- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálčet součinitele zeslabení Vycházíme ze vztahu:
Hodnotu μ jsme získali zprůměrňováním hodnot: μ=811m-1
5) Stanovení mrtvé doby GM počítače:
Závěr
Provedl jsem seznámení s přiloženými předpisy a měřícími přístroji. Dle předpisů spadáme do kategorie radioaktivních pracovníků.
Při měření jsem měřil dávku v této době obdrženou, ta byla 1mrem, neboli 0,01mSv.
Impulsovou charakteristiku GM snímače jsem vynesl do grafu (obr 5.1). Strmost sedla jsem určil diferenciálním poměrem dvou hodnot (Up=450V,Uk=710V). Strmost sedla je . Jde zde sice o velký úhel , ale to je jen dáno jiným rozsahem stupnic v grafu.
V grafu 5.2 je patrný vliv stínících přepážek na hustotě částic. Součinitel zeslabení jsem získal průměrnou hodnotou. μ=815,71m-1
Provedl jsme tři nezávislá měření mrtvé doby GM počítače měřením se dvěma zářiči. Získal jsem hodnoty:τm1=119,47*10-6s/imp, τm2=30,08*10-6s/imp, τm3=59,15*10-6s/im
- -- -
Měření s ionizujícím zářením
SNÍMAČE NEELEKTRICKÝCH VELIČIN
Číslo úlohy:
8.
Jména:
Petr Štipčák
Datum:
22. října 2004
Název úlohy:
MĚŘENÍ S ODPOROVÝMI TENZOMETRY
Teplota:
22,5 °C
Vlhkost:
62 %
Tlak:
-- hPa
Zadání
Seznamte se s technickým popisem k tenzometrické aparatuře Vishay P-3500, její obsluhou a s popisem přístroje pro zjišťování citlivosti tenzometrů.
Změřte hodnotu součinitele deformační citlivosti K tenzometru nalepeného na kalibračním přípravku a porovnejte ji s údaji výrobce. Z naměřených hodnot vypočítejte i přírůstek odporu tenzometru při zatížení. Odpor nezatíženého tenzometru R = 120 (.
Zjistěte rezonanční kmitočty malých vetknutých nosníčků pomocí nalepených tenzometrů.
Zjistěte modul pružnosti E a Poissonovu konstantu µ materiálu velkého nosníku.
Změřte hmotnost závěsu závaží velkého nosníku.
Teoretický úvod
Odporové kovové tenzometry jsou snímače nejvíce rozšířené. Využívají změny elektrické vodivosti kovu při deformaci. V současné době se většinou používají fóliové kovové snímače. Materiál se používá především konstantan. Závislost poměrné změny odporu tenzometru na poměrném prodloužení je dána vztahem, nazývaným též základní rovnice tenzometru:
(2.1)
kde K je součinitelem deformační citlivosti
( je poměrné prodloužení.
Odporové polovodičové tenzometry využívají piezorezistivní jev. Piezorezistivní jev je dán především změnou koncentrace nosičů náboje. Deformační citlivost snímače je řádově vyšší než u kovů; je kladná nebo záporná, podle typu polovodiče (P nebo N). Polovodičovými snímači lze měřit poměrné deformace řádu 6.10-3. Polovodičové snímače však mají podstatně vyšší poměr signálu k šumu.
Přístroj pro cejchování tenzometrů používá se pro zjišťování součinitele deformační citlivosti K odporových tenzometrů s odměrnou délkou do 50 mm. Závislost poměrné změny odporu na malé deformaci považujeme u běžně používaných kovových tenzometrů za lineární, takže platí rovnice 2.1
((2.2)
Průhyb tyče se měří setinovým indikátorem.
