Materiály

shora dolů; lze použít šipku
(nesmí se dotýkat značky), případně lze k šipce připsat popis signálu

Hustota značek ve schématu
značky co nejblíže (pozor na písmenno-číslicový popis)
v zásadě je hustota značek dána počtem prvků ve schématu a formátem papíru

Značky ve schématu
podle ČSN IEC 617 ; vlastní značky z již normalizovaných značek, vysvětlit v legendě
v normě jsou značky uváděny
bez značek přípojných míst (pokud nejsou součástí značky)
obvykle s vývody (přípustné i jejich odlišné umístění, pokud je zaručena jejich nezáměnnost)
značky lze natáčet vždy o 90° nebo kreslit zrcadlově, ale pouze ty, u kterých nemůže dojít k záměně významu
značky se kreslí v základním stavu, tj. bez působení vnějších sil (el. proudu, teploty apod.)
Velikost značek
velikost ani tloušťka čáry nemá vliv na význam značky
rozdílnou velikost značek lze použít k rozlišení hlavních a pomocných obvodů
Tloušťka čáry
schéma se kreslí jednou tloušťkou čáry
tloušťkou čáry lze rozlišit např. silovou část obvodu od části ovládací
značky v normě jsou uvedeny jednou tloušťkou čáry a až na výjimky bez velkých vyčerněných ploch

Kreslení spojů
spoje se kreslí svislé a vodorovné
šikmé povoleny pouze pokud zlepšují přehlednost schématu
rozmístění čar spojů podle typu schémat
Značení spojů
nad vodorovnými čarami spojů
vlevo od svislých čar spojů nebo přerušených čar spojů
přerušení čáry spojů musí být na obou koncích označeno odkazy
10. Skupiny čar spojů
svazek – vícenásobné rovnoběžné čáry spojů znázorněné jedinou čarou (více než 6 spojů)
2 způsoby kreslení:
rovnoběžné čáry spojů jsou přerušené
příčná čára po krátké mezeře znázorňuje svazek
každá jednotlivá čára spojů se napojuje šikmou čarou na čáru znázorňující svazek
jestliže odbočuje ze svazku další svazek, napojuje se čarou bez sklonu
pokud je to nutné, označuje se počet spojů ve svazku
11.Odbočení u čar spojů
doporučuje se odbočení ve tvaru T
prosté kolmé křížení spojů znamená, že spoje nejsou propojeny
pozor – dnes se ještě často používá starší způsob kreslení odbočení spojů
12. Ohraničení komponentů
tvořících jednu funkční, případně konstrukční jednotku (rozvaděč, deska s plošnými spoji...)
kreslí se čerchovanou čarou
pravidelný tvar (pokud možno)
