- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál5. Příjmy a výdaje státního rozpočtu
5.1. Příjmy státního rozpočtu
Příjmy státního rozpočtu se v zásadě člení na daňové a nedaňové. Do daňových příjmů se zahrnují:
daně (z příjmů, dědická, darovací a z převodu nemovitostí, silniční, z přidané hodnoty, spotřební)
cla
poplatky (za užívání dálnic, soudní, správní – za služby státní správy)
V ČR se do daňových příjmů státního rozpočtu zahrnuje i pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje:
důchodové pojištění
nemocenské pojištění
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Jedná se o největší příjmovou položku státního rozpočtu (cca 39 % veškerých příjmů). Jde o určitou zvláštnost ČR, že pojistné na sociální zabezpečení je odváděno do státního rozpočtu. Ve většině vyspělých zemí jsou platby na sociální zabezpečení soustřeďovány do samostatných finančních účelových fondů (sociální pojišťovny).
Do nedaňových příjmů se zahrnují:
odvody od státních podniků, organizačních složek státu a od příspěvkových organizací
přijaté úroky a výnosy ze státního majetku
přijaté splátky vládních úvěrů poskytnutých domácím subjektům i do zahraničí
přijaté splátky návratných finančních výpomocí
emisní výnosy ze státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek
Příjmy státního rozpočtu se člení z různých hledisek. Nejčastější je věcné členění podle formy zdrojů.
Členění příjmů státního rozpočtu dle zdrojů
Daně
Daně jsou povinné, zákonem stanovené platby nenávratného charakteru vybírané státními orgány (finanční úřady) od fyzických a právnických osob ve prospěch státního rozpočtu. Veškeré daňové náležitosti jsou upraveny zákonem. Nenávratný charakter představuje pro poplatníka újmu na příjmech nebo majetku bez nároku na reciproké plnění. Z ekonomicko-finančního hlediska je daň finanční kategorií, která vyjadřuje vztah mezi plátcem daně (poplatníkem) a státem. Daně jsou základním zdrojem pro rozdělování a přerozdělování důchodů ve společnosti. Plátci daně jsou soukromé osoby, právnické i fyzické, tj. podnikatelské subjekty a obyvatelstvo. Zdaněná část důchodu při platbě daně mění svou formu vlastnictví – ze soukromého na státní. Platba daně je dána pevně stanovenou sazbou.
Odvody
Odvody jsou povinné zákonem stanovené platby nenávratného charakteru (stejně jako daně), které odčerpávají část výnosů státních podniků, příspěvkových organizací a organizačních složek státu. Jsou finančně ekonomickou kategorií, jejíž ekonomickou podstatou je přerozdělování finančních prostředků v rámci státního vlastnictví. Od daní se tedy liší tím, že forma vlastnictví odváděného výnosu se nemění, sazba odvodu nemusí být pevně stanovena.
Poplatky
Poplatky jsou platby, které jsou povinny hradit fyzické a právnické osoby za služby státní správy (např. výpis z trestního rejstříku, vystavení živnostenského listu, občanského průkazu apod.). Od daní se liší tím, že jsou vybírány za určitou protihodnotu. Existují však i sankční poplatky – pokuty (znečišťování životního prostředí, skládkování odpadu apod.). Zatímco pokuty postihují činnost nepovolenou, poplatky se vybírají za činnost povolenou. Věcnou podstatou poplatků je chránit státní orgány před zbytečnými úkony. Ekonomickou podstatou je získávání peněžních prostředků na úhradu veřejných potřeb. Poplatky lze vybírat kolkovými známkami, v hotovosti nebo exekučními formami. Vybírání poplatků prostřednictvím kolků může vybírat pouze státní orgán.
Podle toho, na jaké úrovni státní správy a samosprávy jsou poplatky vybírány, se rozlišují poplatky státní a místní. Státní poplatky jsou příjmem státního rozpočtu, jsou tvořeny poplatky správními a soudními. Poplatky místní a správní jsou příjmem obecních rozpočtů.
Cla
Zařazení cla do daňových příjmů státního rozpočtu vychází z názoru, že clo je formou nepřímé daně, vybírané při dovozu, průvozu a vývozu zboží (Vybíhal, 1995). Prostřednictvím cla stát odčerpává část prodejní ceny při přechodu zboží přes hranice, přičemž celní břemeno je přesunuto na konečného spotřebitele. Jako ostatní nepřímé daně je tedy clo součástí ceny, má tedy cenotvornou funkci.
Předchůdcem dnešního cla je mýtné (poplatek za využívání cest) a tržní poplatky (poplatek ze možnost zúčastnit se trhu v příslušném městě). Poplatky se vybíraly ve vnitrozemí. Historickým vývojem spolu s rozvojem států a jejich národních ekonomik se tyto poplatky ve vnitrozemí rušily a přenášely se na hranice státu.
