- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál4. Rostlinná pletiva a tkáně
-zabývá se jimi histologie
Pletiva jsou soubory buněk stejného tvaru i stavby, které splňují určité funkce.
Idioblasty jsou buňky jiného tvaru a jiným buněčným obsahem.
dělí se podle: způsobu vzniku – pravá – vznikají dělením buněk na buňky dceřiné, které jsou spojené nepravá – vznikají druhotným seskupením původně volných buněk
schopnosti dělení – dělivá(meristematická) - trvalá – vznikají činností dělivých pletiv, skládají se z funkčně diferencovaných buněk, které ztratili schopnost dál se dělit
tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn – parenchymatická – nejčastější typ pletiva, jeho buňky mají stejnoměrný tvar, přepážky bývají kolmé na podélné stěny buňky, tvoří živé buňky s neztloustlými stěnami, vytváří se i interceluláry (mezibuněčné prostory) –
aerenchym :
– řídké pletivo s interceluláry, vyskytujícíse převážně ve vodních a bahenních rostlinách; slouží k zlepšení výměny plynů(převod kyslíku do podzemních částí)
kolenchymatická-
tvoří živé buňky, výskyt v mladých orgánech, stěny jsou ztloustlé v rozích, sklerenchymatická – je nejrozšířenějším zpevňovacím pletivem, stěny jsou rovnoměrně ztloustlé-nemají živý obsah, buňky odumírají a vyplňují se vzduchem
převládající funkce –
dělivá – buňky mají velké jádro, velké množství cytoplazmy, intenzita látkové přeměny; z protomeristému vznikají prvotní meristémy vyskytující se ve vrcholech kořenů a stonků, listech
-druhotné meristémy-kambium a felogén, u druhotně tloustnoucích rostl. orgánů.
krycí – pokrývají povrch orgánů, chrání rostlinu před špatnými vlivy vnějšího prostředí
-pokožka nadzemních orgánů je epidermis , pokožka kořene je rhizodermis, a tvoří ji ji buňky bez chloroplastů (kromě průduchů v nadzemních orgánech)
-na povrchu pokožky je kutikula (tvořena kutinem) tloušťka je závislá na druhu rostliny
-z pokožky vyrůstají trichomy, jedno- nebo vícebuněčné chlupy chránící pokožku, mají různé tvary a typy funkcí
krycí - doplňují ochrannou funkci pokožky, snižují riziko přehřátí apod. Nejjednodušším typem krycích trichomů jsou papily, které dodávají korunním plátkům některých rostlin charakteristický sametový vzhled (violky, růže), známé jsou i chlupy hvězdovité (hlošina) či přeslenitě větvené (divizna). Různé druhy krycích trichomů umožňují rozšiřování semen a plodů živočichy či větrem.
žláznaté - slouží k vyměšování některých látek, např éterických olejů (máta), pryskyřic (žlázky na šupinách pupenů jírovce maďalu) apod.
žahavé - obranná funkce - odlomení koncové části vede k uvolnění pálivé tekutiny (často kyselina mravenčí), např. u kopřivy.
trávicí (digesční) - u masožravých rostlin
Přeměnou trichomů vznikají ostny (růže, ostružiník, angrešt aj.), které lze poměrně malým bočním tlakem odloupnout.
Druhotným krycím pletivem je korek. Pokožka se při ztloustnutí stonku trhá a je nahrazena mnohovrstevným korkovým pletivem. Tento jev lze dobře pozorovat na zelených přírůstcích angreštu, které během léta postupně od báze hnědnou. Pod pokožkou se totiž zakládá druhotný meristém zvaný felogén, který směrem dovnitř stonku vytváří živé buňky zelené kůry (obsahují četné chloroplasty) a na vnější stranu odděluje buňky korku. Ztloustnutím buněčných stěn korkové buňky odumírají a postupně jsou vyplněny vzduchem. Korek tím získává své vynikající vlastnosti, díky kterým zajišťuje tepelnou a mechanickou ochranu vnitřních pletiv, omezení výparu vody a propustnosti plynů, ochranu před bakteriemi či houbovými infekcemi, před některými živočichy apod. Buňky korku rovněž kryjí např. jizvy po opadlých listech.
Druhotná krycí pletiva, vznikající činností felogénu, vytvářejí na povrchu druhotně tloustnoucích orgánů druhotnou kůru. Většina dřevin pod prvním felogénem zakládá další felogény, přičemž všechna pletiva ležící vně odumírají, tloustnutím a vysychhaním se trhají a vytvářejí tzv. borku.