Pro náš přístroj je : h = 9,70 mm, b = 200 mm
[-](2.3)
y - průhyb nosníku v m
Součinitel deformační citlivosti potom můžeme určit ze vztahu:
(2.4)
kdeK - součinitel deformační citlivosti [-]
.3 - poměrná změna odporu tenzometru [-]
( - vypočtená poměrná deformace [-]
Charakter materiálu - pro oblast pružné deformace platí Hookův zákon, který říká, že poměrná deformace ( je úměrná mechanickému napětí materiálu (. Platí tedy:
ation.2 (2.5)
kde ( [Pa] je mechanické napětí v příslušném směru
E [Pa] je modul pružnosti v tahu, konstanta úměrnosti, u běžných kovových materiálů je směrově nezávislý
( [-] je poměrná deformace v příslušném směru
Další konstanta charakterizující materiál je Poissonova konstanta µ. Je dána poměrem tečné a normálové poměrné deformace ( při jednoosém namáhaní. Platí tedy:
(2.6)
kdeµ [-] je bezrozměrná Poissonova konstanta
(t [-] je poměrná deformace ve směru kolmém na působící sílu
(n [-] je poměrná deformace ve směru působící síly
Seznam přístrojů, přípravků a dokumentace
Laboratorní přípravek s nosníky a tenzometryDKP 479
Laboratorní přípravek pro stanovení součinitele deformační citlivosti s popisem
Tenzometrická aparatura Vishay P-3500S/N 106013
Osciloskop Agilent 54622A
RC generátor Hung Chang 8204A
Materiály fy Vishay a HBM
Vypracování
2) G.F.=-1MULT=-1U1=2V
Tab 4.1 hodnoty měření při zvětšování na přístroji pro cejchování
Tab 4.2 hodnoty měření při snižování na přístroji pro cejchování
Tab 4.3 hodnoty spočítané průměrováním hodnot obou měření (tab4.1 a 4.2)
K=2,096přírůstek odporu dR=-0,024Ω
Výpočty:
Výpočet U2 vychází ze vztahu: [V](4.1)
(4.2)
Výpočet dU2 vychází ze vztahu: (4.3)
Výpočet dR vychází ze vztahu: (4.4)
.3 (4.5)
V tab 4.3 jsou hodnoty dR zprůměrňovány ze dvou hodnot (při zvyšování tab 4.1 a při snižování
tab 4.2)(4.6)
Výpočet součinitele deformační citlivosti jsme provedli ze vztahu uvedenému k přístroji pro
cejchování tenzometrů vz.2.4.: (4.7)
Výsledné hodnoty K a dR jsme získali zprůměrováním získaných hodnot (viz vz. 4.6)
3)Jazíček Af=57Hz
Jazíček Bf=55Hz
4) a)nosník: r=0,4mb=8cmh=6mm
Tab 4.4: Změřené hodnoty při deformaci v podélném směru, vypočítané hodnoty potřebné pro určení modelu pružnosti E
Modul pružnosti E=233,74MPa
Výpočty:hodnota m získána připočtením váhy závěsu zjištěném z bodu 5 tohoto měření
Hodnoty U2, dU2, dR získány stejnými výpočty jako v bodě 2.
Hodnota εn získána výpočtem ze vzorce (2.1), K a R známe z měření 2:
(4.8)
Hodnota σn získána ze vztahu:
[Pa], [m3], [Nm](4.9)
(4.10)
Výpočet modulu pružnosti je ze vztahu (2.5):
(4.11)
Konečnou hodnotu E jsme získali zprůměrňováním viz vztah (4.6)
4) b)
Tab 4.5: Změřené hodnoty při deformaci v příčném směru a vypočítané hodnoty potřebné pro určení Poissonovy konstanty µ
Poissonova konstanta µ=0,2491
Výpočty: Hodnoty uvedené v tab. 4.5 šedě již byly dříve vzorově počítány.
Výpočet εt je stejný jako (4.8).
Výpočet εn získán z tab 4.4.
