Typy tkání a pohybová soustava

ínu D totiž nemůže docházet k mineralizaci. Vzniká nejčastěji v prvních letech života či před pubertou a projevuje se měknutím a deformitami lebky, hrudníku, dlouhých kostí a poruchami chrupu. Podání vitamínu vede k obnovení normální mineralizace, ale vzniklé deformity často zůstávají.
Klouby
Nejsložitějším kloubem těla je koleno. Kromě ploch kosti stehenní a holenní jej tvoří ještě menisky (destičky z vazivové chrupavky), čéška a křížové vazy spojující uvnitř kloubu kost stehenní a holenní. Poranění menisků a křížových vazů, které si často způsobují sportovci bývají vážná. Chrupavka a vazivo totiž nemají vlastní cévní zásobení a zdrojem živin je jim pouze kloubní tekutina, ze které čerpají bílkoviny nutné k hojení jen pomalu. Kolenní kloub je také velmi namáhaný, protože nese váhu celého těla a pohyby v něm probíhající jsou složité - to vše přispívá k jeho zranitelnosti.
Artróza
Artróza je časté nezánětlivé onemocnění kloubů, které poškozuje kloubní chrupavku. Příčina není jasně známa, ale vliv má přetěžování kloubů, prodělaná kloubní onemocnění a jiné. Poškození chrupavky omezuje hybnost kloubu, který je při námaze bolestivý. Onemocnění může probíhat mírně nebo naopak způsobovat značné utrpení. Nejčastěji jsou postiženy klouby kyčelní, koleno, páteř a drobné klouby rukou.
Uratická artritida = dna
Uratická artritida neboli dna je metabolické onemocnění kloubů způsobené poruchou vylučování kyseliny močové. Ta v těle vzniká jako produkt odbourávání odumřelých buněk. Močová kyselina tvoří drobné krystalky, které se ukládají v kloubech i dalších orgánech a poškozují je. Projevuje se záchvatovitě, často v noci, kdy postižený kloub (většinou na palci u nohy) značně bolí a zarudne. K léčbě se užívají antirevmatika, ale důležitá je i životospráva, ve které je nutné omezit maso a vyloučit alkohol.
Onemocnění páteře
Skolióza , plochá záda, kulatá záda, hyperlordóza – často způsobeny špatný držením těla, ve škole špatným sezením, hrbením se.
2.2 Svalová soustava
Tvořena pouze příčně pruhovanými svaly.
Slouží k vykonávání volních i automatizovaných pohybů celého těla a jeho částí a k pohybu v prostoru.
Svaly – 35% hmotnosti těla, přibl. 600 svalů.
Stavba svalu
Svalové bříško – masitá část, svalová vlákna  snopečky  snopce  sv. bříško
Šlachy – na obou koncích svalu, napojují jej na kost
Cévy, nervy
Vlastnosti svalů: pružné, pevné, dráždivé.
Inervace svalů: motorická a senzitivní vlákna.
Svalový stah:
Aktinová vlákna se zasouvají mezi myozinová, což vede ke zkracování délky myofibrily, je spotřebováváno ATP, klíčová je přítomnost vápenatých iontů.
Poruchy svalové funkce
nečinností
přerušením nervového spojení
chorobnými procesy ve svalu
PLEGIE – úplné ochrnutí svalů
PARÉZA – částečné ochrnutí
HYPERKINÉZY – mimovolní pohyby, které ruší volní nebo reflexní pohyb, = tremor, spazmy, tiky
Svalová dystrofie = více než 20 genetických vad, = ochabování svalstva, nejčastější je Duchennova SD (1 chlapec na 3000 narozených), dožívají se 13-19 let, kdy ochabují dýchací svaly a srdce, mírnější varianta = Beckerova SD, věk okolo 7 let – přestávají chodit
Příčina: mutace genu pro bílkovinu dystrofin
Duchenn – netvoří se žádný dystrofin
Becker – tvoří se malé množství dystrofinu
2.3 Dětský pohybový systém
Kostra
U novorozence není vytvořena lamelózní struktura kompakty. Trubicovité úseky dlouhých kostí jsou složeny z plsťovitě uspořádaných svazků vláken, které se nepravidelně proplétají. Mezi svazky je rozptýleno velké množství kostních buněk.. Kloubní konce (epifýzy) jsou vyplněny hrubými, nepravidelně probíhajícími trámečky. Periost (okostice) je velmi silný. Dřeňové dutiny prakticky chybějí a kostní dřeň je uložena mezi svazky vláken a mezi trámečky.
Během dalšího vývoje probíhá osifikace a přestavba vnitřní struktury kosti – vznikají lamely kompakty a vzniká spongiózní architektonika. Trubicovité Haversovy lamely vznikají asi od 4. měsíce věku dítěte, ostatní typy lamel od 9. měsíce věku. Zvětšují se dřeňové dutiny. Periost umožňuje růst kosti do šířky a udrží bez posunu i zlomenou kost.
Ve věku 2 let má již dětská kostra stavbu jako kostra dospělá, ale přestavba kostí stále pokračuje a do 12 let dochází k výrazným změnám především ve stavbě kostí v místech úponů šlach a kloubních pouzder, remodeluje se architektonika spongiózy.
Zakřivení páteře je naznačeno již u plodu, ale novorozenecká páteř se svým tvarem přizpůsobuje tvaru podložky. Krční lordóza se vytváří a fixuje v době, kdy dítě vzpřimuje hlavu, v období aktivního stoje vzniká bederní lordóza, hrudní kyfóza je kompenzací lordóz. Zakřivení páteře se fixuje mezi šestým a sedmým rokem věku, bederní lordóza až v pubertě.
Lebka novorozence: lebeční kosti jsou tenké a pružné, chybí spongióza a vytváří se až od 6. měsíce roku věku dítěte. Dutiny chybějí a jejich vývoj je velmi proměnlivý, dvouleté děti mají vytvořené malé základy dutin. Řada kostí se skládá z více částí, které postupně srůstají. Novorozenecká lebka je díky volně spojeným kostem lebeční klenby schopna snášet působení značného tlaku při porodu. Mezi nespojenými kostmi jsou v místech budoucích švů vazivové pruhy rozbíhající se v široké vazivové blány – lupínky (fontanely). Uzavírání fontanel je klinický znak, podle kterého se hodnotí tělesný vývoj dítěte.
Klouby: Kloubní pouzdra jsou volnější a pružnější, kloubní dutiny prostornější. Kloubní chrupavka je poměrně vysoká a obsahuje více vody. Díky lepšímu cévnímu zásobení dětských kostí lépe regeneruje.
Svaly
5. měsíc těhotenství – první pohyby
novorozenec – všechny svaly tvarově vyvinuty, nejsou schopny plného výkonu, CNS teprve dozrává
děti – velký obsah vody (82%), snadno se unaví, obsah vody postupně klesá a roste obsah bílkovin
předškolní věk – vývoj hlavně velkých svalů
6. rok věku – rozvoj malých svalů a jemné motoriky
mladší školní věk – pozvolný vývoj a zdokonalování
starší školní věk – svalstvo mohutní a zpřesňuje se koordinace, zpevňuje se vazivový aparát a dokončuje se osifikace
období pohlavního dospívání – u chlapců velký rozvoj svalstva, ! strava bohatá na bílkoviny