Žlázy s vnitřní sekrací

dporuje růst semenotvorných kanálků ve varleti.
Lutropin (LH – luteinizační hormon) ovlivňují růst a činnost mužských a ženských pohlavních žláz, podílí se na vzniku žlutého tělíska, u mužů působí na buňky varlete, které produkují testosteron
Neurohypofýza
Hormony neurohypofýzy vznikají v hypothalamu, odkud proudí nervovými vlákny do neurohypofýzy, kde jsou uvolňovány do krevního oběhu.
Antidiuretický hormon (ADH) ovlivňuje činnost ledvin, zvyšuje zpětné vstřebávání vody (zvyšuje propustnost membrán pro vodu) v  kanálcích ledvin do krevního oběhu, snižuje tedy množství vylučované moči.
Oxytocin působí na hladké svalstvo dělohy a vyvolává jeho stahy za porodu (během těhotenství blokuje jeho účinek progesteron), působí také na hladké svalstvo vývodů mléčné žlázy, jeho hladinu zvyšuje dráždění prsních bradavek při kojení.
Šišinka
Nepárová, drobná vychlípenina mezimozku. Zprostředkovává vlivy světla na organismus, podílí se na ustavení některých biorytmů a ovlivňuje i činnost pohlavních žláz.
Produkuje hormon serotonin, jehož snížení provází některé typy depresí s poruchami spánku, a melatonin, který je syntetizován ve tmě a na světle rozkládán, má vliv na cirkadiánní biorytmy, řídí ukládání melaninu v kůži a tlumí činnost pohlavních žláz.
Nadledviny
Párové žlázy uložené na horním pólu ledvin.
Kůra nadledvin obsahuje několik typů buněk, které produkují různé typy hormonů.
Dřeň nadledvin je nervového původu, produkuje adrenalin, což je hormon a zároveň neurotransmiter (přenašeč nervových vzruchů).
Hormony kůry nadledvin
Glukokortikoidy (nejdůležitější je kortizol) mají vliv na velké tkáňové celky, které mají význam v metabolismu. Mají protizánětlivé a protialergické účinky. Kortizol ovlivňuje průběh imunitních reakcí, potlačuje tvorbu protilátek a má protialergický účinek. Využívá se jako lék při zánětlivých onemocněních, alergiích a transplantacích. Má mnoho vedlejších účinků.
Mineralokortikoidy: Aldosteron zvyšuje propustnost membrán ledvinových kanálků pro sodík, tím dochází k zadržování sodíku a také vody v těle. Podporuje vylučování draslíku. Přispívá tak k udržování stálého osmotického tlaku v organismu.
Androgeny (testosteron) a estrogeny nemají větší fyziologický význam, jsou produkovány jen v malém množství. K nadprodukci dochází například při nádorových onemocněních nadledvin (feminizace mužů a maskulinizace žen).
Hormony dřeně nadledvin
Vliv na cévní systém: Adrenalin vyvolává rozšíření svalových cév, zvyšuje sílu srdečního svalu, zvyšuje pouze systolický tlak. Noradrenalin vyvolává zúžení cév a zvýšení krevního tlaku (systolického i diastolického).
Vliv na dýchací systém: Adrenalin rozšiřuje průdušky a zlepšuje ventilaci plic.
Vliv na játra, nervovou tkáň a svaly: oba hormony zvyšují odbourávání tuků a glykogenu, vzniklé zdroje energie slouží především kosterním svalům a srdci.
Dřeňové hormony se podílejí na poplachových reakcích organismu, jejich cílem je snížení následků nepřiměřené zátěže.
Štítná žláza
uložena pod hrtanem pod štítnou chrupavkou po obou stranách průdušnice, má tvar písmene H
za fyziologických okolností není hmatná, může být patologicky zvětšená
ve vazivu se nacházejí folikuly (váčky) tvořené kubickým (krychlovým) epitelem, který produkuje hormony (tyroxin a trijódtyronin); uvnitř folikulu je dutinka vyplněná koloidem (viskózní tekutina), který obsahuje zásobu hormonů (při náhlém nedostatku jódu vydrží až 2 měsíce)
parafolikulární buňky štítné žlázy produkují hormon kalcitonin, který podporuje ukládání vápníku v kostech
Jak vznikají hormony tyroxin (=tetrajódtyronin =T4) a trijódtyronin ( =T3)?
folikulární buňky vychytávají z krve jodidy (I-), které jsou enzymem peroxidázou oxidovány na jód (I2)
jód se naváže na aminokyselinu tyrozin a vzniká mono- a dijódtyrozin (MIT – je