- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálEkonomie
Interdisciplinární věda, která používá metody a výsledky mnohých jiných vědních disciplín – psychologie, sociologie, filozofie, historie, matematiky, statistiky. Je to abstraktní věda, která usiluje o objasnění principů, na nichž funguje náš hospodářský život. Lze rozlišit 2 přístupy:
pozitivní ekonomie – snaží se rozebrat fakta ekonomického života taková, jaká jsou, například e lidé v ekonomice chovají, proč vzniká nezaměstnanost, inflace, cyklický vývoj, ekonomické jevy nehodnotí jako dobré či špatné, pouze je rozebírá
normativní ekonomie – snaží se odpovědět na otázku, jak by měla ekonomika fungovat efektivně, řeší i otázky etické, sociální a všeobecně lidské
Předmět ekonomie – zkoumá optimální rozdělení omezených ekonomických zdrojů, to znamená jak lidé tyto omezené zdroje, které lze použít alternativně, rozdělí, tak, aby vyrobili různé statky a služby a jak tyto rozdělí mezi spotřebitele tak, aby došlo k maximálnímu užitku, v ekonomice vystupují 3 skupiny subjektů:
domácnosti – jejich cílem je uspokojit potřeby členů domácnosti, mají své příjmy ( mzdy, platy, stipendia, důchody, ... ), pomocí nichž své potřeby uspokojují. Při uspokojování potřeb stojí na straně poptávky, nabízejí-li pracovní sílu, volný kapitál a podobně – stojí na straně nabídky.
firmy – jejich cílem je dlouhodobý zisk, organizují podnikání a při tom mají své náklady a výnosy. Na jedné straně vytvářejí poptávku, na druhé nabídku.
stát – zastoupený například vládou, parlamentem, stát stanovuje obecná pravidla ekonomické činnosti v podobě zákonů a předpisů, nakupuje od firem, investuje do dálnic, železnic, přerozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu, financuje sociální programy, ...
Ekonomie má 2 složky:
makroekonomie ( makros = velký ), zkoumá ekonomiku jako celek to znamená například hospodářský růst země, inflaci, nezaměstnanost, abstrahuje od chování jednotlivých subjektů
mikroekonomie ( mikros – malý ) – zkoumá chování jednotlivých ekonomických subjektů při hledání odpovědí na tři základní ekonomické otázky - co vyrábět, jak vyrábět, pro koho vyrábět
Ekonomika
Je užití ekonomie v praxi.
Vývoj ekonomického myšlení do vzniku ekonomie jako vědy
Ekonomické otázky, jejich řešení a odpovědi na ně přitahovaly pozornost už před mnoha tisíciletími. Ovlivňovaly vývoj společnosti, protože ekonomie se zabývá každodenní činnosti člověka, který, chce-li žít, musí uspokojovat své potřeby a k tomu získávat statky.
Antické Řecko
Existovalo rozvinuté ekonomické myšlení. Xenofón, Platón i Aristotels se mohli potkat.
Xenofón ( 450 – 355 př. n. l. ) – jeho dílo je Oikonomikos ( = ekonomika ) – klade důraz na zemědělskou výrobu a zároveň i na obchod a trh, přestože jsou domácí hospodářství schopna produkovat vše, co potřebují.
Platón ( 427 – 347 př. n. l. ) – nepřátelský postoj k obchodu a peněžnímu hospodářství, doporučuje státní regulaci zahraničního obchodu, rozsahu obchodu a zisku
Aristoteles ( 384 – 322 př. n. l. )
Je autor analýzy peněz – jejich vznik vyvozoval z rozvoje směny; pokud sloužily jako oběživa, které umožňuje směnu, považoval je za přirozené, pokud jsou však použity „k tvorbě peněz“ ( například lichva nebo obchod pro zisk ), odsuzoval je, neboť se zpronevěřují svému přirozenému poslání, kritizoval společenské vlastnictví, rozlišuje 2 druhy bohatství a 2 způsoby jeho získávání a zvyšování:
ekonomika – souhrn statků a činností, pomocí kterých si lidé opatřují věci nezbytné k životu, je tedy zaměřena na uspokojování potřeb
chromatistika – je to bohatství v peněžní formě, je zde snaha trvale rozmnožovat peněžní bohatství
analyzoval směnu, tvrdil, že zboží musí být užitečné pro toho, kdo jej získává, předpokladem směny je, že proti sobě stojí dva statky odlišných vlastností, které mohou uspokojit odlišnou potřebu. Tvrdil, že směna vyjadřuje rovnost – souměřitelnosti zboží.
kritizoval společenské vlastnictví, neboť oslavuje soukromou iniciativu a zájem na výsledcích výroby
Podobné názory měli i myslitelé Antického Říma, a to Cato a Augustin, hlavní názory antických myslitelů:
zemědělství je nejprospěšnější hospodářskou činností, která poskytuje statky představující skutečné bohatství společnosti
i obchod je společensky prospěšný, pokud zajišťuje směnu přebytků nebo statků, které si domácí hospodářství není schopné vytvořit samo, je-li cílem zisk, je obchod hodnocen negativně
V následujících staletích nevznikaly nové ekonomické názory, neboť se hospodářství řídilo tradičními postupy a vyvíjelo se velmi pomalu, přetrvává odmítavý postoj k půjčování peněz na úrok, státy vydávají administrativní opatření proti lichvě.