Prvotní příčinou vzniku cla bylo získání peněžních prostředků do pokladny města nebo státu. Později se clo stává nástrojem obchodní politiky státu. Základy tohoto pojetí položili merkantilisté.
Clo v současném pojetí je ekonomickým nástrojem státu, který plní funkci ochrany vnitřního trhu, má tedy především ochranářský charakter. Jeho prostřednictvím stát zdražuje zboží dovezené ze zahraničí a tím zhoršuje podmínky jeho prodejnosti na domácím trhu. Clo tak může být využito i jako nástroj regulace domácí spotřeby příslušného zboží. Dlouhodobě uplatňované vysoké celní bariéry však mohou vést k nehospodárné výrobě v tuzemsku a ke snížení konkurenceschopnosti domácích výrobců na světových trzích.
Za realizaci celní politiky státu zodpovídá Celní správa ČR. Vrcholným orgánem je Generální ředitelství cel, nižšími složkami jsou Celní ředitelství a Celní úřady. Správa cla je vykonávána pro tzv. celní území, které je zpravidla totožné s územím státu. Splývá-li více států v jedno celní území, jde o celní unii, která vzniká na základě celních dohod.
Splátky
Splátky představují příjmy státního rozpočtu z dříve poskytnutých půjček (úvěrů) a finančních výpomocí. Mají podobu buď návratné plné dluhové služby (tj., jsou tvořeny splátkou jistiny a úrokem z dlužné částky) nebo návratné částečné dluhové služby (jsou poskytovány bez úroku, splácí se pouze jistina).
Návratná finanční výpomoc je poskytována rozpočtům nižších stupňů rozpočtové soustavy (obce, kraje) k překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji. Poskytuje se zpravidla na začátku rozpočtového období.
Emisní výnosy
Emisní výnosy jsou příjmy státního rozpočtu plynoucí z emise státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek.
Členění příjmů z hlediska návratnosti
Z hlediska návratnosti se příjmy státního rozpočtu, ale i ostatních veřejných rozpočtů, člení na návratné a nenávratné. Návratné příjmy jsou příjmy, které jsou zapůjčené od určitého subjektu, zpravidla banky a po uplynutí sjednané doby je jejich příjemce povinen je vrátit poskytovateli. Jedná se zpravidla o krátkodobé bankovní úvěry, používané k překlenutí dočasného nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu a příjmy z emise státních dluhopisů. Největší váhu ve státním rozpočtu však mají příjmy nenávratné. Jde o příjmy od různých subjektů ze soukromého i veřejného sektoru. Typickými nenávratnými příjmy jsou např. daně, poplatky, odvody od organizačních složek státu a příspěvkových organizací, patří sem však i příjmy, plynoucí z vlastnictví, případně z prodeje státního majetku.
Členění příjmů státního rozpočtu z časového hlediska
Z časového hlediska se příjmy státního rozpočtu, ale i ostatních veřejných rozpočtů, člení na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou příjmy, které se každoročně opakují. Člení se na daňové a nedaňové. Jsou zdrojem běžných výdajů. Kapitálové příjmy jsou většinou jednorázové, nejsou každoročním příjmem veřejného rozpočtu. Patří sem např. příjmy z prodeje majetku ve vlastnictví státu, resp. samospráv (např. bytový fond, pozemky, podíly v akciových společnostech), dotace z fondů vyšší úrovně, přijaté úvěry, příjmy z emise cenných papírů. Běžné i kapitálové příjmy mohou mít charakter jak příjmů nenávratných, tak i návratných.
Členění příjmů státního rozpočtu podle četnosti výskytu a možností odhadu
Z tohoto hlediska se rozlišují příjmy pravidelné a nepravidelné. Příjmy pravidelné jsou stálým a trvalým zdrojem státního rozpočtu (např. daň z přidané hodnoty, daň z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení apod.). Příjmy pravidelné lze označit za příjmy plánovatelné. Význam kriteria plánovatelnosti se zvýšil v souvislosti s povinností sestavovat rozpočtový výhled. Příjmy plánovatelné pova
Vloženo: 3.07.2012
Velikost: 98,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu E - Ekonomie
Podobné materiály
- E - Ekonomie - Příjmy, zisk a optimum firmy
- E - Ekonomie - Příjmy a náklady firmy
- E - Ekonomie - Příjmy, zisk a optimum firmy
- 06 - Postavení a finanční zdroje ve sportu - Struktura rozhodování a finančních toků ze státního rozpočtu, Sazky a ČOV
- PRA - Právo - Úkoly státního zastupitelství v trestním řízení
- E - Ekonomie - privatiztace statniho majetku
- UCE - Účetnictví - Zuctovaci vztahy ke statnimu rozpoctu
Copyright 2024 unium.cz