Žlázy s vnitřní sekrací

dna molekula jódu, a DIT – dvě molekuly jódu)
MIT + DIT = T3, DIT + DIT = T4
Vytvořené hormony se vážou na bílkovinu thyreoglobulin a takto jsou uchovávány ve folikulech
Po rozštěpení vazby s bílkovinou se hormony uvolňují do krve
Účinky hormonů štítné žlázy
Podporují odbourávání cholesterolu
Podporují syntézu bílkovin
Zvyšují tvorbu glykogenu z glukózy
Zrychlují metabolismus
Zvyšují srdeční frekvenci
Ovlivňují psychiku
Poruchy funkce štítné žlázy
Hyperthyreóza = hyperfunkce štítné žlázy, způsobuje zrychlení metabolismu, pocity horka, hubnutí, zvýšení tepové frekvence, zvýšený krevní tlak, exoftalmus (vytlačování očních bulv z očnic) = Gravesova-Basedowova choroba
Hypothyreóza = hypofunkce štítné žlázy, způsobuje zpomalení látkové výměny, postižený člověk tloustne, je pomalý, spavý, unavený, má vysokou hladinu cholesterolu, je mu zima; následkem hypythyreózy dochází k závažným poruchám tělesného i duševního vývoje dětí (kretenismus), proto je prováděn screening novorozenců, kdy se případné poruchy štítné žlázy podchytí včas
Příštítná tělíska
jsou 4, horní a dolní pár
jsou zanořena vzadu do tkáně štítné žlázy
produkují parathormon, který zvyšuje hladinu Ca2+ v krvi tak, že zvyšuje vstřebávání Ca2+ ze střeva a zamezuje jeho ukládání do kostí, nadprodukce parathormonu může vést až k odvápnění kostí
Poruchy funkce příštítných tělísek
Hyperparathyreóza – nadprodukce hormonů, způsobuje zvýšenou únavu, spavost, trávicí potíže (zácpa) a zvýšenou tvorbu močových kamenů
Hypoparathyreóza – nedostatečná tvorba hormonů, způsobuje křeče způsobená zničením příštítných tělísek (nádor, zánět, operace štítné žlázy, ozařování jiného nádoru)
Slinivka břišní

Její žlázové buňky produkují pankreatickou šťávu, která odtéká vývodem do dvanáctníku. Vnitřní sekreční složkou slinivky jsou Langerhansovy ostrůvky. Jedná se o shluky buněk roztroušené v hmotě slinivky, mají průměr asi 0.3 mm a je jich kolem 1 milionu. Dohromady váží pouze 1 gram. Rozlišujeme dva typy buněk, jeden typ produkuje inzulín, druhý glukagon.
Funkcí inzulínu je regulace hladiny cukru (glukózy) v krvi. Zvyšuje propustnost buněčných membrán pro glukózu a aminokyseliny, umožňuje tak jejich využití v metabolismu buněk.
Hladina cukru v krvi (glykémie) u zdravého člověka kolísá v rozmezí 4.5-6.5 mmol/l.
Stálá koncentrace glukózy v krvi je udržována výdejem glukózy z jater, kde jsou zásobní cukry uloženy ve formě glykogenu.
Glukagon má opačné účinky než inzulín, zvyšuje hladinu krevního cukru.
Cukrovka
Diabetes mellitus, celosvětově rozšířené chronické onemocnění, které postihuje obě pohlaví a všechny věkové kategorie.
Hlavními příznaky cukrovky jsou velká žízeň a časté močení z důvodu velké koncentrace glukózy v moči.
Základní příčinou cukrovky je neschopnost organismu produkovat nebo efektivně využívat hormon inzulín.
Diabetes 1. typu je definován destrukcí beta-buněk pankreatu, které tvoří inzulín a absolutním nedostatkem inzulínu vyžadující léčbu inzulínem.
Diabetici 2.typu mohou mít nedostatek inzulínu, i jeho nadbytek – problém je v tom, že tento inzulín nepůsobí dostatečně ve tkáních z důvodu tzv. inzulínové rezistence. Jedním z rizikových faktorů je obezita.
Cukrovka u dětí
Kdo má největší riziko:
dítě, jehož matka, otec, bratr nebo sestra má cukrovku 1. typu, má 20krát větší riziko cukrovky než zbytek populace
dětí mají větší riziko, že cukrovku zdědí z otcovy strany spíše než z matčiny
diabetes 1. typu se diagnostikuje u dětí s vrcholem ve 12 letech
puberta je období, kdy organismus prochází všemi možnými hormonálními změnami a náchylnost k nemoci zakódovaná geneticky může být spuštěna právě tímto obrovským kolísáním hormonálních hladiny.
Příznaky
neuhasitelná žízeň,
velké močení
výkyvy nálad
podrážděnost a popudlivost
ospalost a únava
ztráta na váze