Zestručněno

.
Smlouva o šíření díla ještě nezakládá distributorovi právo užívat program pro vlastní potřebu. Je však možné vymezit ve smlouvě podmínky užívání distribuovaného programu zejména pro účely propagační, případně i kombinovat tuto smlouvu se smlouvou o užití díla.
5.4.2Smlouva o užití díla
S touto smlouvou se můžeme setkat ve dvou alternativách:
Smlouva mezi distributorem a konečným uživatelem;
Smlouva mezi autorem a konečným uživatelem;
5.5Kategorie autorských děl v podobě počítačových programů, rozlišované podle způsobů NAKLÁDÁNÍ s nimi:
5.5.1Shareware
Shareware jsou volně šiřitelné programy, které jejich autoři distribuují mimo běžné obchodní sítě. Po určitou dobu pak bývá možno užívat program bezplatně.
Za další použití takového programu je třeba autorovi poskytnout požadovanou odměnu a registrovat se.
Neregistrované programy pak bývají většinou funkčně omezeny, časově limitovány nebo jinak upraveny.

5.5.2Freeware
Jedná se o volně použitelný/šiřitelný software s ještě přístupnějším stupněm užívání, než je tomu u shareware, kdy programy s tímto označením lze nejenom zcela libovolně šířit, kopírovat (to umožňuje většinou i shareware), ale navíc rozsah užívání není nikterak omezen .
5.5.3Public Domain
Jde o počítačové programy, k nimž se autoři „pro forma“ vzdali autorských práv – tak je tomu alespoň v jejich prohlášeních dané programy doprovázejících (x vzdát se osobnostních/majetkových práv k dílu ale není možné, ve skutečnosti se zřejmě vždy jedná o poskytnutí práva program užívat neomezeně kýmkoli, kdekoli a jakkoli – tj. upravovat, šířit, množit,……).
5.5.4Free Software, Open Licence Software, GPL a GNU
V případě Free Software, Open Licence Software, GPL a GNU se jedná o ještě propracovanější formy vytvořené za účelem konkurování MICROSOFTU a jemu spřízněným firmám
5.6DATABÁZE
Databází obecně je soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.
Autorský zákon pak stanoví, že:
§2
(2) ……... Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti ……….. databáze k ochraně se neuplatňují.
Za dílo souborné tedy autorský zákon považuje i databázi, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem.
Zvláštní práva k databázi pak přísluší pořizovateli databáze, pokud představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad k pořízení, ověření nebo předvedení jejího obsahu, bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany.
5.6.1Pořizovatel databáze a zvláštní právo pořizovatele databáze

Fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba, je pořizovatelem databáze.
Pořizovatel databáze má právo na vytěžování nebo na zužitkování celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva.

Vytěžováním se rozumí trvalý nebo dočasný přepis celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný podklad, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem.
Zužitkováním se rozumí jakýkoli způsob zpřístupnění veřejnosti celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části rozšiřováním rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými způsoby přenosu.

Právo pořizovatele databáze je převoditelné a trvá 15 let od pořízení databáze. Je-li však v této době databáze zpřístupněna, zaniká zvláštní právo pořizovatele databáze za 15 let od prvního takového zpřístupnění. Každý nový kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad do databáze spočívající v doplnění, zkrácení či jiných úpravách má za následek nový běh trvání práva pořizovatele databáze (k tomu viz ustanovení § 93 autorského zákona).
5.6.3Bezúplatné zákonné licence týkající se databází
Do práva pořizovatele jím zpřístupněné databáze též nezasahuje oprávněný uživatel, který vytěžuje nebo zužitkovává podstatnou část obsahu databáze:
pro svou osobní potřebu,
pro účely vědecké nebo vyučovací, uvede-li pramen, v rozsahu odůvodněném sledovaným nevýdělečným účelem,
pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení.
6. Kolektivní správa autorských práv a práv souvisejících
6.1PRÁVA KOLEKTIVNĚ SPRAVOVANÁ
Účelem kolektivní správy práv podle autorského zákona (dále v textu pouze jako „kolektivní správa“) je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti.

