- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálžuje Peková (2002) za rozhodující, protože by měly být stabilním zdrojem veřejných výdajů. Příjmy nepravidelné jsou příjmy jednorázové, mimořádné nebo dočasné (např. výnosy z emise dluhopisů, výnosy z prodeje majetku, státní půjčky, jednorázové mimořádné daně apod.). Vyskytují se zpravidla v případech, kdy pravidelné příjmy nestačí na krytí výdajů. Příjmy nepravidelné jsou svým charakterem příjmy neplánovatelné.
Členění příjmů státního rozpočtu podle stupně dobrovolnosti, resp. míry závaznosti
Do státního rozpočtu plynou jednak příjmy vynucené, jednak příjmy dobrovolné. Z tohoto hlediska se příjmy člení na mandatorní (též obligatorní) a fakultativní. Příjmy mandatorní jsou příjmy vynucené, resp. závazné a povinnost jejich platby je dána zákonem. Příslušný subjekt je tedy ze zákona povinen odvést určitou částku svého příjmu do státního rozpočtu (daně, správní poplatky apod.). Za příjmy fakultativní, resp. dobrovolné lze považovat např. dary, výnosy z emise dluhopisů, státní půjčky, ale také uživatelské poplatky (Peková, 2002), jejichž zavedení a výběr závisí na rozhodnutí příslušného orgánu státní správy.
Členění příjmů státního rozpočtu podle vlastnické dispozice
Zdrojem příjmů státního rozpočtu je jak sektor soukromý, tak sektor veřejný. Z tohoto hlediska se příjmy státního rozpočtu člení na příjmy pocházející ze soukromého vlastnictví majetku a příjmy pocházející ze státního vlastnictví majetku.
Existují i další hlediska, podle kterých lze příjmy státního rozpočtu členit. Např. podle toho, odkud plynou, se rozlišují příjmy od soukromých podnikatelských subjektů (osob fyzických i právnických), od obyvatelstva, z organizačních složek veřejného sektoru, z geografického hlediska se pak jedná o příjmy z tuzemska nebo ze zahraničí. Podrobně příjmy státního rozpočtu vymezují rozpočtová pravidla a rozpočtová skladba.
5.2. Faktory ovlivňující výši příjmů státního rozpočtu
Na výši příjmů státního rozpočtu působí celá řada faktorů. Za nejdůležitější lze dle Vybíhala (1995) považovat následující:
Úroveň a vývoj cen výrobků, služeb a majetku – v podstatě platí přímá závislost, protože ceny zvyšují základ daně.
Úroveň vlastních nákladů podnikatelské sféry – velikost nákladů ovlivňuje základ daně z příjmů. Čím vyšší daňově uznatelné náklady, tím nižší základ daně a naopak. Úroveň nákladů však může být přímo ovlivněna i daňovou politikou, protože některé daně (např. daň z nemovitostí, silniční daň) jsou součástí nákladů, čímž je vlastně zvyšují. Naopak jsou zákonem stanoveny nákladové položky, které se do daňově uznatelných výdajů zahrnovat nesmějí.
Uplatňovaná mzdová politika – ovlivňuje velikost zdanitelných příjmů zaměstnanců. S růstem mezd rostou i daně ze závislé činnosti. Na druhé straně mzdy jako pracovní náklad ovlivňují základ daně z příjmů z podnikatelské činnosti ve směru snižování daňového základu.
Zdaňování bezpracných příjmů – jedná se o příjmy z kapitálového majetku (úroky z vkladů, dluhopisů, dividendy), z výher apod. V některých zemích zdaňovány jsou, někde jen některé z nich, nebo od určité výše.
Uplatňování dotační politiky – ačkoli dotace představují výdaj státního rozpočtu, přesto mohou přispět ke zvýšení příjmů státního rozpočtu. Jedná se o to, že poskytnuté dotace mohou vést ke zlepšení výsledků hospodaření a tím ke tvorbě přebytku příjmů nad výdaji, který je pak základem daně z příjmu.
Rozsah daňové soustavy a výše daňových sazeb – vyplývá z mocenské pozice státu. V zásadě platí přímá úměra. Na druhé straně však příliš vysoké zdanění vede ze strany daňových poplatníků ke snaze placení daní minimalizovat.
Rozsah majetku spravovaného státem – stát jako vlastník má právo požadovat po správcích tohoto majetku odvod části jejich příjmů ve prospěch státního rozpočtu.
5.3. Výdaje státního rozpočtu
Výdaje státního rozpočtu zabezpečují plnění základních funkcí státu. Představují peněžní vztahy rozdělování a použití centralizovaného peněžního fondu na principu nenávratnosti. V zásadě se jedná o dvě skupiny výdajů:
výdaje na nákup zboží a služeb – jedná se o zabezpečení běžného fungování státních orgánů (inventář, výpočetní technika, dopravní prostředky, uniformy, mzdy státních zaměstnanců, spotřeba energií apod.). Bývají též označovány jako vládní výdaje (Peková, 2002).
transferové platby – jedná se o výdaje státního rozpočtu, za které stát nezískává od příjemce žádnou protihodnotu (výplata důchodů, různých dávek sociální pomoci obyvatelstvu).
