výpisky

nevýhodné držet nevyužité peníze, za které platí poskytovatelům úrok
b)k nákupu potřebných peněžních prostředků od jiných bank – snaha zvýšit své úvěrové zdroje, potřebou vyrovnat peněžní pozici a tím udržovat bankovní likviditu
2)mezibankovní obchody mezi obchodními bankami a bankou centrální
centrální banka svou činností přispívá k vyrovnání aktiv a pasiv jednotlivých bank (úvěry poskytované CB komerčním bankám jsou součástí bilancí OB tak i bilance celého bankovního systému)
Obchody komerčních bank s cennými papíry na sekundárním trhu
jedná se o nákupy a prodeje cenných papírů v rámci správy vlastních portfolií za účelem získání co nejvyšších výnosů z nich plynoucích
NEBANKOVNÍ SPOŘITENÍ INSTITUCE
konkurují svou činností obchodním bankám
jedná se o menší ekonomické subjekty různých právních forem, jež bývají nejčastěji zřizovány na základě tzv. principu vzájemnosti, neboli v rámci určité sociální skupiny lidí
tyto nebankovní (tzv.vzájemné) spořitelní instituce bývají zakládány se záměrem vyhnout se přísným regulačním pravidlům platným pro banky
1)spořitelní a úvěrní družstva
lze je charakterizovat jako právnické osoby s neuzavřeným počtem členů, fungující na členském principu
jsou zakládána se záměrem umožnit občanům a drobným podnikatelům nejen výhodně ukládat peníze ale i získat poměrně výhodné úvěry
jsou přísně regulovány státem
mohou svým členům vyplácet podíly na zisku, ale jsou považována za nevýdělečné asociace
2)ostatní druhy nebankovních spořitelích institucí
v různých zemích světa existuje celá řada dalších druhů nebankovních spořitelních institucí
mohou se lišit právní formou, nebo z hlediska svého poslání a činnosti
hypoteční banky, pozemkové banky, železniční banky atd.
POJIŠŤOVACÍ INSTITUCE
poskytují ekonomickým subjektům možnost se pojistit a tím zvýšit svoji finanční bezpečnost jak pro případ vzniku nepředvídatelných událostí, kdy pojištěným subjektům vyplácejí náhradu formou pojistného plnění, ta i tím, že jim poskytují možnost zajistit si příjmy v budoucnosti
1)Pojišťovny
poskytují klientům ochranu před finanční ztrátou, vzniklou v důsledku tzv. pojistných událostí
pojištění musí platit dohodnuté pojistné
princip pojištění spočívá na vzájemném rozložení rizika mezi velké množství pojištěných
A)rozdělení pojišťoven z hlediska šíře zaměření jejich činnosti
a)pojišťovny specializované
specializují se buď na určitý druh nebo odvětví pojišťoven, nebo na pojišťování pouze určitých druhů rizik, nebo jen na některé skupiny pojištěných
b)pojišťovny univerzální
pojišťují všechny druhy rizik (neboli rizika v odvětví životních i neživotních pojištění)
B)rozdělení pojišťoven z hlediska jejich právní formy
a)pojišťovny s právní formou akciových společností
jedná se o standardní komerční podnikatelské subjekty
jsou licencovány a velmi přísně regulovány státem
b)vzájemné pojišťovny
konkurují komerčním pojišťovnám fungujícím formou akciových společností
jedná se o finanční instituce, pro něž je charakteristická vzájemná pomoc při krytí rizika
škoda, která se stane jednomu členu společenství, má být nesena jeho ostatními členy, kterým nevznikla (riziko nesou členové společenství, kteří jsou i jeho klienty)
hospodaří s nižšími náklady, do cen poskytovaného pojištění nekalkulují zisk
c)státní resp.veřejnoprávní pojišťovny
zakládány zpravidla pouze v oblastech zdravotního a sociálního pojištění
C)rozdělení pojišťoven z hlediska předmětného zaměření jejich činnosti
1)pojišťovny působící v odvětví životních pojištění
v rámci životního pojištění bývají pojišťována dvě základní rizika (riziko smrti a riziko dožití), která bývají často vzájemně kombinována (tzv. smíšené pojištění), bývají i zahrnována rizika úrazu, invalidita
a)pojištění pro případ smrti
je určeno ke krytí rizika úmrtí
pokud v době platnosti pojistné smlouvy pojištěný zemřel, bude osobám, jež určil v pojistné smlouvě, vyplacena sjednaná pojistná částka