Kolektivní správou je zastupování většího počtu osob, jimž přísluší
majetkové právo autorské nebo majetkové právo související s právem autorským,
ze zákona oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu, nebo
ze smlouvy výhradní oprávnění k výkonu práva kolektivně spravovaného pro celou dobu trvání majetkových práv a alespoň pro území České republiky s právem poskytnout podlicenci
6.1.1Práva povinně kolektivně spravovaná
Povinně kolektivně spravovanými právy jsou:
právo na odměnu za:
zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby či podnikající fyzické osoby pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na papír nebo podobný podklad,
opětný prodej originálu díla uměleckého,
půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.
právo na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla či výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam,
Nositelé práv jsou pro výkon kolektivně spravovaných práv, jakož i pro domáhání se nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu takto kolektivně spravovaného práva zastoupeni ze zákona příslušným kolektivním správcem.

6.3Kolektivní správce
Kolektivním správcem je ten, kdo získal oprávnění k výkonu kolektivní správy a může jím být pouze právnická osoba, která má sídlo v České republice, ve které se přímo nebo prostřednictvím třetí osoby sdružují nebo účastní nositele práv (k danému pojmu viz výše), které kolektivní správce zastupuje.
Kolektivní správa je vykonávána soustavně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Kolektivní správa není podnikáním, ale je kolektivním správcem vykonávána jako hlavní předmět činnosti.
6.3.1Vztahy kolektivního správce k zastupovaným nositelům práv a k uživatelům předmětů ochrany
Kolektivní správce je povinen s péčí řádného hospodáře, odborně a v rozsahu uděleného oprávnění zejména:
zastupovat každého nositele práv při výkonu jeho práva, které ze zákona kolektivně spravuje,
převzít za obvyklých podmínek zastoupení každého nositele práv při výkonu jeho práva,
zastupovat každého nositele práv při výkonu jeho práva v rozsahu s ním sjednaném,
zastupovat nositele práv za rovných podmínek,
vést rejstřík nositelů práv smluvně zastupovaných
vést rejstřík předmětů ochrany,
domáhat se vlastním jménem na účet zastupovaných nositelů práv nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva a nároku na zdržení se neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva, ledaže se nositel práva, je-li k tomu oprávněn, takového nároku domáhá sám nebo je to nehospodárné,
Kolektivní správce zastupuje nositele práv svým jménem a na jeho účet. Kolektivní správce vykonává kolektivní správu nevýdělečně. Kolektivní správce je však oprávněn požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů.
6.3.2Jednotlivý kolektivní správci
Ochranný svaz autorský (často uváděný pod obecně známější zkratkou „OSA“) v souladu s oprávněním vydaným mu Ministerstvem kultury ČR vykonává kolektivní správu majetkových práv autorů a jiných nositelů práv k dílům hudebním.

INTERGRAM, nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů v souladu s oprávněním vydaným mu Ministerstvem kultury ČR vykonává kolektivní správu zejména majetkových práv výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů.  
DILIA - divadelní a literární agentura, občanské sdružení v souladu s oprávněním vydaným jí Ministerstvem kultury ČR vykonává kolektivní správu majetkových práv autorů a jiných nositelů práv k dílům uměleckým a vědeckým, zejména pak dílům literárním, dramatickým, hudebně dramatickým, choreografickým a pantomimickým
Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl (OOA-S) vykonává hromadnou správu práv autorů pro obor výtvarně včetně obrazové složky audiovizuálních děl a obor architektury v blíže vymezených oblastech.
GESTOR – Ochranný svaz autorský v souladu s oprávněním vydaným mu Ministerstvem kultury ČR vykonává kolektivní správu majetkových práv autorů a jiných nositelů práv k dílům uměleckým, respektive výtvarným, jako je zejména dílo malířské, grafické, sochařské a fotografické.

ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ
Úřad průmyslového vlastnictví je ústředním orgánem státní správy na ochranu průmyslového vlastnictví České republiky.
Sídlem Úřadu průmyslového vlastnictví je Praha a v jeho čele je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda.
Úřad průmyslového vlastnictví
rozhoduje o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky a označení původu výrobků,
vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích,
vede ústřední fond světové patentové literatury.
7.TVŮRČÍ práva průmyslového vlastnictví – právo patentové a vzorové (vzory užitné a průmyslové)
7.1 VYNÁLEZY OBECNĚ (POZITIVNÍ VYMEZENÍ)
Na vynálezy, které splňují podmínky stanovené zákonem, uděluje Úřad průmyslového vlastnictví tzv. patenty, které možno charakterizovat jako právní formu ochrany vynálezu. Aby takový patent mohl být udělen, pro potřeby zákona o vynálezech se musí jednat o výsledek vynálezecké činnosti, který je nový a který je průmyslově využitelný (pozitivní vymezení vynálezu).
7.1.1Novost vynálezu
Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky.
7.1.2Vynálezecká činnost

Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Pro hodnocení vynálezecké činnosti však není rozhodný obsah přihlášek vynálezů, které ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebyly zveřejněny.
7.1.3Průmyslová využitelnost
Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.
7.2negativní vymezení vynálezu
Za vynálezy se NEPOVAŽUJÍ zejména (negativní vymezení vynálezu)
objevy, vědecké teorie a matematické metody;
estetické výtvory;
plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;
podávání informací.
Když se vynález netýká výlučně shora uvedených předmětů/činností, tak je možno na daný vynález udělit patent.
7.3VÝLUKY Z PATENTOVATELNOSTI
Patenty se NEUDĚLUJÍ:
na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem;
na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat
7.4KLASIFIKACE VYNÁLEZŮ
Vynálezy členíme do tří níže uvedených základních kategorií:
VĚC
a)výrobek (konstrukce, složení)
b) zařízení (synergický účinek nutný)
c) zapojení (synergický účinek nutný)
ZPŮSOB / POSTUP
UŽITÍ
V jedné přihlášce vynálezu mohou být všechny shora uvedené kategorie.
7.5Právo na patent
Právo na patent má původce vynálezu nebo jeho právní nástupce. Původcem vynálezu je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací. Spolupůvodci mají právo na patent v rozsahu, v jakém se podíleli na vytvoření vynálezu.
7.5.1Podnikový vynález
Vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno.
7.6Účinky patentu
Majitel patentu (přihlašovatel – nemusí být shodný s původcem) má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, nebo na ně patent převést (patent nerovná se vynález).
Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.
7.6.1Omezení účinků patentu
Patent nepůsobí proti tomu, kdo před vznikem právo přednosti využíval vynález nezávisle na původci (dále v textu pouze jako „předchozí uživatel“).
Nedojde-li k dohodě, může předchozí uživatel požadovat u soudu, aby majitel patentu jeho právo uznal.
7.7.Zákaz PŘÍMÉHO A NEPŘÍMÉHO využívání patentu, vyčerpání práv
7.7.1Zákaz přímého využívání patentu
Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu:
vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dovážet či skladovat anebo s ním jiným způsobem nakládat;
využívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k využití;
nabízet, uvádět na trh, používat nebo k tomuto účelu dovážet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu;
7.7.2Zákaz nepřímého využívání patentu
7.7.3Vyčerpání práv
Majitel patentu nemá právo zakázat třetím osobám nakládat s výrobkem, který je předmětem chráněného vynálezu, jestliže tento výrobek byl uveden na trh v České republice majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, ledaže by tu byly důvody pro rozšíření práv z patentu na uvedené činnosti.
7.8.Převod patentu
Patent se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku.
7.9Licence na vynález
Souhlas (licence) k využívání vynálezu chráněného patentem se poskytuje písemnou smlouvou. Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku.
7.8.1Nabídka licence
Prohlásí-li u Úřadu přihlašovatel, popřípadě majitel patentu, že komukoli poskytne právo k využití vynálezu (nabídka licence), vznikne právo k využití vynálezu každému, kdo nabídku licence přijme a písemně to sdělí přihlašovateli nebo majiteli patentu. Úřad nabídku licence vyznačí v patentovém rejstříku.
Prohlášení o nabídce licence nelze vzít zpět.
7.8.2Nucená licence
Nevyužívá-li majitel patentu bezdůvodně vynález vůbec nebo jej využívá nedostatečně a nepřijal-li v přiměřené lhůtě řádnou nabídku na uzavření licenční smlouvy, může Úřad na základě odůvodněné žádosti udělit nevýlučné právo k využívání vynálezu (nucenou licenci); tuto nucenou licenci nelze udělit před uplynutím 4 let od podání přihlášky vynálezu nebo 3 let od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později.
Nucená licence může být rovněž udělena, jestliže jsou dány důvody ohrožení důležitého veřejného zájmu.
7.9Doba platnosti patentu, zánik a zrušení patentu
Patent platí dvacet let od podání přihlášky vynálezu. Za udržování patentu v platnosti je majitel povinen platit každoročně poplatky podle zvláštního právního předpisu.

Patent zanikne („ex nunc“), jestliže:
uplyne doba jeho platnosti;
majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné poplatky za udržování patentu v platnosti;
majitel patentu se ho vzdá; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu.

