- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Vizuální vnímání B
KVK/ZAVK - Základy výtvarné kultury
Hodnocení materiálu:
Vyučující: PaedDr. Rudolf Podlipský Ph.D.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálnačují jako dvojznačné obrazce. Jsou uspořádány tak, aby se pozadí mohlo stát figurou a naopak. Reverzibilita Na reverzibilních obrazcích je založena většina populárních zrakových klamů. Tyto obrazce (například Kachna – králík, Neckerova krychle, Schröderovo schodiště, Moje žena a tchyně atd.) lze vnímat dvěma způsoby. Pokud vidíme obrazec poprvé, nemusíme vůbec rozeznat jeho obsah anebo vidíme jen jednu z jeho variant. Pozorujeme – li ho však dostatečně dlouho, nebo informuje –li nás někdo o tom, co zobrazuje, začínáme v něm vidět druhou variantu obrazce. Stává se, že jen velmi těžko opouštíme jednu z variant, pokud jsme ji právě objevili. Naopak někdy dochází zcela nahodile k tomu, že přepneme mezi těmito dvěma variantami. Přičemž je to způsobeno jakoby nechtěně. Vnímání obrazu Plochý obraz a skutečný svět nevypadají totožně. Při vnímání obrazů se uplatňuje řada konvencí: díváme se na povrch malby, abychom viděli, co představuje; používáme ploché povrchy k zobrazování určitých věcí tak, že ukazujeme jejich vzhled. Při vnímání i tvorbě obrazů se uplatňuje naše schopnost poznávat prostřednictvím rozdílu. Malíř omezuje spektrum požitků, které by nám znázorňovaná skutečnost sama poskytla a divák tak musí při prohlížení obrazu své vidění negativně přizpůsobit (negativní adaptace pohledu). Tak se tedy některé vlastnosti reality ztrácí. Prostorové vztahy jsou na plátně vyjadřovány tvarem a barvou, relativní ostrostí a velikostí, celkovým vzhledem výjevu, znázorňováním v různém měřítku, překrýváním forem, náznaky pohledů a pohybu postav... Prohlubuje se tak divákův smysl pro prostorové a situační vztahy uvnitř ohraničeného výjevu. Obraz tedy nevypadá jako skutečnost, divák, aby ho tak vnímal, přizpůsobuje svůj pohled i pozitivně – dochází k pozitivní adaptaci. Recipient neočekává ty prožitky, které nemůže obraz poskytnout. Vidět postavy v pohybu neznamená vidět pohybující se plátno nebo přemisťující se postavy, ale zachytit pocit pohybu. Výjev odehrávající se v prostoru je možné vnímat i jako odehrávající se v čase. Obraz tedy nutí zároveň k negativním (něco chybí) i pozitivním (něco si „domýšlíme“) adaptacím pohledu. Rubinův pohárpodle dánského psychologa Rubina Neckerova krychle (kostka) Bridget Riley
Studium pozornosti I
1974 Giuseppe Arcimboldo
1527-1593 René Magritte. Arnheimova doména. 1938. olej na plátně. 73 x 100 cm, soukromá sbírka. Maurits Cornelis Escher (1898-1972)
Konvexní, konkávní 1955, litografie Salvador Dali: Stáří, dospělost, dětství (Tři věky), 1940 Victor Vasarely
Kompozice č. 8, 1980 U zkoušky: Popsat zrakové vnímání na mentální úrovni, uvést příklady využití poznatků o zrakovém vnímání v umělecké tvorbě. Konec
Vloženo: 18.06.2009
Velikost: 4,52 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2025 unium.cz