jedná se o druh tzv. rizikového pojištění neobsahující spořící složku
b)pojištění pro případ dožití
pojišťovna poskytuje pojistné plnění v případech, pokud se pojištěný dožil dohodnutého věku
jedná se o rezervotvorné pojištění založené na spořící složce
c)smíšené životní pojištění
kombinace předešlých pojištění
pojišťovna je povinna realizovat pojistné plnění vždy (jedná se o rezervotvorné pojištění)
kapitálové životní pojištění (pojišťovna garantuje určitou minimální výnosnost vložených prostředků, klient nemůže investování svých dočasně volných peněžních prostředků nijak ovlivňovat)
investiční životní pojištění (klient si sám volí svoji vlastní investiční strategii a tím ovlivňuje výnosnost spořící složky svého pojištění, pojišťovna negarantuje minimální výši)
2)pojišťovny působící v odvětví neživotních pojištění
společnosti pro neživotní pojištění nabízejí pojistné produkty zaměřené na poškození majetku nebo zranění osob
pojistné plnění poskytne pojišťovna pouze v případech vzniku pojistných událostí
je rizikovější než životní pojištění
ceny majetku a služeb ovlivňuje inflace
a)pojištění úrazová
plnění, pokud v důsledku úrazu dojde k přechodnému nebo trvalému tělesnému poškození, případně smrti pojištěného
b)komerční zdravotní pojištění
uplatňuje buď jako doplněk všeobecného zdravotního pojištění nebo nemocenského pojištění, nebo pokud má pojištěný zájem o vyšší rozsah pojistného krytí
c)pojištění majetková
zahrnují krytí rizik, souvisejících s případným vznikem škod na majetku (např.požární pojištění, havarijní pojištění, pojištění hospodářských zvířat, pojištění nemovitostí)
d)pojištění odpovědnostní
krytí rizika v případech, kdy pojištěný subjekt může způsobit svou činností škody jinému subjektu (na majetku, zdraví, na životě)
2)Zajišťovny
specializují se na poskytování zajištění, neboli „pojišťování pojišťoven“
zajištění nezmenšuje rozsah škod, ale jeho sjednáním se riziko dělí mezi více institucí
INSTITUCE KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ
kolektivní investování je podnikáním, spočívajícím ve shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti, v jejich následném investování na principu rozložení rizika
jsou přísně regulovány specializovanými institucemi
drobní střadatelé formou kolektivního investování přeměňují svá krátkodobá finanční aktiva na finanční aktiva dlouhodobá
1)Investiční fondy
jsou samostatnými právními subjekty kolektivního investování
investoři vkládají peněžní prostředky, jež pak investiční fond investuje do různých druhů investičních instrumentů
mohou je i spravovat investiční společnosti
předmětem podnikání je investování peněžních prostředků získaných od drobných investorů, vztahují se na ně přísná regulační pravidla (regulačním orgánem investičních fondů v ČR je Česká národní banka )
investiční fondy mívají podobu akciových společností (investoři svými vklady nakupují akcie a stávají se tak akcionáři investičního fondu, o jehož činnosti následně rozhodují na valných hromadách)
a)uzavřené investiční fondy
počet jimi vydaných akcií bývá omezen, není s nimi spojeno právo jejich zpětného odprodeje (jejich přeměna na hotové peníze může být realizována pouze prodejem na sekundárním trhu cenných papírů (pokud je to zakotveno ve statutu a stanovách fondu)
b)otevřené investiční fondy
mohou prodávat akcie investorům po celou dobu svého trvání, která nebývá legislativně omezována
jimi emitované cenné papíry jsou na požádání jejich držitelů kdykoli odprodatelné (cena, za niž je odkup realizován, musí odpovídat hodnotě majetku, který připadá na příslušnou akcii v době odkupu)
2)Investiční společnosti
jsou to licencované finanční instituce, mající právní subjektivitu (akciová společnost)
vytvářejí a obhospodařují podílové fondy
podléhají přísné státní regulaci (dozor České národní banky)