Výpočet µ vychází ze vztahu (2.6): (4.12)
Konečnou hodnotu µ jsme získali zprůměrňováním viz vztah (4.6)
5)
Tab 4.6: Určení hmotnosti závěsu
Hmotnost závěsu m=2,93kg
Výpočty: Výpočet U2 proveden dle vzorce (4.1)
Výpočet U2/1kg získán ze dvou po sobě jdoucích údajů:
(4.13)
Výsledná hodnota U2/1kg získána zprůměrňováním hodnot dle (4.6).
Výpočet konečné hmotnosti závěsu jsme získali:
(4.14)
Graf 4.1 Závislost výstupního napětí na zvyšování zatížení (hodnota U2 v příčném směru otočena pro přehlednost grafu.)
Závěr
1) V prvním bodě jsme provedli seznámení s pracovištěm a aparaturou a přístroji pro měření
s tenzometry.
2) Hodnota součinitele deformační citlivosti je: K=2,096 a přírůstek odporu pro zvětšení
průhybu o 0,1mm je: ΔR=-0,024Ω.
Hodnoty jsou získány zprůměrňováním ze dvou měření, kdy první měření probíhalo
zvětšováním zátěže a druhé snižováním zátěže.
Analogový výstup aparatury Vishay P3500 jsme připojili na první kanál osciloskopu. Na druhý kanál jsme připojili generátor a v režimu XY (Lissajousovy obrazce) jsme se při kmitání jazíčků snažili získat změnou výstupní frekvence generátoru obraz jedné smyčky (kruhový obraz). To se ná povedlo pro frekvence, rezonanční frekvence jazíčků: A=57Hz, B=55Hz
Modul pružnosti E nosníku jsme získali z hodnot jeho podélného zatěžování (viz 4.a)
Modul pružnosti tedy je: E=233,74MPa
K určení Poissonovy konstanty µ jsme při zatěžování nosníku závažím měřili pomocí tenzometru namáhání jak v podélné směru (4.a) tak v příčném směru (viz 4.b).
Poissonova konstanta tedy je: µ=0,2491.
Hmotnost závěsu byla získána z napětí při známých hodnotách zatížení závěsu.
Předpokládáme-li lineární růst výstupního napětí při zvyšování zátěže, lze hmotnost závěsu
lehce dopočítat.
Hmotnost závěsu je: m=2,93kg.
Z grafu je vidět lineární růst výstupního napětí při zvyšování zátěže – jak v podélném směru,
tak ve směru příčném.
- -- -
Měření s odporovými tenzometry
SNÍMAČE NEELEKTRICKÝCH VELIČIN
Číslo úlohy:
9.
Jména:
Petr Štipčák
Datum:
5. listopadu 2004
Název úlohy:
Ultrazvukový snímač vzdálenosti
Teplota:
22 °C
Vlhkost:
54 %
Tlak:
-- hPa
Zadání
Proměřte základní charakteristiku ultrazvukového snímače vzdálenosti, vyneste ji do grafu, určete linearitu v měřicím rozsahu, stanovte citlivost snímače. Porovnejte s údaji výrobce.
Změřte směrovou charakteristiku ultrazvukového snímače vzdálenosti a určete šířku laloků ve ( pro tři hodnoty proudu.
Určete závislost maximálního úhlu dopadu na materiálu odrazné plochy.
V teoretické příloze se seznamte s parazitními vlivy působícími na snímač.
Schéma zapojení
Obr 2.1 Schéma zapojení
Teoretický úvod
Ultrazvukový snímač rozdělíme do tří částí:
Ultrazvukový vysílač
Vyhodnocovací jednotka
Výstupní stupeň
Po připojení napájení je ultrazvukový vysílač na chvíli vybuzen , kdy jsou emitovány ultrazvukové vlny. Poté se vysílač přepne do přijímacího módu a jsou vyhodnocovány přicházející ultrazvukové pulsy, tzv. echa. V případě, že přijatý signál je ozvěna původně vyslané zvukové vlny, je zaznamenán časový interval a odpovídajícím způsobem je nastaven výstupní stupeň.
