- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál5./ ANGLOAMERIKA ( USA A KANADA)
United States of America = USAStát v jížní části Severní Ameriky,na Aljašce,Havajských ostrovech, s přidruženými státy Portoriko a Severní Mariany a zámořským územím-Americká Samoa, Guam, Panenské ostrovy a několik ostrovů v Tichém oceánu.rozloha: 9 372 614 km2 (4. největší na světě)počet obyvatel: 270,6 (3. nejlidnatější na světě) /1998/hustota zalidnění: 29 ob./km2hlavní město: Washingtonadministrativní dělení: 50 federativních států a distrikt hlavního městahranice: Na severu leží u USA Kanada a na jihu MexikoPobřeží Atlentského oceánu je většinou nízké a členité s řadou zálivů.Za pobřežní nížinou se k západu mírně zvedá Piedmont a nad ním pásmo Appalačských hor,navazují Appalačské plošiny,které se sklánějí do Misissippské nížiny. Západně od Mississippi se povrch pozvolně zvedá do bezlesých Velkých planin. Navazuje nesouvislé pásmo Skalnatých hor. Dále se rozkládají náhorní plošiny- Kolumbijská na severu a Kolardská na jihu- a bezotoké pánve- Velká pánev. Nad pobřežím Tichého oceánu vystupuje na sever Kaskádové pohoří a Sierra Nevada na jihu.V jihozápadní části Mohavská poušť a Gilská poušť. Nejvyšší vrcholy USA se nachází na Aljašce v Aljašském pohoří. Peidmont Mírně zvlněné území. Délka asi 1 000km. Výška 100-550m n.m. Úrodná zemědělská oblast, na severu pěstování ovoce,tabáku, na jihu zejm. bavlny.Appalačské pohoří = Appalachian MountainsDélka 2 300km, šířka až 800km, maximální výška Mount Mitchell,2 037m n.m. Prvohorně vyvrásněné pohoří z krystalických hornin středního protezoika s granitickými plutony. Severní Appalače se směrem k severovýchodu stále více noří do moře a v zálivu Sv. Vavřince se pod hladinou moře nasouvají na Kanadský štít. Jižní Appalače se od mysu Cod mírně stáčejí do vnitrozemí. Od východu je obklopuje stále širší pásmo pobřežních nížín, od nichž jsou odděleny tektonickým stupem fall-line. Dělí se na tři části: Východní pásmo předhůří,Peidmontu a přilehlé Blue Ridge jsou nejstarší. Centrální pásmo tvoří Ridge and Valley uspořádané do paralelních řad s největším Great Valley of Appalachian a Velkým údolím.Západní,nejmladší pásmo tvoří Appalačské plošiny z nepatrně zvrásněného souvrství, vysoké až 120m.Appalačské plošiny = Appalachian PlateausTvoří soustavu náhorních plošin různých výšek od 1 000 do 1 200m. Dělí se od severu na Castkill Mountains, Alleghenskou plošinu a jižní Cumberland Pleteau.Mississippská nížina = Mississipi PlainPlocha asi 95 000 km2. Původně mořský záliv zanesený říčními nánosy. Pěstování bavlníku, tabáku, kukuřice a zeleniny. Ložiska ropy, zemního plynu a soli.Velké planiny = Great PlainsPovrch tvoří většinou roviny a mírně ukloněné plošiny, 450 ( na východě) až 1800 (na západě) m n.m. Ložiska černého uhlí, ropy, zemního plynu, zlata a barevných kovů.Skalnaté hory = Rocky MountainsNejvyšší Mount Elbert,4 399m n.m. Délka 4 800km, šířka 100-650km. Intenzivní zalesnění. Řada ledovců, četná ledovcová jezera. Pramenná oblast řek Mackenzie, Fraster, Columbia,...Vyvrásněny v druhohorách. Ložiska rud zlata, stříbra, molibdenu, mědi, uhlí, ropy,zemního plynu. Těžba dřeva.Intenzivní turistický ruch (hlavně v NP).Velká pánev = Great BasinMezihorská sníženina na západě USA. Povrch tvoří