poznámky

žákyni do pseudoterapeutického vztahu – např. kontrolovat, jestli snědla svačinu apod.)
PREVENCE
Nespecifická (kauzální) prevence ve škole
Atmosféra důvěry (žák cítí, že může za učitelem přijít s problémem – ať už svým nebo s obavou o zdraví spolužačky).
Výchova ke kritickému myšlení - nespecificky: diskuse, možnost vyjádřit vlastní názor, FORMATIVNÍ způsob výuky oproti transmisivnímu, jasné vyjadřování postojů („Dospělý nevychovává dítě tím, co říká, ale tím, jaký je“ – C.G.Jung) apod., specificky: např. analýza reklam…
Orientace na samostatné myšlení žáků, kreativitu, na cestu k dosažení výsledku oproti jednostrannému důrazu na výkon a pouhý výsledek činnosti, procesu…
Specifická prevence
V některých předmětech – RV, Výchova ke zdraví, Bi apod. jako tématický okruh či jeho součást (např. v rámci seznamování žáků s problematikou závislostí)
Rizikové faktory PPP
SOCIOKULTURNÍ
Styl doby
Dietní průmysl
Kontrast mezi přebytkem jídla u nás a nedostatkem jinde
RODINNÉ
Používání jídla jako výchovného nástroje
Sociální dědičnost
Nedostatečné vyjadřování emocí a snížená schopnost otevřeně řešit konflikty v rodině
Výchova orientovaná na výkon, hodnocení, ocenění
OSOBNOSTNÍ
Potřeba nevybočovat z normy a co nejlépe plnit veškerá sociální očekávání
Snaha po dosažení uznání
Svědomitost až perfekcionismus, zvýšená sebekritika
8. Žlázy s vnitřní sekrecí
FUNKCE: látková regulace prostřednictvím, specifických látek (hormonů), které jsou z místa vzniku odváděny k regulovanému orgánu, kde působí změnu regulované funkce
ŘÍZENÍ: pomocí zpětných vazeb
Pozitivní zpětná vazba – např. glukóza a inzulin (hodně glukózy (hodně inzulinu)
Negativní zpětná vazba – Ca2+ a parathormon (hodně Ca2+ ( málo parathormonu)
PORUCHY FUNKCE ŽLÁZ ( těžké poruchy zdraví
= hypofunkce nebo hyperfunkce
PŘEHLED ENDOKRINNÍCH ŽLÁZ A JEJICH HORMONŮ
ADENOHYPOFÝZA
STH, PRL, TTH, ACTH, FSH, LH
NEUROHYPOFÝZA
ADH, oxytocin
ŠIŠINKA
Melatonin
ŠTÍTNÁ ŽLÁZA
Tyroxin, kalcitonin
PŘÍŠTÍTNÁ TĚLÍSKA
Parathormon
BRZLÍK
Thymosiny
KŮRA NADLEDVINEK
Kortizon, kortizol, kortikosterol, aldosteron
DŘEŇ NADLEDVINEK
Adrenalin, noradrenalin
LANGERHANSOVY OSTRŮVKY
Inzulin, GLUKAGON
VAJEČNÍKY
Estrogeny, progesteron
VARLATA
Testosteron
TKÁŇOVÉ HORMONY
Gastrin, serotonin, erytropoetin, renin
STH – somatotropní (růstový) hormon, urychluje transport aminokyselin přes buněčnou membránu a tím podporuje syntézu bílkovin, má tedy anabolický efekt, působí především na růstové chrupavky, ovlivňuje růst v dětství a dospívání
Nedostatek ( nanismus, nadbytek ( gigantismus, nadbytek až v dospělosti ( akromegalie
PRL – prolaktin (laktační hormon), způsobuje rozvoj buněk mléčné žlázy a vyvolává sekreci mléka, jeho přebytek způsobuje neplodnost ženy
TTH – tyreotropní hormon, řídí činnost štítné žlázy
ACTH – adrenokortikotropní hormon, komplex látek ovlivňujících činnost kůry nadledvinek
Gonadotropní hormony (FSH, LH) ovlinují růst a činnost mužských a ženských pohlavních žláz
ADH – antidiuretický hormon, ovlivňuje činnost ledvin
Oxytocin působí na hladké svalstvo dělohy a vyvolává jeho stahy za porodu, působí také na hladké svalstvo vývodů mléčné žlázy
Melatonin ladí cirkadiánní (24 hodinovou) biologickou rytmicitu funkcí organismu, jeho hladina během dne se mění, nejvyšší je v noci
Účinky hormonů štítné žlázy
Podporují odbourávání cholesterolu
Podporujjí syntézu bílkovin
Zvyšují tvorbu glykogenu z glukózy
Zrychlují metabolismus
Zvyšují srdeční frekvenci
Ovlivňují psychiku
Poruchy funkce štítné žlázy