Členění výdajů státního rozpočtu
Stejně jako příjmy, tak i výdaje státního rozpočtu lze členit z různých hledisek, která jsou výsledkem praktické aplikace rozpočtové politiky (Vybíhal, 1995).
Členění výdajů státního rozpočtu podle funkcí státu
Jedná se o nejčastější členění. Zohledňuje úlohu veřejných financí v rozvoji jednotlivých složek veřejného sektoru. Jde o výdaje do následujících oblastí:
Výdaje ekonomického charakteru – jsou spojeny se zásahy státu do ekonomiky na podporu ekonomického vývoje (budování infrastruktury, podpora vývozu, podpora podnikání, financování vědy a výzkumu apod.).
Výdaje na státní správu, armádu, policii a justici – jsou spojeny s péčí státu o zabezpečení vnitřního pořádku, vnější a vnitřní bezpečnosti a spravedlnosti.
Výdaje na sociální, zdravotní, školské a kulturní účely – jedná se o výdaje na péči o udržení a další zkvalitňování lidského rozvojového potenciálu.
Splácení státního dluhu
Členění výdajů státního rozpočtu podle závaznosti
Podle míry povinnosti financovat určité aktivity se výdaje státního rozpočtu člení na mandatorní (též obligatorní) a fakultativní. Mandatorní výdaje jsou takové, které nemohou být změněny bez změny zákona, příp. jiné právní normy, kterými jsou upraveny. Do mandatorních výdajů se zahrnují jednak výdaje dané zákonem (např. dávky sociálního zabezpečení, podpora v nezaměstnanosti, příspěvek na penzijní připojištění apod.), dále výdaje dané jinými právními normami nebo vyplývající ze smluvních závazků (např. transfery mezinárodním organizacím, podpora úroků z hypotéčních úvěrů, státní záruky apod.) a tzv. kvazimandatorní výdaje (např. mzdy státních zaměstnanců, zahraniční pomoc vyplývající z členství v mezinárodních organizacích apod.). Největší podíl mandatorních výdajů představují výdaje dané zákonem (v jednotlivých letech činí cca 52 - 54 % celkových výdajů státního rozpočtu, při započtení ostatních složek mandatorních výdajů se pak již jedná o cca 82 %).
Výdaje fakultativní jsou takové, které vláda a parlament mohou měnit (např. dotace, některé běžné výdaje na provoz jednotlivých resortů), ale v krátkém období je to technicky neproveditelné.
Členění výdajů státního rozpočtu podle ekonomického určení
V podstatě se jedná o to, zda jsou výdaje státního rozpočtu směrovány do rozvoje nebo do spotřeby. Z tohoto hlediska se člení na:
Výdaje investiční (kapitálové) – jsou určeny k financování investic
Výdaje neinvestiční (běžné), které se dále člení na osobní (mzdy, sociální dávky) a věcné. Jedná se o výdaje organizačních složek státu, o příspěvky na činnost příspěvkových organizací, dotace podnikům, územním rozpočtům, státním účelovým fondům, občanským sdružením, politickým stranám, platby obyvatelstvu, do zahraničí apod.
Vládní úvěry domácím subjektům i do zahraničí.
Členění výdajů státního rozpočtu podle cíle financování
Transfery domácnostem (např. důchody, sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti)
Veřejná spotřeba obyvatel (např. školství, zdravotnictví, kultura, příspěvky zdravotním pojišťovnám)
Bytová politika (např. příspěvky na stavební spoření, podpora hypoték, bezúročné úvěry na individuální bytovou výstavbu)
Dotace podnikům (doprava, zemědělství, podpora perspektivních a útlum neperspektivních oborů), dotace místním rozpočtům
Veřejná spotřeba státu ( např. státní správa, armáda, policie)
Kapitálové výdaje (např. investice do infrastruktury, ekologie)
Vládní úvěry (poskytování půjček domácím a zahraničním subjektům)
Dluhová služba (splátky státního dluhu a platba úroků)
Transfery do zahraničí (plnění závazků plynoucích z členství v mezinárodních organizacích).
Z praktických d
Vloženo: 3.07.2012
Velikost: 98,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu E - Ekonomie
Podobné materiály
- E - Ekonomie - Příjmy, zisk a optimum firmy
- E - Ekonomie - Příjmy a náklady firmy
- E - Ekonomie - Příjmy, zisk a optimum firmy
- 06 - Postavení a finanční zdroje ve sportu - Struktura rozhodování a finančních toků ze státního rozpočtu, Sazky a ČOV
- PRA - Právo - Úkoly státního zastupitelství v trestním řízení
- E - Ekonomie - privatiztace statniho majetku
- UCE - Účetnictví - Zuctovaci vztahy ke statnimu rozpoctu
Copyright 2024 unium.cz