Feudální společnost
Od 11. století začíná vzkvétat obchod, a to i mezinárodní, je to impuls pro hospodářství a zároveň i pro ekonomické myšlení.
Tomáš Akvinský ( 1225 – 1274 ) – italský teolog, filozof, člen dominikánského řádu, v roce 1322 byl prohlášen za svatého, jeho učení o „spravedlivé ceně“ říká, že směna nemá být zdrojem obohacení jedněch na úkor druhých, má přihlížet k nákladům na výrobu i obchod, k zisku, k daním, clu a poplatkům plynoucím feudálovi.
Ve 14. stol. dochází k radikálnímu zlomu v ekonomickém myšlení, začíná se formovat nový směr, ve kterém se promítají změny v hospodářství, které směřují ke zrodu kapitalismu, nejprve se tyto změny projevují v přímořských italských městech ( Benátky, Janov ), v 15. století ve Španělsku a Portugalsku, v 16. století je Holandsko nejrozvinutější země. Postupně ovládlo Evropu. Obchod.
Merkantilismus
14. století – polovina 18. století, do počátku kapitalismu a průmyslové revoluce, Merkur = bůh obchodu. Přináší nový pohled na bohatství, bohatství = peníze = drahý kov, zvyšovat bohatství země znamenalo hromadit v zemi drahý kov a to:
vlastní těžbou
koloniální politikou oblastí s nalezišti drahých kovů
zahraničním obchodem – je-li vývoz větší než dovoz, znamená to přísun drahých kovů do země, toto byl zájem nejen obchodníků, ale i panovníků
Hlavní myšlenky merkantilistů:
stát reguloval hospodářství, a to hlavně zahraniční obchod například zákazem vývozu peněz ze země, zahraniční kupci museli utratit v zemi získané peníze, to předpokládalo, že má země co nabídnout – merkantilismus věnoval pozornost domácí výrobě, zastávali státní regulaci hospodářství, chtěli omezovat dovoz
zákaz či omezení dovozu spotřebního zboží hlavně luxusního
zákaz vývozu surovin a nezpracovaných zemědělských výrobků
podpora exportu průmyslového zboží a zpracovaných zemědělských výrobků
K tomu používali cla a vývozní prémie. Představitelé:
Thomas Mun ( 1571 – 1641 ), jeho zdrojem bohatství jsou peníze a obchod. Nemohl se potkat s Karlem Marxem.
Jean Baptiste Colbert ( 1619 – 1683 ), Francouz
Merkantilismus položil základy pro vydělení ekonomie z filozofie, to znamená, že se zasloužil o vznik ekonomie jako samostatné vědy.
Vznik ekonomie jako vědy, její směry
Vznik ekonomie jako samostatné vědy souvisí s průmyslovou revolucí, která zvýšila zájem o národohospodářské otázky, v merkantilistickém přístupu měl v ekonomice hlavní roli stát, ale na přelomu 17. a 18. století převládá přesvědčení, že hospodářství je systém ovládaný vlastními vnitřními záležitostmi, které nezávisí na lidské vůli. Mnozí se snaží odhalit fungování těchto
Vloženo: 9.03.2011
Velikost: 86,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu E - Ekonomie
Podobné materiály
- 06 - Postavení a finanční zdroje ve sportu - Ekonomické činnosti ve sportu
- 2 - Ekonomika - Makroekonomické ukazatele
- ZSV - Základy společenských věd - Vývoj ekonomického myšlení
- E - Ekonomie - Hlavní makroekonomické proudy v historii, Základní ukazatele makroekonomie
- E - Ekonomie - Výpočet makroekonomického produktu, metody výpočtu HDP
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- E - Ekonomie - Ekonomické systémy
- E - Ekonomie - Ekonomické pojmy, daňová soustava
- E - Ekonomie - Ekonomické problémy, mezinárodní ekonomie
- E - Ekonomie - Makroekonomicke ukazatele a statni rozpocet
- E - Ekonomie - mezinarodni ekonomicke integrace
- E - Ekonomie - Světová ekonomika a ekonomické systémy
- E - Ekonomie - Vnější ekonomické vztahy
- E - Ekonomie - Základní ekonomické kategorie
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy 1
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- ZSV - Základy společenských věd - Základní ekonomické kategorie
- E - Ekonomie - základní ekonomické pojmy
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- E - Ekonomie - Základní ekonomické otázky
- ZSV - Základy společenských věd - Základní ekonomické systémy, trh
- E - Ekonomie - Ekonomické pojmy
- E - Ekonomie - Zakladni ekonomicke pojmy
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- E - Ekonomie - Vnější ekonomické vztahy
