- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Makroekonomické ukazatele
2 - Ekonomika
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. Jana Paulenová
Popisek: studijní materiál
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálMAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE
K hodnocení ekonomiky jako celku používáme tzv. makroekonomické agregáty (ukazatele).
velikost a tempo růstu HDPstabilita cen
míra inflace
vývoz a dovozvelikost a struktura nezaměstnanosti
(struktura, velikost, platební bilance)míra nezaměstnanosti
N E Z A M Ě S T N A N O S T
Lidé, kteří mají práci, jsou zaměstnaní; lidé bez práce, kteří však práci hledají, jsou nezaměstnaní.
Míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných/ekonomicky aktivní obyvatelstvo * 100
(Ekonomicky aktivní – ti co by mohli pracovat – lidé v produktivním věku – po ukončení vzdělání do důchodu. Do ekonomicky aktivního obyvatelstva se podle nové metodiky nepočítají ženy na mateřské dovolené, lidé na rekvalifikaci apod.)
TYPY NEZAMĚSTNANOSTI
I. a) Dobrovolná nezaměstnanost – lidé, kteří by mohli pracovat, ale z nějakých důvodů (např. preference volného času, nízká mzda, krátkodobě nezaměstnaní – při přechodu z práce do práce, péče o rodinu, dřívější odchod do důchodu, …) nechtějí.
b) Nedobrovolná nezaměstnanost – lidé chtějí pracovat, ale nemohou najít odpovídající práci.
V případě, že v ekonomice existují pružné mzdy – trhy práce se vyčistí a nedobrovolná nezaměstnanost poklesne. Funkce pružných mezd – v případě zvýšení nedobrovolně nezaměstnaných se sníží mzdy a část lidí z nedobrovolně nezaměstnaných přesune do dobrovolně nezaměstnaných. Další snížení počtu nedobrovolně nezaměstnaných způsobí zvýšená nabídka práce (levnější pracovní síla – podnikatelé budou chtít zaměstnávat více lidí). Problémem dnešních ekonomií jsou však nepružné mzdy, které brání vyčištění trhů práce a snížení počtu nedobrovolně nezaměstnaných (vysoké povinné odvody, fixní platové stupnice, …).
II. Frikční nezaměstnanost – krátkodobá, dobrovolná, při přechodu lidí ze zaměstnání do zaměstnání, stěhování, po absolvování školy, …
III. Strukturální – souvisí s rozvojem a úpadkem jednotlivých profesí (u nás např.: textilní průmysl, obuvnický, těžební, …)
IV. Cyklická – souvisí s vývojem ekonomiky. Při recesi se nezaměstnanost zvyšuje, při boomu se snižuje. Viz. kapitola hospodářské cykly.
V. Sezónní – souvisí se sezónními pracemi např. v zemědělství, stavebnictví, … přes léto je nižší, přes zimu je nezaměstnanost vyšší.
Souvislost nezaměstnanosti s inflací: S rostoucí nezaměstnanosti klesá inflace a naopak. Výjimečný ekonomicky nepříznivý jev – stagflace – roste nezaměstnanosti i inflace.
Přirozená míra nezaměstnanosti:
Taková míra nezaměstnanosti, která nevyvolává tlak na inflaci. Je nejnižší míra nezaměstnanosti, která je udržitelná, u nás se odhaduje na 4 – 6 %.
Nejčastější příčiny nezaměstnanosti:
technický rozvoj, automatizace, robotizace
vysoká porodnost a v důsledku toho vysoký přírůstek obyvatel – rozvojové země
prodlužování pracovního dne a zvyšování přesčasové práce
vysoká zadluženost a úpadky drobných výrobců a podnikatelů (recese, …)
špatné hospodářské politiky
nízká úroveň akumulace kapitálu a v důsledku toho i nízká míra investic do rozšiřování výroby
dosažený stupeň ekonomické prosperity a materiálního bohatství země, který se projevuje např.: ve vyspělých zemích je vyšší míra nezaměstnanosti žen a vyšších věkových kategorií lidí.
