Pojmy

1
Odborné termíny užívané ve speciální pedagogice

Aberace – odchylka, úchylka
Abnormita – nepravidelnost, odchylka od obvyklého jevu
Abortus – potrat
Absorpce – pohlcování, pohlcení (jedné látky povrchem druhé), vstřebání
Abstinence – zdrženlivost, zdržování se požitků
Abstrakce – myšlenkový proces zjišťující obecné, podstatné a skutečné po vyloučení
odlišností a zvláštností, vytváření obecných poznatků
Adaptace – přizpůsobení, přizpůsobivost
Adenoidní – žlázovitý (např. adenoidní vegetace = žlázovitý útvar v dutině nosní, tzv.
nosní mandle)
Adolescence – dospívání, dorůstání, dozrávání
Adopce – přijetí za vlastní, osvojení
Afázie – částečná nebo úplná ztráta již nabité schopnosti řeči
Afekt – hnutí mysli, vzrušení, rozčilení
Afonie – ztráta hlasu (projev choroby - ztráta schopnosti tvořit hlas)
Afrázie – neschopnost správně tvořit věty
Agnózie – ztráta schopnosti poznávat (vnímat, chápat, rozeznávat předměty, osoby)
Agrafie – chorobná neschopnost psát, písemně se vyjadřovat
Agramatismus – neschopnost tvořit mluvnicky správné tvary
Agrese – napadení, útok
Achromatopsie – porucha zrakového vnímání barev (barvoslepost, neschopnost vidět
barvu) způsobená poruchou v mozkovém centru
Akalkulie – neschopnost počítat
Akcelerace – zrychlení, zrychlování, urychlení
Akinézie – neschopnost pohybu, nehybnost
Akomodace – funkční přizpůsobení (např. akomodace čočky při zaostřování)
Akupedie – (surdopedie) obor speciální pedagogiky zabývající se výchovou, vzděláváním
a celkovým rozvojem osobnosti jedinců s poruchami sluchu
Albinismus – vrozený nedostatek barviva (pigmentu) v kůži a dalších tělesných orgánech
Alela – dědičný základ znaku (varianta konkrétního genu)
Alergie – přecitlivělost na určité běžné podněty, porušený stav imunitní reaktivity
Alexie – chorobná neschopnost číst, nerozvinutí nebo ztráta schopnosti číst
Alternace – střídání, nahrazování (např. střídání práce zdravé a postižené horní
končetiny)
Altruismus – nezištnost, nesobeckost, jednání ve prospěch druhých lidí
Amauróza – slepota, černý zákal
Ambivalence – obojetnost, dvojakost (např. současně se vyskytující láska a nenávist
k téže osobě nebo předmětu)
Amblyopie – tupozrakost
Amelie – vrozené úplné nevyvinutí končetiny
Ametropie – chybné vidění, porucha lomivosti oka, kdy se rovnoběžně paprsky nespojují
na sítnici, ale před ní nebo za ní
Amnézie – oslabení nebo ztráta paměti (při duševních poruchách, úrazech, traumatech)
Amorální – nemorální, nemravní
Amuzie – porucha hudebního vnímání (neschopnost rozpoznat melodii, porozumět hudbě
apod.)
Anakúzie – hluchota, neschopnost slyšet


2
Analeptika – léky zvyšující činnost životně důležitých orgánů
Analgetika – léky zmírňující (utišující) bolest
Analýza – rozklad, rozebrání složitějšího na jednodušší
Anamnéza – rozpomenutí (část zdravotního záznamu, kde se zaznamenává dřívější stav
pacienta, zvláště vzhledem k jeho nemoci nebo postižení)
Anatomie – nauka o stavbě těla
Anestézie – dočasné znecitlivění (nikoliv umrtvení!)
Anomálie – nepravidelnost, odchylka od normy
Anopie, anopsie – neschopnost vidět se zdravou sítnicí
Anorexie – chorobná dlouhodobá ztráta chuti k jídlu, nechutenství, odmítání jídla
Antagonický, antagonistický – protichůdný, opačně působící (např. sval)
Antiepileptika – léky zmírňující projevy epilepsie (omezující riziko vzniku epileptických
záchvatů)
Antropofobie – strach před stykem s lidmi
Antorpologie – nauka o vzniku a vývoji člověka a jeho tělesných vlastnostech
Antropometrie – měření lidského těla
Anurie – zástava tvorby a vylučování moči
Apatie – lhostejnost, nezájem, netečnost
Aplazie – vrozené nevyvinutí některého orgánu, některé části těla
Apoplexie – mrtvice, náhlé selhání funkce některého životně důležitého orgánu
Apraxie –, chorobná neschopnost vykonávat obvyklé úkony způsobená poruchou CNS
Aprosexie – snížená nebo nedostatečná schopnost soustředění, snížená pozornost
Aritmastenie – snížená schopnost až neschopnost práce s čísly
Arterioskleróza – kornatění (tvrdnutí) tepen
Arteterapie – léčba uměním, výchovně-terapeutický přístup využívající schopnosti
tvořivého výtvarného projevu
Artikulace – článkování hlásek mluvidly při vyslovování
Artritida – zánět kloubu
Artróza – degenerativní onemocnění kloubu
Asociace – sdružování představ (např. vyvolání konkrétní představy při vnímání
konkrétního podnětu nebo pojmu)
Asomnie – nespavost, nedostatečný spánek (také insomnie)
Astenie – celková slabost, vyčerpanost, ztráta sil
Astenopie – slabozrakost, nezřetelné vidění
Astigmatismus – porucha vidění způsobená nesprávným zakřivením rohovky
Ataxie – porucha koordinace pohybů při nervových onemocněních
Atonie – ztráta napětí svalů, svalová ochablost
Atrofie – zakrnění (vlivem nevyživování orgánu nebo jeho nepoužívání)
Audiogram – grafický záznam výsledku audiometrického měření stavu sluchu
Audiometr – elektroakustický přístroj k měření stavu sluchu
Auditivní – sluchový
Aura – předzvěst (epileptického) záchvatu, bezprostřední známky blížícího se záchvatu
Autismus – porucha projevující se chorobnou uzavřeností (s narušením komunikace a
neschopností porozumět okolnímu světu)
Autoregulace – sebeovládání, schopnost jedince řídit cíleně volní jednání
Azyl – útočiště (ve speciální pedagogice dříve jako azyl označována zařízení, kde bylo
pečováno o osoby s těžkým handicapem)
Balneoterapie – lázeňská léčba
Bazální – základní
Benigní – nezhoubný