Pletiva provětrávací
Provětrávací pletiva zprostředkovávají spojení rostlinných pletiv s okolím; zejména umožňují výměnu plynných látek (CO2, O2, H2O) při fotosyntéze, dýchání a výparu vody (transpiraci). Z hlediska výměny plynů jsou důležitou součástí těchto pletiv i mezibuněčné prostory (interceluáry), které prostupují rostlinné tělo. Silně vyvinutý systém interceluár je znám u bažinných rostlin. U nižších rostlin dostačuje difúze plynů buněčnými stěnami. U vyšších rostlin se v průběhu evoluce, především v souvislosti s jejich přechodem na souš, vytvořily specializované útvary navazující na mezibuněčné prostory - průduchy a čočinky.
Průduchy (stomata) - vyskytují se ve všech mladých zelených částech vyšších rostlin (řasy ani houby průduchy nemají).
-vyvinuty hlavně na spodní straně listů a jsou-li i na jejich svrchní straně, je jich tam ve srovnání se spodní stranou mnohem méně. Vodní rostliny mají průduchy na svrchní straně listu.
-vznikají rozdělením jedné buňky mateřské; mezi oběma dceřinnými svěracími buňkami vznikne skulina průduchu, umožňující přímý styk rostliny s okolním prostředím. Svěrací buňky jsou ledvinovitého tvaru a obsahují vždy chloroplasty. Vnitřní, vydutá stěna svěracích buněk je ztloustlá, zatímco vnější stěna je tenká.
-Mechanismus otevírání a uzavírání průduchů souvisí s obsahem vody ve svěracích buňkách. Nasávají-li svěrací buňky vodu, dochází ke změně jejich tvaru a průduch se otevírá; snížení obsahu vody ve vakuolách naopak vede k uzavření průduchové skuliny. Zda je průduch otevřen či uzavřen ovlivňuje řada faktorů, hlavně regulační látky, světlo, koncentrace některých iontů (K+) aj. Hlavním smyslem průduchové regulace je umožnit maximální přísun CO2 do listu za únosných ztrát vody.
-Stavba, velikost i počet záleží na přizpůsobení rostlin daným stanovištním podmínkám (vlhkost půdy a ovzduší).
Pokud se vytváří místo pokožky druhotné krycí pletivo, korek, je část průduchů nahrazena čočinkami (lenticelami). Pod pokožkou se diferencuje felogén, který pod průduchem produkuje volné, tenkostěnné, nezkorkovatělé buňky, které se hromadí, až nakonec protrhnou původní pokožku a vzniká lenticela. Zvláště nápadné čočinky jsou vidět na tloustnoucím kmeni břízy nebo na větvích bezu černého; jako drobné hnědavé jizvičky jsou čočinky patrné i na bramborových hlízách. Na zimu se skoro všechny čočinky uzavírají souvislou vrstvou či vrstvami zkorkovatělých buněk (otevřené čočinky by totiž nechránily dřevinu před ztrátami vody). Na jaře, v souvislosti s obnovením činnosti felogénu, opět nahromaděné tenkostěnné buňky protrhnou uzavírací vrstvu a tím obnoví funkci lenticely. Na rozdíl od průduchů se čočinky nemohou dočasně uzavírat a v létě zůstávají trvale otevřeny.
Pletiva nasávací
V určité vzdálenosti od vzrostlého vrcholu se buňky pokožky vychlipují a vytvářejí jednobuněčné kořenové vlásky, které se prodlužují vrcholovým růstem. Buňky kořenových vlásků jsou tenkostěnné, dobře prostupné pro vodné roztoky živin. Jejich tvorbou se mnohonásobně zvětšuje absorpční plocha kořene. Kořenové vlásky přežijí jen pár dní. Tím, že nové se tvoří postupně blíže vzrostlého vrcholu, se zóna kořenových vlásků postupně posunuje ve směru růstu kořene, a tak se rostlina dostává do nového prostředí, z něhož čerpá živiny.Mezi nasávací pletiva lze řadit i haustoria parazitických rostlin (např. jmelí); těmito př
Vloženo: 22.12.2010
Velikost: 556,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BI - Biologie
Podobné materiály
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva a orgány
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva
- BI - Biologie - Rostlinná buňka, pletiva a stavba vegetativních orgánů
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva
- BI - Biologie - Pletiva
- BI - Biologie - Pletiva atd.
- BI - Biologie - Dělivá pletiva, trvalá krycí pletiva
- BI - Biologie - Trvalá vodivá pletiva
- BI - Biologie - Trvalá základní pletiva
- BI - Biologie - PLETIVA
- BI - Biologie - Trvalá pletiva
- 11 - Základy somatologie - Tkáně
- BI - Biologie - Tkáně, blastogeneze
- BI - Biologie - tkáně živočichů
- BI - Biologie - Tkane
- BI - Biologie - Rostlinné a živočišné tkáně
- BI - Biologie - Tkáně, tkáňový mok, epitely
- BI - Biologie - TKANE
- BI - Biologie - Živočišná buňka a tkáně
- BI - Biologie - Tkáně
- BI - Biologie - Tkáně živočichů
Copyright 2024 unium.cz