Oběhová soustava

é a závodní lékaři (pravidelná očkování dospělých, některá očkování zvláštní, mimořádná, na žádost)
- antirabická centra (proti vzteklině)
- oddělení poskytující první lékařskou pomoc při poranění (proti tetanu)
- zdravotnická zařízení provádějící specielní předoperační přípravu (proti tetanu)
- epidemiologická oddělení hygienických stanic (očkování před cestou do zahraničí některá očkování zvláštní, mimořádná či na žádost)
-specielní zdravotnická zařízení vyjmenovaná v zákoně (např. infekční oddělení fakultních nemocnic – očkování před cestou do zahraničí)
- specializovaná oddělení pro očkování osob zdravotně stigmatizovaných.
Osoby se očkují samostatnou sterilní injekční jehlou a samostatnou sterilní injekční stříkačkou za aseptických podmínek.
Živé i neživé očkovací látky lze aplikovat na různá místa těla současně. Pokud nejsou vakcíny podány současně, dodržují se mezi jejich podáním intervaly:
- 1 měsíc po podání živých vakcín,
- 14 dní po podání neživých vakcín,
- minimálně 2 měsíce po očkování proti tbc (po zhojení prvotní reakce)
OBECNÉ KONTRAINDIKACE OČKOVÁNÍ
- akutní onemocnění
- časná rekonvalescence
- alterovaná imunita
- závažná reakce po předchozí dávce vakcíny
- neurologická onemocnění v anamnéze
- přecitlivělost na některou ze složek vakcíny (např. vaječná bílkovina, ATB, kvasinky)
Indikaci či kontraindikaci posuzuje očkující lékař, trvalou kontraindikaci posuzuje příslušný odborný lékař (neurolog, alergolog, imunolog , neonatolog, infektolog).
Ontogeneze
Plod – fagocytóza, později i buněčná imunita, protilátky přes placentu
Po narození – vývoj vlastní protilátkové imunity
1. rok – vrozená imunita (protilátky od matky)
do 15 let – dozrávání i.s., závisí na antigenní stimulaci z okolí = získaná imunita
HIV a AIDS
Choroba AIDS byla poprvé rozpoznána roku 1981 v USA.
ACQUIERED IMUNODEFICIENCY SYNDROM, Syndrom získaného imunodeficitu
HIV objeven 1983, HUMAN IMUNODEFICIENCY VIRUS.
napadá T-lymfocyty
prokazatelný po 2 až 3 měsících od nakažení,10-15 let bezpříznakové období, kdy HIV pozitivní osoba může chorobu šířit, poté nastává rozvoj choroby AIDS
Přenos HIV: viry se nacházejí v tělních tekutinách (krev, sperma, poševní sekret, mateřské mléko), k nakažení je třeba určitá infekční dávka
Cesty přenosu
nechráněný pohlavní styk
krevní cestou – v ČR od r. 1987 všichni dárci krve testováni
z matky na dítě
Nepřenáší se: podáním ruky, použitím telefonního sluchátka, polibkem, společným užíváním nádobí, v sauně, v bazénu, hmyzem.
Skrétova 15 Plzeň tel.: 377 155 220
www.aids-hiv.cz
Některé poradny, odběrová místa a telefonní linky pomoci:
Národní linka pomoci AIDS „HELP LINE AIDS“bezplatné volání z kteréhokoliv místa ČR pondělí - pátek 13-18 hod.tel.: 800 1 44444
„Bezplatná nonstop linka pomoci AIDS ČSAP“tel.: 800 800 980
Informace na webových stránkáchNárodního programu HIV/AIDS
Krevní skupiny
Červené krvinky obsahují ve svých povrchových membránách antigeny (AGLUTINOGENY), protilátky (AGLUTININY) jsou obsaženy v krevní plazmě i v séru, jsou vrozené nebo se vytvoří během těhotenství či po transfúzi.