nemá protínat žádnou značku
spoje, vycházející z ohraničeného komponentu, musí být označeny
Mezinárodní značení ve schématech
IEC 113-2
23 skupin, každé skupině písmeno velké abecedy
A – funkční bloky, sestavy, podsestavy (zesilovače,
el. sestavy na desce s plošnými spoji)
B – převodníky neel. veličin na el. a naopak
C – kondenzátory
D – digitální prvky a zařízení, zpožďovací zařízení,
paměťové prvky
E – různé komponenty, tzn. součástky a funkční jednotky
(topidla, svítidla, chladící zařízení)
F – jistící a ochranná zařízení
G – zdroje energie a signálu, napájecí zdroje
H – signalizační zařízení
K – elektricky ovládané spínače (relé, stykače)
L – indukčnosti, reaktory a tlumivky
M – motory, servomotory
N – analogové prvky a jednotky
P – měřící přístroje, zkušební zařízení
Q – spínače v energetických silových obvodech
R – rezistory
S – spínače ve sdělovacích a pomocných obvodech
T – transformátory
U – převodníky el. veličin na jiné el. veličiny (měniče f)
V – elektrovakuové a polovodičové součástky
W – vedení, vlnovody, antény
Z – zakončovací články, filtry, omezovače, vyrovnávače
Celý systém označení se v základní podobě skládá ze
4 bloků, odlišených od sebe identifikačními znaky:
BLOK 1 (=)
Vyšší úroveň (funkční celek, přístroj, zařízení, systém,
průmyslový závod, budova)
BLOK 2 (+)
Umístění (polohopisné označení, fyzické umístění komponentu
v sestavě, v budově)
BLOK 3 (-)
Komponent (předmět, součástka, zařízení, funkční jednotka,
která je znázorněna samostatnou značkou na schématu
nebo výkresu sestavy)
BLOK 4 (:)
Přípojné místo (svorka, konektor, pájecí nebo ovíjecí bod,
kolík nebo dutinka)
Příklad komplexního označení:
= AJE5 + AWB6 – P2 : X2
svorka X2 druhého měřícího přístroje proudu, který je umístěn v
šestém poli rozváděče AWB páté odbočky rozvodny AJE
Dělení schémat podle způsobu kreslení
Nerozložené znázornění (Attached representation)
znázornění zapojení el. obvodu, při kterém jsou prvky a složité značky umístěné pohromadě
spoje jsou komplikovanější a často dochází k jejich křížení
písmenno-číslicové označení pouze jednou, nemusí se vyhledávat prvky součásti, které jsou pohromadě (kontakty relé v ose s cívkou relé, hradla integrovaného obvodu v 1 pouzdře)

