3. Agregátní poptávka a agregátní nabídka

DP.Pokles cenové hladiny má účinky opačné. Lidé a firmy zjišťují, že se jejich reálné zůstatky zvýšily. Zbavují se přebytečných peněžních zůstatků tak, že nakupují dluhopisy a jiná aktiva, což zvyšuje jejich cenu a snižuje úrokovou míru. Nižší úroková míra zvyšuje investice a spotřebu, proto roste reálný HDP.Agregátní poptávka závisí na: cenách statků disponibilních důchodech finančních podmínkách a očekáváních zahraničně-obchodních podmínkách na vládní politice v oblasti fiskální a monetární politiky na velikosti trhu (počtu spotřebitelů) 3.3.2 Agregátní nabídka Agregátní nabídka ukazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který firmy chtějí vyrábět. Průběh křivky agregátní nabídky je zobrazen na obrázku 3-2. Křivka AS je agregátní nabídka krátkého období. Při vyšší cenové hladině chtějí firmy vyrábět vyšší reálný HDP. Dlouhodobá agregátní nabídka je dána potenciálním produktem HDP a není ovlivněna změnou cenové hladiny.Obr.3-2: Křivka agregátní nabídkyPůvodně byla ekonomika v bodě A, při cenové hladině PO a reálném HDPP. Poté cenová hladina vzrostla na P1. Růst cen motivuje firmy ke zvyšování výroby a růst nominálních mezd motivuje lidi k tomu, aby nabízeli více práce. Reálný HDP roste a ekonomika se dostává do bodu H, kde při cenové hladině P, firmy vyrábějí reálný HDP1.Nyní si představme opačnou situaci. Ekonomika je v bodě A a poté cenová hladina klesne na P2. Pokles cen motivuje firmy ke snižování produkce a zaměstnanosti. Ekonomika se dostává do bodu J, kde při cenové hladině P2 vyrábějí firmy reálný HDP2.Spojením takovýchto bodů dostáváme křivku agregátní nabídky krátkého období - AS. Krátkým obdobím rozumíme v tomto případě dobu, po kterou lidé a firmy podléhají peněžním iluzím a po kterou jsou mzdy strnulé směrem dolů (tj. neklesají). Tato doba může trvat několik měsíců, rok, dva roky - záleží na zkušenostech lidí s podobným vývojem v minulosti a také na délce trvání mzdových a nájemních smluv.Příklad 2: Iluze stavební firmyCenová hladina v zemi se zvýšila o 10 %. Stavební firma zjišťuje, že ceny domů, které staví, se zvýšily o 10 %. Firma se zpočátku domnívá, že se zvýšila pouze cena domů (neví ještě, že rostou nebo brzy vzrostou ceny všeho.) Chce proto více stavět, k tomu potřebuje více práce. Nabídne tedy svým dělníkům o něco vyšší mzdy a oni jsou ochotni pracovat delší pracovní dobu - devět hodin denně místo původních osmi.Firma bezstarostně přijímá nové objednávky. Nemá prozatím tušení, že brzy vzrostou mzdy na pracovním trhu; jen co si dělníci uvědomí, že vzrostly ceny spotřebního zboží, budou žádat zvýšení mezd.Příklad nám ukazuje, proč jsou při zvýšení cenové hladiny firmy ochotny zvyšovat svou produkci. Domnívají se zpočátku, že roste jen jejich vlastní cena. Stavební firma z našeho příkladu si myslí, že roste pouze cena domů. Proto chce více stavět, ale ochota firem sama o sobě ke zvýšení produkce nestačí. Firmy by musely získat více výrobních faktorů. Přinejmenším by se muselo zvýšit nabízené množství práce. Budou lidé ochotni pracovat více hodin? Budou na trh práce „vtahováni" lidé dosud dobrovolně nezaměstnaní?Příklad 3: Iluze stavebního dělníkaMartin je stavební dělník, který dosud pracoval za hodinovou mzdu 60 Kč 8 hodin denně. Poté došlo k růstu cenové hladiny o 10 %. Stavební firma by chtěla více stavět. Vedení firmy se proto snaží přesvědčit své dělníky, aby místo osmi hodin denně pracovali devět hodin. Nabízí jim 5% zvýšení mezd z 60 Kč na 63 Kč za hodinu.Martin souhlasí - zvýšení mzdy jej motivuje k tomu, aby se vzdal další hodiny volného času denně a raději pracoval. Představuje si, co všechno si za vyšší mzdu koupí. Jenže my už víme, že rostou také ceny zboží a služeb. Kdyby Martin věděl, že se jeho mzda reálně nezvýší, odmítl by pracovat 9 hodin denně a trval by na dodržení původní osmihodinové pracovní doby.Ale co znamená „kdyby to věděl"? Cožpak to neví? Přesně tak, Martin to hned nepozná. Považuje zpočátku zvýšení své mzdy za reálné zvýšení. Odkud se bere tento jeho omyl? Martin zpočátku nemá přehled o zvýšení cen všeho zboží a služeb, které kupuje. Povšiml si sice zvýšení cen potravin, neboť je kupuje denně. Ale mnoho věcí kupuje jen občas. Proto si ještě nějaký čas nepovšimne, že se zvýšily ceny oděvů a bot, že autoservisy zvýšily ceny opravárenských služeb, že vzrostly ceny knih, nábytku a zahraničních zájezdů. Jeho nájemní smlouva na byt vyprší až za rok a Martin zatím nemá tušení, že mu majitel bytu bude chtít zvýšit nájemné. Trvá mu měsíce, než si uvědomí, že se ceny všeho zboží a služeb zvyšují, a než si uvědomí, že zvýšení jeho reálné mzdy bylo pouhou iluzí. Když se tato iluze rozplyne, Martin už není ochoten pracovat 9 hodin denně, ale opět jen 8 h