Zrušení patentu má zpětnou účinnost ode dne počátku jeho platnosti (x zánik patentu).
7.10ŘÍZENÍ O PŘÍHLÁŠCE VYNÁLEZU
O udělení patentu se žádá přihláškou vynálezu se žádostí o udělení patentu podanou na předepsaném tiskopisu u Úřadu průmyslového vlastnictví.
Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti. Právo přednosti, které vyplývá z mezinárodní smlouvy musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce vynálezu a na výzvu Úřadu průmyslového vlastnictví je ve lhůtě stanovené Úřadem prokázat, jinak se k němu nepřihlíží.
Úřad průmyslového vlastnictví podrobí přihlášku vynálezu průzkumu (PŘEDBĚŽNÝ PRŮZKUM – zkoumá se zejména formální stránka přihlášky, zda neobsahuje zjevně nepatentovatelná řešení a zda nemá nedostatky, které brání jejímu zveřejnění, tj. např. zda byl uhrazen správní poplatek).
Úřad průmyslového vlastnictví provede ÚPLNÝ PRŮZKUM (zkoumá se novost a vynálezecká výše a formulace patentových nároků) na žádost přihlašovatele či jiné osoby nebo jej může provést z moci úřední.
Rozsah patentové ochrany je určen patentovými nároky.
Úřad průmyslového vlastnictví vede řízení o přihlášce vynálezu s přihlašovatelem nebo jeho zástupcem (zejména advokátem nebo patentovým zástupcem). Původce vynálezu, pokud není současně přihlašovatelem, není účastníkem řízení.
7.11UŽITNÉ VZORY OBECNĚ (POZITIVNÍ VYMEZENÍ)
Technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná, se chrání užitnými vzory (ANALOGIE K VYNÁLEZU – ALE VIZ DEFINICE – přesáhnutí rámce pouhé odborné dovednosti < výsledek vynálezecké činnosti)
Technickými řešeními podle zákona užitných vzorech NEJSOU zejména:
objevy, vědecké teorie a matematické metody,
pouhé vnější úpravy výrobků,
plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti,
programy počítačů,
pouhé uvedení informace.
Užitnými vzory pak dále NELZE chránit:
technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky,
odrůdy rostlin a plemena zvířat, jakož i biologické reproduktivní materiály,
způsoby výroby nebo pracovní činnosti.
7.11.1Novost užitného vzoru
Technické řešení je nové, není-li součástí stavu techniky.
7.11.2Průmyslová využitelnost
Technické řešení je průmyslově využitelné, jestliže může být opakovaně využíváno v hospodářské činnosti.
7.12Původce užitného vzoru
Právo na ochranu užitným vzorem má původce nebo jeho právní nástupce. Původcem užitného vzoru je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvořivou prací.
7.13Účinky užitného vzoru
Bez souhlasu majitele užitného vzoru nikdo nesmí technické řešení chráněné užitným vzorem při své hospodářské činnosti vyrábět, uvádět do oběhu nebo upotřebit.
7.14Licence k užitnému vzoru
Majitel užitného vzoru je oprávněn poskytnout souhlas k využívání technického řešení chráněného užitným vzorem (licence) jiným osobám nebo na ně užitný vzor převést.
7.16Doba platnosti užitného vzoru
Užitný vzor platí čtyři roky ode dne podání přihlášky, popřípadě od podání dřívější přihlášky vynálezu se shodným předmětem.
Dobu platnosti zápisu užitného vzoru prodlouží Úřad průmyslového vlastnictví na žádost majitele užitného vzoru až dvakrát vždy o tři roky.
7.17Zánik a výmaz a odejmutí ochrany užitného vzoru
Užitný vzor zanikne („ex nunc“), jestliže:
uplyne doba jeho platnosti;
majitel užitného vzoru se ho vzdá; v tomto případě ochrana zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele užitného vzoru dojde Úřadu.
Výmaz užitného vzoru z rejstříku má účinky, jako by užitný vzor nebyl do rejstříku zapsán. Úřad průmyslového vlastnictví na návrh odejme užitný vzor majiteli, jestliže z rozhodnutí soudu zjistí, že mu právo na užitný vzor nepříslušelo.
7.18Řízení o zápis užitného vzoru
Patentová ochrana nemusí být vždy jedinou vhodnou formou ochrany jedinečných technických řešení. Pro předměty s nižší vynálezeckou úrovní, popř. menšího ekonomického významu, je možné