3
Bilabiální – obouretný (např. hláska tvořená oběma rty)
Bilaterální – dvoustranný
Bilingvismus – dvojjazyčnost, užívání dvou jazyků (např. při výchově dětí u jazykově
smíšených párů)
Binaurální – týkající se obou uší, určený pro obě uši
Binokulární – týkající se obou očí, určený pro obě oči
Biopsie – vyšetřování živých tkání mikroskopem pro stanovení diagnózy
Bipolární – dvojpólový, mající dva póly
Bradyartrie – zpomalené vyslovování, protahovaný způsob řeči
Bradypsychismus – zpomalení duševní činnosti
Cerebrální – mozkový, k mozku patřící
Cirkulace – oběh, koloběh
Cyanóza – modrofialové zbarvení kůže a okrajových částí těla při nedostatečném
okysličení krve
Daltonismus – dědičně podmíněná barvoslepost způsobená organickou poruchou sítnice
Debilita – zastaralý název pro lehkou mentální retardaci (již se nepoužívá!)
Defekt – dříve používaný název pro vadu, porucha, poškození (již se spíše nepoužívá!)
Defektologie – zastaralý název pro speciální pedagogiku (již se nepoužívá!)
Deformace – změna tvaru, porušení tvaru, znetvoření
Degenerace – úbytek, úpadek, vývojový ústup
Dekompenzace – porušení kompenzace, selhání
Delikt – přečin, trestný čin
Demence – získané mentální postižení, (úbytek mentálních schopností nejčastěji jako
následek organického poškození mozku nebo degenerativních poruch CNS, např.
Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby apod.)
Dentice – tvoření zubů a jejich růst
Deprese – psychická porucha charakteristická sklíčeností, skleslostí, stísněností
Deprivace – strádání vlivem dlouhodobého neuspokojování psychických potřeb
Dermatitida, dermitida – zánět kůže
Deviace – odchylka, úchylka, odklon od normy
Diagnóza – rozpoznání, určení a popis stavu
Dieta – životospráva, příp. lékařem stanovený způsob výživy
Diference – rozdíl, různost
Dificilní – nesnadno ovladatelný, neukázněný, nesnášenlivý, těžko vychovatelný
Difúzní – rozptýlený, ohraničený
Dichromatopsie – typ barvosleposti, schopnost rozlišovat jen dvě základní barvy
Dioptrie – jednotka pro optickou mohutnost čočky
Disimulace – zastírání, zatajování, zamlčování bolesti, nemoci nebo jejích příznaků
Diskriminace – omezování, vyřazování (ze společnosti), pronásledování
Dislokace – rozmístění, rozložení, změna polohy
Dispenzarizace – aktivní vyhledávání a léčení osob, které potřebují soustavnou
preventivní nebo léčebnou péči
Dispozice – předpoklady k projevům určitého znaku (např. náchylnost organismu ke
vzniku určité nemoci nebo poruchy, sklon k určitému jednání apod.)
Dominance – převládání
Dramaterapie – léčba dramatickými prostředky, výchovně-terapeutický přístup
využívající schopnosti tvořivého dramatického projevu
Dysartrie – porucha článkování řeči
Dysfázie – vývojová porucha schopnosti mluvit (vývojová nemluvnost)
Dysfonie – hlasová porucha, nesprávná hlasová funkce


4
Dysfrázie – chorobná porucha řeči, nesouvislá řeč, porucha schopnosti správně vyjádřit
myšlenku
Dysfunkce – porucha omezující zvládání určité činnosti
Dysgnózie – porucha poznávací schopnosti (porucha identifikace a poznání předmětů na
základě narušení vyšší korové analýzy a syntézy určitého druhu podnětů)
Dysgrafie – specifická porucha psaní (písemného vyjadřování)
Dysgramatismus – porucha schopnosti tvořit mluvnicky správné tvary (syntakticky,
nikoliv pravopisně)
Dyskalku