Hyperthyreóza = hyperfunkce štítné žlázy, způsobuje zrychlení metabolismu, pocity horka, hubnutí, zvýšení tepové frekvence, zvýšený krevní tlak, exoftalmus (vytlačování očních bulv z očnic) = Gravesova-Basedowova choroba
Hypothyreóza = hypofunkce štítné žlázy, způsobuje zpomalení látkové výměny, psotižený člověk tloustne, je pomalý, spavý, unavený, má vysokou hladinu chlesterolu, je mu zima; následkem hypythyreózy dochází k závažným poruchám tělesného i duševního vývoje dětí (kretenismus), proto je prováděn screening novorozenců, kdy se případné poruchy stítně žlázy podchytí včas
Kalcitonin – snižuje koncentraci vápníku v krvi a zajišťuje jeho ukládání v kostech
Cukrovka
= diabetes mellitus, celosvětově rozšířené chronické onemocnění, které postihuje obě pohlaví a všechny věkové kategorie
- hlavními příznaky cukrovky jsou velká žízeň a časté močení z důvodu velké koncentrace glukózy v moči
- základní příčinou cukrovky je neschopnost organismu produkovat nebo efektivně využívat hormon inzulín
Diabetes 1. typu je definován destrukcí beta-buněk pankreatu, které tvoří inzulín a absolutním nedostatkem inzulínu vyžadující léčbu inzulínem.
Diabetici 2.typu mohou mít nedostatek inzulínu, i jeho nadbytek – problém je v tom, že tento inzulín nepůsobí dostatečně ve tkáních z důvodu tzv. inzulínové rezistence
!OBEZITA
CUKROVKA U DĚTÍ
Kdo má největší riziko:
dítě, jehož matka, otec, bratr nebo sestra má cukrovku 1. typu, má 20krát větší riziko cukrovky než zbytek populace
dětí mají větší riziko, že cukrovku zdědí z otcovy strany spíše než z matčiny
diabetes 1. typu se diagnostikuje u dětí s vrcholem ve 12 letech
puberta je období, kdy organismus prochází všemi možnými hormonálními změnami a náchylnost k nemoci zakódovaná geneticky může být spuštěna právě tímto obrovským kolísáním hormonálních hladiny.
Příznaky
neuhasitelná žízeň,
velké močení
výkyvy nálad
podrážděnost a popudivost
ospalost a únava
ztráta na váze
PRVNÍ POMOC
podání glukózy (cukru) - cukr, sladké pití, čokoládu, Glukózu nepodáváme při hyperglykémii - pokud však nedokážeme posoudit rozdíl těchto dvou stavů, je menší zlo cukr podat při hyperglykémii, než nepodat při hypoglykémii.
přivolání lékařské pomoci
sledovat vitální funkce (tep,dech, vědomí) - při bezvědomí navíc uložit do stabilizované polohy na boku s mírným záklonem hlavy
pokusit se najít průkaz diabetika, péro s inzulínem, nebo s glukagonem - postupovat dle případných instrukcí
zajistit protišoková opatření (teplo, ticho, tišení bolesti-uklidňování, transport, tekutiny - raději nepodávat(max. po lžičkách),
Př.: nemocný se nají, nevezme si inzulín - vzniká hyperglykémie, nemocný si vezme inzulín, nenají se, nebo si ho vezme větší dávku - vzniká hypoglykémie, proti hyperglykémii podáváme inzulín, proti hypoglykémii podáváme glukagon.
9. Vylučovací soustava
Funkce: vylučování exkretů z těla, udržování rovnováhy vody a solí v těle; selhání ( smrt
= ledviny + močové cesty
Ledviny – stavba:
kůra – obsahuje klubíčka vlásečnic v Bowmanových váčcích a počátky odvodných kanálků
dřeň – další části odvodných kanálků, které se sbíhají do pyramid ledvinových, kt. se sbíhají k ledvinové bradavce, v jejíž otvůrcích končí odvodné kanálky a ústí do ledvinových kalichů
NEFRON = základní stavební a funkční jednotka ledvin, vytváří moč
Části nefronu a jejich funkce:
Bowmanův váček + glomerulus (klubíčko vlásečnic) – zde se filtruje krev z vlásečnic do B. v., vzniká primární moč, která má stejné složení jako plazma bez bílkovin (180l/den)
Vinuté kanálky I. a II. řádu, mezi nimi Henleova klička
– zpětné vstřebávání látek pro organismus užitečných (glukóza, voda, soli)
– vylučování některých látek (léků,..)
