- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálJIŽNÍ AMERIKA
Oblasti:
Střední část = vlhké tropické klima (rovníkové)
Brazilská vysočina = savany, traviny
Brazilský štít = tropické deštné lesy
Argentina, Paraguay – pampy = Jihoamerické stepi
Patagonia = mírné klima až severské boreální (deštivé,chladné) – opadavé lesy, pabuk, i ledovce
Gran Chaco = horké vlhké klima, mezi amazonií a stepí
Guayanská vysočina = tropické lesy, tabulové hory
Ostrovy: od J:
- Falklandy (Malvény) – bývalý most mezi Antarktidou a J Amerikou
- Ostrovy J Chile + fjordová oblast – ledovce na moře - * ledovcová údolí
- Galapágy – sopečné ostrovy (rovníkové)
- v ústí Amazonky – 1 z největších akumulačních ostrovů
- Trinidad – pevninská struktura
- S: Malé Antily: ostrovy v obl. Karibiku, pokračování And (Nizozemské, Venezuelské
- elpilárský zlom – oddělil horské struktury: Karibská kordillera – ostrovy s horským základem
Vulkanická zóna – vulkanické ostrovy
Vápencová z. – váp. ostrovy, původ v korálech (atol)
Poloostrovy: - jen malé (Paría, Guarija)
- nejen. Valdés – akumulační pol., významná rezervace – druhy ploutvonožců (rypouš,tuleň,lacht)
Poloha a rozloha
plochou čtvrtý nejv. kontinent - 17,8 mil. km2
11,9 % souše, 3,5 % plochy světa
málo ostrovů a poloostrovů - pouze 1,1 % rozlohy
krajní body: S-Pta. Gallinas,J-mys Froward - pol.Brunswick,Z-Pta. Parinas,V-mys Branco
max. šířka pevniny - 5170 km, max. délka - 7550 km
výšková členitost - velký kontrast mezi východní a západní částí kontinentu:
- východ - převládá nížinný charakter, západ - velehorský reliéf
nejvyšší bod: Aconcagua (6959 m n.m.) – Andy – tvořena andezity, není sopkou
nejníže položený bod: S-ě od Santa Cruz (ř.Chico) -105 m, Salinas Grandes (-40 m) - Valdéz
střední nadmořská výška kontinentu - 580 m
nížiny do nadm. výšky 300 m - přes polovinu plochy
hornatiny nad 1000 m - 11 % } velice kontrastní kontinent ↑↓
málo členité pobřeží - poměr plochy členů pevniny k ploše trupu - 1,1 %
délka pobřeží - 28 700 km
Zálivy: Venzuelský, Panamský, Darién, ústí Amazonky – akumulační ostrovy, Rio de la Plata..
GEOLOGICKÁ STAVBA
- štíty (kratony): Brazilský , Guayanský
- na ně nasedají platformní formace:
Z – Andy: výsledek subdukce Nazca (na S navazuje deska Cocos) – zanořování pod JA
V – stabilní platformní formace
→ Z pobřeží = subdukční zóna – stále aktivní vulk. + zemětřesná činnost (až 8° R. škály)
Důkazy o společném vývoji?
- dříve: jiná geografická poloha, geomorfologie
Doklad vývoje společně s Afrikou:
- rift řeky Benue (Afr), rift řeky Sao Francisco (JA)
- shodné vrásové systémy + geologické struktury – staré gondwanidy (J kontinentů)
- rifty – výlevy bazaltů = plateau basalt (plošné výlevy) (v Dekánské plošině + i na Sibiři)
- * na nich vodopády (Igoazu – Arg., Braz), * madlovce
- tzv. riftogeneze – vede ke vzniku oceánské kůry
- zalednění (starohorní – prvohorní zalednění)
- paleontologické a biogeografické důkazy (druhy org. na všech kontinentech)
- paleoklimatické důkazy – horniny vznikající v urč. klimatu
– evapority - * vysušováním (semiaridní-aridní klima)
Mosty
dnes je JAm geologicky spojena prostřednictvím Střední Ameriky se Severní Amerikou
styk mezi karibskou a jihoamerickou deskou – podél elpilarského zlomu (kont.charakter)
na jihu alpinské struktury Ohňové země navazují přes scotijský oblouk na alpidy Grahamovy země v Antarktidě
Z hranice – hranice mezi oceánskou pacifickou deskou a kontinentální deskou JAmerickou (pacifické desky na Z od Peruánsko-chilského příkopu jsou samostatné – Nasca a Cocos, na S jsou omezené Bartlettovým příkopem, na J Chilským hřbetem rift. charakteru)
Severní most
počátek třetihor - SAm a JAm se vyvíjejí samostatně - jsou oddělené mořem
před 60 Ma - subdukcí v karibské oblasti vzniká ostrovní oblouk, základ Velkých Antil,
následuje další subdukce v pacifické zóně - druhý vulkanický řetězec ostrovů
Panamská šíje propojila Stř. Am. + J. Am.