Důsledky nezaměstnanosti:
negativní
ekonomické dopady (snížení výkonnosti ekonomiky)
sociální dopady – snížení statusu, rozdělení lidí, hl. u dlouhodobě nezaměstnaných nad 1 rok
politické dopady
psychického a duchovního rázu
pozitivní
možnost přesunu pracovních sil do rozvíjejících se a prosperujících firem a celých odvětví (restrukturalizace hospodářství)
upevňování pracovní kázně a morálky
zájem o zvyšování kvalifikace
lepší úroveň motivace pracovníků
Opatření ke snižování nezaměstnanosti
zvýšení nabídky práce
veřejné výdaje
antimonopolní politika a zásahy – podpora konkurence
snižování diskontního úroku – úvěrová expanze
rozvojem kvalitní finanční soustavy
rozvoj školství, rekvalifikace, …
podpora exportu
snižování nabídky práce
omezování zákonné pracovní doby (např. dřívější odchody do důchodu, delší dovolená, kratší pracovní týden, delší mateřská,…)
podpora exportu pracovních sil
snižování přímé míry nezaměstnanosti formou zdokonalování informační soustavy na trhu práce, vhodnou strukturální hospodářskou politikou
organizované formy pomoci a podpory nezaměstnaným
zřizováním úřadů a zprostředkovatelen práce
poskytováním hmotné – finanční podpory v nezaměstnanosti
aktivní politikou zaměstnanosti – vytváření nových pracovních míst
legislativní úpravou zaměstnávání a propouštění z práce (tj. omezování pravomoci firem – podniků) prostřednictvím zákoníku práce
Míru nezaměstnanosti sleduje v ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí – to vychází z údajů ÚP a jako nezaměstnané uvádí ty, kteří se na úřadech práce jakožto nezaměstnaní zaregistrují – registrovaná míra nezaměstnanosti. Dále své výběrové šetření provádí ČSÚ každé čtvrtletí a zjišťuje obecnou míru nezaměstnanosti. Šetření se ČSÚ se provádí v náhodně vybraném vzorku domácností. Za nezaměstnané jsou považovány osoby, které aktivně hledaly práci a v posledním týdnu nepracovali ani 1 hodinu. Obecná míra nezaměstnanosti obvykle bývá o 3 % nižší než registrovaná.
Statistika nezaměstnanosti v ČR 2009
nezaměstnanost cca 9 % (500 000 osob) z toho 53 % žen, 10 % absolventů
Problémové skupiny: ženy (53 %), absolventi (16 %), lidé s nižším vzděláním (31 %), starší občané nad 50 let (31 %), lidé se změněnou pracovní schopností (10 %) …
Okresy s dlouhodobě nejvyšší mírou nezaměstnanosti:
1. Most 18 %
2. Karviná 15 %
3. Teplice 13 %
4. Ústí nad Labem 12 %
.
.
.
18. Litoměřice8,5 %
I n f l a c e
(rok 200 = 1 %)
K inflaci dochází, roste-li celková cenová hladina (zvyšování cen zboží a služeb). Míra inflace je definována jako míra změny cenové hladiny. Dochází k znehodnocování peněz, k poklesu jejich reálné hodnoty a poruchám ekonomiky. Opakem inflace je deflace.
Nejpoužívanějším ukazatelem míry inflace je Index spotřebitelských cen. ISC u nás počítá ČSÚ. Shromažďují se ceny více jak 775 odlišných výrobků a služeb (spotřební koš). Položky ve spotřebitelském koši mají takovou váhu, jakou se podílí na výdajích domácností (větší váhu mají často kupované výrobky, na jejichž pořízení padne větší část rodinného rozpočtu; výpočet se provádí váženým aritmetickým průměrem). Problém tohoto ukazatele ale je, že neodráží změnu kvality nakupovaných výrobků a služeb. PC se pořád posuzuje jako PC bez ohledu na to, že PC v současném pojetí je velmi odlišné od PC před pěti či deseti lety. Další problém je ve výběru období, se kterým se bude cenová hladina porovnávat. Index spotřebitelských cen se u nás nejčastěji udává: změnu cen mezi jednotlivými měsíci (za sebou nebo v následujících letech); mezi kalendářními čtvrtletími a nejdůležitější je meziroční index.
Tři stupně závažnosti inflac
Vloženo: 13.07.2010
Velikost: 84,00 kB
Komentáře
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 2 - Ekonomika
Reference vyučujících předmětu 2 - Ekonomika
Reference vyučujícího Ing. Jana Paulenová
Podobné materiály
- E - Ekonomie - Hlavní makroekonomické proudy v historii, Základní ukazatele makroekonomie
- E - Ekonomie - Výpočet makroekonomického produktu, metody výpočtu HDP
- E - Ekonomie - Makroekonomicke ukazatele a statni rozpocet
- E - Ekonomie - makroekonomické agregáty
- E - Ekonomie - MO2 Makroekonomické veličiny
- MNG - Management - Finanční analýza firmy, etapy, základní ukazatelé
- E - Ekonomie - Ukazatelé vývoje ekonomiky (platební bilance, obch. bilance...)
- E - Ekonomie - Národní hospodářství, ukazatele NH, Státní rozpočet
Copyright 2024 unium.cz