Polorozložené znázornění (Semi – attached representation)
znázornění el. obvodu takové, aby byly obvody přehledně rozloženy (obvykle komponenty s mechanickou funkční vazbou)
Rozložené znázornění (Detached representation)
značky umístěny tak, aby byly obvody dobře čitelné, tzn. co nejkratší a nejméně křížené spoje, řazené zpravidla ve vodorovném a svislém směru
vzájemná příslušnost písmenno-číslicovým popisem
Opakované znázornění (Repeated representation)
opakující se značky mají stejné písmenno-číslicovým označení
opakující se dílčí obvody lze nahradit jednoduchou značkou (která je vysvětlena, popis vývodů musí být zachován)
Skupinové znázornění (Grouped representation)
značky prvků jednoho komponentu jsou ohraničeny obrysově (např. relé), zpravidla obdélníkem
Rozptýlené znázornění (Dispersed representation)
prvky některých značek jsou ve schématu od sebe odděleny a umístěny tak, aby se dosáhlo dobrého rozmístění obvodů (zejména vícenásobné integrované obvody, konektory apod.)
Vícepólové znázornění (Multi – line representation)
každý spoj vyznačen samostatnou čarou (totéž platí pro jednotlivé komponenty)
Jednopólové znázornění (Single – line representation)
dva nebo více spojů znázorněny jedinou čarou, počet je na spoji vyjádřen
používá se také při kreslení blokového schématu, kde spoj představuje tok signálu, hlavní tok energie apod.
Dělení schémat podle způsobu uspořádání
Skupinové uspořádání (Functional layout)
značky komponentů nebo jejich části umístěny ve schématu tak, aby byly zřetelné jejich funkční souvislosti
Přehledové schéma (Overview diagram)
relativně jednoduché schéma, často provedené jednopólově, zobrazující hlavní vzájemné vztahy nebo spojení uvnitř systému
v případě potřeby ,může být doplněno slovním popisem (podrobné vysvětlení písmenočíselného značení, vysvětlení funkce apod.)
může používat zjednodušené značky, příp.značky pro bloková schémata
Blokové schéma (Block diagram)
přehledové schéma, používající převážně blokové značky
vyjadřuje obvykle základní funkce systému včetně napájení
Mapa sítě (Network map)
přehledové schéma, znázorňující síť na mapě (síť elektrárny, transformovny, silnoproudá vedení)
znázorňuje skutečné fyzické rozmístění zařízení a výstroje v terénu, včetně podzemního i nadzemního vedení jak kabelového, tak nadzemního
Funkční schéma (Function diagram)
schéma znázorňující detaily teoretických nebo ideálních činností, instalace, zařízení, software atd. pomocí teoretických a ideálních obvodů, bez nutného zřetele na prostředky implementace
Logické schéma (Logic – function diagram)
funkční schéma, které převážně používá značky pro binárně logické obvody
Ekvivalentní obvodové schéma (Equivalent – circuit diagram)
funkční schéma, znázorňující ekvivalentní obvody jako pomůcky pro rozbor a výpočet charakteristik a chování
Funkční diagram (Function chart)
diagram popisující funkce a chování řídícího systému s použitím kroků a časové posloupnosti
Obvodové schéma (Circuit diagram)
znázorňuje skutečné provedení obvodů systému, zobrazuje části a spoje systému pomocí značek uspořádaných tak, aby byly vyjádřeny funkce, avšak bez zřetele na fyzické rozměry, tvary nebo umístění (často používá orientační rastr); „slepé schéma“ – u jednotlivých komponentů nemá uvedeny jmenovité hodnoty; takové schéma je třeba doplnit :
samostatným popisem
nebo kusovníkem (k označení položek má stejné písmenno-číslicové označení jako ve schématu, je možné přidat další údaje)
Topografické uspořádání (Topografical layout)
značky komponentů jsou umístěny tak, že jejich vzájemné umístění ve schématu odpovídá fyzickému umístění; podkladem bývá mapa nebo plán
Situační plán (Site plan)
znázorňuje rozmístění stavebních prací, inženýrské sítě, silniční sítě atd. – celkový návrh staveniště
Montážní výkres (plán) (Installation drawing [plan])
znázorňuje rozmístění komponentů; obsahuje pokyny pro montáž u zákazníka
Montážní schéma (Installation diagram)
znázorňuje připojení mezi jednotlivými elektrickými předměty

