Zestručněno

výtvarného, fotografie nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii jeho vystavením
3.9Ochrana práva autorského
Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, může se domáhat zejména
určení svého autorství,
zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,
sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, práva na informace podle tohoto ustanovení se autor může domáhat vůči osobě, která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a dále zejména vůči osobě, která
odstranění následků zásahu do práva, zejména
1. stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky z obchodování nebo jiného užití,
2. stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky,
3. zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky,
4. zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně nebo převážně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky
Toto opatření podle musí být přiměřené závažnosti porušení práva a musí být přihlédnuto k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.
poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména
1. omluvou,
2. zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda o narovnání,

zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora.

Autorovi, jehož návrhu bylo vyhověno, může soud přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.
Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.
3.10Zaměstnanecké autorské dílo
Není-li sjednáno jinak, čímž je míněno, nedohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem („zaměstnanecké dílo“).
Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části.
Smrtí (fyzické osoby) nebo zánikem (právnické osoby) zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor.
Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek udělil licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.
Autorova osobnostní práva (k tomu viz ustanovení § 11 autorského zákona) k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak – to opět dohodou zaměstnavatele a zaměstnance.

Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku (autorský zákon ale připouští výjimky).
Shora uvedené platí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi společností a autorem, který je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem veřejné obchodní společnosti či komplementářem komanditní společnosti; obchodní společnost se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Předchozí věta se použije obdobně i u jiných právnických osob a autorů, kteří jsou jejich orgány či členy orgánů.
Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele.
3.11Kolektivní dílo
Kolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití.
Kolektivní díla se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele.
Dílo audiovizuální a díla audiovizuálně užitá nejsou dílem kolektivním .
3.12Školní dílo
Školy mají za obvyklých podmínek právo s autorem školního díla (studentem nebo žákem) na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla. Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez závažného důvodu, mže se škola domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu.
Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.
Škola je oprávněna požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou z užití školního díla.
3.13Dílo audiovizuální
Audiovizuálním dílem je dílo vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně užitých
Zpracovat dílo a zařadit je do díla audiovizuálního lze jen se svolením autora.
3.13.1Autor audiovizuálního díla
Za autora audiovizuálního díla se považuje jeho režisér. Tím nejsou dotčena práva autorů děl audiovizuálně užitých.
4.závazkové právo autorské, omezení subjektivních autorských práv, kolektivní správa
4.1Licenční smlouva
Stejně jako v jiných oblastech práva, i v oblasti práva autorského nalézáme některé typy smluv. V daném případě bude nejčastěji užívaným smluvním typem smlouva licenční.
Pro smlouvu licenční dle autorského zákona platí níže uvedené:
Smlouva licenční je právem vnímána jako dvoustranný právní úkon.
Subjekty (strany) licenční smlouvy jsou poskytovatel (autor) a nabyvatel.
Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje poskytnout autorovi odměnu.
Nabyvatel je povinen licenci využít (zde však připadá možnost smluvní odchylky, tj. pokud ve smlouvě není sjednáno jinak).
Licenční smlouva dle autorského zákona vyžaduje písemnou formu, poskytuje-li se licence jako výhradní.
4.2DRUHY LICENCÍ (licenčních smluv)
výhradní (exklusivní) x nevýhradní
kdy autor sám může dílo užít způsobem, ke kterému licenci udělil x autor sám dílo daným licencovaným způsobem užít nemůže (to může výlučně nabyvatel)
omezená x neomezená (teritoriálně, časově, množstevně)
s možností nabyvatele postoupit licenci 3. osobě x bez této možnosti
úplatná (licenční poplatky) x neúplatná
4.2.1Výhradní a nevýhradní licence
Licence může být poskytnuta jako licence výhradní nebo licence nevýhradní. To, že se jedná o licenci výhradní, musí být explicitně uvedeno v licenční smlouvě, jinak se má „ze zákona“ za to, že jde o licenci nevýhradní (nevyvratitelná domněnka).
V případě, že je poskytnuta výhradní licence, tak to znamená, že autor nesmí dále poskytnout licenci třetí osobě a je povinen, není-li sjednáno jinak, se i sám zdržet výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil.
Naopak v případě nevýhradní licence je autor nadále oprávněn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil, jakož i k poskytnutí licence třetím osobám.
Smlouva, kterou autor poskytne třetí osobě licenci v době, kdy trvá výhradní licence nabyvatele k témuž způsobu užití, je neplatná (x předchozí písemný souhlas nabyvatele výhradní licence k uzavření takové smlouvy).
4.3Poskytnutí oprávnění třetí osobě (sublicence/sublicence)
Je-li tak sjednáno v licenční smlouvě, může nabyvatel oprávnění tvořící součást licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě (PODLICENCE).
Nabyvatel může licenci POSTOUPIT pouze s písemným souhlasem autora; o postoupení licence a o osobě postupníka je povinen autora informovat bez zbytečného odkladu.
Postoupení licence (smlouva o postoupení licence)
postupitel (nabyvatel) x postupník
vs.
Podlicenční smlouva
poskytovatel sublicence (nabyvatel původní licence) x nabyvatel
4.4LICENČNÍ POPLATKY
Krom případů dále uvedených musí být ve smlouvě dohodnuta výše odměny (např. 1.000,- Kč za 1 rok) nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení (10 % z výnosů z licence).
Není-li ve smlouvě dohodnuta výše odměny nebo alespoň způsob jejího určení, smlouva je neplatná, s výjimkou případů, kdy:
z jednání stran o uzavření smlouvy vyplývá jejich vůle uzavřít smlouvu úplatně i bez určení výše odměny nebo
strany ve smlouvě sjednají, že licence se poskytuje bezúplatně.
Pokud autor poskytne licenci k pronájmu originálu nebo rozmnoženiny díla zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam výrobci takového záznamu, vzniká mu vůči osobě, která bude originál nebo rozmnoženinu takto zaznamenaného díla pronajímat, právo na přiměřenou odměnu; tohoto práva se nemůže vzdát.
Nabyvatel je povinen poskytovat autorovi pravidelná vyúčtování odměny ve sjednaných časových obdobích; není-li sjednáno jinak, je povinen tak učinit alespoň jednou ročně.
Není-li odměna stanovena v závislosti na výnosech z využití licence a je-li tak nízká, že je ve zřejmém nepoměru k zisku z využití licence a k významu díla pro dosažení takového zisku, má autor právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, není-li sjednáno jinak.
4.5Omezení licence (x omezení nabyvatele licence - viz níže)