SYSTÉM AB0
aglutinogen
aglutinin
A
A
Anti B, 
B
B
Anti A, 
AB
A, B
-
0
-
, 
0 – univerzální dárce, AB – univerzální příjemce
RH-faktor
Rh+ osoby – vlastní krvinkový aglutinogen
Rh- osoby – jej nemají, protilátky se u nich tvoří až po setkání s krví Rh+ (Rh- matka a Rh+ dítě, Rh+ transfúze)
Význam Rh faktoru v těhotenství
Významné se to stává v okamžiku, kdy je matka Rh- a plod je Rh+. U prvního těhotenství nic nehrozí, protože za normálních podmínek krvinky plodu neprocházejí přes placentu do krevního oběhu matky, a naopak. Pak nastane porod a krvinky plodu s Rh+ mohou při porodu proniknout do krevního oběhu matky, tělo matky je rozezná jako cizorodou látku a začne tvořit protilátky anti-D právě proti těmto krvinkám s Rh+. Stále se ještě nic neděje, dokud matka neotěhotní podruhé. Protilátky anti-D stále číhají v těle matky a tyto mohou pronikat přes placentu do krevního oběhu plodu s Rh+, kde způsobují rozpad červených krvinek plodu. Plod může být poškozený. S každým dalším těhotenstvím se zvyšuje tvorba protilátek anti-D proto i poškození plodů je větší a větší, plod může odumřít. U všech Rh- matek se po porodu vyšetří Rh faktor u novorozence a pokud je pozitivní, dostane matka do 72 hodin po porodu injekci Rhega s protilátkou anti-D. Tato protilátka vyhledá v krvi matky případné "zbloudilé" Rh+ krvinky plodu a zničí je dříve, nežli si matčino tělo proti nim začne tvořit protilátky, které by při příštím těhotenství poškozovaly další plod. Stejnou injekci dostane i každá Rh- matka po každém potratu, protože jinak by opět mohlo dojít k tvorbě protilátek. U všech těhotných je na počátku těhotenství vyšetřena krevní skupina a Rh faktor a u těch, které jsou Rh- se vyšetří krevní skupina i partnera, pokud je Rh+, je nutno těhotnou dále sledovat. Kontroluje se hladina protilátek anti-D, pokud by docházelo k jejich významnému nárůstu, porod by se vyvolal dříve. Všechny tyto stavy se vyskytují 1 z 250 porodů, ale díky sledování těhotných mají většinou lehký průběh. K vážnější situaci kdy, je nutno provést i výměnou transfůzi novorozence po porodu, dochází pouze v 1 z 3000 porodů. Další možnost je, provést transfůzi krve plodu ještě v děloze, tzv. intrauterinní transfůzi. Stejný stav může nastat i v neshodě krevních skupin v AB0 systému, zde je to dokonce 1 ze 150 porodů, v případě, že matka je 0 a plod je A, B, nebo AB. Ale i tyto stavy mají v naprosté většině jen lehký průběh, projeví se to tzv. novorozeneckou žloutenkou, kdy miminko je žluté (jakoby opálené). Opět se v porodnici sleduje míra rozpadu červených krvinek a pokud by už hranice přesáhla únosnou mez, novorozeně se položí pod "modré světlo" a nebo kdyby bylo ještě hůř (1 z 3000 porodů), provede se výměná transfůze krví 0 Rh-.
Transfúze: stejné krevní skupiny i Rh, univerzální dárce a příjemce pouze pokud není k dispozici jiná krev
Vyšetření krve
Sedimentace
Do zkumavky se přidá protisrážlivé činidlo a krev se nechá stát ve zkumavce, těžší krvinky klesnou ke dnu a nad nimi se objeví proužek nažloutlé krevní plazmy.
Měří se rychlost sedimentace, která závisí především na množství bílkovin v krvi. To se zvyšuje při různých zánětlivých procesech. Proto se vyšetření rychlosti sedimentace využívá při zjišťování některých chorob.
Zdravý muž: 2-5 mm za hodinu
Zdravá žena: 3-8 mm za hodinu
V krevních testech se zna