Zapojovací schémata
Zapojovací schéma (tabulka) (Connection diagram [table])
(znázorňuje spoje (nebo uvádí seznam v tabulce) nějakého zařízení nebo instalace)
Schéma zapojení vnitřních spojů (Unit connection diagram)
znázorňuje spoje uvnitř konstrukční jednotky
Propojovací schéma (Interconnection diagram)
(schéma zapojení vnějších spojů)
znázorňuje spoje mezi různými konstrukčními jednotkami; představuje prostorové uspořádání jednotlivých výrobků (čidel, sond, koncových jednotek, stojanů atd. a s nimi souvisejícího rozvodu) pro určitý obchodní případ
Zapojovací schéma svorek (Terminal connection diagram)
znázorňuje svorky konstrukční jednotky a vnitřní, eventuelně vnější spoje ke svorkám
Kabelové schéma (Cable diagram)
podává informace o kabelech a vodičích (jejich označení, umístění, zakončení a podle potřeby charakteristiky, trasy a funkci); obvykle se kreslí samostatný výkres v měřítku 1:1 (pokud nelze použít M 1:1, je nutné všechny rozměry okótovat)



Západočeská univerzita v Plzni
Fakulta elektrotechnická
Měření napětí a proudu v elektrických obvodech
Vypracoval: František Zdvořan
Datum vypracování: 9.12.2003
Obsah :
Anotace ………………………………………………………………………….. 2
Klíčová slova ………………………………………………………………………….. 2
Symbolika ………………………………………………………………………….. 2
Obecná část ………………………………………………………………………….. 3
Postup měření ……………….……………………………………………………….. 3
Schéma zapojení ……………………………………………………………………… 4
Použité přístroje ……………………………………………………………….……… 4
Tabulky naměřených hodnot ……………………………………………………….... 5
Příklady výpočtu …………………………………………………………………….... 5
Závěr ……………………………………………………………………………………6
Anotace :
Cílem měření bylo prakticky si ověřit, vlastnosti NF zesilovače s použitým
obvodem IO MBA810A a porovnat tyto hodnoty s hodnotami udávanými
výrobcem. Jedná se o měření maximálního výkonu, vstupní citlivost při max.
výkonu, účinnost při max. výkonu, šířku přenášeného pásma , pro pokles o
3dB, vstupní a výstupní odpor zesilovače.
Měření bylo provedeno při Ucc=12V , fref. = 1kHz a zatěžovacím odporu Rz =
8(
Klíčová slova :
Výkon, vstupní odpor, výstupní odpor, referenční frekvence, zesilovač, vstupní
citlivost , účinnost, šířka pásma

Symbolika :
U1
vstupní napětí
[mV]
U2
výstupní napětí
[V]
Ucc
Napájecí napětí
[V]
Icc
Odebíraný proud
[A]
Rz
Odpor zátěže
[m]
Rvst
Vstupní odpor zesilovače
[k]
Rvýst
Výstupní odpor zesilovače
[]
f
Frekvence
[kHz]
au
Zesílení
[ dB]
Au
Zesílení
 
P
Výkon
[W]

Účinost
[ % ]
Obecná část:
Nízkofrekvenční zesilovače slouží často k zesílení akustických signálů.
Nejjednodušší zesilovače tohoto typu je poměrně snadné realizovat pomocí zapojení několika tranzistorů a pár diskrétních součástek.
Výkonový NF zesilovač se skládá z : 
- budícího stupně , který má za úkol patřičně posílit signál ,pro následující :
- jím buzený – výkonový stupeň, výkonově zesilující signál.
Druhů výkonových zesilovačů existuje dnes velice mnoho : elektronkových tranzistorových, a nebo monolitických výkonových zesilovačů ,které zjednodušují zapojení, snižují cenu a poměrně zkvalitňují parametry.
Monolitické NF zesilovače (mezi které patří i starší obvod MBA810) mají již většinu součástek mají zapouzdřenou , spolu s dalšími pomocnými a někdy i s ochrannými obvody.
Postup Měření :
Při měření se používá technický referenční kmitočet 1kHz , při kterém výrobci udávají parametry svých zařízení.
Ideální zesilovač by měl mít nekonečně velký vstupní odpor, nulový výstupní odpor, maximální účinnost a svého maximálního výkonu by měl dosáhnout při takovém odporu zátěže, pro který byl navržen.
Určení maximálního výkonu provádíme tak , že měříme úbytek napětí U2 na zátěži , a pomocí její známé impedance dopočítáme daný výkon.
Vstupní citlivost při max. výkonu zjistíme tak,že změříme napětí U1 (vstupní napětí zesilovače).
Účinnost při maximálním výkonu vypočítáme tak že maximální výkon dělíme jejím příkonem.
Vstupní a výstupní odpor zjistíme výpočtem ,použitím ohmova zákona a Teweninovy věty
Schéma zapojení :
a)
f)

Použité přístroje :
G… sinusový generátor Tesla BM534
EV1 , EV2 … elektronický voltmetr Tesla BM579
Osc – osciloskop Tesla BM566
Zes. – kompletně zapojený zesilovač s IO MBA810A
Rz – zátěžový rezistor 8(
V , Ametr – multimetr PU510
Tabulky naměřených hodnot :