Ultrazvukové snímače mohou být realizovány v různém provedení a s různými možnostmi:
Vstupní obvody:
jednohlavý systém,dvojhlavý systém
Pracovní podmínky
Princip činnosti ultrazvukových snímačů je činí necitlivými na prach, vysoké úrovně vlhkosti a turbulence vzduchu. K hlavním parazitním vlivům majícím vliv na dosažitelnou přesnost měření patří:
Teplota vzduchu - rozdíly v teplotě vzduchu způsobují změnu doby šíření zvuku o 0.17 %/K. Při změně okolní teploty z 20 °C na 40 °C se rychlost zvuku zvýší průměrně o 3.5 %. Cílové předměty s vysokou teplotou, jako např. horké kovy, způsobují rozptyl zvukové vlny a snižují tím dosažitelný měřicí rozsah.
Vlhkost – změna rychlosti zvuku v suchém (RH = 0 %) a nasyceném (RH = 100 %) vzduchu způsobí změnu o 2 %.
Atmosférický tlak - při normálních rozdílech atmosférického tlaku (±5 %) rychlost zvuku kolísá kolem ±0,6 %. Mezi mořskou hladinou a nadmořskou výškou 3000 m se rychlost zvuku sníží průměrně o 3,6 %. Ve vysokém vakuu není šíření zvuku možné.
Vzdušné proudy - turbulence způsobená stále proměnnou rychlostí a směrem vzdušných proudů způsobuje změny rychlosti zvukových vln. Při rychlostech větru přesahujících 50 km/h může být očekávána více než 3 % odchylka rychlosti a směru zvukových vln
Srážky - déšť a sníh v normálním množství nemají vliv na funkci ultrazvukových snímačů vzdálenosti
Překrytí barvou - nemá patrný vliv na funkci ultrazvukových snímačů.
Délka vedení - vedení může dosahovat délky až do 300 m, ale je doporučováno použít stíněného spojovacího kabelu.
Instalace –mohou být instalovány takřka na všech místech. Čistící prostředky a ochranný lak může snížit citlivost snímače, a proto by neměly být používány. Vodní kapičky a nánosy špíny nepříznivě ovlivňují činnost ultrazvukového snímače (dosah), ale menší množství prachu a špíny nemá žádné následky.
Směry pohybu - objekty se mohou ke snímači blížit z různých směrů. Všechny charakteristiky, které se týkají spínacího bodu snímačů přiblížení jsou vždy ve vztahu ke směru, z kterého se objekt přibližuje. Jestliže je přibližování objektu radiální, např. vertikální pohyb vzhůru, nebo v nějakém jiném požadovaném úhlu k ose zvukového paprsku, bod spínání musí být stanoven experimentálně.
Zvukový paprsek - neměli bychom provádět pokusy připevňovat na přední část snímače jakousi troubu ve snaze koncentrovat zvukový paprsek. Vnitřní strana takové trouby (zvláště, když je řádně vyleštěná), bude způsobovat odrazy s různou fází a vytvářet tak nežádoucí "echo" efekty. Z obdobných důvodů by neměly být používány různé šikmé, zkroucené a zahnuté trouby pro změnu směru paprsku.
Seznam přístrojů, přípravků a dokumentace
Ultrazvukový snímačPeppell+Fuchs UJ750
Odrazné plochy
XY zapisovač
Multimetr DU 201207 5000Ω/V
Zdroj BK127
Vypracování
1) Měření základní charakteristiky snímače
Tab 5.1: Měření základní charakteristiky snímače
Měřící rozsah (lineární): 100mm-775mm
Citlivost snímače:0,025 mA/mm
Směrnice charakteristiky(5.0)
Výpočet: Převod měřeného napětí na proud (ze snímače) Použit odpor 100Ω, proto lze konstatovat, že
naměřenému napětí 0,1V odpovídá proud 1mA.