dílčí pánve, obvykle pokryté pouštěmi a polopouštěmi (Smoke Creek Dester, Black Rock Dester), oddělené krátkými horskými hřbety. Suché kontinentální podnebí, slaná jezera.Větrná a říční eroze vytvořila rozsáhlé skalní útvary, z nichž některé jsou chráněny v NP ( Arches,Bryce Canyon, Zion,...)Kolumbijská plošina = Columbia PlateauPůvodně tektonická sníženina, zcela zaplněná až 3 000m mocnými vrstvami magmatických hmot. Zjištěno 12-20 lávových poloh. Území odvodňuje řera Columbia a jeji největší přítok Snake. Všechny řeky vytvářejí na plošině hluboké kaňony. Dělí se na Columbia Basin, Centrální vysočiny, Náhorní lávové tabule, Velkou písečnou poušť a Owyheskou vysočinu.Kolorádská plošina = Colorado Plateau 390 000km2, 1 500- 3 100m n.m.Převažují polopouště a pouště. Pestré geologické složení. Řídké osídlení. Řada NP.Kaskádové pohoří = Cascade RangeNejvětší Mt.Range,4 391m n.m. Délka 1 000km, šířka 140 - 200km. Vulkanický původ, 120 sopek (i činné Mt. St. Helens), lávové příkrovy a proudy. NP.Mohavská poušť = Mojave DesertBezotoká písčitá a hlinitá poušť. 39 000km2Vnitrozemské subtropické podnebí. Písečné přesuny, slaná jezera, ložiska bauxitu. Na dně vyschlého Rogersova jezera vybudována letecká základna Edwards Air Force Base, používaná pro přistávání kosmického raketoplánu.Gilská poušť = Gila Desert = Gran DesiertoVe výšce 600-800m n.m. Pestrý reliéf sopečných hřbetů a mezihorských pánví. Subtropické klima,porosty stromových kaktusů. Přírodní rezervace Organ Pipe Cactus a Saguaro.Aljašské hory = Alaska RangeÚzký řetěz hřbetů, maximální šířka 50km, délka 1 000km, průměrné výšky hřbetů do 2 500m n.m.Geneticky patří ke Kordillerám. Budovány převážně granitickými tělesy, při úpatí nezvrásněné třetihorní sedimenty. V centrální části na zlomové linii vyvřelo ve třetihorách pět sopek, z nich Mount Mckinley,6 194m n.m. je nejvyšší horou Severní Ameriky.Má rozsáhlé a rozmanité nerostné zdroje. Dovoz surovin vsak převyšuje vývoz. Těží se: černé uhlí - 913 mil. t - 2.místo na světě (Appalače, Skalnaté hory)hnědé uhlí -79 mil. t - 3 místo na sv.ropa - 402mil. t -2.místo na světě (Mexický záliv, Texas, Aljaška, Kalifornie)zemní plyn - 543 mld m3 - 2. místo na světěfosfáty - 45,4 mil.t - 1. místo na světě (Florida)železná ruda - 62,8 mli. t (Hořejší jezero) meď - 1,9 mli. t - 2. místi na světě (Arizona)olovo- 450 000 t - 3. místo na sv. molybden - 55 000t - 1. místo na sv. (1/2 světového produktu)stříbro - 1 6600 t - 3. místi na sv. (Nevada, Kalifornie, Utah)zlato - 325 t - 2.místo na sv. (Nevada, Kalifornie, Utah)uran,vanad,zinek,síra (Texas), soli- kamena (Appalače), draselná (Texas) Nedostatek : Mangan, chrom, nikl, baoxitDovoz od: Kanada, rozvojové země Latinské AmerikyZastoupeny jsou všechny podnebné typy od arktického na severu Aljašky až po vlhké tropy na Havajských ostrovech. Největší část USA má mírné klima, které na jihu pobřeží přechází v subtropické. Na východě zmírňující vliv Atlantského oceánu. K západu roste kontinetalita, ve Velké pánvi extrémně suché podnebí. Západní svahy Kaskádového pohoří a Sierry Nevady a Ticomořské pobřeží mají vlhké oceánské klima. Časté náhlé průmiky studeného vzduchu od severu k jihu a opačně. Vokolí Mexického zálivu občasná tornáda a uragány. Průměrné teploty: New York v lednu - 0,8 