Oběhová soustava

čí FW a má obvykle dvě hodnoty (po 1 a po 2 hodinách).
Další zánětlivé markery: CRP, IgG
Hematokrit
Hematokrit (Hkt) je objemový podíl pevných součástí v krvi. Čím je hodnota vyšší, tím je hustší krev. Zvyšuje se riziko infarktu nebo mrtvice. Nižší hodnoty se vyskytují v těhotenství nebo při anémii.
Normální hodnota hematokritu pro ženy 37 - 47%.
Červené krvinky
Zvýšené hodnoty ukazují na onemocnění srdce, jater nebo plic. Nízké hodnoty jsou znakem chudokrevnosti či nedostatku železa.
Normální hodnoty erytrocytů pro ženy 4,0 - 5,2 milionů na mikrolitr.
Bílé krvinky
Zvýšené hodnoty upozorňují na virové a bakteriální infekce. Nízké hodnoty mohou znamenat otravu.
Normální hodnoty leukocytů pro ženy 4000 - 9000 na mikrolitr.
Cukr v krvi
Zvýšené hodnoty krevního cukru jsou ukazatelem cukrovky (diabetes). Nižší hodnoty se objevují při stresu, podvýživě a onemocnění jater.
Normální hodnotu cukru v krvi pro ženy 70 - 120 mg/dl.
Cholesterol
Hodnota cholesterolu vypovídá o tom, jak funguje výměna tuků v organismu. HDL cholesterol chrání cévy (jeho hodnota může být i vyšší) a LDL představuje rizikový faktor pro arteriosklerózu. Riziko mrtvice a infarktu stoupá již při zvýšení LDH o 20%.
Normální hodnoty cholesterolu pro ženy: HDL - přes 5 mg/dl, LDL - pod 150mg/dl
Hemoglobin (Hb)
Krevní barvivo obsahuje železo, které je transportováno dále. Nedostatek hemoglobinu svědčí o skrytém krvácení.
Normální hodnoty hemoglobinu pro ženy
12 - 16 g/dl
3.2 Krevní oběh
SRDCE + UZAVŘENÝ SYSTÉM CÉV
Srdce
Funkce: udržovat cirkulaci krve v cévách. Má tvar kužele, jehož širší báze je obrácena vpravo, nahoru a dozadu. Užší zaoblený hrot směřuje doleva, dolů a dopředu.
Stavba
Na povrchu kryje srdce epikard, přísrdečník, vazivové pouzdro, které přechází i na začátek velkých cév, odděluje se od nich a vytváří vak perikard, osrdečník, ve kterém je srdce uloženo. Mezi epikardem a perikardem je dutina vyplněná malým množstvím tekutiny, která usnadňuje pohyby srdce.
Myokard = srdeční sval. Dutiny srdce vystýlá endokard, nitroblána srdeční. Ta tvoří také cípaté chlopně.
Srdce je rozděleno na pravou a levou část, které se dělí vždy na předsíň a komoru. Svalovina komor je mohutnější. Mezi pravou síní a pravou komorou je trojcípá chlopeň, v levé částí srdce je dvoucípá chlopeň.
Výživa: věnčité (koronární) tepny, jejich ucpání vede k odumření svaloviny (infarkt)
Činnost: rytmické nasávání krve ze žil a její následné vypuzování do tepen, střídání stahu (SYSTOLA) a ochabnutí (DIASTOLA).
Řízení: impulsy vznikají přímo v srdci v sinusovém uzlíku a šíří se dále přes síňokomorový uzlík, Hisův můstek a Purkyňova vlákna.
Inervace: vegetativní nervy, prodloužená mícha.