(5.1)
Výpočet citlivosti snímače – vycházíme z měřeného rozsahu, kdy je charakteristika lineární:
(5.2)
Výpočet směrnice charakteristiky – získáno výpočtem z rovnice (5.3)
=>
Graf 5.1: Základní charakteristika snímače
2) Směrová charakteristika snímače:
Tab 5.2: Měření směrové charakteristiky snímače
I=10mA šířka laloku: φ=27,68ş
I=15mA šířka laloku: φ=18,92ş
I=18mA šířka laloku: φ=16,74ş
Výpočet: Výpočet šířky laloku ve ş: (5.4)
Graf 5.2: Směrové charakteristiky snímače
3) Závislost maximálního úhlu dopadu na materiálu odrazné plochy:
Tab 5.3: Závislost úhlu dopadu na materiálu odrazné plochy
Závěr
Při měření základní charakteristiky jsme získali údaje: Měřící rozsah: 100-775mm, což je patrné v grafu 5.1, kdy je průběh lineární. V katalogu se udává pro tento snímač (UJ750) rozsah 127-635mm. Oblast v katalogu je menší proto, že výrobce zaručuje pro všechny snímače, že v tomto rozmezí budou snímače pracovat bezchybně a za tímto rozmezím sice ještě měří, ale již nezaručuje přesnost. Citlivost snímače: 0,025mA/mm.
Směrnice charakteristiky.
Směrová charakteristika je vynesena v grafu 5.2. Šířky laloků jsme získali:
Pro I=10mA (360mm) šířka laloku: φ=27,68ş,
pro I=15mA (550mm) šířka laloku: φ=18,92ş,
pro I=18mA (675mm) šířka laloku: φ=16,74ş.
Výrobce udává šířku laloku 8ş. Jedná se opět o úhel, ve kterém zaručuje přesnost měření. Vzhledem k výsledkům, které jsme získali, můžeme konstatovat, že snímač nebude vhodný pro měření vzdálenosti v úzkém profilu (např. výška hladiny v láhvi, vzhledem k velkému úhlu, na který je snímač ještě citlivý).
Při měření maximálního úhlu dopadu na materiálu odrazné plochy jsme se dostali k úhlu 10-20ş.
Plst a koberec byly ovšem špatně měřitelné a odpovídající hodnoty jsme získávali až z delšího měření (opakování měření). Vychází to ze zvukově izolačních vlastností těchto materiálů.
Parazitní vlivy (teplota vzduchu, vlhkost, tlak, vzdušné proudy aj.) mají vliv na výsledek měření. Jejich ovlivňování měření je popsáno v rozboru úlohy. Při našich laboratorních podmínkách jsou parazitní vlivy minimální, proto lze parazitní vlivy zanedbat.
- -- -
Ultrazvukový snímač vzdálenosti
SNÍMAČE NEELEKTRICKÝCH VELIČIN
Číslo úlohy:
10.
Jména:
Petr Štipčák
Datum:
12. listopadu 2004
Název úlohy:
Měření otáček
Teplota:
20 °C
Vlhkost:
50 %
Tlak:
-- hPa
Zadání
Seznamte se s činností snímačů otáček - tachodynama, fotoelektrického odrazového, průchozího, indukčnostního oscilátorového, indukčního, snímače s Hallovou sondou a stroboskopu.
Změřte a vyneste do grafu závislost výstupního napětí tachodynama na otáčkách, stanovte konstantu K tachodynama, určete linearitu snímače
Určete počet lamel komutátoru tachodynama.
Na osciloskopu si prohlédněte a zaznamenejte závislost tvaru výstupních impulzů indukčního snímače na otáčkách.
Na osciloskopu změřte závislost výstupního špičkového napětí indukčního snímače na otáčkách. Závislost vyneste do grafu.
