Kolón, typy kadencí, melodémy

pavá intonace (stoupavá, vzestupná melodie řeči; antikadence) se uplatňuje v intonačním schématu zjišťovacích otázek. Je charakterizována vzestupem hlasu po intonačním centru, ev. přímo v něm; na konci může dojít k mírnému poklesu. Podle toho pozorujeme dva typy intonace zjišťovacích otázek - stoupavou, kde hlas od intonačního centra plynule stoupá až do konce výpovědi, a stoupavě klesavou.
Signalizují hranice nekoncových výpovědních úseků
Polokadence (nekoncová kadence) se uplatňuje u nekoncových úseků výpovědi (včetně nekoncových vět v souvětí), při vytýkání, u složek výčtu, při vydělování jednotlivých promluvových úseků delších výpovědí, při zvukovém vyčleňování východiska výpovědi apod. Je charakterizována poklesem hlasu před intonačním centrem. Má větší počet obměn, které mají specifickou komunikativní funkci. Základním typ signalizuje nekoncové úseky výpovědí a užívá se v promluvách citově neutrálních. Je stoupavý a intonační centrum se při něm poněkud prohlubuje, někdy se prohloubí i slabika bezprostředně před intonačním centrem. Jinou obměnou melodie nekoncového úseku je pokles intonačního centra nebo slabiky před ním, na něž navazuje poněkud vyšší, ale rovný tónový průběh slabik do konce intonému:
Příznakové obměny polokadence pozorujeme např. při vytýkání, kdy se zesiluje přízvuk na intonačním centru a zvětšuje interval za ním. Na hranici vět v souvětí se objevuje i polokadence s poklesem poslední slabiky. Příznakové je užití polokadence u samostatné věty.
MELODÉMY
Melodém je základní typ melodického průběhu určený na základě jeho gramatické funkce, tedy pro soubor melodických schémat, která se v jazyce uplatňují ve stejném typu vět.
Mezi základní melodémy patří:
melodém ukončující klesavý
Používá se jako základní forma vět rozkazovacích, oznamovacích a doplňovacích otázek (otázky obsahující tázací zájmeno nebo příslovce). Příznakem tohoto melodému je pokles melodie od přízvučné slabiky taktu, od něhož začíná, do konce výpovědi.
dvě základní kadence:
Bezpříznaková kadence
Objevuje se v neutrální věcné výpovědi, jako prostá forma jejího ukončení.
Příznaková kadence
Zprostředkovává posluchači ještě nějakou další informaci, nejčastěji některou formu
významového přízvuku.
Zvukový rozdíl mezi oběma typy spočívá v odlišném umístění přízvučné slabiky kadence
proti předcházejícímu textu. U příznakové kadence se první slabika proti předcházejícímu
textu zřetelně zvyšuje. Bezpříznaková kadence začíná na stejné úrovni nebo níže, než je
poslední slabika předcházejícího taktu.
melodém ukončující stoupavý
Používá se jako základní forma zjišťovacích otázek. Zvuková podoba kadencí, která je tímto melodémem tvořena je stabilní. Tento melodém reprezentují dvě různé kadence, pro které je však charakteristický jeden výrazný melodický krok směrem vzhůru.
melodém neukončující
Používá se na konci vět nebo samostatných větných členů uvnitř větných celků. Naznačuje, že větný celek pokračuje. Opět rozlišujeme dva základní typy neukončující kadence a to bezpříznakové a příznakové. za častou charakteristickou vlastnost všech polokadencí považujeme pokles slabiky před přízvučnou slabikou polokadence.
Melodém ukončující klesavý a ukončující stoupavý se nejčastěji realizují na posledním taktu výpovědi, melodém neukončující na posledním taktu nekoncového úseku.
Melodémy v souvětí - výpověď je uzavřena