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- E - Ekonomie - Ekonomické systémy, konkurence, monopol
- E - Ekonomie - Základní ekonomické teorie, hospodářský proces
- E - Ekonomie - Vyvoj ekonomickeho mysleni
- E - Ekonomie - Ekonomické systémy
- E - Ekonomie - Ekonomické výpočty
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- E - Ekonomie - makroekonomické agregáty
- E - Ekonomie - MO2 Makroekonomické veličiny
- E - Ekonomie - Ekonomické systémy
- E - Ekonomie - Ekonomické teorie
- ZSV - Základy společenských věd - Ekonomické systémy
- E - Ekonomie - Modely a bariéry ekonomického růstu
- E - Ekonomie - Ekonomické pojmy
- E - Ekonomie - Zakladni ekonomicke pojmy
- E - Ekonomie - Ekonomické systémy, konkurence, monopol
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- E - Ekonomie - Základní ekonomické teorie, hospodářský proces
- E - Ekonomie - Základní ekonomické pojmy
- IVT - informatika - teorie z ivt
- ZSV - Základy společenských věd - Teorie vědy
- BI - Biologie - Ruzne teorie vzniku zivota, virove nemoci
- E - Ekonomie - Exogenní technologický pokrok, teorie endogenního růstu
- E - Ekonomie - Kvantitativní teorie peněz
- E - Ekonomie - Teorie parity kupní síly
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Předchůdci teorie informatiky
- FIL - Filozofie - Marxova teorie společnosti
- FIL - Filozofie - Teorie společenské smlouvy
- BI - Biologie - buněčná teorie, stavba prokaryotické a eukaryotické buňky
- E - Ekonomie - Neziskový veřejný sektor a teorie potřeb. Společenské a individuální potřeby. Členění veřejného sektoru podle kritéria potřeb.
- E - Ekonomie - Zaklady teorie penez
- F - Fyzika - Molekulárně kinetická teorie látek
- PRA - Právo - Zakladni pravni teorie
- E - Ekonomie - oběžnej majetek teorie
- PSY - Psychologie - Teorie mpracovní motivace
- PSY - Psychologie - Teorie řízení
- CJ - Český jazyk - Literární teorie
- ZSV - Základy společenských věd - Teorie dělby moci (v ČR)
- ZSV - Základy společenských věd - Základy mikroekonomie - teorie nabídky a poptávky
- ZSV - Základy společenských věd - Stát - obecná charakteristika, teorie vysvětlující vznik s
- CJ - Český jazyk - Teorie dramatu
- CJ - Český jazyk - Teorie poezie
- CJ - Český jazyk - Teorie prózy
- CH - Chemie - Acidobazické (protolytické) děje, teorie kyselin a zásad, p
- CJ - Český jazyk - Popis Esej Teorie verše Zvuková podoba věty
- ZSV - Základy společenských věd - Stát Některé teorie o vzniku, fungování a organizaci státu
- ZSV - Základy společenských věd - Základy teorie peněz
- F - Fyzika - Moderní fyzika a magnetické pole vzorečky a teorie
- M - Matematika - Teorie odhadu
- PSY - Psychologie - Teorie osobnosti
- E - Ekonomie - Zaklady teorie penez a menove politiky
- PRA - Právo - Základy státoprávní teorie
- E - Ekonomie - Zákoník práce (pouze teorie, bez příkladů)
- PSY - Psychologie - Psychologické formy působení ve skupinách, teorie činnosti
- PSY - Psychologie - Teorie reflexů, paměť
- PSY - Psychologie - Teorie učení
- PSY - Psychologie - Člověk jako přírodní bytost, teorie na vznik člověka
- ZSV - Základy společenských věd - TEORIE PRÁVA
- ZSV - Základy společenských věd - Vývojové teorie
- E - Ekonomie - Teorie veřejné volby
- PSY - Psychologie - Teorie mpracovní motivace
- PSY - Psychologie - Teorie řízení
- ZSV - Základy společenských věd - ÚSTAVNÍ VÝVOJ A TEORIE PENĚZ
- CJ - Český jazyk - teorie literatury
- Z - Zeměpis - Teorie deskové tektoniky
- 0048 - psychologie - Eriksonova vývojová teorie
- F - Fyzika - Speciální teorie relativity
- ZSV - Základy společenských věd - Teorie práva
- MKT - Marketing - teorie informace
- PSY - Psychologie - Teorie jáství
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury 2
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury 3
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury 4
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury 5
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury 6
- F - Fyzika - Speciální teorie relativity
- F - Fyzika - Základní poznatky molekulárně-kinetické teorie látek.
Copyright 2024 unium.cz