Určete otáčky motoru pomocí stroboskopu
Určete mezní kmitočet indukčnostního oscilátorového snímače fy Balluff
Schéma zapojení
Obr 2.1 Schéma zapojení
Teoretický úvod
Tachodynamo
Pro elektromotorické napětí E jednoho závitu vinutí platí:
[ V; T, m, m.s-1][ m.s-1; m, s-1](3.1)(3.2)
kde jeBmagnetické sycení
laktivní délka vodiče
v rychlost otáčení
dprůměr vinutí
notáčky za sekundu
Po dosazení dostáváme výsledné napětí U:
[V; T, m, m, s-1](3.3)
kde jeRisoučet odporů vinutí kotvy, přívodů, přechodových odporů a odporu měřidla
notáčky za sekundu
Indukční snímač
Měříme kmitočet impulsů f nebo jejich periodu T. Změřený kmitočet nebo periodu je však nutno korigovat podle počtu výřezů na kotouči. Podle indukčního zákona pro elektromotorické napětí platí:[V; Wb ](3.4)
kde jeN počet závitů cívky
( magnetický tok
Velikost napětí je tedy úměrná úhlové rychlosti, což představuje hlavní nevýhodu indukčního snímače.
Indukčnostní oscilátorové snímače
Obr.3.1: Blokové schéma indukčního oscilátorového snímače
Fotoelektrický snímač průchozí
Obr. 3.2: Schématický náčrtek fotoelektrického snímače
Hallova sonda
Obr.3.3: Zapojení snímače Analog Devices 22150
Seznam přístrojů, přípravků a dokumentace
Laboratorní přípravek
Čítač HP53131A018342
Napájecí zdroj AUL 310
Osciloskop HP 54601B
Stroboskop
Voltmetr VC200
Vypracování
1) Převod hodnoty z čítače fotoelektrického průchozího snímače na hodnotu otáček:
počet průchozích okének:12 => 1ot/s ~12Hz
maximální otáčky:4400ot/min =73,3ot/s =>880Hz
2) Závislost výstupního napětí tachodynama na otáčkách
heet.8
Tab 5.1: Závislost výstupního napětí tachodynama na otáčkách
Konstanta K=1,99*10-3 V/ot/min, největší chyba 1,45%.
Výpočty:Výpočet n [ot/min] z frekvence zobrazované čítačem:
(5.1)
Výpočet konstanty tachodynama K:
(5.2)
Výpočet linearity směrnice: (5.3)
=>(5.4)
Výpočet největší odchylky: pro rovnici (5.4), jsme dosadili n z našich naměřených hodnot a
spočetli největší odchylku. Ta nám vyšla 0,0994. Chybu v % určíme:
Graf 5.1: Závislost výstupního napětí tachodynama na otáčkách, linearizace
3) Určování počtu lamel komutátoru tachodynama:
Při nastavení osciloskopu tak, abychom mohli vidět zvlnění napětí tachodynama, jsme viděli jen jeden impuls Hallovy sondy. To znamená, že jsme v případě Hallovy sondy viděli jen Ľ otáčky (4-stínící lopatky na hřídeli, 4 impulsy). Při tomto nastavení jsme spočítali počet zvlnění při jednom impulsu Hallovy sondy. Počet impulsů při 1 impulsu Hallovy sondy: 9
1 otáčka hřídele 9*4=36
Počet lamel komutátoru: 36
4) Závislost tvaru výstupních impulsů indukčního snímače na otáčkách:
Na osciloskopu jsme získali průběh viz graf 5.2
5) Závislost výstupního špičkového napětí indukčního snímače na otáčkách:
Tab 5.2: Závislost výstupního špičkového napětí ind. snímače na otáčkách
Graf 5.2: Průběh výstupního signálu indukčního snímače
Graf 5.3: Závislost výstupního špičkového napětí indukčního snímače na otáčkách
6) Určení otáček motoru pomocí stroboskopu:
Tab 5.3: Otáčky motoru pomocí stroboskopu
7) Určení mezního kmitočtu indukčnostního oscilátorového snímače fy Balluff:
Snímač začal vynechávat při frekvenci f=789Hz.
Závěr
Seznámili jsme se s činností snímačů. Provedli jsme přepočet maximálních otáček na frekvenci zobrazovanou na čítači. Maximální frekvence pro 4400ot/min je 880Hz.
