, díky periodické činnosti kambia se vytvářejí letokruhy
stonky mohou plnit různé funkce – přizpůsobení tvaru a vnitřní stavby – různé modifikace stonků:
oddenky – podzemní části stonků, mohou sloužit jako zásobní orgány nebo k vegetativnímu rozmnožování (konvalinka)
oddenkové hlízy – vznikají hromaděním zásobních látek v oddencích (lilek brambor)
stonkové a oddenkové hlízy slouží i k vegetativnímu rozmnožování
stonkové hlízy – vznikají ztloustnutím stonku, slouží jako zásobní orgány (kedluben)
šlahouny – plazivé zakořeňující prýty (jahodník)
stonkové úponky – umožňují přichycení (réva vinná)
brachyblasty – zdřevnatělé stonky s omezeným růstem do délky, vyrůstají na nich listy (borovice) nebo květy (ovocné dřeviny)
kolce – trnité výběžky, vznikají přeměnou brachyblastů, mají ochrannou funkci (trnka)
stonky některých rostlin mohou sloužit jako potrava pro člověka (bramborové hlízy, chřest, kedluben), krmivo pro zvířata (pícniny), surovina pro průmysl (len), cukrová třtina (výroba cukru), dub korkový (korek), dřevo stromů (nábytkářství, stavebnictví, papír)
List
postranní orgán cévnatých rostlin, který se tvoří pouze na stonku
obvykle zelený, má omezený růst
probíhá zde fotosyntéza, transpirace a výměna plynů
složen zpravidla z:
čepele – plochá část listu
řapíku – stopkovitá část listu, na jeho spodní části se někdy tvoří pochva s ochrannou funkcí; listy s řapíkem – řapíkaté, listy bez řapíku – přisedlé
z hlediska způsobu postavení na stonku rozlišujeme listy:
střídavé – z každé uzliny vyrůstá jeden list, listy jsou uspořádány ve spirále (bříza)
vstřícné – b každé uzlině stojí proti sobě dva listy (hluchavka)
přeslenité – z každé uzliny vyrůstají nejméně tři listy (vraní oko)
podle tvaru čepele rozeznáváme listy jednoduché a složené:
jednoduché listy mohou být celistvé s nečleněnou čepelí nebo dělené (členěné) s čepelí členěnou různě hlubokými zářezy
složené listy mají čepel rozdělenou na samostatné části (lístky), mohou být zpeřené – dvojice lístků vyrůstají naproti sobě po obou stranách řapíku, mohou být lichozpeřené (zakončeny jedním lístkem) nebo sudozpeřené nebo mohou být dlanitě složené – lístky vyrůstají z vrcholu řapíku, podle počtu lístků rozeznáváme např. listy trojčetné, pětičetné, sedmičetné, mnohočetné
podle okraje čepele listu rozlišujeme např. listy celokrajné, pilovité, zubaté, vykrajované
různolistost (heterofylie) – na jedné rostlině se vyskytují l
Vloženo: 5.03.2011
Velikost: 7,84 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BI - Biologie
Podobné materiály
- E - Ekonomie - Majetková výstavba podniku
- BI - Biologie - buněčná teorie, stavba prokaryotické a eukaryotické buňky
- BI - Biologie - Buňka význam a stavba.doc
- BI - Biologie - fylogeneze a stavba oka a ucha
- BI - Biologie - Stavba rostlinného těla.doc
- CH - Chemie - stavba atomu 1
- CH - Chemie - Stavba atomu
- CH - Chemie - Stavba atomu.doc
- CJ - Český jazyk - Tématická výstavba literátního díla
- CJ - Český jazyk - Vetna stavba
- BI - Biologie - Stavba a funkce rozmnožovací soustavy člověka
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a funkce dýchací soustavy
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a funkce smyslové soustavy
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a funkce trávicí soustavy
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a funkce vylučovací soustavy
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a činnost cévní soustavy
- E - Ekonomie - Majetková a kapitálová výstavba podniku
- BI - Biologie - Stavba rostlin
- BI - Biologie - Stavba Rostlinné Buňky
- CH - Chemie - Stavba atomu
- CH - Chemie - Stavba atomu,modely atomu,atomová kvantová čísla,radioaktiv
- E - Ekonomie - Dlouhodobý majetek a Investiční výstavba
- CH - Chemie - stavba atomu
- CJ - Český jazyk - Stavba složitých souvětí a polovětné konstrukce
- CJ - Český jazyk - Projevy mluvene recnicky sty, utvary, vystavba
- Z - Zeměpis - Stavba a složení Země
- BI - Biologie - CNS mozek stavba, mozkový kmen
- BI - Biologie - Nervová soustava, stavba neuronu
- BI - Biologie - Nukleové kyseliny stavba, RNA, DNA
- BI - Biologie - Protoorganismy, viry, stavba virionu
- BI - Biologie - Prvoci stavba
- BI - Biologie - Stavba, genetika, tvar a životní cyklus bakterií
- BI - Biologie - Vylučovací soustava, ledviny stavba
- BI - Biologie - STAVBA ROSTLINNÉ BUŇKY