Cévy
Tepny
vedou krev ze srdce, mají pružné a pevné stěny tvořené hladkým svalstvem a vazivem
v oblouku aorty a v místě rozvětvení krkavic jsou přítomny baroreceptory (čidla krevního tlaku) a chemoreceptory (čidla obsahu kyslíku a oxidu uhličitého)
krevní tlak je síla, kterou působí krev na stěny cév, maximální je při systole, minimální při diastole, směrem od srdce klesá, nízký je i v žilách, klidový krevní tlak závisí na věku, pohlaví a zdravotním stavu
Vlásečnice
tenké cévy, jejichž stěna je tvořena jednou vrstvou buněk, tvoří obrovské řečiště
krev zde teče velmi pomalu (0,5 mm/s, aorta 30cm/s)
tvoří hlavní funkční část krevního oběhu, jejich stěnou prostupují dýchací plyny a různé další látky z krve do tkání a naopak
nejsou stále plně využity – například většina vlásečnic ve svalech v klidu je zavřená
Žíly
odvádějí krev z vlásečnic do srdce
rychlost krve se opět postupně zvyšuje, ale nedosahuje rychlosti v aortě
žíly dolních končetin obsahují kapsovité chlopně, které zabraňují návrat krve, pohybu krve dále pomáhají kontrakce okolních svalů a v dutině hrudní působí podtlak vznikající při vdechu
Krevní oběh
Malý krevní oběh
PRAVÁ KOMORA  PLICNÍ KMEN  PLÍCE  LEVÁ SÍŇ
Velký krevní oběh
LEVÁ KOMORA  TĚLO  DUTÉ ŽÍLY  PRAVÁ SÍŇ
Krevní zásobárny
Játra – 3/4 l
Slezina – 1/2 l
Podkožní cévní pleteně – 1/2 l

Zvýšená potřeba:
Svaly při pohybu
Trávicí ústrojí po přijetí potravy
Onemocnění srdce a cév
Vrozené srdeční vady s poruchou morfologie, vyskytují se u 8-10 dětí/1000, u 3 je nutný operační zásah, projeví se většinou do 2 měsíců věku dítěte (cyanosa, neprospívání, známky srdečního selhávání)
= poškození chlopní, léčitelné
= zkratové vady – mísení krve
Poruchy elektrické aktivity srdce
= poruchy rytmu stahů myokardu, zvýšená nebo snížená frekvence, nepravidelný rytmus, zástava
Kardiomyopatie
= onemocnění srdečního svalu, kdy srdce nedostatečně pumpuje krev
dilatační – srdce je zvětšeno, stěny jsou ztenčené a roztažené, nemají schopnost kontraktility
restrikční – svalovina je nahrazena vazivem
hypertrofická – svalovina je zbytnělá, ale srdce má normální velikost
myokarditida – zánět myokardu, virový, bakteriální, parazitární, autoimunitní
Endokarditida, perikarditida = záněty endokardu a perikardu
Hypertenze, hypotenze – vysoký a nízký tlak
3.3 Mízní soustava
Funkce: odvádění přebytečného tkáňového moku, zplodin metabolismu z tkání, tuků vstřebaných ze střevních stěn do krve, velký význam pro imunitu
Míza je bezbarvá nebo bělavá tekutina, která má podobné složení jako krevní plazma, obsahuje lymfocyty.
Mízní vlásečnice tvoří síť v orgánech kromě CNS, chrupavek a očních koulí, mají jednovrstevnou stěnu, přes kterou se vstřebává přebytečný tkáňový mok a další látky a vzniká míza.
Mízní cévy – mají chlopně
Mízní uzliny: míza se zde filtruje a obohacuje o lymfocyty, zachycují se zde mikroorganizmy, pigmenty, nádorové buňky. Zánět  uzliny zduří.
Hlavní mízní kmeny: mízní cévy se spojují v mízní kmeny, které mají podobnou stavbu jako žíly. Hlavní mízní kmeny jsou hrudní mízovod a pravostranný kmen mízní. Hrudní mízovod ústí do soutoku levé žíly podklíčkové s levou žílou hrdelní. Pravostranný kmen ústní do soutoku pravé žíly podklíčkové s pravou žílou hrdelní.
Lymfoidní tkáň – uzlíčky, které jsou roztroušeny těsně pod epitelem na mnoha místech trávicího, dýchacího a pohlavního ústrojí a v patrových mandlích.
Brzlík vytváří primární lymfocyty, které ještě v průběhu nitroděložního vývoje plodu osídlí mízní uzliny a jsou zdrojem tzv. buněčné imunity. Od puberty neroste, usazuje se v něm tuková tkáň. Funkci si zachovává.
Pravá síň  horní a dolní dutá žíla
Pravá komora  plicní kmen
Levá síň  4 plicní žíly
Levá komora  srdečnice (aorta)