KA

Knihovnické aplikace
Informační gramotnost
Definice IG
= Soubor vlastností, které potřebujeme znát, abychom dokázali najít, setřídit, analyzovat a užít informace
Informační gramotnost je funkční gramotnost v informační společnosti.
Funkční gramotnost:
literární gramotnost
dokumentová gramotnost
numerická gramotnost
jazyková gramotnost
Informační gramotnost = funkční gramotnost + počítačová gramotnost
Informačně gramotný student vysoké školy:
je schopen porozumět odborným textům a umí z nich abstrahovat důležité informace
zná a sleduje informační zdroje svého oboru a umí z nich čerpat relevantní informace
umí používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací
ovládá mateřský jazyk a dokáže se v něm písemně i slovně vyjadřovat
Informační prameny
Množina dat nebo informací, zaznamenaných na nosiči informací v podobě hmotné nebo nehmotné.
Základní typy informačních pramenů
primární – přináší vlastní (většinou i původní) informace nebo data
sekundární – informují o existenci primárních informačních pramenů (např. knihovní katalog)
terciální – informuje o existenci sekundárních pramenů a usnadňuje k nim přístup (bibliografie bibliografií)
Primární informační prameny
Knihy
monografie (duševní dílo vydané v psané, tištěné nebo elektronické formě)
sborníky (spojuje obvykle pod společným názvem práce jednoho nebo více autorů)
příručky, encyklopedie, slovníky
Periodika – noviny, časopisy, ročenky
Speciální dokumenty
normy (stanovují – na mezinárodní, celostátní, regionální nebo podnikové úrovni – jednotné charakteristiky výrobků, procesů, činností, metod (např. rozměr výrobku, zkušební metody, strukturu dat apod.), a to v zájmu zkvalitnění a zefektivnění výsledků praktické činnosti.)
patenty (Právní institut ochrany vynálezu jako předmětu intelektuálního vlastnictví)
firemní literatura
Šedá literatura – VŠKP (vysokoškolské kvalifikační práce – bakalářky, habilitace, dizertace), výzkumné a technické zprávy
Sekundární informační prameny
katalogy knihoven – různé formy/podoby
bibliografie (seznam dokumentů zpracovaný podle určitých zásad, pravidel a hledisek)
referátové časopisy – bibliografické záznamy v tištěné podobě
bibliografické databáze – bibliografické záznamy v elektronické podobě
Current Contents – obsahy jednotlivých časopisů
nakladatelské katalogy – soupisy vydaných dokumentů
Terciální informační prameny
Informují o existenci sekundárních pramenů a usnadňují k nim přístup (bibliografie bibliografií).
POJMY
A) Primární informační prameny – dokumenty, které obsahují vlastní text dokumentu. V obecnější rovině jde o přímé zdroje typu – text, obraz, zvuk, animace.
1.Monografie = nesériová publikace, která pojednává o jednom zpravidla úzce vymezeném tématu.
2. Periodikum = dokument vydávaný postupně v pravidelných intervalech ze záměrem stálého pokračování. Typickými znaky jsou společný název, označení posloupnosti, jednotná úprava a obsahové zaměření.
3. Šedá literatura = dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem, a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu.
B Sekundární informační prameny – dokument, který obsahuje odkazy a popis – o existenci primárních informačních pramenů.
1. Bibliografie = seznam dokumentů zpracovaný podle určitých zásad, pravidel a hledisek.
2. Knihovní katalogy = uspořádané soupisy nebo systémy umožňující přístup k údajům a adresám dokumentů v jednom nebo několika fondech knihoven.
3. Current contents = dokument zaměřený na obsah nejnovějších vědeckých časopisů vybraného oboru.
4. Referátové časopisy = bibliografické periodikum obsahující záznamy o dokumentech s referáty nebo jen s referujícími anotacemi.
World Wide Web – hypertextový informační nástroj využívající text, grafiku, zvuk a video, v němž dokumenty obsahují odkazy na jiné místní nebo vzdálené dokumenty.
Neviditelný Web – část informačního prostředí internetu, jehož obsah není dostupný prostřednictvím standartních vyhledávacích nástrojů.
Vyhledávací stroj – jeden ze základních typů vyhledávacích nástrojů na internetu, jehož databáze je budovaná na základě automatizovaného sběru dat.
Strategie vyhledávání – plánovaná činnost při níž je vybrán nejvhodnější vyhledávácí nástroj a metoda, kterou se budou vyhledávat relevantní informace.
Booleovské operátory – operátory, které vyjadřují logické vztahy mezi dvěma vyhledávanými výrazy nebo prvky vyhledávání.
Proximitní operátory – operátory, které specifikují pořadí anebo vzdálenost mezi dvěma vyhledávacími výrazy nebo prvky vyhledávání.
Informační instituce – účelem je poskytování informace
1. Knihovna = shromažďuje, zpracovává, uchovává ochraňuje a organizuje sbírku dokumentů za účelem poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb.
2. Databázová centra = virtuální, centralizovaný přístup k databázím prostřednictvím netu, služby a informace jsou placené.
OPAC = veřejně přístupný online katalog inf.instituce
Bibliografický popis = soubor bib.údajů popisujích a indentifikujících dokument.
Lokační údaje = číselná adresa dokumentu vyjadřující místo uložení dokumentu v rámci instituce.
Autorský zákon = zákon upravující práva autora k jeho dílu
Informační etika = při práci s informacemi, zahrnuje etiku tvůrce, zprostředkovatele a uživatele informací
Netique = slušná pravidla chování na netu.
Citační etika = oblast etiky aplikovaná při citování ve vědecké komunikaci.