Maximální výkon :
U2max = 3,55 V , Rz = 8(
P2max= U2max * U2max / Rz = 3,55 * 3,55 / 8 = 1,575 W
Účinnost při max. výkonu :
Ucc = 12V , Icc = 0,202A
(= 100 * P2max / Ucc*Icc = 64,975%
Vstupní citlivost při max. výkonu :
U1max = 84,5 mV
Frekvenční amplitudová charakteristika :
Měřeno při U1 = 10mV
Au = U2 / U1 = 50mV / 10mV = _5_
au = 20*log Au = 20*log 5 = 13,979 dB
Šířka pásma při poklesu zisku o 3dB (graficky) :
fd = 65 Hz
fh = 18300 Hz
B3 = fh – fd = 18,235_kHz_
Vstupní odpor :
Rvst = R * U1 / (U1‘ – U1) = 100000 * 0,01 / (0,014 – 0,01) = 1000 / 0,004 = 250 k(
Výstupní odpor :
Rvýst = Rz*(U20 – U2) / U2 = 8*(0,41-0,375) / 0,375 = 0,746 (
Závěr :
Měřením jsme zjistili, že naměřené hodnoty přibližně odpovídají hodnotám očekávaným.
Bohužel se objevil problém, s prohnutějším tvarem zde nastává problém s prohnutějším tvarem frekvenční amplitudové charakteristiky  problém při určení šířky pásma.
Pokud by jsme trvali na tom, že šířka pásma je pouze do poklesu –3dB , potom by nám vznikli 3 intervaly, ze kterých by podmínce odpovídaly dva krajní B = 65Hz až 425Hz , a 1,7kHz až 18,3kHz. Prostřední oblast 425kHz a 1,7kHz podmínce neodpovídá, protože její pokles je o 4dB.
Pro zjednodušení mnou uváděná hodnota B3 platí pro poklesu –4dB a s prohnutím charakteristiky jsem nepočítal.
Použitá literatura :
Internet :
Tesla - Integrované obvody,tranzistory,diody,tyristory,triaky,optoelektrické součástky
Zdvořan


Elektrotechnická fakulta
KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY
Technická dokumentace
Semestrální práce
ZS 2003-2004
Obsahuje - 3 náčrtky modelů
- Technická zpráva
Příjmení: Kvarda
Jméno: Karel
Den cvičení: pondělí
vyuč. hodiny cvičení: 10-11 (sudý týden)
Název úlohy:
MĚŘENÍ V-A CHARAKTERISTIK LINEÁRNÍCH A NELINEÁRNÍCH SOUČÁSTEK
Zadání :
Změřte voltampérové charakteristiky lineárních a nelineárních prvků (rezistor, dioda, zenerova dioda, diak, dioda LED) přímým měřením, vypracujte grafy. Charakteristiky zobrazte na osciloskopu.
Symbolika:
U……….Napětí [V]
I…….Proud [A]
f…………frekvence [Hz]
V……….volt
A……...ampér
Klíčová slova: R LED dioda, Selenová dioda, Zenerova dioda, Zenerova dioda, Rezistor
Anotace :
V této úloze máme za úkol proměřit závislosti proudu dané diody na vstupním napětí zdroje. K napájení použijeme stabilizovaný zdroj, kterým budeme měnit napětí na měřené diodě. Napětí a proud diody změříme pomocí voltmetru a ampérmetru. Po přiložení střídavého napětí na vstupní svorky obvodu dle obrázku zobrazíme V-A charakteristiky diody na osciloskopu. Pomocí V-A charakteristiky tak můžeme zjistit, při jak velkém napětí se dioda otevírá. Polovodičová dioda je složena ze dvou polovodičových materiálů typu P (majoritní jsou díry) a N (majoritní jsou elektrony), čímž vzniká přechod PN. Můžeme ji zapojit buď propustně nebo inverzně. Když je zapojená propustně, znamená to, že její kladný pól, tedy anoda, je spojen s kladným pólem zdroje. Pokud je zapojena inverzně, její záporný pól, tedy katoda, je spojen se záporným pólem napájecího zdroje. Při zapojení propustně dioda po překročení určité hodnoty začne propouštět proud, v závěrném směru dojde po překročení určitého maximálního inverzního napětí (podle typu diody od desítek až po stovky voltů) k destruktivnímu průrazu, čímž se dioda zničí (u Zenerovy diody je tento jev nedestruktivní). Diody se dají použít také pro usměrnění střídavého napětí buď jednocestně nebo pomocí můstkového zapojení.
Použité přístroje:
Stabilizovaný zdroj napětí inv.1917
Proudový zdroj inv.1615
Digitální multimetr inv.5225
Digitální multimetr inv.5226
Osciloskop inv.1914
Odporová dekáda inv.1766
Schéma zapojení :