Licence může být omezena na jednotlivé způsoby užití díla; způsoby užití díla mohou být omezeny rozsahem, zejména co do množství, místa nebo času.
Nestanoví-li smlouva, ke kterým jednotlivým způsobům užití díla nebo k jakému rozsahu užití se licence poskytuje, má se za to, že licence byla poskytnuta k takovým způsobům užití a v takovém rozsahu, jak to je nutné k dosažení účelu smlouvy.

Nestanoví-li licenční smlouva jinak, licence k rozmnožování díla zahrnuje oprávnění k pořízení rozmnoženin přímých i nepřímých, trvalých i dočasných, vcelku nebo zčásti, jakýmikoli prostředky .
Nestanoví-li licenční smlouva jinak, licence k rozmnožování díla zahrnuje i licenci k rozšiřování takto zhotovených rozmnoženin.

4.6Omezení nabyvatele licence (x omezení licence – viz výše)

Nabyvatel NESMÍ upravit či jinak měnit dílo, jeho název nebo označení autora, ledaže bylo sjednáno jinak,
Odstoupení od licenční smlouvy
Odstoupení od licenční smlouvy pro nečinnost nabyvatele
Nevyužívá-li nabyvatel výhradní licenci vůbec nebo využívá-li ji nedostatečně a jsou-li tím značně nepříznivě dotčeny oprávněné zájmy autora, může autor od smlouvy odstoupit. To neplatí v případě, že nevyužívání nebo nedostatečné využívání licence je způsobeno okolnostmi převážně spočívajícími na straně autora.
Autor může z důvodů shora uvedených od licenční smlouvy odstoupit teprve POTÉ, kdy nabyvatele vyzve, aby v přiměřené lhůtě od dojití výzvy licenci dostatečně využil, a nabyvatel oprávnění dostatečně nevyužije ani přes tuto výzvu. Na možnost odstoupení jako následek marného uplynutí přiměřené lhůty musí autor nabyvatele ve výzvě upozornit. Výzvy není třeba, jestliže využití oprávnění nabyvatelem není možné anebo jestliže nabyvatel prohlásí, že licenci nevyužije.
Nestanoví-li licenční smlouva jinak, autor nemůže právo na odstoupení od smlouvy uplatnit před uplynutím dvou let od poskytnutí licence,
Licenční smlouva se ruší dnem doručení odstoupení nabyvateli.
4.8.2Odstoupení od licenční smlouvy pro změnu přesvědčení autora
Autor může písemně odstoupit od smlouvy, jestliže jeho dosud nezveřejněné dílo již neodpovídá jeho přesvědčení a zveřejněním díla by byly značně nepříznivě dotčeny jeho oprávněné osobní zájmy. Smlouva se ruší dnem doručení písemného odstoupení od smlouvy nabyvateli.
Autor je povinen nahradit nabyvateli škodu, která mu tímto odstoupením od smlouvy vznikla.
4.9Nároky nabyvatele licence z titulu náhrady škody
Autor je povinen nahradit nabyvateli škodu odstoupením od smlouvy mu vzniklou, jestliže k tomu existují důvody zvláštního zřetele hodné. V úvahu se přitom vezmou zejména důvody, pro něž nabyvatel licenci dostatečně nevyužil.
4.10Zánik licence
Zánikem právnické osoby, které byla udělena licence, přechází práva a povinnosti z licenční smlouvy na jejího právního nástupce. Licenční smlouva může takový přechod práv a povinností na právního nástupce vyloučit.
Smrtí fyzické osoby, které byla udělena licence, přechází práva a povinnosti z licenční smlouvy na dědice, pokud to licenční smlouva připouští.
4.11Specifika licenční smlouvy nakladatelské
Licenční smlouvou nakladatelská - licenční smlouva, kterou autor poskytuje nabyvateli licenci k rozmnožování a rozšiřování díla slovesného, hudebně dramatického nebo hudebního, výtvarného, díla fotografického či díla vyjádřeného způsobem podobným fotografii, pokud nejde o užití díla v provedení výkonnými umělci.
Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že licence je poskytnuta výhradně; to neplatí, jde-li o rozmnožování a rozšiřování díla v periodické publikaci.