tzv. obd. Big Change – Velké změny - migrace fauny a flóry
Jižní most
orogeneze jižní části And - kolize desek - vedla ke vzniku ostrovního oblouku - odhaluje geologické napojení JAm a Antarktického poloostrova,
v současnosti: vlivem poklesových struktur se most odpojil stojí, migrace fauny+flóry nefung.
Západní okraj JAm
aktivní okraj kontinentu s kordillerovou tektonikou – hlubokomořský příkop,
pobřežní terasy s mocnými sedimenty, elevační zóna (Andy),
intenzivní magmatismus a vulkanismus (vápenato-alkalický, bazaltovo-ryolitový, alkalický)
ohniska intenzivních zemětřesení
Východní okraj JAm
dokládá složitý geotektonický vývoj jižního Atlantiku
předtím napojení na africký kontinent – přímá návaznost proterozoických struktur (brazilidy – katangidy), jednotné gondwanské horstvo
stejně stará staropaleozoická zalednění, riftové struktury svrchní křídy
Andské pohoří = ANDY
- tzv. Kordillerská struktura = hluboká údolí, vrásné zóny, rozřezané příkrovy
- od S-J: různá šířka – různá intenzita orogeneze
různě vysoké – jak moc vyvrásněny
- typické vulkanické pohoří = zóny gejzírů, vyvrásněné + příkrovové + zlomové struktury
→ polygenetické pohoří
- hlavní orogenetický proces = deska Nasca pod Jihoamerický kontinent
- * procesy vrásnění, příkrovy, vulkanismus - na různých místech – sopky = S Ekvádor
- výzdvihové + poklesové struktury podél zlomů → magma = sopečná aktivita – řetězce vulkánů
- oblast Peruánských And
- vulkanismus vázaný na subdukci (alkalické povahy)
- starší orogény (proterozoické) než Andy = zóna brazilid – tvořila gondwanské horstvo
Jihoamerický fenomén = SUBDUKCE
Subdukce desky Nazca pod Jihoamerickou desku
= tzv. subdukce Nazcy s marinními sedimenty
- materiál zvětšuje svůj objem - * akreční klín = akrece (hněte se to)
- vysoký příkon geotermální energie – podél zlomů se nahoru dostávají vulk. tělesa, magma
- až do oblasti subdukce
- metamorfované horniny se dostanou později výše
- v důsledku výzdvihů se část oceánu dostala do kontinentu - * salary – Salar de Uyuni (na Altiplanu)
= vlivem suchého klimatu se voda odpařuje - * polohy evaporitů, ˘ akumulace 20 m čisté NaCl
- malé salary vznikají kolem vulkánů = evapority se znaky vulkanitů (bority)
Středopacifický hřbet = extenze (pohyb od sebe)
Jihoamerická deska = kolize (proti sobě)
Východopacifická oblast = nejdynamičtější z hlediska horizontálních pohybů
HLAVNÍ MORFOSTRUKTURNÍ JEDNOTKY
A) PLATFORMNÍ STRUKTURY = staré zarovnané struktury se sedimenty
1. BRAZILSKÁ PLATFORMA
2. PATAGONSKÁ QUAZIPLATFORMA
B) JIHOAMERICKÉ ALPIDY
3. ANDY
4. VNITŘNÍ JIHOAMERICKÉ (PŘEDANDSKÉ) PLOŠINY = štítové struktury
Llanos (Guayanský blok)
Beni (Amazonský blok)
Chaco (pánev)
La Plata
A) PLATFORMNÍ STRUKTURY Brazilská platforma
prekambrický krystalický podklad a platformní pokryv (rozsáhlá oblast mezi Orinokem, atlantickým pobřežím, Jižními pahorky u Buenos Aires a předpolím And s velkými planinami na Z)
od konce proterozoika tektonicky stabilní
proterozoická vrásová horstva a hlubinné zlomy dělí platformu na:
guayanský, centrální a pobřežní brazilský blok
platformní pokryv zachován v pánevních strukturách – amazonská, paranáská, parnaíbská
hojné denudační zbytky platformních sedimentů
vystupují zde dvě výrazné riftové struktury: amazonská pánev, lineament řeky Săo Francisco (vazba rozsáhlé vulkanické činnosti – centra ultrabazického a bazického magmatismu)
přítomny riftové struktury nižších řádů – příkop řeky Rio Branco (guayanský blok), asymetrický riosaladský příkop (hranice mezi brazilskou a patagonskou jednotkou)
Patagonská quaziplatforma
plošinný charakter, konsolidována mnohem později – koncem paleozoika až během triasu
vznik - v místě horského vrásového systému jihoamerických gondwanid – neni součástí andských alpid
náleží k ní i Falklandská plošina – vynořuje se nad hladinu v souostroví Falklandy, dále Jižní pahorky – hrásť na plošině La Pampa, severopatagonský masiv
ANDY – horská struktura 1. řádu, pásemné horstvo zlomovo-vrásového typu
vnitřní členění dáno systémem paralelních zlomů se Z okrajem kontinentu a syst. příčných zlomů
systém paralelních jednotek – střídání kordiller (elevací) s parelelními depresemi a údolími, resp. náhorních plošin a propadlin
v příčném řezu vystupují směrné geologické jednotky: pobřežní kordillera, centrální kordillera, exokordillera, prekordillera, čelní kordillera, apod.