Sběrací kanálek – vznik definitivní moči
Vlivy
Věk: 0-3 roky … 0,5l; dospělí … 1,5l
Hormony: antidiuretický hormon ( větší zpětné vstřebávání vody v kanálcích; aldosteron ( zadržování Na+, vylučování K+
Spánek, namáhavá tělesná práce, silné pocení ( méně moči
Nervové podráždění, chlad, větší příjem tekutin, močopudné látky (více moči
Močové cesty
Odvádějí moč z ledvin
= kalichy ledvinové ( pánvička ledvinová ( pravý a levý močovod (30 cm dlouhé, peristaltické pohyby)( močový měchýř ( močová trubice
Močový měchýř – skutečná kapacita 600 ml, fyziologická náplň 300 ml (nucení na moč)
Močení: dětství – nepodmíněný reflex vyvolaným tlakem na stěny močového mechýře, během batolecího věku se dítě učí močení ovládat
Pohlavní soustava
FUNKCE: rozmnožování
= pohlavní žlázy (( pohlavní buňky, pohlavní hormony) + pohlavní orgány
MUŽSKÉ POHLAVNÍ ÚSTROJÍ
= varle, nadvarle, chámovod, semenné váčky, předstojná žláza, pyj, šourek
varlata – párové žlázy uložené v šourku, v jejich semenotvorných kanálcích se tvoří spermie, Leydigovy buňky produkují testosteron, zralé spermie putují do nadvarlat, ta obsahují kanálky, které se spojují v pravý a levý chámovod, ten prochází prostatou, spojuje se s vývody semenných váčků a ústí do močové trubice
ejakulát – v 1 ml 100 milionů spermií, 1 ejakulace ... 2-5 ml ejakulátu
ŽENSKÉ POHLAVNÍ ÚSTROJÍ
= vaječníky, vejcovody, děloha, pochva, poševní předsíň, velké a malé stydké pysky, poštěváček
vaječníky – párové pohlavní žlázy velikosti švestky, v zárodečném epitelu jejich korové vrstvy dozrávají vajíčka v Graafových folikulech a tvoří se zde estrogen
po uvolnění vajíčka se G. f. mění ve žluté tělísko, které produkuje progesteron
dřeňová vrstva vaječníku je silně prokrvena a vyživuje korovou vrstvu vaječníku
novorozené děvčátko – 400 tisíc nezralých vajíček, v dětství se jejich počet snižuje, puberta – 4 tisíce, do přechodu jich dozraje 400
pravý a levý vejcovod – trubice, která je rozšířeným ústím obrácená k vaječníkům, končí vstupem do dělohy, nasává vajíčko a posunuje ho do dělohy
děloha je nepárový orgán hruškovitého tvaru, probíhá zde vývoj plodu, sliznice prochází periodickými změnami
OVARIÁLNÍ CYKLUS: trvá asi 28 dní, uprostřed cyklu dozraje zpravidla 1 G. f., praskne, vajíčko je vyplaveno do břišní dutiny a je zachyceno výběžky vejcovodu, G. f. se mění na žluté tělísko; pokud dojde k oplození, žluté tělísko, zastaví menstruační cyklus, pokud k oplození nedojde, 24. den cyklu žluté tělísko zaniká, 28. den začíná zrání nového folikulu
MENSTRUAČNÍ CYKLUS: jeho funkcí je příprava děložní sliznice na uhnízdění oplozeného vajíčka, pokud nedojde k oplození, povrchová vrstva sliznice se odlupuje a spolu s krví z porušených cév a s vajíčkem odchází z těla, menstruace trvá asi 5 dní
5.-14. den – roste sliznice vlivem estrogenu z Graafova folikulu = proliferační fáze
14. den – praská G. f., začíná produkce estrogenu a žlázy děložní sliznice produkují sekret pro výživu oplozeného vajíčka = sekreční fáze
NEURONY
NEUROGLIE
HLADKÁ
PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ
SRDEČNÍ
VAZIVO
CHRUPAVKA
KOST
NERVOVÁ
SVALOVÁ
POJIVOVÁ
VÝSTELKOVÁ = EPITEL
TKÁŇ
Pravá síň ( horní a dolní dutá žíla
Pravá komora ( plicní kmen
Levá síň ( 4 plicní žíly
Levá komora ( srdečnice (aorta)
lymfocyt
monocyt
granulocyt