st. C v červenci 23 st. C Miami - 19,5 st. C a 27,5 st. CSan Francisko- 9,5 st. C a 15 st. C USA se nachází mexi třemi oceány. Mezi Atlantským oceánem, Tichým oceánem a Severním ledovým oceánem.Největší část USA patří k úmoří Atlantského oc.Nejvýznamější řekou je Mississippi s velkými přítoky Missouri, Arkansas, Red River, Ohio. Severovýchodní je odvodňována přes Velká jezera řekou sv. Vavřince. Do Atlantského oceánu se dále vlévá Hudson, Potomac, Roi Grande. Největšími řekami v tichooceánském úmoří jsou Columboa a Colorado, na Aljašce Yukon. NA hranicích s Kanadou se nacházejí Velká jezera, na západě Velké Solné jezero.MississippiNejvětší řeka v Severní Americe. Délka 3 778km (včetně Missouri 6 212km.-3. nejdelší říční systém světa). Plocha povodí 3,3mil. km 2 (3. nej. na sv.), průměrný tok v ústí 18 000 m3/s. Pramení západně od Velkých jezer ve státě Minnesota , protéká plochou krajinou a Mississippskou nížonou, ústí do Mexického zálivu. Největší přítoky zprava: Des Moines, Missouri, Arkansas a Red River. Z leva:Chippewa, Wisconsin, Illinois a Ohio. Vzhledem k odlesnění značné části povodí časté povodně. Protipovodňové hráze (asi 400km), přehrady.Hustá říční doprava. Horní tok propojen průplavy s Velkými jezery. Splavná od Minneapolisu ( 3 100km), pro námořní lodě do New Orleansu. Na řece leží Minneaolis, Saint Louis, Memphis, New Orleans.MissouriDélka 4 370km, plocha povodí 1,4mil. km2, průměrný průtok v ústí 2 200m3/s. Spolu s Mississippi vytváří 3. největší povodí na světě. Pramení na východních svazích Skalnatých hor, na horním toku hluboký kaňon s řadou peřejí a vodopádů, na středním toku široká údolní niva. Největší přítoky zprava: Yellowstone, Little Missouri, Kansas, Osage. Zleva: Milk, James. Na středním toku velké přehrady ( Fort Peck Garrison, Oahe, Big Bend, Randoll).Splavná od Fort Bentonu.ArkansasV povodí Mississippi, délka 2 330km, plocha povodí 414 000km2, průměrný průtok v ústí 1 150 m3/s. Pramení ve Skalnatých horách v pohoří Front Range ve státě Colorado. Nejprve stéká jako prudká horská řeka do prérií Velkých planin a poté směřuje k jihovýchodu přes státy Colorado, Kansas, Oklahoma, Arkansas, kde ústí zprava do Mississippi.Na Arkansasu jsou čtyři velké vodní nádrže.Red River = Červená řekaDélka 2 080 km, plocha 242 000km2, průměrný průtok 880 m3/s. Pramení na hranicích státu New Mexiko a Texas, teče k jihovýchodu, ústí společnou deltou s Mississippi do Mexického zálivu (hlavní rameno Atchafalaya). Splavná přes 700km. Přehradní nádrž Texoma.OhioDélka 1 569 kmm plocha povodí 526 000km2, průtok v ústí kolísá (620-48 000 m3/s). Vzniká soutokem řek Monogahela a Allegheny v Pittsburghu. Teče přes Appalačské plošiny, ústí zleva do Mississippi. Díky důmyslnému hydrotechnickému systému splavná v selé své délce. V povodí významný průmysl oblasti,průplavem spojena s Erie Lake.Velká jezera = Great LakesSoustava pěti sladkovodních jezer na pomezí Kanady a USA. Největší nahromadění sladké vody na Zemi. Tvoří je jezera: Hořejší, Michiganské, Huronské, Erijské a Ontario. Vzájemně propojeni řekami, průlivy a průplavy. Řekou sv. Vavřincespojena s Atlantským oceánem. Intenzivní lodní doprava, součást vnitrozemské vodní cesty od Atlantského oceánu do Mississippi a Mexického zálivu. Okolí Velkých jezer patří k nejprůmyslovějším oblastem Severní Ameriky, na březích se nacházejí rozáhlé městské aglomerace (Chicago, Detroid, Canynlands, Capitol Reef, Grand Canyon, Zion,...)Hořejší jezero = Lake SuperiorNejvětší z Velkých jezer. 