deprese mezi kordillerami často označovány dle vodních toků – př. deprese řeky Magdaleny
1. BRAZILSKÁ PLATFORMA
- jádro kontinentu
- prekambrický podklad - na povrchu v Guayanské vysočině, v centrální brazilské plošině,
v horských pásmech při pobřeží Atlantiku, v Severních pahorcích (provincie Buenos Aires)
- hlavní orogenní pásma: guayanidy a brazilidy
1.1 Guayanský blok
území Brazílie, Fr. Guayany, Surinamu, Guayany, Kolumbie a Venezuely
přirozenou hranicí je pobřeží Atlantiku a část toku Orinoko, Z hranice tvoří zlomy na úpatí And a podloží planin Llanos, na J - výrazné tektonické omezení vůči amazonskému bloku
4000 Ma – archaické – migmatity, většina proterozoická
pravděpodobně proběhly tři geotektonické fáze – velmi staré orogeny – výsledkem jsou předguayanidy, guayanidy, poguayanidy
Guayanská vysočina a Přiatlanská nížina
Jiho-guayanská oblast: a) západní podoblast
b) přiamazonská podoblast.
Centrální-guayanská oblast
Severo-guayanská oblast.
Východo-guayanská oblast
Přiatlantská nížina: a) Guayanská nížina
b) delta Orinoco
Guayanský blok – stará rozčleněná pohoří -Guayanská vys.- Mt.Roraima - vodopád Salto Angel, mlžný les
1.2 Amazonský blok
vklíněn mezi guayanský a centrální brazilský blok
pánevní vývoj – začal koncem paleozoika, výrazně pak v mezozoiku a terciéru
charakter příkopu – zlomy rozdělen na několik segmentů
1.3 Centrální brazilský blok
tektonicky omezen proti amazonskému bloku, na Z se noří pod andskou předhlubeň, na V konvenčně – lineament řeky Sao Francisco
archaické komplexy
jednotky: centrální brazilský kraton, centrální mladobrazilidy, hraniční mladobrazilský orogen
1.4 Pobřežní brazilský blok
východní okraj přechází do šelfu Atlantiku – před rozevřením oceánu přímo souvisel s katanžkou oblastí v Africe
několik geotektonických cyklů – dílčí jednotky
1.5 Severní pahorky provincie Buenos Aires
morfologicky nevýrazné horské hrásťové horstvo – 300 m nad okolní planiny
na S omezeno 5000 m hlubokým příkopem řeky Rio Salado
vznik ve středním miocénu – vývoj až do pliocénu
prekambrické horniny – na nich svrchnokarbonské a pliocenní sedimenty
1.6 Sedimentární pokryv – pánve
poslední pohyby - kc. proterozoika a zač. paleozoika
několik fází: staropaleozoická – epikontinentální transgrese v široké oblasti,
mladopaleozoická – na severu epikontinentální ráz, na jihu gondwanská facie,
staromezozoická – souš, jen pouštní sedimenty, křídová fáze – mohutný
vulkanismus bazaltového typu
Amazonská pánev
- poklesová tendence (mladší terciér – kvartér) – výsledkem = nejmladší terestricko-fluviální
sedimenty ve V a centrální části
- během terciéru byla z. část odvodňována do andské předhlubně v Ekvádoru
- od pliocénu se vyvíjí říční systém a režim Amazonky v dnešní podobě
Parnaíbská pánev
- povodí řeky Araguaia a Tocantins, krystalický podklad
- významná je spodní křída – mohutný bazaltový příkrov – doch. okolo města Caroliny (300x200km)
AMAZONSKÁ PÁNEV
- jedna z největších pokleslých částí zemské kůry
- řada přítoků pramení jen několik km od Pacifiku – protékají směrem na V a proráží
Kordillery a dostávají se do povodí Amazonky
- poslední velký výzdvih And – poč. pleistocénu – toky měly zahloubená údolí do svých sedimentů
- sedimentace zač. v kambriu – starší horniny vystupují na povrch v úzk. hřbítcích kol S a J okrajů
- největší část sedimentovaného objemu = terciérní materiál erodovaných And od oligocénu
Sedimenty:
- ostrohranné klastické, úpatí hor – místa s promíšením aluviálního a pyroklastického materiálu
- východněji: terciérní sedimenty typu drobivých pískovců a pestrých jílů, překryty 10 – 120 m
kaolinického materiálu, který sedimentoval v mělkém vnitřním moři
- výsledkem = povrch v nadmořské výšce 150-250 m, známý jako Amazon planalto
- k Andám planalto klesá – jde o pokračující subsidenci po sedimentaci
- planalto: v pleistocénu a holocénu rozčleněno toky – terasy typické podél vodních toků
- pleistocenní sedimenty: málo mocné – výjimkou je povodí Ilha de Marajó (až 250 m)
- holocenní aluvium: typické kolem koryt a v ústích - většinou jde o nevápnité silty a jíly
- aluvium vápnité kolem Rio Solimoes – výsledek eroze vápenců peruánských And
- ročně je Amazonkou transportováno do moře více než 1 mld. tun sedimentů
Sedimenty – přicházejí z Brazilské a Guayanské vysočiny, sed. naplavované, sop. prachy v sed.
Amazonka – oblasti, kde řeka divočí = dílčí rameny
– oblasti do moře = písčitý charakter, duny, čiřiny
- Ucayali = horní úsek toku – meandry
- posun ostrovů při ústí Amazonky velmi rychlý vlivem velkého množství sedimentů
- příliv = slaná voda hluboko do Amazonky (skočný) → surfaři jedou do Amazonky
Paránská pánev
- druhá největší v J. Americe, dlouhá více než 1000 m, stavbu a vývoj ovlivňuje struktura saofranciského lineamentu, z analýz glacigenních sedimentů gondwanského ledovce je patrné, že v této době ještě neexistovala, výrazným morfologickým a geologickým prvkem je bazaltový příkrov – centrum je kolem středního toku řeky Paraná (mocnost až 1700 m) – spodní křída – časově se shoduje s vulkanismem riftu řeky Benue, vulkanismus probíhal v pouštních podmínkách – na nezvětralém povrchu bazaltového příkrovu spočívají pouštní pískovce
2. PATAGONSKÁ QUAZIPLATFORMA
shoduje se s geografickým vymezením Patagonské a Falklandské plošiny
na S pokračuje do oblasti plošin Gran Chaco a Pampas
není ekvivalentní brazilské platformě – platformní charakter dostává koncem mezozoika
základní struktury = prekambrické a peleozoické – pokračují do podkladu alpid fundament vystupuje v Jižních pahorcích, severopatagonském masivu, Falklandech
důležitější pro stavbu = struktury jihoamerických hercynid či gondwanid
2.1 Jihoamerické gondwanidy
centrální zóna – pampidy – hercynsky zvrásněné svrchní proterozoikum, ordovik, kyselé a bazické magmatity paleozoika
východní zóna – bolivianidy - pískovce, prachovce, devonský flyš, granitoidy a bazika
západní zóna
2.2 Jižní pahorky
protáhlý izolovaný horský blok SZ-JV směr, 1200 m
5000 m mocný flyš silur – devon
2.3 Severopatagonský masiv
důležitý během formování gondwanid – poskytl klastický materiál pro silursko-devonský flyš
2.4 Falklandská plošina
nad hladinu ve Falklandách – na prekambriu 3000 m mocný flyš devonského stáří – na nich gondwandský perm
2.5 Pokryv patagonské quaziplatformy
hlavně na V
v depresích – např. Rio Negro – Rio Colorado – postižena mořskými ingresemi v senonu, spodním eocénu, svrchním miocénu a spodním pliocénu
B) JIHOAMERICKÉ ALPIDY
3. ANDY
výrazný systém lemující celé západní pobřeží
na S navazují středoamerickou šíjí a antilským obloukem na podobné struktury Severní Ameriky
na jihu – přes scotijský oblouk navazují na antarktické alpidy
Andy jsou součástí cirkumpacifického horského systému (mladoalpidní a staroalpidní struktury, paleozoické a snad i svrchnoproterozoické struktury)
8 000 km, šířka kolísá – 100 – 750 km
mocnost kůry – až 70 km