- BI - Biologie - Rostlinná buňka, pletiva a stavba vegetativních orgánů
- BI - Biologie - Stavba buňky
- CJ - Český jazyk - Tématická výstavba literátního díla
- CJ - Český jazyk - mluvnice - Zvuková stavba
- E - Ekonomie - Investicni vystavba
- E - Ekonomie - investicni vystavba
- CH - Chemie - 02 Stavba atomu
- ZSV - Základy společenských věd - Řeč těla
- CJ - Český jazyk - Sloh Čím bych chtěla být
- BI - Biologie - Látkové složení těla
- BI - Biologie - Látkové složení rostlinného těla, fotosyntéza
- AJ - Anglický jazyk - Slovíčka - rostliny
- BI - Biologie - pohyby rostlin
- BI - Biologie - prostredi rostlin
- BI - Biologie - rust rostlin
- BI - Biologie - Vyziva rostlin
- BI - Biologie - Vývoj rostlin a živočichů
- BI - Biologie - zivotni cyklus rostlin
- BI - Biologie - Čeledi dvouděložných rostlin
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva a orgány
- BI - Biologie - Semenné rostliny
- BI - Biologie - Výživa rostlin
- BI - Biologie - Životní projevy rostlin
- BI - Biologie - Fyziologie cévnatých rostlin
- BI - Biologie - Kapraďorosty a rostliny nahosemenne
- BI - Biologie - Krytosemenné rostliny
- BI - Biologie - nahosemenné rostliny
- BI - Biologie - nižší rostliny 1
- BI - Biologie - Nižší rostliny
- BI - Biologie - pohyby rostlin
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva a tkáně
- BI - Biologie - Rostlinné orgány
- BI - Biologie - růstové a vývojové procesy rostlin, význam vody, světla tepla pro rostliny
- BI - Biologie - systém krytosemenných rostlin
- BI - Biologie - vegetativní orgány rostlin
- BI - Biologie - vyšší rostliny 1
- BI - Biologie - Vyšší rostliny
- BI - Biologie - Vyšší rostliny.doc
- BI - Biologie - výživa a vodní režim rostliny
- BI - Biologie - výživa rostlin - heterotrofie
- BI - Biologie - Výživa rostlin
- BI - Biologie - Životní funkce a projevy rostlin.doc
- BI - Biologie - Mineralní výživa a látkový metabolismus rostlin
- BI - Biologie - Vyssi rostliny (mechorosty,...)
- BI - Biologie - Vyssi rostliny (nahosemenne,...)
- BI - Biologie - Vyvoj a charakteristika nizsich rostlin
- BI - Biologie - Nahosemenne Rostliny
- BI - Biologie - Pohyby Rostlin
- BI - Biologie - Přehled vývoje rostlin, rostlinné orgány - kořen, stonek
- BI - Biologie - Rostlinné orgány - list, květ, plod
- BI - Biologie - Rust Rostlin
- BI - Biologie - Ekologie rostlin a živočichů - část II
- BI - Biologie - Ekologie rostlina a živočichů - část I
- BI - Biologie - Fyziologie rostlin - fotosyntéza, dýchání
- BI - Biologie - Fyziologie rostlin - vodní režim, minerální výživa, pohyby
- BI - Biologie - Generativní rostlinné orgány
- BI - Biologie - Krytosemenné rostliny
- BI - Biologie - Nahosemenné rostliny
- BI - Biologie - Nižší rostliny- řasy
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva
- BI - Biologie - Vegetativní rostlinné orgány
- BI - Biologie - Vyšší rostliny- kapraďorosty
- BI - Biologie - Vyšší rostliny- mechorosty
- BI - Biologie - Rostlinné a živočišné tkáně
- BI - Biologie - Nahosemenné a krytosemenné rostliny
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva
- BI - Biologie - Autotrofni a heterotrofni vyziva rostlin
- BI - Biologie - Děje probíhající v rostlinách
- BI - Biologie - Nizsi rostliny
- BI - Biologie - Reprodukční rostlinní orgány
- BI - Biologie - Rozmnozovani rostlin
- BI - Biologie - Vegetativní rostlinné orgány
- BI - Biologie - Vyssi rostliny
- BI - Biologie - Dělení rostlinných orgánů, kořen
- BI - Biologie - NAHOSEMENNE ROSTLINY
- BI - Biologie - POHYBY ROSTLIN
- BI - Biologie - RUST ROSTLIN
- BI - Biologie - Nahosemenné a krytosemenné rostliny
- BI - Biologie - Životní funkce rostlin
- BI - Biologie - rostliny
- BI - Biologie - Vodní reřim rostlin
- BI - Biologie - řasy,pohyby rostlin
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva
- BI - Biologie - Růst rostlin
- BI - Biologie - Vegetativní rostlinné orgány
- BI - Biologie - Semenné rostliny
- BI - Biologie - krytosemenne rostliny
- BI - Biologie - léčivé rostliny
- BI - Biologie - Látková přeměna, fotorespirace, buněčné dýchání, výživa rostlin
- BI - Biologie - Mimokořenová výživa rostlin
- BI - Biologie - Růst rostliny
- BI - Biologie - Sinice, rostliny- počátení charakteristika
- BI - Biologie - Vodní režim rostliny, rozmnožování
- BI - Biologie - Krytosemenné rostliny
- BI - Biologie - rostliny a voda
Copyright 2024 unium.cz