83 270 km2 (největší sladkovodní jezero světa), maximální hloubka 367m, výška hladiny 182m n.m. Do Hořejšího jezera vtéká více než 200 řek. Spojeno s Huronským jezerem řekou Saint Mary. V okolí těžba železných rud. Lodní doprava.Michiganské j. = Lake Michigan58 020km2 (5. největší na světě), maximální hloubka 176m, výška hladiny 177m n.m. Na severovýchodě spojeno průlivem Mackinac s Huronským jezerem, na jihu průplavem s Mississippi. Lodní doprava. Největší přístavy Chicago a Milwaukee.Huronské jezero = Lake Huron60 700 km2, maximální hloubka 230 m, výška hladiny 176 m n.m., Severní pobřeží členité, s velkým zálivem Georgian Bay, ostrov Manitouln Island. Huronské jezero je spojeno s Erijským jezerem řekou St. Clair, stejnoměrným jezerem a řekou Detroit, s Michiganským jezerem průlivem Mackinac a s Hořejším jezerem řekou St. Mary.Lodní doprava.Erijské jezero = Erie LakeNejjižnější jezero. Plocha 25 680 km2, výška hladiny 174 m n.m., hloubka až 67m. Tektonická deprese přemodelovaná kontinentální ledovcem. Přítoky: Cleveland, Buffalo, Toledo a řeka Detroid, která vytéká z vyššího Huronského jezera. Jediným odtokem je řeka Niagara ústící do jezera Ontario. Erie Lake je součástí velké mořské cesty vedoucí z atlantského oceánu soustavou řek, plavebních kanálů a Velkých jezer téměř 4 000km do nitra Severní Ameriky.Ontario = Lake Ontario19 529 km2 (nejmenší jezero), maximální hloubka 244m, výška hladiny 75 m n.m. Největší přítok Niagara, vytéká řeka sv.Vavřince. Průplavy je spojeno s jezery Huronským a Erijským a s řekami Ottawa a Hudson. Významná je lodní doprava. Na severním břehu leží Toronto.řeka sv.Vavřince = Saint Lawrence RiverDélka 1 287 km (včetně zdrojnice Saint Luis a trasy přes Velká jezera asi 4 000km), plocha povodí 1,4 mil. km2, průměrný průtok 14 000 m3/s. Vlastní řeka vytéká z jezera Ontario, teče k severovýchodu a dlouhým ústím vytéká do zálivu sv. Vavřince a Atlantského oceánu. Na dolním toku přístavy Montreál, Québec. Významná dopravní tepna, součást vodního dopravního systému Saint Lawrence Seaway, který propojuje pobřeží Atlantského oceánu s Vodními jezery (přeprava obilí, železné rudy, uhlí).HudsonDélka 507km, plocha povodí 34 628 km2. Pramení v pohoří Adirondack Moountains, teče k jihu tektonickým údolím, ústí do Atlantského oceánu v New Yorku. Spojena průplavy s řekou Sv. Vavřince a s Velkými jezery. Splavná pro námořní lodě do Albany. Na horním toku hydroelektrárny.Grande = Rio Grande = Bravo del N
Vloženo: 7.07.2011
Velikost: 94,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Z - Zeměpis
Podobné materiály
- Z - Zeměpis - Angloamerika
- Z - Zeměpis - 15 Angloamerika
- Z - Zeměpis - USA a Kanada
- Z - Zeměpis - Kanada
- AJ - Anglický jazyk - Kanada
- Z - Zeměpis - Kanada, Australský svaz
- Z - Zeměpis - Kanada
- Z - Zeměpis - Kanada
- AJ - Anglický jazyk - Kanada a její části
- Z - Zeměpis - USA a Kanada
- AJ - Anglický jazyk - Kanada
- Z - Zeměpis - kanada
- Z - Zeměpis - 18 Kanada, Australský svaz
- Z - Zeměpis - Kanada
- AJ - Anglický jazyk - Kanada
Copyright 2024 unium.cz