Naměřené hodnoty :
LED dioda Selenová dioda Zenerova dioda Zenerova dioda Rezistor
4NZ 70
V-A charakteristiky :
LED dioda
Selenová dioda
Zenerova dioda 4NZ 70
Zenerova dioda
Rezistor
Závěr :
Při měření nás nejdříve zdržela vadná LED dioda, kterou jsme po té vyměnili za novou. Také nás trochu zdržela práce s osciloskopem, na kterém jsme vlastně měřili poprvé. Nakonec jsme ale všechno zvládli a podařilo se nám na osciloskopu zobrazit V-A charakteristiky všech zadaných součástek. Jen doufám, že se u příštích měření nevyskytnou další problémy.
Použitá literatura:
Základy elektrotechniky I. [Petr Kunc]


Elektrotechnická fakulta
KATEDRA elektromechaniky a výkonové elektroniky
Přenos dat
Technická  dokumentace
Semestrální práce
ZS 2005-2006
Obsahuje
-
Technická zpráva
-
3 náčrtky modelů
-
30 značek pro elektrotechnická schémata

Příjmení:
Founě
Jméno:
Miloslav
Den cvičení:
Pondělí
Studijní skupina
9
Anotace:
Klíčová slova:
Přenosový obvod, galvanické oddělení, přenosová součástka, statický režim, dynamický režim
Symbolika:
U1
Vstupní napětí
[V]
U2
Výstupní napětí
[V]
Zadání:
Navrhněte přenosový obvod pro přenos dat mezi úrovněmi TTL - TTL a TTL – DTL s galvanickým oddělením na 3 kV.
Vyberte vhodný typ obvodu a základní přenosovou součástku.
Proveďte měření potřebných charakteristik a sestrojte grafy.
Navrhněte obvodové řešení a vypočtěte hodnoty součástek obvodu.
Obvod zapojte a proměřte ve statickém režimu, poté v dynamickém režimu zjistěte maximální přenosovou rychlost.
Zhodnoťte a uveďte opatření pro zvýšení přenosové rychlosti.
Úvod:
Přenosem dat rozumíme přenos informace z jednoho místa do místa druhého. Přenášet lze signály jak analogové, tak digitální. V dnešní počítačové době se hlavně přenáší signály binární. Binárním signálem rozumíme signál o dvou úrovních (stavech) – 0 a I (LOW a HIGH).
Nejčastěji se dnes používá logika TTL (tranzistorově tranzistorová logika). Pro logiku TTL byla normalizována hodnota napájecího napětí 5V(+/-0,25V).Pro logiku TTL napětí od 2V do 5V odpovídá stavu HIGH a hodnoty od 0 do 0,8V odpovídají stavu LOW, stav mezi hodnotami 0,8V a 2V není definován, je zakázaný a tudíž se obvody při tomto stavu mohou chovat zcela náhodně.
Logika TTL používá jako spínací prvek tranzistor. Dále se používá DL (diodová logika), která využívá diod, místo tranzistorů. Nevýhodou diodové logiky je, že není schopna vytvořit funkci negace, takže i v logice DL se využívají tranzistory a vzniká tak logika DTL(diodově tranzistorová logika). Všechny tyto logiky mají pro většinu aplikací příliš velký příkon, takže netrvalo dlouho a obvody se začínají realizovat pomocí technologie MOSFET – polem řízené tranzistory. V roce 1963 byl v laboratořích firmy RCA v