5.počítačový program, databáze, ...
5.1POJEM počítačový program
Autorský zákon obecně rozeznává tři základní typy počítačových programů, a to:
1.Počítačový program (autorské dílo) chápeme jako statisticky jedinečný výtvor autora, neopakovatelný výsledek autorovy tvůrčí činnosti (v praxi je takových programů menšina). Jedinečný počítačový program je totiž chráněn jako dílo literární
2.Počítačový program (nedílo, avšak považovaný za dílo dle autorského zákona), který je původní v tom smyslu, že je autorovým duševním výtvorem, ale nesplňuje znak jedinečnosti díla (v praxi je takových programů většina)
I takový počítačový program je chráněn jako dílo literární.
3.Počítačový program (svou povahou a určením), který NENÍ ani jedinečným ani původním ani individuálním výtvorem autora (v praxi je však takových programů menšina), a
jedná se o výsledek netvůrčí, rutinní činnosti, nikoli činnosti tvůrčí.
stojí mimo působnost autorského zákona – tedy není dle něj chráněn.
Počítačový program jako dílo ve smyslu autorského zákona musí splňovat obecné náležitosti díla, musí se tedy jednat o jedinečný výsledek tvůrčí duševní činnosti autora vyjádřený v objektivně vnímatelné podobě – tou je totiž i podoba elektronická.
Vyjadřovací podobou díla (počítačového programu) může být jeho:
prvotní zdrojový kód („source code“) – např. v textu, na papíru
druhotný, binární, strojový kód („object code“) – ten je srozumitelný pro počítač
§2
(2) Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem……. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu ……. k ochraně se neuplatňují.
Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle autorského zákona chráněny (tj. analogie s autorským dílem v obecné rovině).
5.2Omezení rozsahu autorových práv k počítačovému programu
Ve smyslu autorského zákona do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže:
Za rozmnožování počítačového programu podle autorského zákona se považuje i zhotovení rozmnoženiny, je-li nezbytná k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos.
Za pronájem či půjčování podle autorského zákona se nepovažuje pronájem nebo půjčování rozmnoženiny počítačového programu, kde samotný program není podstatným předmětem pronájmu nebo půjčování.
5.3Obchodování s počítačovými programy
Předmětem této části knihy by mělo být nastínění problematiky týkající se obchodování s programovým vybavením. Dále budeme používat označení čtyř osob (subjektů), které mohou být při obchodování s programy smluvními stranami. Jelikož není možno je směšovat, níže je uvedeno jejich bližší vymezení.
AUTOR je ten, kdo vytvořil svojí tvůrčí činností program a komu svědčí osobnostní/osobní, případně i majetkové práva k programu.
DISTRIBUTOR je podnikatelský subjekt, který má od autora (případně od jiného distributora) majetková práva k programu, jež ho opravňují dále program distribuovat. Už víme, že distributor nebude z tohoto titulu v programu uveden jako autor; tato výsada je určena pouze skutečnému autorovi.
ZPROSTŘEDKOVATEL je ten, kdo se na základě zprostředkovatelské smlouvy zavazuje za úplatu obstarat zájemci (autorovi nebo distributorovi) uzavření smlouvy se třetí osobou; touto třetí osobou obvykle bude konečný uživatel programu, ale může jí být i další distributor.
UŽIVATEL, snad přesněji KONCOVÝ (konečný) uživatel, nebo ještě přesněji oprávněný uživatel: subjekt, který má mimo jiné právo užívat program a realizovat jeho užitné vlastnosti.
5.3.1Předmět obchodování
Podstatou programového vybavení je nepochybně právo, a to (z pohledu koncového uživatele) právo k užívání autorského díla. Na této skutečnosti nic nemění a ani nemůže měnit jiná skutečnost, totiž že vlastní programové vybavení je dodáváno většinou na nějakém hmotném nosiči (magnetickém - diskety, optoelektronickém - CD, nebo na nějakém úplně jiném, podle stavu a vývoje techniky). Přitom hodnota vlastního programového vybavení může mnohonásobně převyšovat hodnotu materiálního nosiče, kdy obvykle tomu tak bývá.
5.4DRUHY SMLUV TÝKAJÍCÍCH SE POČÍTAČOVÝCH PROGRAMŮ
5.4.1Smlouva o šíření díla
Autor v ní dává za odměnu svolení k šíření svého díla (počítačového programu) jiné osobě, kterou jsme výše nazvali distributorem. Autor tak převádí na jiný subjekt majetková práva ve vymezeném rozsahu a ponechává si dále práva osobní (osobnostní), která jsou podle našeho autorského zákona nepřevoditelná