představují strukturu kolizního andského typu – vznikly při kolizi jihoamerické desky s deskou Cocos, Nazca a antarktickou deskou
začátek subdukce pacifické desky – asi svrchní trias – jura(?) - křída
tektonický vývoj desek má přímý vztah k vulkanismu a seismické aktivitě oblasti – např. ve svrchním eocénu došlo k vulkanismu, který souvisí se změnou rychlosti a rozpínání a rotací pacifické desky (Wadatiova – Beniofova zóna – koncentrace hypocenter – hladiny 45, 125, 220 km pod povrchem)
charakteristické rysy And dané tektonickým vývojem:
diferenciace podél osy v řadu parelelních struktur – kordiller a depresí
příčná diferenciace And v segmenty – podle v-z deflekcí
přítomnost staroalpidních a mladoalpidních fází
přítomnost tří vulkanických sérií v centrální části, ofiolity jsou na okrajích
ve vývoji jsou rozlišeny dvě fáze – předandská a andská
hranice mezi nimi je dána konsolidací paleozoického horstva na konci permu, alpidní andská fáze má dvě zmiňované cykly jejichž svrchní hranice se posunuje až do kvartéru
význam deflekcí spočívá v rozdělení And na segmenty od S k J – karibská kordillera, severoandská, centrálněandská, jihoandská s jižním patagonským úsekem a Magalhaensova, samostatné postavení má scotijský ostrovní oblouk
Vývoj AndPředandská fáze
otev
Vloženo: 3.01.2011
Velikost: 1,55 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Z - Zeměpis
Podobné materiály
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- MNG - Management - cestovní ruch v jižní evropě
- Z - Zeměpis - POHORI JIZNI ASIE
- Z - Zeměpis - Regionaln geografie jizni a jihozapadni Asie
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie jizni a jihovychodni Evropy
- LIT - Literatura - Jižní Čechy a literatura
- Z - Zeměpis - Jižní a JV Asie, Indie
- Z - Zeměpis - JIZNI EVROPA
- Z - Zeměpis - JIŽNÍ AMERIKA
- Z - Zeměpis - Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa, Itálie
- CJ - Český jazyk - Literatura na území jižní moravy
- Z - Zeměpis - Jižní amerika
- MNG - Management - cestovní ruch v jižní evropě
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - 09 jizni asie
- Z - Zeměpis - 13. Střední a Jižní Amerika
- Z - Zeměpis - 14-Jižní Amerika
- Z - Zeměpis - 16. Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - 18 jizni evropa
- Z - Zeměpis - 22. Státy jižní Evropy a Balkánu
- Z - Zeměpis - 26 Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Jižní Amerika2
- Z - Zeměpis - Jižní Asie2
- Z - Zeměpis - jizni asie
- Z - Zeměpis - jizni asie
- Z - Zeměpis - jizni asie
- Z - Zeměpis - jizni asie
- Z - Zeměpis - jizni asie
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- AJ - Anglický jazyk - amerika 1
- AJ - Anglický jazyk - Amerika
- Z - Zeměpis - Severní Amerika
- D - Dějepis - Vývoj ve světě po druhé světové válce (Amerika, Evropa, Asie, Afrika).
- Z - Zeměpis - Latinská Amerika
- Z - Zeměpis - STŘEDNÍ AMERIKA
- Z - Zeměpis - Angloamerika
- Z - Zeměpis - Latinská Amerika
- Z - Zeměpis - STŘEDNÍ AMERIKA
- Z - Zeměpis - Latinská Amerika, Brazílie
- Z - Zeměpis - Severní amerika
- Z - Zeměpis - Latinská Amerika
- Z - Zeměpis - 04 amerika
- Z - Zeměpis - 05 angloamerika USA a KANADA
- Z - Zeměpis - 06 latinska amerika
- Z - Zeměpis - 12. Severní Amerika
- Z - Zeměpis - 13-Severní Amerika
- Z - Zeměpis - 15 Angloamerika
- Z - Zeměpis - 16 Latinská Amerika
- Z - Zeměpis - 20 Latinská Amerika, Brazílie
- Z - Zeměpis - Latinská Amerika
- Z - Zeměpis - Severní Amerika
Copyright 2024 unium.cz