podílové fondy nejsou samostatnými právními subjekty, musí být tedy zakládány a spravovány některou investiční společností
investoři nakupují od investičních společností podílové listy (jsou podílníky na majetku těch podílových fondů, jejichž podílové listy nakoupili)
a)uzavřené podílové fondy
držitelé podílových listů nemají v době fondu právo na jejich zpětný odprodej
zpětná přeměna na hotové peníze může být realizována pouze prodejem na sekundárním trhu cenných papírů, pokud je to zakotveno ve statutu fondu (v ČR max. na 10 let)
b)otevřené podílové fondy
podílové listy jsou na požádání kdykoli odprodatelné investiční společnosti, jež fond spravuje (cena, za niž je odkup realizován, musí odpovídat hodnotě majetku, který připadá na příslušný podílový list v době odkupu)
v ČR nejrozšířenější druh kolektivního investování
PENZIJNÍ FONDY
licencované finanční instituce, jejichž posláním je spravování penzijních úspor
jsou akciové společnosti podléhající přísné státní regulaci
slouží ke dvěma účelům: k penzijnímu pojištění a k penzijnímu připojištění (v obou případech se jedná o shromažďování peněžních prostředků
1)Penzijní pojištění
a)bezfondové – vyplácení dávek důchodcům prostřednictvím státního rozpočtu z průběžných příspěvků zaměstnanců a zaměstnavatelů (penzijní fondy se nijak nepodílejí)
b)fondové – placené příspěvky se shromažďují v penzijním fondu a vydávají se s časovým zpožděním
c)kombinované – kombinace dvou předchozích
2)Penzijní připojištění
jedná se o odklad části příjmu do penzijního fondu pro spotřebu v důchodovém věku
penzijní fond peněžní prostředky investuje do kvalitních dlouhodobých investičních instrumentů (především do státních obligací) s cílem jejich zhodnocení a vytvoření většího objemu spravovaného majetku
BURZY A ORGANIZOVANÉ MIMOBURZOVNÍ TRHY
jejich podnikatelskou činností je organizování trhu s finančními investičními instrumenty
jedná se o licencované instituce (akciové společnosti), jejichž podnikatelskou činností je agregace nabídky a poptávky zde obchodovaných investičních instrumentů, párování zavedených objednávek a následné zabezpečení jejich vypořádání
tato činnost přispívá k tvorbě tržních cen
1)Burzy
A)z hlediska předmětu činnosti
a)burzy cenných papírů
představují vysoce organizované sekundární trhy, na nichž se obchodují již dříve vydané veřejně obchodovatelné cenné papíry
b)burzy devizové
realizují se na nich rozsáhlé nákupy a prodeje jednotlivých měn mezi významnými finančními institucemi
jsou zde obchodovány především termínové devizové kontrakty (jedná se o pevné termínové kontrakty typu futures, případně o kontrakty opční)
B)z hlediska časové prodlevy ve vypořádání obchodů (délka mezi okamžikem uzavření obchodu a termínem jejich skutečného vypořádání)
a)burzy promptní (spotové)
vypořádání na nich uzavíraných obchodů probíhá s poměrně krátkým časovým odstupem
na nich obchodují ti, kdo si přejí cenné papíry skutečně (fyzicky)nakoupit či prodat
b)burzy termínové
jsou zde uzavírané termínové obchody
kontrakty, jejichž skutečné vypořádání se uskutečnění až s poměrně značným časovým odstupem od jejich uzavření
rozlišujeme burzy financial futures (obchoduje se na nich se standardizovanými pevnými termínovými kontrakty) a burzy opční (obchoduje se s standardizovanými opčními neboli podmíněnými kontrakty, jejichž vlastník má právo v předem dohodnutém termínu zakoupenou opci uplatnit a tím požadovat plnění uzavřeného kontraktu druhou stranou)
2)Organizované mimoburzovní trhy
do jisté míry konkurují burzám
mohou účtovat nižší poplatky, upravovat hodiny provozu svého obchodního systému, přijímat k obchodování i cenné papíry na burzách neobchodovatelné
musí mít vždy příslušnou licenci a respektovat zákony dané země
3. KAPITOLA – Úrokové sazby a jejich význam v ekonomice
FUNKCE ÚROKOVÝCH SAZEB
uvádějí do rovnováhy nabídku a poptávku po penězích
mají vliv na objem úspor a investic = regulační nástroj státu