Změřili jsme závislost výstupního napětí tachodynama na otáčkách a vynesli do grafu. Dále jsme z naměřených hodnot získali: Konstanta K=1,99*10-3 V/ot/min, největší chyba 1,45%.
Počet lamel komutátoru tachodynama jsme určili ze zvlnění výstupního napětí tachodynama.
Počet lamel komutátoru je 36.
Na osciloskopu jsme získali dva průběhy indukčního snímače pro jiné otáčky. Charakteristika průběhu snímače je pro různé otáčky různá. Při jiném rozložení a tvaru lamel na měřené hřídeli získáme taktéž jiný průběh.
Z grafu naměřené špičkové hodnoty napětí indukčního snímače je patrná nelinearita rostoucího napětí při zvětšování otáček.
Při použití stroboskopu jsme získali údaje přibližně stejné údajům z jiných měření. Pomocí stroboskopu můžeme zjistit stálost otáček. Měření může být ovlivněno přesností stroboskopu..
Hodnotu mezního kmitočtu jsme určili z frekvence, kdy se výstupní impulsy snímače začaly ztrácet. Mezní kmitočet je 789 Hz.
- -- -
Měření otáček
SNÍMAČE NEELEKTRICKÝCH VELIČIN
FEKT VUT BRNO
Ústav automatizace
Jméno
Luděk Caha
Ročník
Obor
Skupina
Oddělení
2.
AMT
11
-
Spolupracoval
Měřeno dne
Odevzdáno dne
Jiří Hajda
26.2.2004
Příprava
Opravy
Učitel
Hodnocení
Název úlohy
Číslo úlohy
Elektrolytický hladinoměr
1
Elektrolytický hladinoměr
Úkol měření:
Teoretický úvod:
Schémata zapojení:
Použité přístroje:
Tabulky naměřených hodnot:
Použité výpočty:
Grafy:
Závěr:
FEKT VUT BRNO
Ústav automatizace
Jméno
Luděk Caha
Ročník
Obor
Skupina
Oddělení
2.
AMT
11
-
Spolupracoval
Měřeno dne
Odevzdáno dne
Jiří Hajda
26.2.2004
Příprava
Opravy
Učitel
Hodnocení
Název úlohy
Číslo úlohy
Elektrolytický hladinoměr
1
Zadání:
1) Změřte nulovou (kompenzační) metodou závislost vodivosti G elektrolyt. sní
Vloženo: 28.05.2009
Velikost: 3,16 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BMFV - Měření fyzikálních veličin
Reference vyučujících předmětu BMFV - Měření fyzikálních veličin
Podobné materiály
- BMA3 - Matematika 3 - Staré materiály- přednášky, sbírka, zkouška
- BNEZ - Napájení elektronických zařízení - BNEZ staré zkoušky 2006.rar
- BSIS - Signály a soustavy - BSIS různé staré zkoušky 2005.zip
- BSIS - Signály a soustavy - staré zkoušky 2003 2004 BSIS hlavní.zip
- AMA1 - Matematika 1 - AMA1 zkoušky staré až 2011.zip
- BRPV - Rádiové přijímače a vysílače - staré zkoušky BRPV 2003-2006-2007
- BKSY - Komunikační systémy - BKSY staré zkoušky cca 2008.zip
- MMIA - Mikropočítače pro přístrojové aplikace - MMIA staré přednášky od dr. Fedry02.zip
- MMIA - Mikropočítače pro přístrojové aplikace - MMIA staré přednášky od dr. Fedry01.zip
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - laborky
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - laborky2
- BDAK - Datová komunikace - laborky-plc
- BDAK - Datová komunikace - laborky-v.34
- BDOM - Digitální obvody a mikroprocesory - Laborky
- BMFV - Měření fyzikálních veličin - Laborky 1-10 mix
- BMVE - Měření v elektrotechnice - Laborky 1
- BMVE - Měření v elektrotechnice - Laborky obsáhlé
- BFY1 - Fyzika 1 - laborky
Copyright 2025 unium.cz