Citace
Doslovné uveden cizího výroku nebo textu v rámci vlastního dokumentu doprovázené obvykle přesnou identifikací pramene, ze kterého daný výrok nebo text pochází, tedy bibliografickou citací.
Bibliografická citace
Zdroj informací pro čtenáře dokumentu umožňující jeho zpětnou identifikaci a vyhledání. = Formalizovaný údaj o dokumentu, který autor bezprostředně použil při přípravě své práce.
Rešerše = soupis záznamů dokumentu, jeho části nebo faktografických informací, které jsou vybrány podle obsahových nebo formáních hledisek zadaných v rešeršním dotazu.
Anotace = stručná charakteristika dokumentu nebo jeho části z hlediska obsahu.
Abstrakt = zkrácený výklad obsahu dokumentu s hlavními věcnými udáji a závěry, který zdůrazňuje nové poznatky.
Psaní odborné práce :
1. Volba tématu a strategie přípravy
2. Shromáždění informací z pramenů – co největší množství od různých zdrojů
3.Zpracování tématu z pramenů
Z jakých pramenů čerpat ?
1) Sekundární dokumenty – dokument, který informuje o existenci primárního dokumentu( bibliografie, katalogy v knihovně), jde o nepřímé informace.
2) Primární dokumenty = vlastní text dokumentu( text knihy, časopisu…)
- monografie( vědecké pojednání o problému)
- časopisy, deníky, noviny
- legislativní dokumenty- zákony, věštníky…
- výzkumné zprávy – údaje o řešení výzkumného problému
- patenty a normy
- firemní literatura – příručky, katalogy výrobků
- Sborníky – vycházejí postupně, po částech – sborníky vědeckých prací
Knihovny :
knihovna FP
Moravská zemská knihovna
Národní knihovna ČR
Státní technická knihovna
Vědecké instituce
Akademie věd ČR- uskutečňuje výzkum v širokém spektru přír. technických , humanitních a sociálních pracovišť
Český normalizační institut – tvorba a údržba aktuálních norem
ˇUřad průmyslového vlastnictví – poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, uzžitné vzory nebo ochranné známky
internet
Vyhledávací služby na netu můžeme rozdělit :
1) vyhledávací stroje – zadávání klíčových slov, dotazů – vyhledává v databázi. Databáze je tvořena automatickým indexováním plných stránek textu.
+ velikost databáze, možnost pokročilého vyhledávání
- složitost vyhledávacího jazyka, ne všechny odkazy jsou funkční a kvalitní
2) předmětové katalogy – neindexuje termíny, provádí klasifikaci stránek do podoby hierarchické struktury., typické vztahy nadřazenosti a podřazenosti( od nejobecnějšího po více specifické)
+ záruka kvality odkazů,
- omezený rozsah zdrojů, subjektivita při hodnocení zdrojů
3) metavyhledávací stroje – jednotný přístup k více vyhledávacím strojům, používá se 1 rozhraní – dotaz je paralelně vyhodnocován v jedn.databázích.
Co si uvědomit při vyhledávání :
1. proč informaci chcete – ke zkoušce …
2.co potřebujete vědět – definovat tématickou oblast a příbuzná témata, čeho se téma týká..
3.jakými klíčovými slovy lze informaci identifikovat- učime hlavní okruhy,
4. kdy budu informaci potřebovat – velmi časově náročné sbírat informaci, dobré plánování
Knihovní katalog
= knihovní nástroj, napomáhá se orientovat ve fondu dané knihovny
- postupně se stává jednotným rozhraniím – propojení více knihoven
PAC = Online Public Acces Catologue – mohu s ním využít tyto údaje :
1) Bibliografické údaje
identifikační – formální údaje – jméno autora, název díla….
obsahová charakteristika dokumentu – termíny- klíčová slova, hesla, abstrakt, anotace…
2) Lokační údaje – číselná či alfanumerická adresa dokumentu vyjadřující místo uložení
Příklady online katalogů :
aleph(vut) – funguje od 2003
daimon- hradec králové
KP-win- mendělka
Metody práce s katalogy :
1)searching = vyhledávání dle jednotlivých kategoríí
2 režimy : základní – jedním dotazem lze vyhledat v konkrétním vybraném poli nebo ve všech polích zároveň
pokročilý – dotaz lze specifikovat, kombinace polí, datem vydání, typem dokumentu, jazykem…
2) browsing = prohlížení rejstříků, ve kterých lze listovat
- jednotlivé položky nazýváme hesla, a jejich výběrem se nám zobrazí množina záznamů obsahující dokumenty, které byly daným termínem označeny.
Pro hledání na netu neexistuje návod.
Špatně naformulovaný výraz- vyhledávání velkého množství dokumentu
Základem hledání je vědět, co hledáme.
Definice klíčových slov :
vynechejte stop slova
vynechejte přísudky, přídavná jména a slovesa
používat výhradně podstatná jména
Operátory :
1) Booleovské operátory- vyjadřují vztahy
AND- vyhledají se všechny prvky, vhodné pro spojení odlišných slov
OR- alespoň 1 z vyrazů se vyhledá, vhodné pro spojení synonym
NOT – bude z vyhledávání výraz vyloučen – pro zúžení výsledků
2) Promixivní operátory vyjadřují vzájemnou vzdálenost
- NEAR – uvádí požadovanou vzdálenost
-WITHIN– určuje vzdálenost
Strategie stavebních kamenů :
- dotaz se skládá z více samostatných dotazů
1) strategie rostoucí perly – vybereme nejužší pojem, který při malém počtu výsledků zobecňuje ( najdu si knížku na téma, které mě zajímá, podívám se kdo je spoluautorem, a pak si vyhledám, co napsal on)
2) strategie osekávání –