napomáhají garantovat tok běžných úspor do investic
úrokem rozumíme cenu, za niž jsou na finančním trhu poskytovány volné peněžní prostředky
výše úrokových sazeb ovlivňuje chování a rozhodování všech účastníků finančního trhu
základní úroková sazba (=bezriziková úroková sazba) je cena, která musí být zaplacena za vypůjčení peněz v případech, kdy jejich poskytovateli (investorovi) nehrozí žádná rizika spojená s jejich zapůjčením
KLASICKÁ TEORIE ÚROKOVÝCH SAZEB
nejstarší úroková teorie
úroková sazba je determinována dvěma silami: nabídkou úspor (pocházejí z domácností) a poptávkou po penězích (ze strany podnikového sektoru)
hlavním přínosem klasické teorie úrokových sazeb je pochopení dlouhodobě působících sil, jež ovlivňují úrokové sazby
nedostatkem je ignorace všech ostatních faktorů
Nabídka úspor
skládá se ze tří dílčích zdrojů (součtem dostaneme celkové úspory)
a)úspory domácností – abstinence od spotřebních výdajů
klasická teorie úrokových sazeb považuje úrok za odměnu za čekání, neboli za odložení současné spotřeby ve prospěch vyšší spotřeby budoucí (tzn.substituční efekt)
substituční efekt – pozitivní závislost mezi úrokovými sazbami a objemem úspor
b)úspory firem
výše podnikových úspor závisí především na dvou faktorech – na úrovni zisku a dividendové politice firmy
při vyšších úrokových sazbách podporují použití jejich vlastních zdrojů
při nižších úrokových sazbách vyplatí společnosti např. i vyšší dividendy a své náklady uhradí ze zdrojů externích
c)úspory vlád
úspory vlád vznikají v souvislosti s dosažením případného rozpočtového přebytku (úrokové sazby žádnou klíčovou roli nehrají)
Poptávka po penězích
podniková sféra vyžaduje ohromné množství peněžních prostředků, z nichž je většina použita na:
a)reprodukční investice
tzv. obnovovací investice – na obnovu budov a zařízení, které jsou fyzicky nebo morálně opotřebeny
bývají financovány z vnitřních zdrojů firem
poměrně stálé
b)čisté investice
výdaje na získání dalších budov a zařízení pro rozšíření podnikatelské činnosti
nejčastěji financovány z externích zdrojů
součet reprodukčních investic a čistých investic dostaneme tzv. investice hrubé
na vývoj celkového objemu čistých investic má v každé ekonomice významný vliv velikost úrokových sazeb (v případě jejich nižších hodnot budou totiž firmy přistupovat k realizaci svých investičních záměrů ochotněji)
vzhledem k proměnlivosti čistých investic lze vyvodit, ze vývoj celkového objemu čistých investic má velmi významný vliv na HDP, nezaměstnanost i na ostatní makroekonomické ukazatele
každý pokles v čistých investicích je vždy nutno kompenzovat rostoucími spotřebitelskými nebo vládními výdaji (kdyby kompenzace nenastala – ekonomika by spěla k recesi)
ÚROKOVÁ PREFERENCE LIKVIDITY
je krátkodobou teorií úrokových sazeb Johna Maynarda Keynese
úroková sazba je ve skutečnosti platbou za použití vzácného zdroje – peněz
uvažuje pouze dva druhy finančních nástrojů – dlouhodobé obligace s fixní úrokovou sazbou a peníze
peníze – jsou maximálně likvidní, nepřináší úrok
obligace – nesou úrok, peněžní prostředky v nich vázané nejsou likvidní
úrokové sazby porostou, tak tržní ceny fixně úročených obligací budou klesat
pokles úrokových sazeb vyvolá zvýšení tržních cen fixně úročených obligací
držení peněz je odůvodněné – když se očekává budoucí nárůst úrokových sazeb a tím pokles tržních cen fixně úročených obligací
Poptávka po likviditě (penězích) – tři motivy poptávky po penězích
celková poptávka je součtem transakční, bezpečností a spekulativní poptávky
transakční a bezpečnostní poptávka nezávisí na výši úrokových sazeb, ale na výši příjmů jednotlivých ekonomických subjektů
a)transakční poptávka
je třeba disponovat určitou stálou hotovostí pro krytí běžných výdajů
b)bezpečnostní poptávka
jedná se o držení peněz formou rezervy na krytí nenadálých situacích
c)spekulativní poptávka
dochází k přesvědčení, že úrokové sazby jsou nízké a v budoucnu porostou
v případě vysokých úrokových sazeb budou držitelé peněz muset počítat s vysokými náklady ušlé příležitosti, což bude podporovat nákup obligací
nízké úrokové sazby tak náklady ušlé příležitosti budou také nízké, přičemž možná kapitálová ztráta z poklesu tržní hodnoty držených obligací bude vysoká, pro investora bude výhodnější držet peníze
Nabídka peněz
nabídka peněz je regulovaná státem prostřednictvím centrální banky
cílem prováděné regulace není výše úrokových sazeb, ale blahobyt společnosti (proto je nabídka neelastická)
ÚROKOVÁ TEORIE ZAPŮJČITELNÝCH FONDŮ
převádí zapůjčitelné fondy od těch, jež spoří, k těm, kteří pro ně mají možnosti investičního využití
velikost tržních úrokových sazeb je determinována vzájemným působením dvou sil – poptávkou po zapůjčitelných fondech a jejich nabídkou
Poptávka po zapůjčitelných fondech
součet spotřebitelské poptávky, poptávky firem, vlády a poptávky zahraničních ekonomických subjektů po úsporách
a)spotřebitelská poptávka – jedná se o poptávku po úvěrech a půjčkách poskytovaných na nákup spotřebního zboží a služeb, vzhledem k úrokovým sazbám relativně neelastická
b)poptávka firem – na výši úrokových sazeb značně citlivá
c)poptávka vlády – pokud se jedná o poptávku místních správ je mírně elastická
d)zahraniční poptávka – týká se především států s významnými, konvertibilními a celosvětově uznávanými měnami, pokud budou úrokové sazby v tuzemsku nižší než v zahraničí, budou zde zahraniční ekonomické subjekty usilovat o získání levnějších peněžních zdrojů
Nabídka zapůjčitelných fondů
a)domácí úspory – jsou zde započítávány úspory domácností, firem a státu, úrokové sazby nejsou dominantním faktorem (za ten je považován úroveň příjmů)
b)odtezaurování peněžních zůstatků
pokud poptávka po zapůjčitelných fondech bude větší než jejich nabídka, dojde k tzv. pozitivnímu hromadění zásob
pokud bude nižší, dojde k negativnímu hromadění zásob, neboli k tzv. odtezaurování (tento stav bývá zapříčiněn tím, že jak jednotlivci tak i podniky začnou se zbavovat přebytečných peněz, čímž zvýší nabídku disponibilních peněžních prostředků na daném trhu)
c)tvorba úvěru domácím bankovním systémem
d)půjčky zahraničních věřitelů na domácím trhu
pokud tuzemské úrokové sazby stoupnou a budou proti sazbám v zahraničí vyšší, zvýší se v domovské zemi nabídka peněz plynoucí ze zahraničí, zároveň tuzemské ekonomické subjekty si začnou více půjčovat na zahraničních finančních trzích (je to levnější pro ně)
ÚROKOVÁ TEORIE RACIONÁLNÍHO OČEKÁVÁNÍ
objeví-li se na finančním trhu nové informace, všichni účastníci si je ihned promítnou do svých úvah
tím se pozmění jejich chování, což způsobí jak změny úrokových sazeb, tak i tržních cen cenných papírů
staré zprávy neovlivňují ani současné úrokové sazby, ani existující ceny cenných papírů
VZÁJEMNÉ VAZBY JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ ÚROKOVÝCH SAZEB
1)úrokové sazby vyhlašované centrální bankou
a)diskontní sazba
b)repo sazba
c)lombardní sazba
2)mezibankovní úrokové sazby (Interbank Rates)
je to mezistupeň mezi úrokovými sazbami centrální banky a úrokovými sazbami stanovovanými obchodními bankami při poskytování úvěrů svým zákazníkům
využívají především komerční banky při vzájemném úvěrování
mezibankovní trh rozlišuje dva druhy obchodů – a to poskytování likvidity (úvěrů) a přijímání likvidity (depozit) – proto jsou dva druhy úrokových sazeb
a)interbank offered rates – úrokové sazby, za něž banky nabízejí likviditu (krátkodobé úvěry) jiným bankám, jsou vyšší
b)interbank bid rates – úrokové sazby, za které jsou banky ochotny likviditu (depozita) od jiných bank nakoupit
na mezinárodním mezibankovním trhu se vyhlašují tzv. referenční mezibankovní úrokové sazby (vztahují se k různě dlouhým časovým obdobím – nejvýznamnější jsou tří a šestiměsíční Interbank Offered (Bid) Rate